close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Březen 2012

Prudký vzestup směrem dolů.

4. března 2012 v 16:10 | Petr |  Příroda
Pořád nadávám jak svět berou do své laskavé péče asertivní idioti a zkorumpovaní ganuneři a občas za to dostanu i po čumáku, ale tentokrát bych rád zůstal v naprosto klidných vodách přírodních věd a klinické biochemie a dovolil bych si ukázat jak některé jedince, kteří mají smůlu na tu nesprávnou chorobu současná nadvláda roboticky pojaté strojové medicíny, bez hlubšího rozmyslu může stát život.

Takže jak jsem jako elév měřil bíkovinu v moči - pěkně jsem pipetou ústy nabral kyselinu trichlor-octovou a do zkumavky s močí třepající se na třepačce jsem ji vystříkl, tím se veškerá bílkovina ve vzorku srazila, pak jsem zkumavku dal do centrifugy, a centrifugoval při 2000g (2000 násobné přetížení !!!) tím se sraženina pevně přilepila na dno zkumavky, tekutý obsah nad ní se vylil do odpadu a pak se přidalo biuretové činidlo - což jsou měďnaté soli, které reagují s peptidickými vazbami bílkovin. Za 20 minut zábavné práce bylo hotovo - bílkovina v moči se projevila krásným modrým zbarvením, které se změřilo fotometrem a na kalkulačce spočetlo množství bílkovin.
Jemože čas oponou trhnul a změněn svět - dnešní laboranti bakaláři se přece nebudou otravovat se "smradlavou chcankou" (odposlechnuto kdysi v práci) a vzhledem k množství vyšetření (které často ani nejsou nutná) není na nějakou ruční práci čas, takže všechno dělají automaty. Biuretová metoda na moč je dokonalá. Dokonce se používá jako referenční - jejími výsledky se kontrolují ostatní způsoby měření - její problém je v tom, že se bílkovina musí srážet a centrifugovat a to žádný stoj (vyrobitelný za rozumné prachy) neumí udělat. Takže se používají metody jiné tzv "automatizovatelné".
Nejčastěji se používá metoda s pyrogalolovou červení - zjednodušeně řečeno barvička mění odstín se změnou kyselosti roztoku a močová bílkovina ji dovede ošidit tak že změní barvu i bez změny kyselosti. Problém je v tom, že k žádné chemické reakci nedochází a to znamená, že na některé bílkoviny reaguje barvička dokonale a na jiné skoro vůbec. Jenou z bílkovin na které barvička prakticky nereaguje jsou takzvané "lehké řetězce" lidských protilátek - to jsou bílkoviny,které jsou jednou ze součásti protilátek. Existuje nádor jménem Myelom, který je produkuje v obrovském množství.
Teď si představte že máte babičku s myelomem, o kterém nevíte, ale vidíte, že chřadne - přivedete ji k doktorovi a ten nechá udělat základní vyšetření - myelomová bílkovina je (většinou) vidět na tzv. elektroforéze séra. Viz rozdíl mezi sloupečky A, B a C a D. Existuje ovšem typ který uniká rovnou do moče aniž by byl takto detekovatelný.
Kdysi by se naměřila vysoká bílkovina v moči, která by na to upozornila, případně by rozumný biochemik z nepřímých známek usoudil, že je třeba udělat i elektroforézu moče - dnes se vysoce pravděpodobně nestane nic z toho, protože laboratoře, které nemají dvacet minut na ruční změření bílkoviny v moči většinou nemají ani minutu nad úvahou nad výsledky pacienta ...
A babička chřadne a chřadně a dokud nebude mít komplikace jako je selhání ledvin, nebo zlomenina kosti z metastáz - tak se na nic nepřijde .....
A to všechno jenom proto že současná biochemie ve jménu pochybného zvýšení produktivity práce opustila pracnou ale spolehlivou metodu na měření bílkoviny v moči. Je zvláštní, že vývoj vpřed v sobě dnes vždy obsahuje i tuto "zpětnou" komponentu.

Občas používám analogii s botami. Boty z komunistické Snahy Brno tlačily dva roky, ale vydržely 5. Dnešní boty jsou "rychoboty" to znamená že vzadu ještě tlačí ale vpředu už se rozpadají. Smutné, je že současnou "rychlomedicínu" jen tak nic nezastaví - a pokud mohu soudit bude podstatně hůř, proptože případů takového "akceptovatelného snížení kvality", nazývaného pro veřejnost "zvýšení kvality" jsou ve zdravotnictví stovky.

Trávoměr 6. aneb asi beru diody zase na milost

1. března 2012 v 2:20 | Petr |  Elektro
Dnešní reklama vám bez výčitek svědomí prodá i zvratky bezdomovce jako - "kvalitní organický materiál s přirozeně kyselým pH" - proto si pořád dokola opakuju citát z fejetonu Karla Čapka - "dobrý je lepší než nejlepší" - v souvislosti s elektronikou by se dalo poněkud modifikovat na "jednoduchý je složitejší než složitý" aneb - není problém vyrobit šílený řetěz, kde notebook přes USB port a FTDI a ARM a AVR a Solid state relay nahrazuje tlačítko - a dokonce to můžete přihlásit jako diplomku a stát se stímhle bazmekem inženýrem, ale mého obdivu tím získáte právě tolik jako ten zvracející bezdomovec, protože osciloskop kde jeden tranzistor slouží jako vertikální zesilovač i jak generátor pily pro horizontální zesilovač - ten vyšel v amaru v 70 letech kdy inženýři ještě uměli více než jen klikat a lepit k sobě katalogová zapojení ....

