Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Je známo, že v Číně před povstáním boxerů byla zvláštní politická situace. Madaríni z provincií viděli příznaky hroutící se říše, a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí psali slavností starou abecedou předlouhé veleuctivé zprávy, žádosti a dokonce návody jak situaci zlepšit - na císařský dvůr. V zakázaném městě jiní mandaríni zprávy rozpečeťovali - a topili jimi v kamnech a místo reforem pořádali závody ve zpěvu cvrčků, neb s ničím se nedalo hnout a nic jiného se nedalo dělat. Pak vypuklo povstání boxerů a 5000 let stará říše se zhroutila a svým způsobem se v chaosu zmítá dodnes.

Nechme Čínu Čínou - představte si idylický rok 2005 kdy jedu do Klatov udělat v místním špitále biochemickou přednášku. A protože to je z prochlastaného východu lán cesty - rovnou jsem tam zůstal na takový "šumavský víkend". Když jsem se ubytovával v krásném historickém penzionu, chválil jsem majiteli stádečko koz. Jeho reakce byla překvapivě negativní - "Dojej mrchy !". Tak jsem se s ním pustil do besedy a zjistil jsem pozoruhodnou skutečnost. Koza nadojí denně 3 litry mlíka, ze kterého se dá vyrobit 600 gramů sýra. Tedy dalo by se, ale legálně to nelze - neboť "potravinářská inspekce" chce aby výrobna byla celá "ve skle a v chromu" - ale "památková péče" nesouhlasí se "stavebními úpravami historické nemovitosti" - výsledek je že v baráku, kde se vyráběl kozí sýr 160 let legálně se posledních 20 let děje totéž - ilegálně.

Pak čtete podobnou historku o ženských které si hyper-optimisticky říkají "punkové pekařky" - tedy mladé kočky které neskutečně dobře pečou a - ilegálně - rozvážejí svoje cukroví po celé Praze. Proč ilegálně - protože jsou to vesměs holky z "lepších rodin", které "pečou po babičce" - nikoliv proto, že se na učňáku učily dělat sladkou "hňahňaninu podle normy" a tím horko-těžko získaly "výuční list", kterým se tudíž nemohou vykázat. Ergo nemohu získat "živnostenský list" neb nemají "vzdělání v oboru" - tak pečou ilegálně, a jsou součástí "šedé ekonomiky", proti ktereré hrdinně bojuje Andrej Bureš / Babiš.

Pak čtete historky o ilegálních domovech důchodců a dokonce o rušení mateřských školek - z důvodu že ručníčky visí příliš blízko sebe a mohla by se "šířit nákaza", nebo pronikáte do detailů fungování zdravotnictví - a pak začnete mít dojem, že tohle přece nemůže být samo sebou. Je možné aby se prostor pro existenci obyčejného člověka postupně zmenšoval - tak že jeho kariéra nakonec může vést jen dvěma směry - na státní úřad, nebo na pracák, protože nic jiného se díky státní hyper-regulaci nedá dělat ?

Povrchním pohledem by se mohlo zdát že tato postupná "byrokratizace společnosti" je něco relativně neškodného - něco jako "rostoucí entropie", na což upozorňoval už prof. Cyril Northcotte Parkinson. Jsou zde však jiní, jako třeba PhDr. Hampl, kteří nejsou tak optimističní jako Prof. Parkinson a celý tento proces vidí jako "nový třídní boj". A na téma tohoto třídního boje sepsal velmi výstižný esej.

Shrnutí jedním odstavcem - vládnoucí třída dneska nejsou aristokrati, ani kapitalisti, ale byrokrati a jedinci napojení na tok státních peněz do "veřejné správy" a do "neziskového sektoru". Tito lidé se musí bránit proti "kmánům", jejichž děti se tlačí na místa "vládnoucí třídy". "Kmání" alias "proletariát 2.0" jsou lidi kteří daně nespotřebovávají, nýbrž je prací vytváří. Metody "třídního" boje nemohou být jako v minulosti - prohlásit se za krále "z boží milosti", nebo "střílet do dělníků" - neb formálně jsme si v demokracii všichni rovni. Proto je třeba "konkurenci z řad dělnictva" likvidovat jinak - nejlépe zbraněmi, které mají v ruce - to jest byrokracií, "regulací", "standardizací", "bojem za kvalitu", po kterém "prostý lid" přejde chuť cokoliv dělat - a také štědrými sociálními dávkami, které jim seberou motivací ožebračující a ohlupující systém svrhnout. Pohnutkou úředníků totiž není "pomoci lidem", ale "pomoci sobě" k dalším úřednickým místům, grantům, pobočkám "agentur pro sociální začleňování" a jiným zdrojům státních peněz, bez ohledu na to jestli stát takové náklady vydrží, nebo ne. Smutným avšak logickým závěrem Hamplovy teorie - je praktická nemožnost poklidné reformy a - pravděpodobnost revoluce až bude napětí maximální.

Tolik tedy pravičák - svými oponenty označovaný za fašistu. Levice v poslední době straší "příjmovou nerovností" - čím dále tím méně lidí vlastní čím dále tím více majetku. Na zěměkouli je patrně jen 147 "skutečných kapitalistů" kteří vlastní téměř všechny firmy - marxisticky řečeno "výrobní prostředky". Rozdíly mez nejbojatšími a nejchudšími dostávají se do oblastí kde naposledy byly někdy před Velkou francouzskou revolucí.

Zmínky o nemožnosti reforem zkostnatělého systému i o Velké francouzské revoluci se v mé mysli "tak nějak spojují" do následujícího obrazu - končí 18 století Marie Antoinetta hospodaří na svém uměle vytvořeném "statku" na zahradě zámku ve Versaille - a na bídu za branami paláce reaguje legendární větou "když nemají chleba - ať jedí koláče", čímž nechtěně dokazuje že vládcům na lidu ani pramálo nezáleží - díky systému špiclů a tajné policie nelze na poklidnou reformu společnosti ani pomyslet a příjmová nerovnost je stejně extrémní jako dnes....

