Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Představte si následující situaci : Kolem řek tekoucích z Beskyd se již koncem středověku našly valouny a žíly železné rudy a proto po celou dobu až do začátku 19. století tady v regionu probíhala nějaká ta hutnická "malovýroba". Malovýrobou se myslí, že se pokácely stromy, ty se vypálily na dřevěné uhlí a to se použílo k výrobě "svářkového železa" v primitivních pecích. Viz jména vesnic "Hamry" = kovářské buchary hnané vodním kolem, kterými se z ne zcela roztaveného materiálu kováním oddělovalo železo od strusky. Takhle to šlo až do období kolem roku 1830 kdy už byly Beskydy zcela holé bez jediného stromu jak zachytil na svých obrazech Ernst Wilhelm Knippel. Tedy již před rokem 1830 vyvstala poptávka po jiném zdroji energie než je dřevo a protože na Ostravsku máme černouhelné sloje vystupující až na povrch - zrod černouhelného hornictví byl nasnadě. Otázka je - co bylo se dřevem a potažno s lesy. Ty se začaly překotně znovu vysazovat, protože dřevo se z mizerného paliva pro hutě změnilo v cenný konstrukční materiál pro doly. Jinými slovy pokud by se uhlí nenašlo asi by se nikdo neobtěžoval s osázením holých hor a ty by dneska byly zničené jako na Balkáně. Jestli jste jeli "k móóři" přes Chorvatské vnitrozemí - víte jak to vypadá, když "již staří Římané" lesy vykáceli ( kvůli hutnictví, sklářstvi, hrnčířství ), louky nechali vypást ovcemi a kozami a půdu nechali odnést vodou a větrem.

Dovolil bych si jen takovou poznámku - všimněte si že k "záchraně" Beskyd došlo v dobách toho nejdivočejšího kapitalismu. Nikdo využití dřeva nezakazoval, ale ani nedanil a nikdo železárenskou šlechtu do využítí uhlí nenutil, potažno jeho těžbu nedotoval. Kdyby tato změna měla nastat dnes - určitě by se systém zasekl na "výskytu chráněného křečka", nebo jiném nesmyslu, a naši potomci by dostali holé skály. A potom ještě jedna poznámka - uhlí umožnilo výstavbu opravdových vysokých pecí, které vyrábějí ocel daleko úsporněji než kombinace pudlovací pec + vodní buchar alias hamr. Jinými slovy v roce 1830 bylo uhlí výkřikem technologie, úspornosti a ochrany životního prostředí.

Pro procvičení posloužím ještě jedním poněkud komplexnějším příkladem. Londýn měl v roce 1800 kolem miliónu obyvatel, kteří žili ve strašných podmínkách, prostředí kontaminované lokální řemeslnou výrobou, voda s cholerovými bacily, vzduch, kvůli typickým anglickým mlhám otrávený topením v tisících píckách. Pak odstartovala průmyslová revoluce, a již za 100 let kolem roku 1900 měl Londých 4 miliony obyvatel dělnické domky s kanalizací, silnou střední třídu. Dnes má 8 mega a je to ( zatím ještě ) docela čistá metropole ( zatím ještě ) docela vhodná k životu - rozhodně lepší než v roce 1800.

Takových příkladů je možno uvést stovky a vždy mají společné totéž - zvrat v technologii, který přinese výrobu, která ( ač se to ekologistům nezdá ) je efektivnější a tím k přírodě šetrnější než technologie stará. Jaký zázrak úspornosti a šetrnosti je současná civilizace si snadno uvědomíte když si představíte, že počet obyvatel ZeměKoule byl v roce 1800 kolem jedné miliardy a teď atakuje 8 miliard aniž by se ZeměKoule proměnila v poušť, nebo v hromadu toxického odpadu. A pokud se jedná o "měřitelné parametry" - profesionální optimisti mají pravdu, že nikdy se na ZeměKouli nežilo tak dobře jak se žije dnes ( rozvojové státy v to počítaje ).

K takovému růstu efektivity je však nutné, aby se jednou za generaci objevil převrat v každé významné technologii - výroby .... dopravy ... telekomunikací, a ten obrátil způsob jak se to dělalo doposud vzhůru nohama. Kdyby se v roce 1830 našel blb, který by zakázal na Ostravsku kamenouhelné hornictví ( pod záminkou "ochrany přírody" ) byli bychom dnes skalnatá step s prašnými bouřemi. ERGO státní správa má obezřetně sledovat technologické trendy ale strkat pazoury do jejich vývoje a použití nemá ( pokud možno ) vůbec. Problém je totiž v tom, že důsledky nových technologií nezná nikdo, často ani jejich tvůrci, tím méně státní úředníci.