Tedy pro ty co nečtou tento román na pokračování - vyrábím refelexní spektrofotometr, který na 4 vlnových délkách bude velice přesně a nezávisle na okolním osvětlení měřit odrazivost materiálu na který bude namířen. Abych nezastrašil blonďaté čtenářky a taky protože hlavním smyslem této konstrukce bude rozlišit trávu od cesty v parku nazval jsem tu věc Trávoměr ....

V předminulém díle jsem řešil otázku jak udělat logaritmický zesilovač který bude schopen pracovat na 10.7 MHz a nepoužít přitom nic co se nedá koupit do 10 kč v GM Electronicu. Nakonec to dopadlo takto:
vysvětlení si přečtěte v předminulém díle - kaskáda zesilovačů přechází postupně do saturace a sečtením jejich signálu vzniká potřebná logaritmická odezva - na obrázku je to docela pěkně vidět.
Takže jsem zahájil obvyklou proceduru - to jest "postavení obvodu v simulátoru"
A pak i na desce. Ne že by fungoval tak špatně, ale přece jenom "dobrý je lepší než nejlepší" a temhle zase tak dobrý nebyl celkem ze 3 důvodů
1. Abyste měli logaritmickou odezvu aspoň trochu slušnou musíte mít docela přesně nastavené zesílení každého stupně - mně vycházelo 6.1 a už s 6.8 se mi poslední stupeň dostával do saturace dříve než měl - tudíž jakoby tam nebyl - že bych zrovna kvůli toho kupoval odpory v řadě E24 - neodpovídá mé filosofii "vše koupím v GME"
2. povšimněte si že sudé a liché stupně - tedy ty které jsou vzájemně neinvertující (se stejnou fází) jsou přes odpory R11 až 16 vlastně spojeny napříč zesilovačem - tak jsem horoval proti špatnému oddělení jednotlivých invertorů a teď je musím pospojovat odpory - tudíž i vzhledem k obrovskému zesílení a nepřesnosti fází jednotlivých stupňů, mělo zapojení tendenci kmitat - a navíc dosti nevypočitatelně - s jedním IO z krabičky bylo stabilní jako skála a s druhým vůbec (a to byly oba 74HC04)
3. A to je vlastně nejzávažnější - tato logaritmická kaskáda je přece jenom trošku monstrum - na jeden kanál 30 pasivních součástek - protože potřebuju postavit minimálně 3 ale lépe 4-8 kanálů dostávám se k dosti velkému pytlíku součástek - za pár šupů - ale zejména k velké ploše DPS a velké šanci nějakého "blonďatého radioamatéra" to zmršit až to bude stavět "podle Amára".

Takže jsem potřeboval extrémně citlivý, extrémně nízkošumový, extrémně laciný, obvod ze součástek co má každý doma v šuplíku a navíc blbuvzdorný - asi jako když strýc František ze Saturnina vařil mýdlo. Po dlaším týdnu porodních bolestí jsem nakonec vytlačil tohle :
Zdá se vám to složité - ale to není jen logaritmický zesilovač to je celý trávoměr od transimpedančního zesilovače U1, přes keramický filtr X1, logaritmický zesilovač, který má dva stupně U2 a U4 a oba jdou do směšovače (není zakreslen), kde se pak od sebe na nízké frekvenci odečtou normálním operačním zesilovačem - tím se signály obou stupňů de facto sečtou a navíc se potlačí zbytky spínací frekvence při mixování.

Linearita tohodle zapojení zdaleka není taková jako u zesilovací kaskády, ale 80 dB se značným přimhouřením zvládne (tedy proudy fotodiodou od 1 nA do 10 uA). Další stupeň bude osvědčený mixér se 4066 - takže úplný kamarád s diodami ještě nejsem.

V dalších odstavcích měla následovat óda nad vlastnostmi logaritmického zesilovače s diodami, ale nebude - problém diod a obecně problém logaritmických zesilovačů, které používají PN přechod je to že fáze výstupního signálu se nepatrně mění s amplitudou. To nevadí u měření síly signálu, ale je to smrtelné pro měření vzdálenosti na principu zpoždění odraženého světelného signálu - a na já si mezitím na tuto "vedlejší featuru" trávoměru zvykl natolik, že ji nechci jen tak opustit.

Nechávám čtenáře v napětí - příští díl bude relativně pozdě, ale o to bude zajímavější.

Tradiční rada blondýnám, co dočetly až sem? Muži jsou naivní a většina bude opravdu věřit, že neslušné pyžamko jste si koupila, abyste mu mohla udělat striptýz - takže hrr s jeho kartou do Orsay.

Těšte se děcka - ještě 100 dílů a máme hotovo ;-)))....