Pořád nadávám jak svět berou do své laskavé péče asertivní idioti a zkorumpovaní ganuneři a občas za to dostanu i po čumáku, ale tentokrát bych rád zůstal v naprosto klidných vodách přírodních věd a klinické biochemie a dovolil bych si ukázat jak některé jedince, kteří mají smůlu na tu nesprávnou chorobu současná nadvláda roboticky pojaté strojové medicíny, bez hlubšího rozmyslu může stát život.
Takže jak jsem jako elév měřil bíkovinu v moči - pěkně jsem pipetou ústy nabral kyselinu trichlor-octovou a do zkumavky s močí třepající se na třepačce jsem ji vystříkl, tím se veškerá bílkovina ve vzorku srazila, pak jsem zkumavku dal do centrifugy, a centrifugoval při 2000g (2000 násobné přetížení !!!) tím se sraženina pevně přilepila na dno zkumavky, tekutý obsah nad ní se vylil do odpadu a pak se přidalo biuretové činidlo - což jsou měďnaté soli, které reagují s peptidickými vazbami bílkovin. Za 20 minut zábavné práce bylo hotovo - bílkovina v moči se projevila krásným modrým zbarvením, které se změřilo fotometrem a na kalkulačce spočetlo množství bílkovin.
Jemože čas oponou trhnul a změněn svět - dnešní laboranti bakaláři se přece nebudou otravovat se "smradlavou chcankou" (odposlechnuto kdysi v práci) a vzhledem k množství vyšetření (které často ani nejsou nutná) není na nějakou ruční práci čas, takže všechno dělají automaty. Biuretová metoda na moč je dokonalá. Dokonce se používá jako referenční - jejími výsledky se kontrolují ostatní způsoby měření - její problém je v tom, že se bílkovina musí srážet a centrifugovat a to žádný stoj (vyrobitelný za rozumné prachy) neumí udělat. Takže se používají metody jiné tzv "automatizovatelné".
Nejčastěji se používá metoda s pyrogalolovou červení - zjednodušeně řečeno barvička mění odstín se změnou kyselosti roztoku a močová bílkovina ji dovede ošidit tak že změní barvu i bez změny kyselosti. Problém je v tom, že k žádné chemické reakci nedochází a to znamená, že na některé bílkoviny reaguje barvička dokonale a na jiné skoro vůbec. Jenou z bílkovin na které barvička prakticky nereaguje jsou takzvané "lehké řetězce" lidských protilátek - to jsou bílkoviny,které jsou jednou ze součásti protilátek. Existuje nádor jménem Myelom, který je produkuje v obrovském množství. 
Teď si představte že máte babičku s myelomem, o kterém nevíte, ale vidíte, že chřadne - přivedete ji k doktorovi a ten nechá udělat základní vyšetření - myelomová bílkovina je (většinou) vidět na tzv. elektroforéze séra. Viz rozdíl mezi sloupečky A, B a C a D. Existuje ovšem typ který uniká rovnou do moče aniž by byl takto detekovatelný.
Kdysi by se naměřila vysoká bílkovina v moči, která by na to upozornila, případně by rozumný biochemik z nepřímých známek usoudil, že je třeba udělat i elektroforézu moče - dnes se vysoce pravděpodobně nestane nic z toho, protože laboratoře, které nemají dvacet minut na ruční změření bílkoviny v moči většinou nemají ani minutu nad úvahou nad výsledky pacienta ...
A babička chřadne a chřadně a dokud nebude mít komplikace jako je selhání ledvin, nebo zlomenina kosti z metastáz - tak se na nic nepřijde .....
A to všechno jenom proto že současná biochemie ve jménu pochybného zvýšení produktivity práce opustila pracnou ale spolehlivou metodu na měření bílkoviny v moči. Je zvláštní, že vývoj vpřed v sobě dnes vždy obsahuje i tuto "zpětnou" komponentu.
Občas používám analogii s botami. Boty z komunistické Snahy Brno tlačily dva roky, ale vydržely 5. Dnešní boty jsou "rychoboty" to znamená že vzadu ještě tlačí ale vpředu už se rozpadají. Smutné, je že současnou "rychlomedicínu" jen tak nic nezastaví - a pokud mohu soudit bude podstatně hůř, proptože případů takového "akceptovatelného snížení kvality", nazývaného pro veřejnost "zvýšení kvality" jsou ve zdravotnictví stovky.