Březen 2020 « Archiv | Nekorektní blog Petra Kubáče

Březen 2020

Dlouhodobé soužití s koronavirem ?

31. března 2020 v 5:38 | Petr | Příroda

Lidstvu se podařilo vymýtit jedinou smrtelnou virovou chorobu - pravé neboli "černé" neštovice ( smrtnost 13% ), které se od roku 1978 považují za neexistující, už se proti nim neočkuje a vzorky viru ( prý ) mají uschované jenom USA a Rusáci. Je dobé si uvědomit jaké byly vlastnosti "černých neštovic" :

byla to vysoce nakažlivá smrtící choroba
Virus byl infekční POUZE A JEDINĚ pro člověka
Měli jsme účinnou, lacinou a bezpečnou očkovací látku.

Od té doby byl učiněn pokus vymýtit druhou virovou chorobu - poliomyelitidu, neboli dětskou obrnu. Nemocní lidi přestávájí na 14 dní akutní infekce hýbat svaly, včetně dýchání, proto je smrtnost v epidemii až 25%, mimo epidemii kolem 2%, protože je dost prostředků dýchat s marody uměle. Mimochodem Česko(Slovensko) bylo první země na světě, která na svém území obrnu vyhubila - během 4 leté masivní ( 6,3 milionu očkovaných ) kampaně v letech 1957-1961. Celosvětové vymýcení ( a tudíž možnost ukončit očkování ) se ale nepodařilo, neb vše krachlo na fundamentalistických mohamedácnech a jejich Imánech v Afgánistánu a sub-saharské Africe - před pár lety. Protože tito považovali očkování proti obrně za způsob jak "zlý západ chce učinit muslimské ženy neplodnými". Například v jednom ze semenišť choroby - v Nigérii nebyl v posledních letech jediný případ v křesťanských = očkovaných = utlačovaných rodinách, pouze u mohamedánů, kterých je ale 51% z 200 mega obyvatel - což pro udržení viru dokonale stačí.

Pak tady máme řadu chorob, které z hlediska možnosti "vymýcení", mají teoreticky stejné, nebo ještě lepší vlastnosti než černé neštovice - to jest člověk je jediným nositelem viru a existuje účinné očkování. Příkladem budiž Infekční žloutenka typu B, kterou se navzdory tomu vymýtit nepodařilo ( díky alespoň za očkování zdravotníků ) a dokonce podobné vlastnosti má i "choroba špinavých rukou" - žloutenka typu A, kterou nejen že se nepodažilo vymýtit, ale navzdory dřívějším názorům epidemiologů, že toto není možné - tvoří na našem území nevymýtitelná ložiska ve "vyloučených lokalitách".

Tolik tedy oblíbené "poučení z minulosti". Nyní nastává srovnání s koronavirem, který je :

vysoce nakažlivý, nakažlivější než chřipka
jediným zdrojem nákazy není jen člověk, protože pravděpodobně vznikl mutací netopýřího viru a pro ostatní savce ( netopýry ) je stále infekční
není proti němu očkování ( Kubáčova jedovatá poznámka : komunističtí tajemníci "škrtem pera" nechali naočkovat skoro polovinu tehdejší republiky proti obrně - vakcínou domácí výroby! Dnes je celý "průmysl vakcín" dokonale globalizovaný a naprosto vyčerpaný 20 let trvajícím bojem s "bio-ženami", které se soudí i za to, že jejich Pepíček je po injekci bez nálady. A to menluvím o LŽI o post-očkovacím autismu. DĚKUJEME, CTĚNÉ KRÁVY, že jste dostaly na kolena obor, který teď nutně potřebujeme!!! )
má střední smrtnost ve výši 2-15% nemocných

Toto srovnání vzbuzuje poněkud černé myšlenky jak si si koronavirem poradit z hlediska dlouhodobé budoucnosti ( počítané na roky ):

Po mnoha letech soužití s koronavirem by se tento mohl stát jednou z mnoha otravných, ale neškodných "školkových infekcí", které prodělají malé děti, bez újmy na zdraví a proto v seniorském věku mají imunitu a neonemocní ( nebo jen lehce ) a nezemřou.
Jak se k tomuto stavu "kolektivní imunity" ve společnosti dostat bez statisícové úmrtnosti - nikdo neví.
Můžeme jít cestou karantén a izolace a v optimistickém připadě virus ( prakticky ) vyhyne na nedostatek vnímavých lidí, které by mohl nakazit ( což ale není "soužití s virem" ). Tato varianta je už nyní prakticky vyloučena, vzhledem ke globálmínu rouzšíření viru i do míst, kde jsou lidi, ale není tam "civilizace" v epidemiologickém slova smyslu ( např. slumy třetího světa ).
Pak existuje méné optimistická vize : navzdory drastickým proti-epidemickým opatřením se ložiska infekce nepodaří zlikvidovat a drobné a větší epidemie ( vynucující si další a další opatření ) budou dále a dále propukat. Pro odhad vývoje u nás - bedlivě sledujte situaci v Číně. To je prototyp "dalšího propukání" infekce. Číňani totiž pomalu povolují drastická protiepidemická opatření, ale stále mají statisíce bezpříznakových avšak infekčních lidí, kteří, díky lehkému průběhu choroby, nebyli testování a tím ani započteni do statistik.
Nakonec jsou jen dvě možnosti - Buď bude objevena zavedena a hromadně použita účinná vakcína.
Nebo se populace "promoří" přirozenou cestou - opakovaně propukajícími epidemiemi různé velikosti a závažnosti.
Musím však zopakovat : Hlavní problém současného "prvního promořování" populace je - jak se vyhnout 2-5% "smrtnosti" u obecné populace a 10-15% smrtnosti u seniorů, zejména v západních civilizacích, kde senioři tvoří třetinu ( i více ) voličů Agrofertu obyvatel.