Realita je však v posledních dekádách právě opačná. Evropské státní správy zakázaly tolik potenciálně účinných a násilím tlačí ( dotují ) tolik potenciálně neúčinných technologií, že nyní musíme nákladně "řešit" problémy, které vůbec nemusely existovat. Příklad : Jaderná energetika je ta nejbezečnější výroba elektřiny, kterou známe. Dokonce i vodní elektrárny mají na svém kontě více obětí než jaderné ( kvůli protrženým přehradám v Číně ) tudíž jsme mohli už po celém západě mít stabilní energetickou soustavu založenou na jaderné energetice ve francouzském stylu a smát se CO₂, ruskému zemnímu plynu i teroristickým ropným emirátům do xichtu, ale to by se do toho nesměli smolit "Die Grünen" a další ( idioti ), kteří nejlépe vědí a zákonem nařídí všechno - od spotřeby naftových motorů - přes porodnost žen - po teplotu v roce 2050.

Nepatrný myšlenkový experiment na závěr : předpokládejme, že člověk je 100% zodpovědný za globální oteplování, které je 100% reálné a ponecháno samo sobě - nás všechny zabije ( mechanismem mně neznámým, ale jakože ano ). Jaké jsou v takové situaci možnosti dalšího postupu ?

Nastává "Kubáčova jednovatá otázka", která zní : "najdi 10 rozdílů mezi variantou 1 a 2 ?" ( Jiné logo na uniformách ozbrojenců v Toyotě Hillux ? )

Čekají nás tedy zajímavé časy. Když se za bolševika čekalo 10-20 let v pořadníku na koupi auta a stejně dlouho v pořadníku na koupi bytu - pošilhávali jsme do Německa na jejich volný trh, zatímco redaktor "pořadu Aktuality" vysvětloval, že "v kapitalismu dělníci hladoví". Za pár let budete čekat na povolenku na dítě, povolenku na byt, povolenku na elektromobil a budete pošilhávat na Číňany a jejich volný trh, zatímco redaktorka na "ČT24" bude vysvětlovat, že náš systém je "svoboda", zatímco jejich systém je "útlak".

Poznámka k obrázku : Vítkovické železárny Ostrava v roce 1855. Kdo to tam znáte - poznáte řadu budov, které stojí dodnes : tmavá budova vpravo dole - válcovna trub, vlevo od středu Rotschildův zámeček, dále vlevo první budova Vítkovické, nemocnice ( nyní Seznam.CZ ) + stále ještě ne zcela zarostlé kopce v pozadí.

Dnešní "krize s nedostatkem zdravotních sester" je, kam historická paměť mé generace sahá - už druhá krize podobného typu. Není tedy nic snazšího, než se poučit ze vzniku a průběhu krize předešlé.

Když dnes řeknete SESTRA - krom příbuzné ženského pohlaví, hned druhý význam tohoto slova je "zdravotní sestra", ale nebylo tomu tak vždy. Předchozí přenesený význam tohoto slova bylo : "řádová sestra" alias jeptiška, které velice často pracovaly ve zdravotnictví. Tak často, že do začátku 20. století platilo rovnítko "zdravotní" = "řádová" - neboli ( téměř ) nebyly "zdravotní sestry civilistky". To se výrazně změnilo 1. a poněkud méně i 2. světovou válkou, ale až do 50. let ve zdravotnictví stále dominovaly řádové sestry. Pak přišel komunistický převrat - zrušení klášterů, perzekuce církví. Méně odbojné jeptišky šly na "převýchovu" do těžkého průmyslu. Odbojnější dostaly mnohaleté třesty v kriminále ( podotýkám, že za upřímnou modlitbu a pilnou práci ).

To je notoricky známá věc - méně známé je, že v praxi to probíhalo tak že jednoho dne prostě sestry nepřišly na směnu do špitálu, protože STB "vybrala" klášter a odvezla je do uranových dolů. Přesně tak popisuje tuto situaci legenda, kterou jsem slyšel za studií ve FnUSA - tedy ve "Fakultní nemocici U Svaté Anny v Brně". Zmíněná legenda pokračuje tak, že slovutný profesor - kardiolog MUDr. Štejfa nejstarší okamžitě odjel na venkov, kde projížděl vesnice a z nedostatku kvalifikace si vybíral - nejlépe ošetřovatelky od dobytka, které po krátkém zaškolení natoupily jako náhrada za "zlikvidované" řádové sestry - podle hesla "savec jako savec".