Pak hladový lid dobývá Bastillu .... Girondisté popravují Ludvíka XVI. i Marii Antoinettu .... Jakobíni popravují Girondisty ..... Thermidoriání popravují Jakobíny ..... po 10 krvavých letech se moci ujímá diktátor Napoleon Bonaparte .... Nerad to říkám a velmi se toho bojím, ale kdykoliv čtu že "něco nejde kvůli Evropské unii" - vždy tiše slyším praskot obratlů přetínaných gilotinou. ( Nebo šavlí nějakého mohamedána ?? )

Poznámka při druhém čtení - jestli chcete vidět příklad "vládnoucí třídy" - mohu sloužit informací ze zdravotnictví - ať byla, či je u moci jakákoliv vláda, nebo ministr - zdravotnictví ve skutečnosti dodnes řídí kolektiv "soudruhů kteří spolu sděli ve fakultní organizaci KSČ" na Karlově Univerzitě.

U nás v regionu se narodil a za bolševika tu léta žil "osamělý mořeplavec" Richard Konkolski. Představte si, když si někdo sám postaví námořní jachtu, a pak - bolševiku navzdory - vyhraje celou řadu jachetních závodů. Takového člověka musí totalita náležitě zbuzerovat - takže Konkolski potřeboval "pro komunistické ČSTV" nějaké štemply a jeden z nich bylo "potvrzení o absolvování jazykového kursu". Ač plynně hovořící, se vydal do ostravské "Jazykovky", kde bavil spolužáky tím, že bezchybnou angličtinou, přiváděl - kuňkající můru převlečenou za učitelku - k šílenství. Pak ovšem "čeho bylo moc - toho bylo příliš" - takže v roce 1982 Konkolski nalodil na jachtu kotvící ve Štětíně i svou rodinu a pápá - odplul do USA, kde žije dodnes.

Ptáte se jak to souvisí se spánkem ? Jedním ze "spolužáků v jazykovce" byl můj otec - který odtud nosil neuvěřitelné historky a taky autorem podepsané knížky. Prakticky každá lekce - kuňkající můře navzdory - se změnila v besedu o námořním jachtingu a jednou z otázek, které mě už jako děcko velice zaujaly byla - "jak spíte" ? Tedy ne ve stylu : "v pyžamu a bos", ale na konci 70. let nebyly námořní jachty kevlarem obalené, solárem hnané, WWW servery, které svojí GPSkou změřenou pozici reportují co minutu přes satelit na Twitter. Ergo pokud mořeplavec příliš věřil tehdejším primitivním "automatickým kormidelníkům" a usnul na příliš dlouho - mohlo to být i navždy.

Takže jak si myslíte, že to "osamělí mořeplavci" dělají ? Nebo jak to dělají hlídací psi, nebo jak to dělají srnky v lese, aby se neprobudily už sežrané ? Všichni tito savci to dělají stejně - podle toho jak dlouho si mohou dovolit usnout - spí tak dlouho "jak lze" což může být od několika desítek sekund po 1-2 hodiny - a pak následuje tomu odpovídající období bdění, po kterém opět následuje - z pohledu "normálního člověka" - extrémně kratičký spánek a tak dále stále dokola.

Mimořádný případ jsou stěhovaví ptáci a vodní savci, kteří by ve spánku havarovali / utopili se - ti de-facto úplně nespí nikdy, neboť u nich spí vždy jen jedna mozková polokoule. Připadá vám to jako něco příšerného ? Je známo že Leonardo da Vinci - zcela dobrovolně spal 4x denně 15 minut, přitom se dožil na svou dobu obdivuhodných 67 let.

Je tedy jasné, že spí všichní živí tvorové, ale není spánek jako spánek - spánek dravce na vrcholu potravní pyramidy je něco jiného, než spánek jeho kořisti. Jasné ? Jak tedy nespat když je to potřeba ? Myslíte, že Konkolski jezdil zfetovaný Red Bullem, až mu nevstřebaný kofein dělal na kůži bílé obrazce ? Nikoliv - člověk jako - superpredátor - prošel všemi předchozími vývojovými stadii a umí, když je to potřeba, aktivovat režim spánku odpovídající spánku některých býložravců.

Touto informací vybaven se mi stala ta věc, že v prvním ročníku medicíny, mě mamá opustila směr USA a oznámila, že se vrátí za "půl roku až pět let" - což mi dalo prostor experimentovat na svém těle. Jeden z experimentů bylo přísné vegetariánství - dnes by se řeklo - veganství, kterýžto jsem hladce přežil a druhý byl - režim spánku "alá Leonardo" který se mi taky osvědčil.

Takže jak jsem to dělal ? Odpoledne po příchodu z přednášek jsem okamžitě ulehl do postele a spal půl hodiny. Pak jsem se probudil - kolem 17.00 a až do 22.00 jsem se flákal po Brně, nebo po bytě. Pak jsem ulehl opět a spal další půl hodiny. přibližně ve 23.00 jsem se začal učit a učil jsem se do 4.00, kdy jsem ulehl, spal hodinu. a pak vyrazil do školy. Připadá vám to příšerné ? Z počátku bylo období 17 - 22 mátožným se potloukáním od ničeho k ničemu, ale za pár týdnů najednou tento režim zcela sám "naskočil". Nečinilo mi problém upadnout do velice hlubokého spánku a po 30 minutách se spontánně, bez budíku, okamžitě vzbudít do plné bdělosti.

Tento režim samozřejmě není příliš kompatibilní s normálním fungováním v lidské společnosti, takže návratem mé mamá ( bohužel ) vzal za své. Nícméně něco jako tréning "rychlého vzbuzení" mi vydržel velice dlouho - ještě před pár lety jsem jej využíval na "noční ambulanci".

Zbývá jenom vysvětlit věc fyziologicky - žirafa spí 2-3 hodiny denně rozděleně do několika porci - my umíme spát jako žirafa. Pricnip je v tom, že ve spánku se střídají různé spánkové fáze, které jsou detailně popsány pro lidský spánek délky 8 hodin. Pokud potřebujeme spát v mnoha kratičkých úsecích - organismus zkracuje na minimum ty fáze spánku, které v daném okamžiku nepotřebuje a naopak zachová - v rámci možností - trvání těch fází, které se mu nedostávají.