Mládež na Facebooku prý považuje koronavirus za "penzijní reformu verze 2.0" a v Německu jsou prý nesmírně populární tajné "korona-párty", kde se můžete ožrat a od pozvaného maroda nakazit. Taky jsem ( se zkušenostmi ze zdravotnictví ) často zaražen otřesným chováním seniorů, ale že bych chtěl tento poklad paměti, zkušeností a kvalitního "starého" vzdělání ze společnosti odstranit - smrtí udušením při koronavirovém zápalu plic ???

Otázka dneška tedy nezní jaká další - totalitní opatření má vláda v rukávu zítra, za týden, nebo za měsíc. Manažerskou hatýrkou řečeno : jakou má vláda "dlouhodobou", neboli tzv. "exit" strategii ze současné situace? Vůbec bych se nedivil, kdyby doufali v ( zatím neexistující ) očkování a v ( zatím sporné ) léky a jejich plán, pokud by jedno i druhé selhalo - není žádný, protože nic jiného - geniálního - se na obzoru nerýsuje.

RGBW lampička

24. března 2020 v 5:25 | Petr | Elektro

Úvodní koronavirový odstavec : STBák Babiš začíná věci, které původně vypadaly jen jako škodlivá byrokratická buzerace typu: "zaklekávání" konkurence Agrofertu, EET a hlášení DPH, spojovat do projektu "koncentrák - Česko". Epidemiolog Prymula mu k tomu dělá užitečného idiota a dostane za to, až epidemie pomine - něco jako švýcarským frankem bohatě placené místo u Světové zdravotnické organizace v Ženevě ??! S ÚČINNÝM bojem proti koronaviru nemají poslední opatření vlády ( např. povinné nošení roušek pod širým nebem ) společného nic.....

Nám to ale nevadí a pokačujeme ve věcech, které jsme nedávno probírali. To jest : svícení výkonovými LED diodami a ještě předtím výrobu červené noční lampičky. A jelikož jsem tvor hravý, snažím se hračikovitý potenciál každé technologie vytěžit do krajnosti - ERGO "uklidňujcí" RGBW lampička.

Jistě tušíte, že se jedná o lampičku, která má 4 "čudlíky" kterými si nastavíte světelnou intenzitu červeného, zeleného, modrého a bílého kanálu. Smísením RGB ( červené, zelené, modré ) lze připravit světlo jakékoliv barvy chceme. Tudíž je záhadou, proč je tam W - tedy bílý kanál. Ten svítí relativně kvalitní "teple bílou" LEDkou a je v lampičce vestavěn z "preventivní opatrnosti", kdyby se z nějakého důvodu z RGB kanálů obtížně míchala nějaká oku příjemná barva.

Tentokrát je lampička natolik experimentální ( a mnou navržený plošný spoj tak šlarerý ) , že celé schéma uvádím jenom v náznaku. Na obrázku vidíte 1/4 tedy jeden ( zelený ) kanál ostatní jsou zcela stejné s výjimkou červeného kanálu, který má odpor R4 zvětšený na 15K. Je jasné, že se jedná o "floating buck" z článku o LED diodách jako vyšitý. Též je jasné, že v lampičce jsou 2 obvody 74HC14 a po 4kusech MOSFETů, tlumivek a všech ostatních součástek.

Kombinace schmidtova klopného obvodu 74HC14 s potenciometrem a dvěma diodami tvoří jednoduchý PWM regulátor. Frekvence oscilací je téměř konstantní kolem 150 kHz, ale jejich střída se mění od nepatrného zlomku procenta po asi 50%, podle natočení potenciometru RV2. Maximální střída je nastavena poměrem odporu R4 k ostatním odporům a odporu potenciometru ve zpětné vazbě HC14. Nutnost omezit maximální střídu vychází z nutnosti nezatěžovat LED diody větším proudem než 350 mA, který je běžný pro 1W led diody na chladiči koupitelné jako hotové moduly.

V lampičce je jeden RGB modul a jedna sólo bílá LED. Potenciometry všech 4 kanálů jsou vyvedeny na přední panel, kde si můžete "natočit" barvu, jaká se vám právě líbí. Věřte tomu, že "hračičkovitý potenciál kroucení čudlíky" je až drogově opojný. "Mechanická konstrukce" je běžná pro mé výrobky z poslední doby - z několika vrstev slepeného tvrdého papíru. Obliba této konstrukce je u mně obzvláště vysoká, protože naše 3 letá dcera může u vystřihování "pomáhat" zatímco u řezání, dřeva, plechu, plexi nebo čehokoliv jiného - pilou - by pomáhat nemohla.

Pokud se ptáte, proč jsou čudlíky nepravidelně a každý směřuje jiným směrem - je to protože tvrdý papír je po zaschnutí lepidla překvapivě pevný, ale předtím je jako živý kroutí se a posouvá a "holčička" = naše dcera odmítá čekat na takovou nepodstatnost jako je zaschnutí nějakého lepidla.

Tolik tedy další "blbůstka, která potěší". Podstatným zlepšením a zvětšením srandy - by bylo dát do obvodu procesor, který by nastavenou barvu po určité době pooooomaličččku měnil, a teprve při pohybu potenciometry by zase "skočil" zpátky na nastavené hodnoty, ale do důchodu smrti na koronavirus - času dost, čekejte až mě osud dovede znovu k obvodům podobného typu.