Mohl bych teď napsat štiplavou poznámku, že Prof. Štejfa měl 100% pravdu, protože elity tejdejšího režimu se chovaly jako hovada, ale přenesme se přes tento detail. Obecně vzato si tyto "sestry od krav" vysloužily skvělou pověst - a řada z nich se k tomuto startu své kariéry hlásily, ještě když jsem je - těsně před jejich penzí - potkával ve FnUSA jako medik.

Tato krize z "odchodu" jeptišek postihla celou republiku a patrně byla nepřímou příčinou, proč komunistický režim celkem tlačil na systém zdravotnických středních škol produkujících "sekulární" sestry. Tento systém ( uspokojivě ) fungoval až do roku 1997. Problém konce 20. století byl v tom, že v roce 1989 proběhla "sametová revoluce" pod heslem "nejsme jako oni". Problém byl v tom, že ani "oni" v té době už nebyli jako "oni" z 50. let.

OK - takže v 90. letech vznikla "společenská objednávka" dosavadní systém "jak vznikají sestry" radikálně refromovat a z reálně socialistického základu nenechat kámen na kameni. "Udělat změnu za každou cenu". Takže se "funkcionáři přes zdravotnictví" podívali do zahraničí a zjistili, že v USA mají "střední zdravotniční pracovníci" nejčastěji College, což je něco mezi vysokou a střední školou - náhražka za střední školství, které v USA trpí tím paradoxem že areály školy jsou luxusní, ale maturanti zhusta bývají negramotní. ( Ještě pár let reforem školství a přestihneme USA .... maturanti - negramotní a gympl-ruina - jako bonus. )

Takže se vyrojily "vyšší odborné školy" - což je přesný ekvivalent College - z nich vycházejí "sestry DiS" a pak celé "zdravotně sociální" fakulty. Nicméně ještě před touto "explozí kvality" zdravotnického školství se přemnožily "funkcionářky ve zdravotnictví". Osoby, které paní Kubáčová ( též zdravotní sestra ) popisuje zkratkou "PHDr. Ph.D. MBA můry", které vytušily, že "zkvalitňováním vzdělání" vznikne prostor připojit ke jménu ještě "Doc." nebo "Prof."

Nicméně veřejnost není hloupá - maminy sester středoškolaček se ptaly : "proč letos musí na vysokou, když loni ještě stačila maturita". Takže "funkcionářky" vymyslely bájné historky - jakože slečny si rozšíří vzdělání ve všech 3 rozměrech, a pak půjdou rovnou dělat staniční nebo vrchní sestry. Nebylo řečeno, že když každý bude šéfovat, nikdo nebude pracovat. Mimo to "sestry od krav" měly ke každému hovádku lidský přístup a když se dementní pacient 10x denně pomazal vlastní stolicí - vzdechly a šly jej čistit. Dnes je "duchovní aspekt ošetřovatelství" předmětem publikací v "impaktovaných časopisech" jeho "dávkování" je detailně popsáno v "příslušných směrnicích" dle norem ISO. Podle hesla "čím víc norem tím víc volem".

Tedy rekapituluji

Lze se tedy divit mládeži, že nepracují proti svým zájmům a zdravotnictví se spíše vyhýbají ?

Takže si drahé ministerstvo řeklo, že bude zdravotnictví reformovat. To má jisté drobné problémy, že reformy, které by ( možná ) vedly k nápravě, jdou silně proti "duchu doby" : Příklad : Ministr Adam Vojtěch zrušil vyhlášku o ošetřovatelské dokumentaci, aby špitály ulehčily sestrám od sepisování ( zbytečných ) traktátů. Výsledek : Místní "PHDr. Ph.D. MBA můry" zajásaly a "když si to teď můžeme dělat podle svého" - k dosavadním papírům přidaly ještě pár formulářů navíc, které podle nich "zatím ve vyhlášce chyběly". Totéž systém "kontinuálního vzdělávání". Totéž pokus ( proti urputnému odporu "profesorek ošetřovatelství" ) vrátit sestru-maturantku do našeho zdravotnictví.