Ale co bych se smolil se psaním ZDE to někdo detailně zpracoval, včetně režimů, které se nápadně podobají tomu mému. Spaní v krátkých intervalech zkoušeli vojáci, NASA a mnozí další a opravdu to funguje, přestože smutně připouštějí že to "nevede ke zvýšení kreativity" - k nastudování desítek tisíc latinských anatomických pojmů - během tří semestrů - to stačilo.

Úplně před samým koncem tedy návod :

Tolik tedy dnešní lekce, která výjiměčně nesměřovala k tomu "jak přepsat mozek do AVR assembleru", ale spíše k tomu jak na takovou činnost získat čas.

Loni nám umřel "pes Bobík", který byl nalezenec z popelnice mimořádně hodné, jedinečné zvíře. Nicméně "bývalá paní Kubáčová" si na něj stěžovala, že při venčení za tmy, vždy temně vrčí na opilce, cigány, podivné pobudy ve stínu a dokonce i lidi v příliš tmavém oblečení. Nikdy nikoho nekousl, ale temně vrčel vždy - což jsem - na rozdíl od ex-paní ex-Kubáčové vždy kvitoval s velikým povděkem, neb to činilo noční venčení na prochlastaném východě daleko bezpečnějším.

Pak tu máme anglickou matematičku Hanku Fry - která zkoumala jak si ženy vybírají muže a naopak a došla ke zvláštímu pravidlu, které všichni dodržují zcela podvědomě - tedy ženy průměrně 37% času na začátku veškeré partnery odmítají, a pak přejdou do druhé fáze, kdy začnou chodit s prvním chlapem, který je lepší než nejlepší z prvních 37%. Tato rada by mohla být jako humorná vložka do "Pohlavní zdravovědy pro Geeky", ale paní Fry modelovala tuto i jiné strategie a došla k závěru, že za náhodného přísunu předem neznámých partnerů prakticky nelze nalést lepší strategii, takže stejný postup doporučuje i v jiných siutacích, třeba při hledání zaměstnání, nebo nákupu ojetého auta a tak.

Ergo se dostáváme k meritu dnešního článku. To že jej četete, je výsledkem 4 miliard let, ve kterých všichi vaši předci od "létajícího špagetového monstra" po dnešek činili převážně správná rozhodnutí. Tedy jednobuněční předci činili správná rozhodnutí, primitivní strunatci s pár neurony, se rozhodovali správně, všechny suchozemské životní formy se rozhodovaly převážně správně až po dnešek. Jelikož žádný z těchto živočiců neměl tak složitý mozek jako my je otázkou jak je možné, že pokud se pes rozhodne pudově a štěká na pobudu - je to většinou správně, zatímco pokud vy se k pobudovi stavíte nedůvěřivě - a dáte to veřejně najevo - hrozí vám společenský odsudek - maska primitiva jednajícího "na základě předsudků".

Takže pokud jste v situaci kdy musíte z téměř nulových vstupních informací jednat okamžítě - není nic lepšího než dát na programy a algoritmy, které do nás uložily 4 miliardy let evoluce a jednat pudově na základě "prvního dojmu". Přesto tento způsob rozhodování není v dnešní době dvakrát populární - už samotné slovo "předsudek" má pejorativní nádech. Důvody proč tomu tak je jsem se snažil poznat a identifikoval jsem celkem 3 :

Máme za sebou 20. století, kde "institucionalizované předsudky" v podobě bolševizmu a nacismu stály život miliony lidí, proto dnes "předsudky" nejsou populární. Dalo by se říci, že jsou téměř zakázané - až komickým způsobem. Máme profesionální bojovníky proti předsudkům, kteří když vidí pobudu, kterého se "hloupá většina" trošku bojí - oni se tváří, že se jej nebojí vůbec a veřejně vyzývají "polib svého pobudu". Což může vést až k absurditám typu "humanitární bombardování" nebo obhajobu praktikovat muslimské právo šaríja v Evropě.

Proto opakuju znovu - předsudky jsou biologicky oprávněné - tisíce let osvědčené a ve většině případů fungující modely chování. Pokud váš pes štěká na pobudu - je 99% pravděpodobnost že on má pravdu a místní aktivista křičící "nesuď lidi podle vzhledu" se mýlí. Nicméně když stressová situace pomine - je silně doporučeno sehnat si informace a podrobit první dojem kritické revizi. Pod pojmem "kritická revize" je však míněno "přemýšlím sám" nikoliv "v televizi řikali". Pokud i po kritické revizi vlastním rozumem "předsudek" zůstane v platnosti - pak to znamená, že naprogramované mechanismy měly opět pravdu - a není důvod se za takový předsudek stydět.

Naopak je velice cenné zjistit, kdy se předsudek mýlil. To že se mýlí zřídka vede spoustu lidí k představě, že se nemýlí nikdy - to může vést až ke konzervativismu stylu 18. století kdy Josef II.popravoval sedláky kvůli bramborám, které odmítali pěstovat, neb "jejich otec je taky nepěstoval" - přestože brambory mají 10 x vyšší výnos než obiloviny. Pokud tedy své pudové reakce ( občas ) přistihnete při chybě - nebojte se to zveřejnit, ale prosím neztrapňujte se tvrzením že "předsudky jsou špatné a priori" - u mně si tím zásluhy nezískáte.

Poznámka při druhém čtení - nevěděl jsem jaký mám dát ke článku obrázek - tak jsem vymyslel malé "cvičení z předsudků". Na obrázcích vidíte dvě ženské, které na první pohled jsou zmalované, chamtivé můry. Vlevo je notoricky známá bývalá "státní zátupkyně korupce" Renata Vesecká, vpravo je agentka STB a dlouholetá funkcionářka Soc-DEM, kterou lze nazvat "kmotra ČSSD" - nyní pracující pro bývalého kolegu od tajných - Babiše. Vidíte tu podobu ?

Pchá a pak že se předsudky pletou !! Mimochodem jméno osoby vpravo mi napište do komentáře, ať nemám předsudky, že mě čtou neorientovaní voli !