Chemik o koronaviru

17. března 2020 v 4:54 | Petr | Příroda

První odstavec původně měl znít: "vláda to dělá dobře", nicméně situace se mění každým okamžikem a tak i hodnocení "protiepidemických opatření". Nejprve je však nutno se vyrovnat s názorem že "koronavirus je jenom chřipečka":

1. Počty nemocných

"Sezónní chřipkou" v česku běžně onemocní 2 milióny lidí, z toho 2000 zemře. Náš imunitní systém nepřišel s koronavirem do kontaktu, proto se jeho infekční potenciál dá odhadovat ve stylu "od chřipky nahoru" tedy od 2 mega lidí až po 100% populace mínus pár ( tisíc ) extrémně odolných jedinců. Merkelová prohlásila, že může onemocnět 70% Němců - to můžeme ( v jejím případě zcela výjimečně ) považovat za docela realistický odhad.

2. Smrtnost

Tzv "smrtnost" neboli počet zmeřelých k počtu nemocných se u "sezónní chřipky" pohybuje kolem 0,1% u koronaviru je nejúspěšnější Jižní Korea, kde mají smrtnost kolem 0,7% a nejméně úspěšná byla Čína v době ( utajeného ) počátku epidemie, kdy smrtnost byla kolem 15%. Násobeno předpokládanými počty nemocných dostáváme široký rozsah počtu mrtvých od 15 000 do 1,5 miliónu lidí. 1,5 miliónu zavání "šířením poplašné zprávy", ale pokud by se koronavirus vymknul kontrole - 200 000 mrtvých, tedy 100x "chřipečka", by se dalo považovat za realistický odhad.

Zaznívají názory, že z celkového počtu nakažených uniká převážná většina "lehkých onemocnění", a že pokud by se tito lidé připočetli do statistik, "smrtnost" koronaviru by nebyla větší než smrtnost chřipky. Tyto názory však nevysvětlují, jak se v ohniscích epidemie vyskytlo najendou tolik lidí vyžadujících intenzivní lékařskou péči, kteří se při stejně velkých chřipových epidemiích prostě nevyskytují. ( Není známo že by v Itálii umíraly stoky seniorů na chřipku, protože pro ně není místo na JIP. )

3. Postup vlády

Pokud by byla nějaká ideální intenzita proti-epidemických opatření měl by stát nastavit 105% této intenzity na 105% doby. Nejdůležitejší je však nakonec - po epdiemii - odstranit ( pro jistotu ) 110% zavedených regulací a nařízení, abychom po 2-3 epidemiích nezjistili, že jsme znovu v reálném socialismu.

Intezita "protiepidemických opatření" má ten paradox, že čím bude přísnější tím bude mrtvých méně a tím více bude hlasů: "Bylo to vůbec nutné ?" Naopak čím bude protiepidemických opatření méně tím bude mrtvých více a tím více pak bude otázek: "Něměli jsme dělat více ?"

Nicméně i přesto mám vnitřní problém s "nastavenou intenzitou" protiepidemický opatření. Taky jsem dělal státnice z epidemiologie a taky jsem četl tu knihu, co teď rychle studují na Ministerstvu a dokonce prošel kursem ( a za povodní i praxí ) "vojenské epidemiologie". Jen pro pesimisty : vrcholná opatření jsou : totální zákaz pohybu mimo byt, legitimování ( zatčení ) každého na ulici, hlídané check-pointy na všech cestách, oplocené - vojskem z druhého konce republiky ( kvůli vyloučení osobních vazeb ) - střežené tábory pro nakažené / umírající, neustále kontroly všech a třídění potenciálně nakažených do táborů několika typů ( podle rizika ), hromadné hroby kopané bagrem v areálu toho "nejhoršího tábora" atd.

Podle neustále vrzrůstající intezity protepidemických opatření je jasné, že náměstek Prymula se už vidí v učebnicích epidemiologie, nebo jak po epidemii objíždí konference s přednáškovým turné : "jak jsem byl nejlepší na světě". Babiš mu nadšeně tleská, jednak protože nemá tušení, co se vlastně děje, a potom nejlepší výmluva z vlastní špatné hospodářské politiky je: "Ne moje vláda ! KORONAVIRUS MŮŽE ZA KRIZI !!!"

Podivné chování státní správy ?

Teď nemám na mysli Babiše a spol. Mám na mysli policejní hraniční kontroly, hasiče, azjnboňáky, atd.: Přijede autobus s podezřelými cestujícími a co udělají policajti ? Ve žlutých overalech a maskách lezou dovnitř. Správný postup je právě opačný:

odstavit autobus uprostřed největší prázdé betonové plochy, kterou si pro takový účel mohou uvolnit
vyhnat cestující s doklady avšak bez bagáže ven - 100 metrů od autobusu 10 metrů jeden od druhého
nechat je 10 minut stát na větru a sluníčku, aby tyto rozehnaly infekční aerosoly a zabily drtivou většinu koronavirových částic
pak teprve se přiblížit po větru, měřit teplotu, vyslýchat, legitimovat, cokoliv jiného.

Neboli doporučení čtenářům "kam nechodí slunce ( a vítr ) tam chodí lékař ( hrobník )". Neboli ještě jinak: NEVYTVÁŘEJTE ZATUCHLÉ NEVĚTRANÉ BRLOHY, POKUD TO NENÍ ABSOLUTNĚ NEVYHNUTELNÉ.

Prostředky s omezenou viruciditou ?