Ve zdravotnictví platí taková zkušenost, že úzdrava trvá stejně dlouho jako trvala choroba. Zatýkání řádových sester byla otázka několika měsíců a vyškolení nových sester - ve společnosti stále založené na ( pracovíté a racionální ) mentalitě Rakouska a První republiky - trvalo taky jen pár měsíců. Nyní jsme v situaci, kdy jsme ( minimálně ) 20 let lhali, intrikovali, budovali své kariéry na úkor celého zdravotnictví a teď jsme na dně krize. Vzdělávání je pochybné, nikdo šéfům zdravotnictví nevěří, mezi mládeží ( a částečně i mezi zaměstnanci ) vládne mentalita "naval prachy a zavři hubu".

Řeknete si jací jsme neumětelové, ale v rámci občasných kontaktů vím, že všude v Evropě je situace stejná ne-li horší. Šéf německé Biochemické společnosti to na sjezdu té naší popsal slovy : "V německu je málo sester, kvůli nepříznivému poměru mezi pracovním zatížením, platem a zodpovědností". Jinými slovy proč nosit 160 kilové seniory, a ještě o tom sepisovat sáhodlouhé traktáty - únavně stejné každý den, když můžete mít polovinu - méně frustrující práce - někde v korporátu.

Ergo sestry nejsou a hned tak nebudou. Jestli jste nahlodaní chorobami - snad do večera ještě stihnete napsat Ježíškovi, aby vám nadělil tu vaši.

Aktuální poznámka na úvod : Začínám si připadat jako Hlas Ameriky za bolševika. V Británii drtivě vyhráli konzervativci Borise Johnsona. Jejich "milion chvilek pro demokracii" - alias bojovníci za socialistu a práskače Jeremyho Corbyna a proti výsledkům demokratických voleb - okamžitě spustili násilné protesty, které trvají už několik dní. A na Internetu v Česku nebo dokonce na ČT24 - ticho jako v hrobě... Ticho jako vždycky, když to "100% bolševikům objektivním a nestranným novinářům" nevoní.

Následuje původní text původního článku :

Zřídka nechaji oligarchové - miliardáří nahlédnout pod pokličku svého byznysu. Notoricky známý otevřený člověk je Warren Buffet, který dokonce pronáší věci hraničící až s vidláctvím, a frustrovanou nevzdělaností - jakože "Internetové bubliny" typu Facebooku a spol - jednou prasknou, zatímco průmysl bude pořád průmysl.

Daleko chudší, zato ještě sdílnější je Robert Kiyosaki - etnicitou Japonec, pasem Američan, vietnamský válečný pilot a realitní magnát z Havaje. Ten proslul především "self improvement" knihou" Bohatý táta, chudý táta. Ne že bych byl příznivcem "motivační" literatury, protože její autoři jsou často zoufalci, kteří neuspěli pomocí vlastních rad. Nicméně některé názory Roberta Kiyosakiho jsou mimořádně zajímavé a podobně jako Buffetovy zavánějí až frustrovanými nevzdělanci, co volili Trumpa ( nebo a další neoblíbence "elit" ) :

OK takže mi volá spolužák ze školy, že se "musíme sejít" a v hospodě u piva se začíná rozvíjet téměř neuvěřitelná historie člověka, který se na 999% přizpůsobil tomu "jak jsou karty rozdané".

A tak dále a tak podobně. Dotaz na mně byl : "když děláš ty roboty, proč nevymyslíš něco složitého, čemu nikdo nerozumí a dají se na to brát Euro-dotace". Osvědčil jsem se jako frustrovaný hlupák "odsouzený k chudobě" dle Kiyosakiho, protože jsem prohlásil, že bych raději dělal něco užitečného, co se uživí bez dotací. A tak jsme se, bez většího vzájemného pochopení, zase rozešli.

Zcela nedávno jsem se v hospodě potkal s jiným známým - měli "firemní večírek" na kterém bylo - na Ostravsko - nápadné, až neskutečné množství jeho kolegů "zpívajících" pražským ( českým ) přízvukem. Tak jsem se ptal jak se lidi z Čech dostávají v takovém počtu na prochlastaný východ. Prý je to zcela běžné. S.r.o. se zaregistruje v Ostravě, když tu jsou ty "dotace proti nezaměstnanosti", ale nechat teplá - dotovaná - místa hloupým venkovanům - to by přece byla škoda. Takže peníze pro "problematický region" jsou přednostně přidělovány "ostravským firmám", které mají "kontakty v centru" a zajistí jejich "návrat do rodné stověžaté matičky."