DARPA - je "Defence advanced research project agency" - tedy nepřesně přeloženo "agentura pro pokročilé obranné projekty" - to je ouřad financovaný ministerstvem obrany U.S.A, který si ( mylně ? ) myslí, že roboti, drony a jiné high-tech zbraně - jimi vyvinuté - jednoho dne porazí negramotné sebevražedné atentátníky opásané semtexem. Jelikož je to vojenská záležitost a jelikož v době, kdy jsem byl více než jen "robotický důchodce" jsem celkem 2x odmítl nabídku pracovat na "speciální technologii" je můj vztah k DARPě velmi ambivalnentní. Co se této agentuře nedá upřít je, že je královsky financovaná a proto občas pořádá zajímavé robotické soutěže ve stylu DARPA Grand challenge - Což byla soutěž robotických aut z Los Angeles přes Mohavskou poušť do Las Vegas. Tahle soutěz mi v roce 2004 udělala moc dobře, protože zrovna jsem byl po rozvodu tak nějak "down" - a tak bylo zábavné ubíjet čas sledováním na Internetu - jak tehdy ještě velice primitivní robotická auta jednou pouští.

Poté následovala Urban challenge - tedy jízda robotických aut městem - což mě už tolik nebavilo. Po havárii ve Fukushimě se ukázalo jak málo dovede robotická technologie opravdu pomoci - takže v poslední době DARPA velice složite organizuje DARPA Robot Challenge - což je - velmi stylizovaná a zjednodušená - práce robotů v havarované jaderné elektrárně / chemickém závodě - prostě někde, kde jsou vypínače, roury, kohouty, schody, žebříky atd.

K té organizaci - je pozoruhodné, že některé týmy mají od DARPY robota i prachy, jiné jenom robota a jiné vůbec nic, ale to nechme na závodnících a jejich rozhodnutí, podstatné je, že "v zájmu robotické veřejnosti" jsem málem riskoval rozvod s paní Kubáčovou a během prázdninových veder sledoval téměř 22 hodin videozáznamu z finále soutěže, které je na Youtube na kanále DARPY ZDE a ZDE a ZDE. Takže abyste se vy nemuseli rozvádět - dovolím si několik poznámek, které mě jako chronického prudiče prostě nemohly nenapadnout.

Roboti mají k lidem ještě daleko - a robotici svým příliš technickým přístupem k věci situaci ještě zhoršují. Tedy roboti v soutěži byli "humanoidní" alias člověka připomínající - dvouhozí a chodící. Pozoruhodné bylo že se vyskytovaly v principu 2 konstrukční styly - těžký a rigidní robot ve stylu Boston Dynamics Atlas robot. Případně mnohem lehčí a tím méně rigidní roboti typu ve stylu korejského robota HUBO. Pozoruhodné je že obě konstrukční školy mají podobné problémy s nestabilitou chůze a pády. Je jasné, že donutit hromadu hydrauliky nebo servomotorů chodit není vůbec snadné, ale je pozoruhodné, že konstruktéři ani na okamžik neuvažovali s "dynamickou chůzí" - kdy krok následuje za krokem. jejich řešení je "krok"......"čekám až zanikou oscilace v konstrukci"........"druhý krok" - každé takové čekání je sázka do loterie jestli bude pád nebo nebude.

Další věc, která vás musí udeřit do oka - klouby a motory, které je ovládají atkivně udržují zadanou polohu - to je skvělé u bagru, ale u chodícího robota "ruce" v podobě zcela tuhých "zaťatých" tyček trčících nahoře z trupu jenom zvyšují oscilace a tím nestabilitu. Jinými slovy - lidi polo-aktivně komíhají rukama kolem těla aby oscilace při chůzi pokud možno utlumili a stabilitu chůze zvýšili - roboti jsou rigidnější než schizofrenik v katatonii - ač by nemuseli být, kdyby jejich páníčci neměli hrůzu z "nedefinovaného pohybu končetin" - a pády rozkmitaného robota jsou pak jenom cenou za pocit "dokonalé kontroly" nad jeho pohybovou soustavou.

Poslední věc - a to je "mizerná informace z čidel" - roboti nemají dostatečnou "propriocepci" - tedy dostatečnou zpětnou vazbu v jakém stavu je jejich pohybový aparát ( nebo ji programátoři neumí využít) - takže jsou jako alkoholici a syfilitici s "tabickou chůzí", kteří "chodí podle zraku" a ve tmě raději nevycházejí. Mimo to jsou hlavním zdrojem informace o okolním světě Lidary - a tam - opravdu promiňte - informace z Lidaru - byť zahrnuje tisíce 3D souřadnic překážek v okolí - prostě není dostatečná - často ani pro lidského operátora aby robota dálkově řídil - tím méně pro pokusy o umělou inteligenci samotného robota.

Nerad to říkám ale Darpa Robot Challenge je zhmotnělou ukázkou toho jak počítačoví experti dělají robotiku - smysly i tělo robota považují za "zaměnitelnou vnější periferii" vykonávající jejich jedinečné algoritmy. Tak si to robotici často myslí, ale když se podíváte na jakékoliv zvířátko vidíte, že je to naopak - dokonalý hardware bývá řízen "nervovou zauzlinou" nepatrné velikosti, která často vystačí jen s produkcí mírně chaotických příkazů pro mrskání všemi "ručičkami a nožičkami".

Kde kdo se dnes zaklíná "biologickou inspirací" pro high-tech technologie - nejsem si jist jestli biologická inspirace jde dosti do hloubky, aby byla užítečná, nebo jen klouže po povrchu a komplikuje jinak čistě technické řešení. V každém případě sledovat letoční ročník Robot challenge bylo zajímavé - včetně dominance asiatů v oboru - a včetně vítězství Jihokorejského týmu v americké armádní soutěži ;-)))

Šerif s indiánským náčelníkem sedí nad pohárkem whisky a šerif říká "Náčelníku, víte, že v Evropě mají problémy s těmi migranty ?" A Indián chvíli hledí do sklenky, pak na šerifa a pak říká : "Ach jo - taky jsme to před lety s těmi migranty podcenili !"