Kdysi vás při každé injekci popatlali jódem a nikdo s vámi nijak nediskutoval. Ve stejné době nám při studiu mikrobiologie tloukli do hlavy: LÍH NENÍ DESINFEKCE !!!. Tedy líh ničí spoustu baktérií i virů a kolik válečných veteránů by nedožilo míru, kdyby nebyla "vodková" desinfekce i anestezie, ale ještě jednou : desinfekce MUSÍ obsahovat nějakou oxidační složku. Takže desinfekce JE chloramin, SAVO, ajatiny, Septonexy, fenol, formaldehyd, nehašené vápno, ozón, peroxid vodíku ( i ten z barev na vlasy ). Naopak správná desinfekce NENÍ 90% toho, co se jako "omezeně virucidní" desinfekce ve špitálech používá. Zejména bych si dovolil vás varovat před slovem "bezchlórový" ( přírodní, ekologický, odboratelný, šetrný ). Pokud má výrobce nutnání cokoliv inzerovat jako "bezchlórové" - je to většinou na hovno - zejména pokud se jedná o desinfekci. Koronavirus jako "obalený" RNA virus je sice na lihové vodičky "desinfekce" citlivý, ale pro soukromé potřeby v rodině - lépe smrdět choraminem nežli rakví.

Ještě poznámka : princip dezinfekce spočívá v tom, že zabíjí mikroby. Spolu s tím může zabít ( nebo poškodit ) i nějakou tu naši buňku, proto byly staré a účinné desinfekce vyřazeny z používnání jako "příliš dráždivé" nebo dokonce "příliš rakovinotvorné". To může být pravda, pokd by "na desinfekci" zemřelo třeba 10 - 100 lidí ročně. Nyní - s potenciálním rizikem 200 000 mrtvých na koronavirus se nám toto riziko "rakovinotvornosti" poněkud posouvá.

Desinfekce už není !

Když jsme u desinfekce "zimní tekutina do ostřikovače" je ( většinou ) 50% ethanol a 50% isopropanol + modrá barvička a kecy o "speciálních přísadách". Díky isopropanolu je tekutina do ostřikovače "více virucidní" než "omezeně virucidní" špitální desinfekce!!

Někteří výrobci se pokoušelí míchat tyto prostředky i z methanolu. Takové čistidlo je ještě účinnější, ale není dobré používat na sliznice a rány, ale na nábytek, kliky, zábradlí, podlahy a další se stále použít dá. Při nejasnostech hledejte ( výjimečně Googlem ) heslo "název prostředku" + "bezpečnostní list". V bezpečnostním listu najdete složení a pokud nenajdete - pomyslíte i o výrobci svoje a "vodičku" budete používat jen na podlahy a předměty.

Někteří výrobci asijského "úsporného" nebo evropského "eko-bezchlórového" typu se chubí, že jejich čistící prostředky obsahují "méně než X.X%" ethanolu a méně než Y.Y% isopropanolu. Tím nám jinými slovy říkají, ze ve flašce kupujeme 100 - X - Y% vody. Pokud vzniknou pochybnosti jestli lihové čistidlo není "cinknuté" - je možné jej destilovat ( a tim riskovat požár v baráku ). Je ale daleko elegantnější metoda - "vymrazit". Šup se svinstvem do mražáku ( v poloprázdné plastové láhvi, aby nepraskla ) pozorovat jestli mrzne, nebo ne. Pokud zmrzne - nic není ztraceno. Směsi tohoto typu mrznou tak, že první mrzne voda a až nakonec zmrzne "azeotropická směs" vody a alkoholu což je 96% alkoholu. Takže nechat polo- zmrznout, led vyhodit, tektutý podíl odlít - a nechat znovu mrznout a znovu odlívat.

Pod vlivem "bezchlórové" reklamy zmizely z obchodů všechny neúčinné vodičky, ale potivé smradlavé desinfekce je stále ještě dost. Při epidemii je smrad desinfekce dobrý - je to jednoduchá kontrola koncentrace / účinnosti / provedení desinfekce. Takže, pokud nejste jako podpatková můra, co jsem ji viděl dělat dusno v "drogerii Teta", jakože: "Péépóó - Voni už nemaj ani tu voňavou vodičku na ruce - voni maj už jen tu vobyč.!" - necháte své tělo - smrdící chloraminem hrdě kažnému očichat.

Test realitou

Tuto kapitolu na 100% zpracuju samostatným článkem, až epidemie pomine. Obrysy se však z mlhy vynořují už nyní.

V celé společnosti a tím spíše ve zdravotnictví máme "na každý prd 3 směrnice" a 6 "manažérů za 100 000 čistého", kteří je vymýšlejí a kontrolují. Na jedné straně máme "Postup ošetřování hnisavých ran" a na druhé straně máme sestru, která vzdychá, že "na převaz 30 zhnisaných břich má jen 10 rukavic". A výsledek se dostavil! Pár dní před příchodem epidemie se najednou začalo pracovat "podle směrnic" metodou "co je psáno, to je dáno". A najednou nejsou roušky, rukavice, pláště, desinfekce.... Stání ( krajské ) hygienické stanice, jsou v médiích vychvalované - v realitě však udílejí nepoužitelné knížecí rady typu "izolujte všechny s teplotou a kašlem" - což byly 3/4 pacientů i před koronavirem, a tvrdí jak jsou přetížení když udělali 4000 testů na koronavirus v 10 krajích při oficiální kapacitě jedné krajské laboratoře 100 testů denně = 4000 / 10 / 100 = 4 dny práce !!! Protože oni "v míru" vůbec nejsou zvyklí nic dělat !!! ( Krom byrokracie a buzerace živnostníků. ) Podobně jiná "naprosto zásadní zlepšení" zdravotnictví jako třeba GDPR, které nevydrželo tlak koronaviru ani týden. Podobně "mezinárodní spolupráce" - spočívající v univerzálním "zákazu vývozu zdravotního materiálu" odkudkoliv kamkoliv. Slováci prý předělávají fabriku šijící košile na výrobu roušek, protože vlastní výrobu nemají a nikdo jim nic neprodá. Totéž Evropská unie, která by se měla striktně držet kubáčovského hesla: "Necheš-li pomoci, alespoň neškoď".