Dění ve společnosti dává Kiyosakimu plně za pravdu. Celá republika Evropa svět je plný lidí, kteří pochopili a hrají podle toho "jak jsou karty rozdané". Možná některým frustrovaným nevzdělancům kubáčovského typu se to hnusí, a obávají se, že takhle si brzy s rozvojovým světem vyměníme místo - ve vyčůranosti plodící chudobu. Pokud ale budete hrát podle karet a zásady "get rich quick" (zbohatni rychle) - může vám být jedno, jestli vaše karibské finanční impérium vydělává na toku peněz ze západu na východ, nebo z východu na západ. Ba dokonce nemusíte ani nic zvláštního umět. Když budete potřebovat uklízečku, programátora, nebo dokonce kardiochirurga - najdete spoustu lidi, kteří se přerazí, aby "panstvu poloužili", protože splátky hypotéky "na majetek" jsou tíživější než si oligarcha dovede představit.

Poznámka při druhém čtení : svět celá tisíciletí fungoval, jak ( opět ) začíná fungovat dnes. To jest 99% chudáků žije od výplaty k výplatě ( od žní do žní, ze dne na den ) a nemá SÍLU cokoliv měnit, zatímco 1% boháčů ( šlechty ) nemá ZÁJEM něco měnit. Tato období byla občas vystřídáná obdobím, kdy lidé ( měšťané ) z chudých poměrů, židovští lichváři předělaní na renesanční bankéře, nebo později, Baťa, Ford, Edison.... vzali ( tehdejší ) oligarchii vítr z plachet a prudce urychlili vývoj společnosti. Čímž například ze šlechty učinili "zbytečnou třídu", která ještě generace přežívala z peněz po předcích v nepohodlných palácích, které jim pýcha nedovolila opustit. Doporučuji navštívit "Schwarzenberské knížecí apartmá na Hluboké", kde to na vás dýchne. I dnes může svět po generace fungovat tak, že polovina chudáků bude ( za nic ) brát sociální dávky aby nerušili druhou polovinu chudáků otročících kvůli hypotéce. I dnes můžeme ( téměř ) s jistotou tvrdit, že takto to oligarchie chce, protože oligarchie rozhodně nechce změnu, která je odřízne od jejich ( nezdaněných ) příjmů.

Problém pomalého vývoje je v tom, že vnější okolnosti nás nutí - zpřetrhat vazby s technologiemi průmyslové revoluce 19. století. V opačném případě nás ( oligarchií dotovaní ) aktivisi uvrhnou do bídy a tyranie. Proto nemáme čas na dalších pár set let, bez většího společenského a technologického pohybu, aby mezitím nenápadně vyrostla "nová třída", která prudce posune společnost a učiní "zbytečné lidi" z dnešních oligarchů.

Pozdní bolševik chtěl pomáhat "rozvojovým zemím", tak se do Česka dostal můj arabský kolega z Jemenu, kterému jsem v prvních pár letech intenzivně pomáhal ve studiu a ke konci studia jsem s ním bydlel na kolejích, protože jako jediný z Čechů jsem po něj udělal tolik, že mu Alláh nedovolil být na mně hnusný, jako na ostatní spolubydlící, které se ním pokoušeli ubytovat. Když už jsme spolu bydleli - někdy na jaře 1995 jsme vzali do party mladého kolegu - též arabské národnosti - z Kuvajtu, který studoval v Česku aniž by uměl jediné slovo Česky, a to proto, že byl z chudého kmene a kuvajtská vláda mu platila jen 7 000 dolarů měsíčně, což neslibovalo dostatečný komfort při studiu v Británii, kam chodí studovat synové z bohatších kmenů.

Báječná doba, kdy jsme vedli trojjazyčné anglicko - arabsko - české debaty, protože jsme neměli jeden společný jazyk. Po určité době jsem na Kuvajťana drze vypálil : "Proč nemáte v Kuvajtu , za ropné peníze, 3 farmaceutické firmy, několik chemiček na speciální chemikálie , rozsáhlou výrobu počítačových čipů, několik vědeckých ústavů, zemědělství zalévané mořskou vodou odsolenou energií z jaderné elektrárny a kosmodrom ? " A on posmutněl a řekl : "Když ti peníze tryskají samy ze země - každá práce se ti zdá jako přiliš těžká a málo zisková." Na to jsem kontroval : "A co až ropa dojde". A na to on posmutněl ještě více a prohlásil : "Můj děda pásl velbloudy a moje vnoučata možná budou pást zase."