Tento vtip jsem slyšel od tak vysoce postavené osoby, že její jméno zde ani nemohu zveřejnit. Nicméně fakt že vysoce postavení lidi, kteří mají plnou prdel peněz, se vůbec zabývají současnou migrační vlnou - je to pro mě signálem, že tohle není "jako když EU zakázala žárovky" - pár profesionálních kverulantů, se z principiálních důvodů rozčilovalo, a 99% procentům lidí to - celkem rozumně - bylo fuk...

Tohle prostě není nikomu jen-tak fuk, nikdo není slepý, ani hluchý, takže na jedné straně tady máme strašlivé záběry zoufalců na vratkých lodích a na druhé straně tady máme ty zprávy z Dánska, kde už radnice nedávají na náměstí vánoční stromečky neb to "bratry mohamedány" nesmírně uráželo. Paní Kubáčová si dodnes píše s kolegyněmi z praxe v Allgemeines Krankenhaus ve Vídni a víte co se tam děje už dva roky ? Nemají vánoční večírek ! Neb to muslimské zdravotní sestry považovaly za diskriminaci a kříčely tak intenzivně do médií o "plývtávní veřejnými prostředky" až se - katolický management špitálu - strachy posral a oficiální vánoční večírek zrušil. Nikdo není slepý, aby neviděl, že 5 minut chůze od turistického centra Marseille je "černo" a zbloudilého turistu tam ještě snesou ( proto jsem stále živ a zdráv ), ale francouzského policajta už ne.

Pak je tady další pozoruhodná věc - migranti platí nezanedbatelné sumy za "cestu do Evropy" - kde ty peníze končí ? Není to jako s Německou energetikou - kde Němci stavbou plynových elektráren financují svou budoucí okupaci ? Pokud EU veleochothě příjímá migranty - jaký budoucí průser tím nepřímo financuje ?

No a pak je tady druhý pohled - jsou to lidi trpící, utíkající před válkou, z oblastí, kterou západ rozvrátil, mají "lidské právo" na azyl v ( zatím ) klidné Evropě. Budou "zásadním obohacením" Evropské (multi)kultury a zásadním omlazením stárnoucí Evropské populace ! A navíc my máme své zásady a svá "univerzálně platná ???" pravidla, podle kterých je třeba podělit ubožáka a dokonce "nastavit druhou tvář".

Mezi příslušníky hnutí "migranty ano" a hnutí "migranty ne" je nesmiřitelná - zatím mediální - válka. U nás jednu i druhou stranu rozčilila "výzva vědců" a "šibenice pro vlastizrádce" Němci zase mají své "požáry cizineckých ubytoven". Ale jinak se tento spor zatím projevuje jenom tím, že jedni maminčini mazánci křičí přes facebook na jiné maminčiny mazánky. V této diskusi je oblíbený argument : "chceš migranty - vem si syrskou rodinu domů". K této větě musím s uznáním dodat, že celá řada evropských politiků a politických aktivistů opravdu přislíbila že přijmou migranty do svého soukromého života. To samozřejmě nelze než uvítat a doufat, že se jedná o upřímnou nabídku a ne jenom prázdné gesto, které vyšumí, až se podaří silou zlomit odpor anti-migrační frakce.

Diskusi by bylo velice ku prospěchu, aby i druhá strana - "migranty ne" - učinila nějakou nabídku veřejnosti. Tak mě jenom tak skromně napadlo - ''necheš migranty - pomož armádě bránit hranice". Je to absurdní představa ? Jít k vojsku pro tu ideu, abych mohl mít vánoční stromek na náměstí ( nebo doma ) i v roce 2050 a neskončil jako indiáni z toho vtipu ?

Jinými slovy - otevírám debatu - co stojí za to vynaložit, pro zachování ( relativně ) svobodné společnosti, bez burek a práva šaríja ? Nic ? Jestli nic - pak je budoucnost jasná už dneska, žejo ?

Mimochodem už jsem kdysi psal, že mám podezření, že naše divadelní armáda - až půjde více než jen o hru a dolarové zahraniční mise se hodí marod - a kupodivu už je to tady.

Není to ani 5 let co k nám do laboratoře přišla typická rómská rodina - mnoho křičících děcek, hulákající mamina a otec, který sebou hytericky praštil na lavičku na chodbě a ječel na celé kolo "dochtorééé.... zeberte mi alkohol, bo jinak mi socialka zebere děcka". Po jisté době vyslýchání se zjistilo, že jejich domácnost navštivila sociální pracovnice, vyslovila podezření, že jsou všichni v lihu a chtěla z toho vyvodit nějaké důsledky - možná v podobě "řízení o odebrání dítěte" ( nevím kterého z těch mnoha ). Otec tedy nechtěl abychom přijeli k ním domů a zabavili tam všechny flašky, ale chtěl abychom mu "odebrali krev na vyšetření alkoholu", aby se mohl tohoto podezření zbavit.

Jiná situace, která se opakuje po každém víkendu - rozzuřený rodič táhne za ruku teenagera: "Vyšetřete ho na drogy - hajzla !" Teenager je buď ustrašený, nebo to má na salámu, je mimo, zornice jak špendlíky, nebo naopak jak kola od vozu, případně se tváří vzpurně ve stylu : "budu volat barnevernet" - což je někdy příznačnější, než všechna vyšetření. Ve všech případech alkoholu i drog pak začíní složitý proces vyjednávání a vysvětlování- na jehož konci je většinou veliké zklamání a odchod "klientů" do "skutečné laboratoře" na Soudní lékařství.

Princip celého problému je totiž tento - pokud vyšetřujete - jakékoliv molekuly - jako informaci pro lékaře - můžete si dovolit daleko větší chyby a daleko méně spolehlivé metody než když děláte totéž pro případný soudní spor ? Je to divné ? Představte si následující situtaci přivezou opilce a doktor na "noční ambulanci" rozhoduje jestli jej pošle na záchytku, na oddělení, nebo dokonce na JIP či ARO. K tomu potřebuje vědět jestli opilec je jemom opilec, nebo jestli opilec k alkoholu taky "něco přisypal" a zajímají ho "běžné oblbováky" jako diazepam, ale zejména morfin / heroin, aby se nestalo, že borce pošlete na záchytku a on tam - kvůli útlumu dechu z heroinu - je ráno nalezen mrtvý - což už se v našem regionu stalo. Kupodivu přesnost, která doktorovi při "měření drog" úplně stačí je třístupňová : nic - trochu - hodně.