Obecně řečeno : tento zvláštní stav je určitě způsoben tím, že ve všech patrech civilizace "procesům" šéfují a pravidla vymýšlejí ti nejlepší z nás, s bohatými zkušenostmi z praxe, nikoliv kariérističtí debili typu: "poturčenec horší Turka".

Radiové zaměřování metodou modlitby

10. března 2020 v 5:35 | Petr | Elektro

Koronavirový odstavec na úvod: boje s koronavirem se ujal slovutný primátor "našeho překrásného města". To mi doopravdy spadl kámen ze srdce !!

Některé historky "radiového typu" jsem určitě zmiňoval : V roce 2001 nám CB pásmo začal rušit člověk, který se 4 promilemi v žíle předstíral blití do vysílačky na kterékoliv frekvenci někoho zaslechl. Naštval jsem se, posavil "magnetickou smyčkovou anténu" a přesvědčil se o její přesnosti : Ze vzdálenosti 3km jsem rozlišil azimut dvou známých - vysílajcích "přes ulici" 100m od sebe a už první dva azimuty z kopečků nad Místkem se protly na správné adrese blijíciho rušila. Pak stačilo tyto azimuty dalšími měřeními potvrdit a pak promluvit s majitelem taxislužby jejíž taxikář - alkoholik (?!?) a "známá firma v baráku" - to dělal.... A bylo ticho.

Druhá historka : v době zoufalství po rozvodu mi volali známí, že - opět na občanském pásmu - je na jednom kanále radiostanice která vysílá už 4 dny nepřetržitě a asi už je sakra přehřátá, protože nepěkně chrčí - tak ať vezmu nádobíčko a jdu ji zaměřit, než bude požár. Tehdy jsem zjistil, že radiové zaměřování může být docela nebezpečné. Signál mě vedl do prostoru mezi několik věžáků na "sídlišti Anenská" zvaných "domy hrůzy" a mezi dva "hotelové domy pro sociálně slabé". Tam se na mně přilepil borec vzhledu Jaromíra Nohavicy před proti-alkoholní léčbou ( a "pod vlivem" ) a mlel stále dokola: "nevím co to děláš, ale stejně ti rozbiju hubu!" Signál vedl do jednoho z věžáků - přibližně do poloviny jeho výšky. Nakonec se zjistilo, že tam má, na zábradlí od balkónu, namontovanou anténu nějaký obtížně pohyblivý senior, kterému, zapadl mikrofon od vysílačky mezi matrace v gauči a stisklo se na něm tlačitlko PTT alias "push to talk".....

Loni touhle dobou jsem si koupil dvě radiostanice QuanSheng UV-R50 a samozřejmě jsem si do pamětí naprogramoval kdejakou zajímavou frekvenci. Při té přiležitosti jsem zjistil, že "sdílený kmitočet" 448.490 MHz je rušený nějakým datovým přenosem, který vysílá pár milisekund digitálních dat a pak stanice "odklíčuje" a je vteřina bez signálu : PST ------ PST ----- PST ------ a tak pořád dokola. Tak jsem si říkal - zaměřit tohle rušení bude dobrá zábavka na letní venčení psíků.

Samozřejmě jsem se k tomu nedostal, a když jsem v nedávné době začal o tom uvažovat - zjistil jsem, že rušící signál už zmizel. Pak se ale znovu objevil a to "v prostoru" mezi frekvencemi 4. a 5. PMR kanálu tedy 446,04375 - 446,05625 MHz, pravděpodobná přesná frekvence 446,050 MHz. Jelikož považuju PMR - zejména po rozšíření na 16 kanálů za to nejhodnotnější pásmo, které je k veřejnému použití k dispozici - okamžitě jsem svůj plán na zaměření tohoto signálu obnovil.

O zaměřování signálů bylo na tomto blogu už mnoho napsáno, proto si dovolím popsat jen několik základních principů :

Zaměřování směrovou anténou "na maximum signálu" je to, co by neinformovaný začátečník použil jako první. Má to ale problém že směrové antény pro některá pásma jsou obrovské, navíc nemají "ostré maximum" a i ty, které mají úzký "lalok maximální citlivosti" mají ve směru tohoto laloku tak velikou citlivost, že to při přibližnování k vysílači začne dělat obrovské problémy s nezvladatelně vysokou intenzitou signálu.
Zaměřování směrovou ( smyčkovou ) anténou na minimum signálu. Excelentně udělaná "magnetická smyčková anténa" má v ose smyčky minimum citlivosti šířky 3-4 úhlové stupně, kde má signál útlum až 80 dB. Tyto antény "zaměřované na minimum signálu" - ve všech parametrech překonávají směrové antény zaměřované na "maximum signálu"
Zaměřování na pricnipu fázového rozdílu signálu na několika anténách. Oblíbená Adcockova anténa, nebo různé "pseudo-dopplerovské" zaměřovače založené na tom, že přepínáme signál na několika ( 2 - 4 - 8 ) anténách a elekronicky ( podle fázového posuvu signálu na anténě ) vyhodnocujeme, které z antén jsou k vysílači blíže než ostatní. Výhodu je, že k získání azimutu stačí krátká relace - třeba jen sekundu, ale ne méně. Amatérské zaměřovače totiž potřebují alespoň kratičký setrvalý signál k ustálení všech úzkopásmových filtrů, které takový zaměřovač potřebuje. Super kratičké signály ( jako ten "můj" ) nejsou pro amatérský způsob vhodé. Ledaže to děláte jako vojáci, kteří na to mají "Tamary" za několik miliard, digitalizující přímo VF signály ze všech antén a jejich demodulaci a analýzu dělají digitálně z pospojovaných dat uložených v počítači.