Od té doby jsem nevývratně přesvědčen, že přírodní zdoje jsou prokletí, které vede k zaostalosti státu a jediný přirodní zdroj, který vede k růstu bohatství je lidská práce. Což mě vede k následující úvaze - v Evropě máme 8 hodinovu pracovní dobu 5 dní v týdnu. Před 50 lety jsme měli 8 hodinovu pracovní dobu 6 dní v týdnu. 50 let předtím jsme měli 12 hodinovu pracovní dobu 6 dní v týdnu. Ještě 50 let předtím jsme měli 16 hodinovou pracovní dobu 6 dní v týdnu a ještě 50 let předtím se dostáváme do období roboty a nevolnictví, kdy šlechta de-facto vlastnila obyvatelstvo na území svých panství - nepříliš daleko od postavení otroků.

Pak tady máme ten moderní názor o evropském vykořisťování kolonií. Fašistická, rasistická a xenofobní otázka zní : Pracovalo se na území kolonií někdy takovou intenzitou jakou se pracovalo v samotné Evropě ? Před příchodem kolonistů ? V době jejich vlády ? Po jejich odchodu ? Dnes ?

A pak tady máme ty různé "pracovní morálky". Jako třeba protestanstká etika, která vedla k rozvoji kapitalismu v Británii, Holandsku, Americe, protože luteráni jsou toho názoru, že je rouháním proti Bohu, když ti dává příležitost prací zbohatnout a ty ji nevyužiješ. Na našem území tato pracovní etika vládla - rukou protestantských Němců - "manažerů" německojazyčných firem Rakouska-Uherska a První republiky. Pak je tady "katolická poracovní morálka", která je poněkud jiná - pod hesly : "chudoba cti netratí" nebo též : "spíše projde velbloud uchem jehly nežli bohatý branou do Ráje" - hezká myšlenka, jejimž výsledkem je "maňána" - ochablé hospodářství jižní Evropy a Latinské Ameriky. Pak se už dostáváme k různým "ne-pracovitostem" - k Alláhovi, který má pracovat za Muslimy a k dvou-hodinové pracovní době společností doby kamenné - dodnes existujících v Africe i jinde.

Rasistická otázka dneška tedy zní : Vypadal by "rozvojový svět" jako "rozvojový svět", kdyby tam ( téměř ) všichni : muži, ženy a často i děti - pracovali minimálně posledních 2000 let - minimálně 5 dní v týdnu - minimálně 8 hodin denně ? Jenomže to má spoustu háčků. Jeden z nich je "když peníze přicházejí samy - každá práce se jeví jako přiliš těžká a málo zisková". Odkud přicházejí peníze samy ? Z Evropy - z našich daní a udržují "rozvojový svět" v nepracovitosti a tím i zaostalosti. Jenomže pak je tady jiný problém : OK přinutíme nějakým magickým trikem obyvatele rozvojového světa makat jako fretky - co se stane v globalizovaném hospodářství ? Tušíte správně : oni se udřou a pár destíkám oligarchů přibydou peníze na pár desítek ( dalších a zbytečných ) jachet. Neboli zpětná vazba "jak kdo pracuje - tak taky žije - tak taky umře" je dnes silně narušená. Dokonce tak narušená, že i na Západě se šíří idea 4 hodinového pracovního týdne, představa "zbohatnutí z ničeho" ve stylu Zuckergerga, nebo "poradenství pro EU" a dalších flákáren ( za peníze jiných ), které nás časem nasměrují zpátky do chudoby doby kamenné, protože budeme jako v Berbeři ve starém koloniálním vtipu : "Čím se živí Beduíni v pušti?" - "Vzájemně se okrádají!"