Pak ale je třeba vyšetřit "cokoliv pro soud" a najednou zjistíte - jenak, že ožrala a feťák je naprosto bezúhonný človék, otec rodiny, vedoucí kroužku metnálně retardovaných šachistů. místní podnikatel, sponzor místního "hnutí ANO", kterého jenom "pletichy politických oponentů" chtějí skandalizovat a vylíčit jako fetující a chlastající hovado. Pak se do věci vloží právníci, kteří nastudují celou Wikipedii a budou se vás ptát : "Zvážil jste interferenci methyl (1R,2R,3S,5S)-3-(benzoyloxy)-8-methyl-8-azabicyclo[3.2.1]oktan-2-karboxylátu ?".

OK takže abychom to řekli na plnou hubu - biochemické metody z normální špitální laboratoře mohou být méně přesné, protože "nejde o prachy, ale jenom o život". A potom druhý poznatek - ano drazí advokáti - "cokoliv je možné" - na hladině pravděpodobnosti 10^-120 je možné, že UFOni z Andromedy tlačným paprskem drží ručičku přístroje v takové poloze že "váš klient" neprávem vypadá jako ožralé hovado - jasné ?

Nevěříte ? Když jsem studoval v Brně - na tamějším soudním dělali pokus kdy odebírali střízlivým lidem krev na alkohol pod hladinou lavóru plného čistého lihu. A co myslíte ? "Neměli ho tam !" I přesto se dneska každý filuta u soudu ptá "a nebyl odběr proveden s lihovou desinfekcí ?" Protože "teoreticky" je možné, že líh z vatičky s dezinfekcí pronikne až do zkumavky, a tím "poškodí klienta".

Dostáváme se ke "znění vyhlášek" - cituji zajímavosti aniž bych komentoval :

Kubáčova poznámka : kdysi se rychlost obourávání počítala jako 0,12 - 0,20 promile za hodinu - při výpočtech "kdy požil" se vždy použila ta hodnota, která dávala pro opilce příznivější výsledek - ve stylu - tvrdí, že nepil od 20.00 hodin, ale musel se napít později i když k výpočtu použijeme to nejpomalejší odbourávání.

Při snaze "vydrbat se stystémem" si dávejte pozor - součástí vyšetření na alkohol je vždy určení krevní skupiny ve vzorku - takže pokud "za vás dává krev kamarád" je značná šance odhalení podvodu, a dneska v dobách molekulární genetiky se mohou policajti naštvat a testováním DNA určit "opravdového dárce" s jistotou blížící se 100% - a ten se pak automaticky stává spolupachatelem.

Otázka rychlosti odbourávání alkoholu je zajímavá - alkohol se odbourává v játrech dvěma cestami - jedna je metoblismem a syntézou NADPH+H⁺ - o těchto reakcích už nepřímo byla řeč. Výsledkem je energie v podobě tuku ( panděro ). Pokud pijete hodně - tato cesta nestačí a v játrech se aktivuje MAOS - "mikrosomální alkohol oxidující systém" - což je "záchranná brzda", která spaluje alkohol na CO2 aniž by z toho organismus něco měl. Proto "chroniční pijani více vydrží" - ovšem všechno má svou mez. Opravdu vytrvalým pitím se začne jaterní metabolismus vyčerpávat nakonec z vás bude žlutá hubená troska - cirhotik, který se opije i čichnutím ke špuntu, ale ani to není žádná idyla, protože lidi tohototypu musí "udržovat hladinku" alkoholu ve velmi úzkém rozmezí - ERGO je jim neustále blbě protože buď "mají málo, nebo moc".

Při obou cestách odbourávání alkoholu se využívají dva enzymy

1. Alkohol-dehydrogenáza - oxiduje alkoho na acetaldehyd

2. Acetaldehyd-dehydrogenáza oxiduje acetaldehyd na kyselinu octovou.

Acetaldehyd je "příčina opice" - okyseluje metabolismus a způsobuje "trpajzlíky v hlavě". Smyslem vybřednutí z opice je "snížit hladinu acetaldehydu" a obě metody lidově používané fungují - tedy kyselá okurčička - alias kyselé prostředí mírně blokuje alkohol-dehydrogenázu, zatímco štamprlička zase stimuluje acetaldehyd-dehdyrogenázu. Pozoruhodné je že acet-aldehyd dehydrogenázy existuje asi 5 různě výkonných variat a lidi, kteží mají málo výkonnou variantu se snadno opijí ( asiati, indiáni ), mají menší pravděpodobnost vzniku alkoholismu, ale větší riziko cirhózy jater. I když tomu nízkému riziku alkoholismu u amerických indiánů, bych osobně moc něvěřit.

Mimochodem pokud pijete "lavórovicu" tedy alkohol pochybné kvality, který obsahuje vyšší alkoholy ( přiboudliny ) kolují vám při opici v krvi aldehydy vyšších alkoholů propanolu, butanolu atd. - a to je teprve opice. Nejnebezpečnější je ovšem formaldehyd - aldehyd z methanolu - příčina slepoty a otrav methanolem. V principu se není čemu divit, protože formaldehyd se pro svou rychlou vazbu na bílkoviny používá ke konzervaci přeparátů ( a mrtvol ) před pitvou.

Jak tedy my chemici vybředneme z právnického pekla a jsme scdhopni i přes soudem obhájit svá měření - u alkoholu je to tak, že se měří nejméně dvěma metodami na různém principu nejčastěji plynovou chromatografií a k tomu buď Widmarkovou reakci, nebo enzymaticky a pokud jsou oba výsledky stejné i soud většinou uzná, že za to nemůžou UFOni z Andromedy.

Na úplný závěr si ještě dáme standardní klasifikaci chlastů. Tedy alkoholy se dělí na dunihlavy, samosery, poblijony, stěnolezy a alkoholy dobré. V každém případě zvažte, jestli se dáte na alkoholismus, protože i s minerálkou bez bublin se dá užít mnoho legrace.