OK - po výtečných zkušenostech s magnetickou smyčkou na 27 MHz, jsem orientačně spočetl ( laděnou ) smyčku na 446 MHz. Velikost takové smyčky má být méně než 0,08 vlnové délky. Vycházela z toho smyčka o průměru 1,5 cm. Nevyrobitelná z koaxiálního kabelu, že kterého se takové smyčky většinou dělají. Proto jsem ideu "laděné" smyčky opustil a vyrobil jednoduchou širokopásmovou alias "neladěnou" smyčku.

Od počátku bylo vidět, že frekvence 446 MHz už není pro smyčky to "pravé ořechové" - V místech kde jsem narazil na homogenní signál přiměřené síly byly výsledky výborné a i "neladěná" smyčka má ostré minimum - byť ne tak ostré jako laděná. Problém je ve slovíčkách "homogenní pole" a "přiměřená intenzita". UHF signály se totiž s oblibou šíří odrazy. Většina prostoru je zaplněna interferencemi původního s odraženým signálem, což v praxi znamná, že prosotor je rozdělen na "rastr" bodů vzdálených od sebe 1/2 vlnové dékly - tedy 35 centimetů a v tomto rastru se ( kvůli sčítání přímé a odražené vlny ) síla i zdánlivý směr signálu výrazně mění.

Po 2 nočních venčeních psíků ( přes den nemám na "blbosti" čas ) jsem průsečíkem několika azimutů ( ze vzdálenosti 2-3 km ) určil pravděpodobné místo signálu do "průmyslové zóny" okolo marketu OBI v Místku, kde je několik benzinových pump, autoservisů, pneuservisů, telefonní ústředna, sběrný dvůr, výroba plastových oken, betonárna, výrobce/dovozce hodinek MPM, "velkouzenář" Chodura, zkrachovalá textilka Slezan - dnes plná nejroztodivnějších živnostníků, atd. Další noc jsem se "se smyčkou" vydal přimo do jámy lvové a tam se problém "šíření signálu odrazem" ukázal jako neřešitelný. Po mnoha kilometrech nachozených sem a tam jsem nabyl nejistého přesvědčení, že signál jde z nejjižnější části průmyslové zóny" v sousedství ulice "Kvapilova". To je problém sám o sobě. V této části areálu převažují oplocené - veřejnosti nepřístupné budovy a plochy. Nicméně přesné lokalizace zdroje rušení jsem nedosáhl.

Bylo nutné vymyslet něco jiného, a protože použitelné a jednoduché konstrukce "na jeden večer" už jsem vyčerpal, ze zoufalství jsem zvolil "zaměřování stínem lidského ( vlastního ) těla". Princip je v tom, že sepnete ruce mezi prsní bradavky a v těch rukou držíte radiostanici. "Citlivost příjmu" ovliňujete tisknutím a vzdalováním antény ke svému hrudníku - kapacita hrudníku rozlaďuje anténu a tím dramaticky snižuje její citlivost. Vtip je v tom, že vzdalováním a přibližováním radiostanice k hrudníku + pomalinkým otáčením se kolem vlastní svislé osy tam a zpět + držením celého těla co nejvíce souměrně vzhledem k vysílačce - musíte docílit takové citlivosti antény a polohy těla, kdy vám signál na "malinkatý úhel" zmizí. V takovém případě je směr ke zdroji signálu přesně za vašimi zády.

Ačkoliv američtí radioamatéři si tuto metodu chválí - není vyloučeno, že příčina chvály je v tom, že jsou nezruční a nic lepšího vyrobit neumí. Takže jsem nejprve šel tuto metodu cvičně vyzkoušet ( zase v noci ) s psíky do parku. A opravdu - nemá smysl anténu úplně "zahušit" aby radiový stín byl 1/4 kruhu, nebo ji naopak nechat příliš citlivou aby nebyl vůbec, ale v poloze "modlícího se faráře", který na hruď místo krucifixu tiskne vysílačku ( a přes ruku má 2 vodítka se psíky ) se dá najít poloha kdy "signál na okamžik zmizí". Dokonce se mi zdálo, že "stín" mé korpulentní postavy zablokuje i část odrazů, alespoň v půlkruhu za zády, a tím učiní zaměřování zase o něco jednodušším.

Jak vidíte na obrázku použil jsem k tomuto zaměřování ( padělek ) antény Diamond SRH805S bratry číňany inzerovanou jako : "lipstick antenna" = rtěnková anténa, která má celkem tři výhodné vlastnosti : Jednak je oproti ostatním anténám relativně "hluchá" = nemá problémy se silným signálem, druhak je tvořena cívkou, která je naladěna na relativně úzké pásmo, a proto se o to snadněji rozlaďuje kapacitou vašeho hrudníku, a potom je to plastová trubka, tak tuhá, že můžete vytlačit důlek do své hrudní kosti, aniž by se anténa ohnula ( a tím nechtěně změnila citlivost ).