OK tedy otázka co dělat ? Na přechodnou dobu se společnost rozdělí na honěné ( a daněné ) jako fretky a flákající se menšinu, která postupně přeroste ve většinu, až se prožere práce našich předků a společnost krachne. Afrika, Latinská Amerika, islámská a post-sovětská Asie - budiž nám příkladem. Na druhé straně ani my už nejme ochráněni před prací jako fretky jejímž jediným výsledkem, je, že oligarchovi na Kajmanských ostrovech vzoste dividenda o 3%. Je tedy nutné za každou cenu obnovit zpětnou vazbu "jak kdo pracuje - tak taky žije" - například blokováním jakékoliv možnosti "života za cizí", nebo univerzálním zdaněním a proclením - ne už joudy z Frydku, ale megakorporací z daňového ráje. I kdyby televizní "ekonomiční analytici" měli zoufale plakat, že tím se pro spotřebitele zdraží dovoz z asijských továren jejich pánů. Je totiž nutné si uvědomit, že PRÁCE - třeba v podobě výroby zboží blízko místa spotřeby má daleko širší význam pro společnost, než jen ušlý zisk - firmy z Kajmanských ostrovů - za kontejnery plné ( otroky vyrobeného ) asijského šuntu.

Můj blog občas přebírají některé servery určené pro fašisty, rasisty, xenofoby, frustrované nevzdělance a vůbec všechny lidi, kteří stále ještě nepoplivali vlastní úsudek. Jedním z těchto serverů je D-fens ( čtu vás nepravidelně, ale děkuji ) kde byla zmínka o jednom z mých článků na téma emise CO2. To se stává relativně často a ( už ) to není nic překvapivého. Překvapivé bylo, že původní článek přebral ( i s odkazem na mně ) sever Neviditelný pes. Neodvažuji se soudit jací čtenářové čtou Neviditelného psa ( jsem jedním z nich ) nicméně asi jsou výrazně šťouravější než je na Intermetu zvykem, protože se mi sešlo několik reakcí na několik posledních článků, které jsem napsal.

Jeden člověk například reagoval na "Kubáčovy atomové cementárny" a ironicky mi psal, že takové věci nemá smysl psát česky u nás, ale má smysl přeložit je do Čínštiny a poslat na politbyro KSČ ( jako Komunistická strana Číny ). Ano v principu souhlasím a opakovaně píšu věci ve stylu : Evropa si hraje na "vzdělanostní společnost" což interpretuje jako hon za dotacemi pro genderové, eko- a další neziskovky - jejichž vedlejším produktem není nic hmatatelného, aní pozitivního a už vůbec ne technologický pokrok. Poslední "velká technologie" vzešlá z Evropy byly GSM mobily patentované už v roce 1990 !! Naopak evropská technologická zaostalost jde ruku v ruce s "technologickou nevzdělaností" ( příznakem budiž diskuse o učňovském školství nebo maturitě z matematiky ) Technologická nevzdělanost "hříchu nečiní", takže pak se dostáváme do absurdní situace, kdy zaostalost je zaostalci interpretována jako pokrok - a naopak.

Jinými slovy první jadernou cementárnu postaví Číňani. Následník Trumpa na ni uvrhne embargo a následnice Merkelové pojede do Pekingu - lézt soudruhovi do řiti pro licenci na výstavbu několika kusů v Porýní.

Pak se mi sešla hromada mailů na téma "ekonomické zaostalosti reálného socialismu". Mnoho čtenářů podráždilo srovnání výstavby silniční sítě a věta "bolševik investoval své skromné peníze překvapivě racionálně". Na to jsem dostal několik reakcí které zcela správně prohlašovaly, že významným faktorem pádu komunismu byla jeho ekonomická zaostalost. To nijak nerozporuji, jenom bych doporučil pozornosti čtenářstva následující fenomén:

OK - po prosperitě pozdního Rakouska Uherska a první Republiky - zůstala v česku mohutná výstavba z let 1860-1930 - v každém městě vidíte celé čtvrti domů z těchto dob. Aniž bych chtěl dráždit ( kterýkoliv ) vládní režim - musím se zeptat : Kde jsou prachy vybrané v době konjunktury "navíc" oproti předchozí krizi a stagnaci. A kde je výstavba typická pro dnešek, která ( jako Žižkov, Karlín, Vinohrady, nebo Jubilejní kolonie v Ostravě ) i za 100 let bude ukazovat, jak skvělou dobu právě žijeme ? Neboli odcituji sám sebe z jednoho z mailů : "není důvod chlubit se hospodářstvím, které je založeno na obchodu s výrobky které jsme sami nevymysleli ani nevyrobili - za peníze, které jsme sami nevydělali !"

Diskusi dnes nechávám otevřenou - moderovanou - mějte však, prosím ohled na mé časové možnosti.