Borec mluvící perfektní oxfordskou angličtinou - oblečený v černém podřezává krk borci mluvícím perfektní americkou angličtinou, oblečeném v oranžovém. Západní veřejnost je zděšena a plánuje "humanitární bombadrování" v rámci NATO, avšak člen NATO - Turecko opakovaně "omylem" ostřeluje jednoho ze spojenců - kurdská vojska bojující proti "islámskému státu". Místní "politické křídlo" Kurdů, které Tureckým islamistům fakticky prohrálo volby a sedí v tureckém parlamentu, přesto je Turky i USA stále považováno za teroristy ?

Když si sluníčkoví intelektuálové v Evropě začnou zvykat na uřezané hlavy, "islámský stát" přitvrdí a začne své odpůrce vraždit vyhozením do povětří. Mezitím dráždí univerzitní akademiky ničením historických památek. Pozoruhodné však je že původní ortodoxní islamisti v regionu - Taliban - "islámský stát" nenávidí a útočí proti němu, jak jen mohou. Náhodní utečenci z oblastí ovládaných islámským státem, mluví "bojovnících" jako o mladých mužích, stylu evropských fotbalových gangů, kterým jde o rychlý sex více než o "náboženskou myšlenku" ???

Jsem jenom já paranoik, kterému to celé "nějak nesedí" ? Přiznám se, že z principu nečtu žádné příznivce konspiračních teorií - tedy následující úvahy, které mají "konspirační potenciál", jsou čiste náhodnou koincidencí, asi jako delfíni podobají se žralokům, ač nejsou vůbec příbuzné druhy.

Ať mi příznivci i odpůrci konspiračních teorií odpustí, ale mám následující pocit :

Jesli jsem se spletl - předem hluboká omluva. Doufám, že ještě alespoň 30 let dožiju abych si pak mohl na "Discovery channel" pustit dokument, který mi vysvětlí, "co to vlastně se dneska děje". Škoda, že na americké stanici se nedozvím třeba ten pozoruhodný detail o "pěti zmizelých češích", kteří nápadně připomínají agenty tajných služeb, špatně maskované jako právníky, překladatele a novináře.

Poznámka při druhém čtení - sotva jsem tento paranoidní čánek sepsal - okamžítě zajímavá zpráva - američani vyhrožují rusákům, ať tak moc nepomáhají Asadovi - co kdyby Asad jejich dítko - islámský stát - náhodou porazil a nastolil jediný stabilní režim v regionu - diktaturu s likvidací stovek politických odpůrců a náboženských pomatenců ročně - místo války s desetitisíci skutečně zabitých a miliony "virtuálních ubožáků" vyhnaných "za lepším bydlem" do Německa a Anglie.

Sedím si takhle ráno na ( porcelánové ) míse - což je základ mého způsobu práce s informacemi, neb při tlačení mě napadne přes 90% netriviálních věcí - a najednou je to tu. Neboli přemýšlím o tom jak bratranec - vyznavač asijských bojových umění - pohrdá "západním způsobem myšlení" - a taky to, že to pohdrání nemusí být úplně od věci a taky, že asijské bajky o "proudění energie Qi" vesmírem a vaším tělem nemusí být úplné blbosti.

Tedy jak vypadá "západní styl myšlení" - stáhnete si formulář HCHKRDTN.3.2.19 a vyplníte si "scorecard" pak vše podtrhnete a sečtete a "pravda se zjeví v červeném políčku". Kde je tam myšlení ? Taky nevím, ale nepochybně tam někde bude skryto, když jsme ti "vůdci globální civilizace" - ne ?

Jak vypadá výchoní styl myšlení - tedy vemme si Kung-fu film na obehrané videokazetě. Lumpi unesou mladému muži nevěstu, a ještě mu dají na budku. Potom muž dlouho a bolestivě trénuje kung-fu až dá na budku všem kolem. Pak narazí na "mistra SiFu", který vypadá jako stařec nad hrobem - a ten mu natluče hubu ještě více než původní gauneři - a pak od něj dostane dlouhatánskou přednášku o "duchovním rozměru Kung-fu" - a po dalším, dlouhém a bolestivém tréningu - konečně rozbije huby všem gaunerům, vybojuje nevěstu zpět, aby "žili šťastně až do smrti".... JASNÉ ? Je třeba ješte pokračovat dále ?

Ve 25. lekci neurověd asi není - ale přece jenom pár odstavců pro veřejnost, která netuši vo co go. Tedy - vysvětlovali jsme opakovaně, že mozek je opravdu masivně paralelní stroj - každý předmět, každé slovo, každá myšlenka, každý pohyb má svou nepatrnou oblast, která se v mozku specializuje na danou věc - její rozpoznání ve zraku, zachycení sluchem, prorozumění řečí - statisíce drobných počítačů, které hlídají jen to svoje.

Pak ale je tu ten paradox, že "malinkatého pejska" spolu s "mourovatou kočičkou" hledají v zorném poli dvě mozkové oblasti paralelně, ale "výkonný systém" nemůže fungovat paralelně - protože buď se jde vlevo, nebo vpravo, nebo rovně, nikdy ne všechny tři možnosti najednou. Paradoxně "sériová periferie" našeho mozku je i vědomí, protože když vyplňujeme tabulku HCHKRDTN.3.2.19 musíme to dělat políčko po políčku, dokud se "pravda nezjeví".

Takže pokud chcete dělat něco opravdu dobře a rychle - musíte "nechat vědomí stranou", ale ne tak stranou, že myslíte na něco úplně jiného než co se děje a vaše vědomí se staví do cesty "paralelně sériovému převodníku" pohybů vašeho podvědomí. Proto je celý tréning bojových umění vždy dvoufázový - nejprve natvrdo nacvičujete jednotlivé pohyby až získáte 100% do mozku vryté pohybové automatismy. A pak nacvičujete "relaxaci a řízení toku energie Qi" - aby zájem vašeho vědomí byl nenápadně odveden poněkud bokem a přemýšlení o : "teď musím kopnout" zbytečně nezpomalovalo vaše reakce.

Taky proto "mistr SiFu" popisuje své vnitřní stavy jako že "je mimo své tělo a pozoruje jak ruce a nohy kopou samy" - podobně popisují situaci třeba i řidiči při autonehodě - ve stylu "trvalo to nekonečně dlouho, točil jsem volantem a před očima mi běžel celý život".

