Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Co se dělo v roce 1911 ? Téměř vrcholila Belle Epoque - období maximální svobody a prosperity na konci průmyslové revoluce, Evropa nezažila 50 let válku. Byla objevena supravodivost. První letadlo přistálo na lodi. První letadlo vezlo poštu. J.M. Browning zkonstruoval legendární pistoli M1911 - idyla dokonale fungujícího světa ?

Tak úplná idyla ale ne - v Mexiku bylo povstání, byly nějaké třenice v Africe. Francie protestovala proti přítomnosti Německé válečné lodi u břehu Alžíru, ale hlavně Evropa byla postavena na poněkud zkostnatělých velkých říších, které se na venek na sebe usmívaly, ale měly od roku 1848 nebo možná od roku 1866 nevyřízené účty, a s ničím v politice nešlo příliš hnout.

Klid až mrtvolný, který malinkatou jiskřičkou v roce 1914 vybuchl ve dvě války, nacismus, holokaust, komunismus, gulagy, studenou válku.....

Co se děje v roce 2011? Užíváme si vrcholného klidu postindustriální, postmoderní, informační společnosti. Máme maximální svobodu (která nám brzy skončí díky boji s terorismem) a také maximální prosperitu (za cenu zadlužení států až k bankrotu). Už 60 let nebyla válka. Apple vydal iPhone3 (nebo už 4?).

Ale i teď máme drobný neklid - Libye, Irák, Irán, Afgánistán, Norsko.

I teď je svět dokonale zavedený, postavený na velkých a silných státech a jejich spolcích a s ničím nelze hnout. I teď mají supervelmoci nevyřízené účty, přestože se na sebe usmívají a i teď mají konfliktní zájmy, v současnoti zejména suroviny, vzájemnou obchodní bilanci, lidská práva, práva menšin, sociální systém, zdravotnictví, energetiku.

Takže co bude? Přijde v roce 2014 nepatrná jiskřička a každý bude zabíjet každého? Jenom proto že v současném mrtvolném klidu opravdu nelze s ničím hnout ? Protože když nemohu rozumného politika zvolit ještě stále mohu nerozumného zastřelit ? Nevyčerpaly se cesty jakými současná společnost řeší problémy podobně jako v roce 1914 ?

Nevím ale trošku se bojím.

Současné Česko a Evropa mě natolik štvou, že už jsem mnohokrát přemýšlel, jestli bych svoji chemickou profesi neměl spojit se svými elektronickými koníčky a jít vyhodit do vzduchu některé obzvláště zkorumpované ministerstvo. Finance, obrana, doprava - to by byly terče první třídy.

Člověk tak dlouho hrbí hřbet před systémem, až mu praskne v hlavě a vydá se jako fiktivní D-Fens z filmu Volný pád na smrtonosnou cestu LA, nebo se jako skutečný génius terorismu, Theodor Kaczynski, známý jako Unabomber, vydá do lesů v Montaně, kde z plechovek a drátků piluje v lesním srubu bomby, které pak jako neodhalitelný démon, háže na celé Spojené státy.

Nemohu si pomoci, ale pokud má člověk pocit, že je vývojem společnosti zatlačen úplně do kouta, má právo sebrat odvahu a dát najevo svoji nespokojenost i krajními prostředky. Čím ale při svém (relativním) obdivu k bombovým teroristům hluboce pohrdám, jsou dva typy - často se vyskytující:

Z tohoto hlediska mně současný čin Norského šílence Anderse Behringa Breivika naplňuje velmi smíšenými pocity. Srovnáme-li krystalickou logiku Teda Kaczynského se zmatenými bláboly o Templářích a Srbských svatých bratrstvech - co od takového člověka čekat ? Mohutný výbuch v Norské vládní čtvrti by možná měl účiněk na mysl Norů, ale krveprolití potom z Breivika udělalo jen dalšího z řady šílenců co s puškou vtrhnou do školky..... Jediný rozdíl, který činí jeho čin ještě horším - nejednal v afektu a vydržel své šílenství tutlat neskutečně dlouho.