Vlnové délky "na délku paže" tj 300 - 500 MHz jsou k tomuto způsobu zaměřování nejvýhodnější, protože největší změny citlivosti jsou při vzdadlování antény do 1/4 vlnové délky od těla - v tomto případě je to 17 cm, ale na CB, kde 1/4 vlny je 2,7 metru, by to takové terno nebylo. U výrazně kratších vlnových délek zase začíná hrát roli "mikrovlnná černá magie" typu : Jaká je dielektrická konstanta vaší bundy, mikiny, trička ? Máte na bundě ( mikině, náprsní kapse ) zip ? Je kovový ? Potíte se ? Dýcháte = pohybujete hrudníkem ? Atd...

Po ( nočním ) překvapivě uspokojivém nácviku v parku, jsem měl v úmyslu další noc se znovu vydat "do jámy lvové". Víte co se stalo? PMR pásmo je opravdu široce využívané. Někdo asi věděl komu ( nebo na koho ) si stěžovat. Možná jsem to byl já - viděn nočními hlídači a kamerami, jak "mezi ploty" hledám smyčkovou anténou rušivý signál. Odpoledne před dalším venčením / zaměřováním - signál zmizel a od té doby se už neobjevil.

Pár poznámek na závěr : Jestli taky trávite desítky minut denně sledováním jak psíci čmuchají stopy při venčení - můžete na oplátku čmuchat v éteru. Směrové antény jsou jedna zábavka, druhá je samotné vysílání, a pokud nemáte chuť se s nikým bavit - s oblibou jsem během venčení surfoval po krátkých vlnách za pomoci skeneru Yaesu VR 500 (viz foto), který nevyniká v příjmových vlastnostech, ale umožňuje vám odejít od zdrojů městského VF rušení a hlavně - dá se ladit dvěma prsty ruky, kterou jej držíte, zatímco v druhé ruce držíte vodítka.

Nože Mikov - šmejd za všechny prachy

3. března 2020 v 5:09 | Petr

Nemohu se vyhnout úvodnímu super-aktuálnímu korona-virovému odstavci : Ještě před týdnem měla každá "mluvící hlava" v televizi milion řečí o tom, jak to komunistická, nedemokratická a totalitní Čína dělá špatně. Teď máme možnost předvést, na našich vlastních nemocných, jací jsme kabrňáci a prozatímní ( můj ) dojem : Nic moc. Babiš imperativně prohlašuje : "nedělejte paniku", tónem, který v pamětnících bolševika budí paniku. Ministr zdravotnictví třaslavým hlasem vykládá o věcech, o kterých si není jistý jestli je před 3 minutami z Wikipedie dobře pochopil. Státní hygienická služba se léta tak soustředila na buzeraci živnostníků v pohostinství, až vzniká podezření, jestli vůbec mají předem promyšlené proti-epidemické plány. Informace, kdy začátek věty ( že 4/5 chorob má mírný průběh ) je v rozporu s koncem věty ( že nemáme dostatek lůžek na JIP pro 5% komplikovaných pacienů ) vede k tomu, že i managementy špitálů nají tendence vymýšlet zmatená opatření. Jen televizní hlavy už ( naštěstí ) mlčí.

Následuje text původního článku : Už jako malý kluk jsem si našetřil a šokoval všechny kamarády tím, že jsem si nekoupil nožík, ale kleště - kombinačky. Pak jsem jezdil na divokou skládku do Sviadnova, kde jsem svlíkal kabely z izolace. Kabely to byly hliníkové, ve sběrně je nevykupovali a navíc Rómové byli komunistickým "paragrafem o příživnictví" nuceni chodit do práce, tak na to něměli čas, stejně jako na spoustu dalších věcí. Ze získaného drátu jsem dělal skobičky do skobičkového praku. Po jisté době mě pižlání kabelů kleštěni přece jenom omrzelo a tak začala nekonečná cesta za rozumným kapesním nožem.

Tehdejší jediný dodavatel - firma Mikov mě zásoboval noži Rybičkami - v 80. letech za cenu kolem 30 korun- Rybička byla na kabely hrubě nedostatečná - tak jsem přešel na jejich elektrikářské nože, které ( tehdy ) byly perfektně vyrobené, velice ostré - leč z uhlíkové - tedy rezavějící oceli. Tak jsem šetřil a šetřil až jsem našetřil na "čtyřželízkový nůž s červenými střenkami" který se tehdy prodával i s koženým pouzdérkem. Tento nožík mi vydržel až do rozvodu rodičů, kdy nastalo "majetkoprávní vypořádání" = rozkradení všeho. Klavír se například nenašel dodnes a stejně i můj červený nožík.

Naštěstí na mně myslel můj otec, který z první služební cesty "na západ", po pádu komunismu, dovezl Victorinox Champion - verze 1985, který mi dal. Skok z dvouvrstevného "čtyřželízkového" nožíku na 7 vrstevný 13 želízkový - byl opravdový civilizační šok. Dodnes si vzpomínám jak jsem pilkou řezal větve v lese jen z čiré radosti jak snadno to jde.

Pak šla léta, až nastala dovolená v Bulharsku roku 2006, kde mi milovaný, stále luxusně vypadající Champion ukrada ( asi ) pokojská v hotelu. Jen pro upozornění : V okamžiku ztráty měl Champion 2006-1990 = 16 let. Celou dobu spolehlivě řezal bez nutnosti jediného broušení a do svého posledního dne vypadal tak dobře, že stál Bulharům za krádež.