Jaké je tedy poučení z dnešní pohádky ?

Jasné ?

Když jsem nastoupil na své první místo - do špitální laboratoře - byl jsem okamžitě podroben "zátěžovému testu" - poslán na to nejméně populární pracoviště každé laboratoře - na močárnu - neboli "dělat ( vyšetřovat ) chcanky".

Tam jsem se překvapivě osvědčil a to tak, že "chcanky" - dělám dodnes. Zajímavé bylo, že jsme podle Finského vzoru začali moče barvit barvičkami a taky fotit, abychom stejný postup mohli naučit laborantky a taky kolegy, kteří mají zájem. Byly to vstkutku pradávné doby, kdy digitální foťák byl jenom Kodak, nebo Sony, stál pár set tisíc a měl rozlišení 640 x 480 pixelů - takže jsme přirozeně "fotili na diák" tedy na barevný film určený k promítání.

V určitém okamžiku můj šéf rozhodl "uděláme přednášku" - a tak jsme jeli do Prahy udělat přednášku o močích. Byli jsme něco jako "močové - rockové hvězdy" protože jsme s přednáškou vyprodali největší sál "hotelu ILF" v počtu 150 sedadel, což se do té doby žádnému biochemikovi nepovedlo. Samozřejmě, že "odpovědnost svazuje", takže mě můj šéf donutil jet z Frýdku do Ostravy o jeden vlak dříve než bylo nutné a už od 3 hodin rána vysedávat v Ostravě - Přívoze na "Hlavním nádraží".

Kdo neznáte Ostravu - Přívoz a "Hlavní nádraží" - tak jenom poznamenávám, že množstvím "zvláštních existencí" toto nádraží vysoce překonává "Hlavák v Praze" - který je více pervitinový a hravě strčí do kapsy i nádraží v Brně, kde zase po nocích smrdí ( voní ? ) tráva.

Sedím tedy v prvním patře před panelem s odjezdy vlaků a ke mně si sednou dvě mladé Rómky a vedou spolu tento rozhovor : "Já nejsem žádná kurva - já spím s chlapama jenom z lásky a nemůžu za to, že někteří mě milují tak, že mi za TO vnucují peníze"..... Jako mladý lékař - čerstvě ( poprvé ) ženatý - téměř ještě panic - koukal jsem na ně s vykulenýma očima - až se výsledek dostavil. Někdy před 4 hodinou ranní jsem únavou na okamžik zavřel oči - a když jsem je pootevřel viděl jsem jak snědý Ferko potichoučku polehoučku zvedá moji aktovku s fotkami na přednášku, která mi stála u nohy.

Při představě, že v aktovce - zcela prázdné, zcela nové, koženkové, koupené - extra pro tuto příležitost - za 249,- u mého vrchního dodavatele - sídlištního pana Nguyena - není nic, než jedna reklamní průpiska "Lachema", jeden reklamní sešitek "Biovendor" a 5 zásobníků diapozitivů na kterých stojí náš úspěch / ostuda v Praze - okamžitě jsem se vyděsil a instiktivně jsem plnou silou Ferka praštil přes ruku : "ÁÁU - co to děláš ty hááájzle !" - "Co to děláš TY hajzle - kradeš mi aktovku ?" "Nekráádu - to se ani nemůžu podívat, jestli tam nemáš cigaréééty ??!!"

Tak jsem si vzpoměl na vojnu a Musado - a nasadil jsem hajzlíkovi na ruku páku, kterou jsem ho pěkně jednou rukou "sklonil" do velice velice hlubokého předklonu a druhou sem si bral aktovku zpátky - borec ječel "lidíí pomóóóc - gáádžo mě bije !!" a hned mu na pomoc běželo několik dalších, kteří když viděli jak malou silou bych mohl ruku vykloubit / zlomit - zůstali pokřikovat v uctivém okruhu. Po minutě patové situace jsem hajzlíka pustil - jakože jdu volat policajty ( mobil jsem tehdy ještě neměl ) - a zloděj spolu se všemi "bratranci" - zmizel na pánských záchodech odkud nevylezli, dokud se přesně za půl hodiny na nádraží neobjevila první hlídka policie, které jsem celý incident hlásil. Policajti mi obratem sdělili, že mám veliké štěstí, že mě nepřistihli jak se před svědky dopouštím napadení Róma, a že v mém vlastním zájmu doufají, že nikdo nebude mít nutkání mě udat....

Takže nakonec mohu být spokojen - uniknout zavření za rasově motivovaný zločin a ještě přednášet pro 150 biochemiků - obojí v jednom dni - no řekněte sami - kdo z vás to má ? Proto se jistě nedivíte, že kdykoliv procházím halou "Hlavního nádraží" v Ostravě - Přívoze - velice tklivě vnímám atmosféru a nostalgicky pozoruju lavičku - "na které se to seběhlo" - jestli tam ještě stojí. Je nutno poznamenat, že nádraží se stále mění - zejména se rychle mění pajdaví muži s tonfou, která je větší než oni sami - v uniformě bezpečnostní agentury - kteří stydlivě stojí v rohu a koukají do země. Koukali už za "časů močové přednášky" a koukají dodnes....

Na druhou stranu, abych nekřivdil - něco se přece jenom zlepšuje - asi před půl rokem se na každé stěně v nádražní hale objevila veliká nálepka s čarovým kódem - a když už byla ušmudlaná a olezlá - tak se teprve vyjasnil smysl. Ten křivičný borec s tonfou - dnes chodí kolem dokola a - pip - - pip - - pip - - načítá čarové kódy do krabičky, co nosí v ruce. Považoval jsem to za nějakou techno-hru, ale prý hlavní důvod je - "prokazatelná evidence" pohybu strážného po nádraží. Prostě úžasné, jak moderní technika umožňuje dělat věci dokonale na hovno - s neprůstřelnou evidencí - dle všech ISO směrnic.

A dnešní poučení pro návštěvníky "rázovitého regionu" - prosím, nebijte u nás Rómy - víte přece, že jsou sociálně handicapovaní, neustále šikanovaní a pracujícími bělochy hrubě utlačovaní....