Je zjevné, že v jeho chorobné mentalitě, teprve křik umírajících, bylo to, na co se léta těšil. S trochou smutné ironie - mohl ušetřit za dusičnan amnonný a rovnou jít vystřílet ta ubohá děcka. Kdyby to byl člověk rozumný tak buď odpálí jen tu bombu někdy v noci, nebo ještě lépe by na Norského premiéra naházel vejce a pak se, pod vlivem získané publicity, nechal zvolit do parlamentu - tak by dosáhl mnohem více za mnohem méně.

V celkovém součtu nezbývá než hluboce pohrdat nebezpečným ubožákem, který má erekci, když pod jeho kulkami teče krev a velice velice litovat jeho oběti a jejich rodiny.

Kdysi nás otravovala reklama - "Nevíte li co by najdete to v Obi" - jak pravdivé.

Je na čase napsat jak to jde s roboty a případně i s jejich čidly (kompasy, trávoměry) atd...

Tedy nadpis asi popisuje vše, ale abych nevypadal jako pesimista, tak to trochu rozvedu.

Představte si, že jste vůl, který si až do nedávna myslel, že vrcholem robotiky je udělat každému robotovi veškerou elektroniku na míru. Takže máte doma plnou skříň, elektroniky, která se hodí do minulých robotů, kteří vás už nebaví, ale nehodí se do nových robotů, protože je "na míru". Protože vám táhne na 40 a čas je čím dál dražší, tak začínáte ustupovat směrem k "Univerzálním modulům". Představa je že - velmi poctivě zkonstruujete, elektroniku - de facto spec. malý počítač, který bude pasovat do všech budoucích robotů, pak si ji necháte profesionálně vyrobit v desítkách kusů a s krabicí od bot těchto desek vystačíte až do smrti ....

Jenomže ve 40 přehodit z jednoho způsobu uvažovaní na jiný není tak snadné, takže naplánujete nového robota s několika typy "univerzálních desek" - ovládámí motorů, navigace, sonar komunikace s PC atd ...

PAk Vás začne poněkud hryzat svědomí - není to přece jenom ještě moc ? A katastrofa je na světě!!!

Detailním rozborem všech - pracně navržených!!! - elektrických obvodů jsem zjistil, že aniž bych to plánoval tak každý specializovaný obvod (sonar, výkonová elektronika k motorům) je připojena k procesoru robota přesně 8 piny

Takže by stačilo vyrobit desku s procesorem - vyvést z ní těchto 8 pinů apak už jenom doplnit několik velice jednoduchých obvodů, které postaví i pionýr v kroužku... Dokonce mnou používané procesory by utáhly dva až tři takovéto "porty".

Jak je člověk starej tak je člověk blbej. Jenom zpytuju svědomí, jestli jsem na to mohl přijít už před rokem a tím si půl roku vysedávání po nocích ušetřit, nebo jestli je to ten vzácný typ zkušenosti, který vzniká až detailním rozborem situace, též známým jako "co dělat když je průser"?

A navíc co dělat teď ? Vyrobit novou elektroniku ještě o něco univerzálnější ? Nebo dokončit tu dosavadní, s rizikem že možná skončí za dva roky zase ve skříni, protože do nových robotů nesedne ? Nebo až začnu dělat verzi 2 napadne mě verze 3 a 4 a to bude můj konec !?

Jenom poznámka, aby mě Karel pak nepoučoval, nebo Kamil s Bedřichem nelitovali. Vím že tomuhle stavu se říká Analysis paralysis, ale stejně jako psychiatr neumí léčit sám sebe, ani mně vědomí, že i jiní jsou v průseru nijak nepomáhá.

V každém případě roboti nejdou - z robotické soutěže Robotour ve Vídni jsem se pokorně odhlásil, protože místo robotů doma obkládám kachličkami kuchyň. Doufám že se za to dočkám aspoň nějakého vděku.

Do prdele práce ....