Byl jsem z této ztráty natolik vykolejený, že ještě téhož roku mi "Ježíšek přinesl" Victorinox Handyman, který mám dodnes ( = 14 let ) a jak vypadá vidíte na obrázku zcela vlevo. Podotýkám, že jej nešetřím, vyrábím jeho pomocí elektroniku, stříhám s ním dráty i nehty, jeho pilkou jsem řezal aportovací klacky pro psy atd.

Pak mi přece jenom švýcarského nože začalo být poněkud líto, tak jsem na nejhrubší práci koupil v železážství "Mikov praktik" tříželízkový. Tento nůž nůžtičky na nehty nemá a ani je nepotřebuje : Oba otvíráky jdou ( přes veškeré čištění a mazání ) tak ztuha, že každý pokus o jejich otevření skončí strhanými nehty. Povšimněte si ještě starého loga firmy Mikov "šermíře" - značně již olezlého ( navzdory tomu že nůž je novější než červený Victorinox ).

Někdy kolem roku 2010 ( = před 10 lety ) jsem dostal další ( modrý ) Victorinox Climber, který nosím v pracovní tašce. Nedávno jsem s ním nařezal celý kamión odpadních kartónových krabic, ve kterých nám přišlo kompletně nové přístrojové vybavení laboratoře.

Pak jsme koupili nejprve jednoho a pak druhého psa a řezání klacků / aportů pilkou se stalo denní rutinou. Opět mi bylo starého Victorinoxu líto a tak jsem velice váhal jestli koupit "Victorinox Trailmaster" ( protože místo vývrtky má křížový šroubovák, který je užitečnější a navíc netrhá kapsy ), nebo jeho téměři identický ekvivalent od firmy Mikov. Nakonec zvítězil nůž Mikov, protože má lépe navržené pojistky čepelí, které jistí nebezpečnou pilku, nikoliv neškodný šroubovák jako u Victorinoxu. Už podruhé byla koupě nože Mikov zklamáním. Ostří samotného nože bylo od prvního dne rozviklané a pojistku jsem musel ohýbat kleštěni aby vůbec držela.

A nakonec "finis coronat opus" - malinká dcera se dožaduje "nakrájet pomeranč", což znamená nakrojit kůru aby si jej mohla oloupat. To se nejlépe dělá malinkým nožíkem, po krájení jsou mnoh-želízkové švýcarské nože ulepené, musí se mýt a pak dlouho schnou. Takže jsem chvíli váhal, až jsem koupil "tradiční nůž našich dědečků" = Mikov 100-NN-4D = HRŮŮŮZA. Kudla je rozviklaná, "tupá jak prdel", čepele se řádně neotevírají ani nezavírají, kymácejí se ve všech směrech. Navíc jsou divného tvaru kdy špička ani nejde pořádně nabrousit.

Takže závěrečná rekapitulace : Za svůj život jsem měl 3 švýcarské nože. Všechny byly konstantní kvality, perfektně vyrobené, dokonale ostré, že holily a po mnohaletém nijak šetrném používání holí dodnes. Čepele se neviklají, otevírájí se a zavírají s ostrým cvaknutím. Logo firmy se střenek neslízá. Výrobce poskytuje doživotní záruku, i po mnoha letech používání jsou jeho nože stále ve slušném stavu.

Pak jsem měl 4 české nože, které každý další byl větší hrůza než ten předešlý. Mikov brnká na národní notu avšak logo dvouocasého lva sleze ze střenek za pár dní ( viz foto ). Nože jsou dodávány tupé, Pojistky fungují nespolehlivě, některé čepele se viklají, jiné jdou ztuha jak přivařené a musí se otevírat kleštičkami ( nože Victorinox. ) Nože Mikov čerstvě rozbalené jsou v horším stavu nez 10-15 let staré, denně používané nože Victorinox.

Možná byste namítli že švýcarské nože jsou drahé. Totální šunt Mikov stál v době psaní článku 351 korun. Jeho švýcarský ekvivalent - "opravdový nůž" nikoliv "kovové něco", stojí na e-shopech 299. Možná byste namítli, že Victorinox je "globální korporace" - nevidím tak velký rozdíl mezi fabrikou v Ibachu u Schwytzu a v Mikulášovících. Obě jsou přibližně stejně staré, stejně velké a obě u silnice v horském údolí, kde lišky dávají dobrou noc. Možná je na vině "národní povaha" : Švýcaři tvrdohlavě preferují "kontinuitu" a "kovovýrobu", zatímco v Mikulášovících ( soudě podle klesající kvality ) proběhla mnohastupňová "privatizace" následovaná "nesmiřitelnou generační obměnou" zámečníků za "Power-Pointové manažéry".

Drobné pobavení na závěr : "Tradiční český výrobce" si je vědom, že jejich nože jsou k ničemu - jinak by se na každé krabičce neprezentoval nápadnými varovnými značkami, které vysvětlují na svých stránkách v "galérií pikogramů", kterou vřele doporučuji shlédnout, než se rozhodnete utratit prachy za "tradiční český výrobek".

Abych nebyl úplně nespravedlivý : když jsem hledal staré logo "šermíře", narazil jsem na článek, že prý posledních pár měsíců se nějaký bohatý místní nadšenec snaží Mikov Mikulášovice vytáhnout z bryndy. Nevím jak se mu to daří, ale staré zásoby nožíků "post-privatizační kvality", kterých jsou plné sklady v obchodech jim to budou ještě dlouho kazit.

Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz