Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Pokud bych předpokládal, že jste "moderní vysokoškoláci" tak bych dnešní kapitolu zkrátil na Twitterových 140 znaků - vy byste si to přečetli a hotovo, ale protože předpokládám, že máte na víc, než polovzdělané "produkty Boloňského procesu" - proto ten úvod v předchozích dvou kapitolách.

Tedy když "staří patologové" zkoumali svalovou tkáň nebyli z toho moc moudří a proto kolem toho udělali celou složitou terminiologii. Starořecky se "maso" řekne "σαρκο" - tedy "sarko" a proto ve svalech bylo všechno "sarko" - buněčná membrána byla sarkolema, endoplazmatické bylo "sarkoplazmatické" retikulum a to čemu se normálně říká "mitochondrie" se ve svalu jmenovalo "sarkozóm". Jenom taková poznámka na okraj - když se kolem něčeho vytváří nesrozumitelná hantýrka - znamená, že že tomu nerozumíme, nebo máme špatné svědomí - příklad : "nedovyčerpání" EU dotace.

Takže když se dneska soustředíme už výlučně na vůlí ovládané "příčně pruhované" svalstvo, které je biologický analog robotických motorů - musíme začít "takticko technickými daty" - sval má účinnost přeměny energie 30 % asi jako moderní spalovací motory - na rozíl od elektromotorů, kde je to 98% ale zase musíme nějak vyrobit tu elektřinu. Příčně pruhované svaly se pohybují vůlí, a protože nejoblíbenější volní pohyb je "gaučing u televize" tak by se zdálo, že všechny příčně prohované svaly jsou převážnou většinu doby "povolené" ale to není pravda - napříkad svaly kolem páteře, nebo na nohách tzv "posturální" alias polohu udržující svaly - jsou naopak napjaté i mnoho hodin. Ergo je jasné, ze svalů existují dva základní typy :

A pak existují i přechody mezi těmito dvěma extrémy. Takže si dáme "radu pro geeky" : existují dva způsoby svalové práce "statická" alias "izometrická" práce - kdy sval je zaťatý, ale jeho délkla se příliš nemění - příklad - vzpírám činku, nebo "tlačím do zdi". Pozoruhodné, je že v zaťatém svalu je tak vysoký hydrostatický tlak, že sval zaškrtí cévy, které jej zásobují, proto "izometricky" pracující sval nemá jinou možnost než pracovat - na kyslíkový dluh "anaerobně". ERGO tréning založený na izometrické práci ( posilovna ) vede automaticky k růstu "bílého svalstva".

A naopak - druhá je dynamická alias izotonická práce - jejíž hlavní složkou je neustálý pohyb relativně málo zatíženého svalstva. Neustálý pohyb - znamená, že nelze pracovat na kyslíkový dluh - protože ten je "jednou třeba splatit" - ergo taková práce se musí dít aerobně, a tréning založený na dynamickém pohybu automaticky vede k růstu převážně "červeného svalstva".

Tím se dostáváme k dalšímu pozoruhodnému aspektu - hmota červeného svalstva je z principu omezena - a to kapacitou plic a cévní soustavy, protože nemůžete mít nikdy více svalstva, než je schopnost vašeho srdce jej "ve výkonu" zásobovat kyslíkem a živinami. Ergo - na trati maratónu se z vás "svalovec z posilovny" nestane a naopak "svalovce z posilovny" do cíle maratónu ( živého ) doběhnout neuvidíte.

Ergo - pokud se maratonec pokusí vzpírat činku - prostě ji od určité váhy nezvedne, protože na to nemá dostatek svalových vláken. Daleko pozoruhodnější je, co se stane když svalovec z posilovny běží maraton ( nebo kope dvě hodiny malinkatou motyčkou ). Takový člověk má více svalstva, než je schopnost jeho cév a srdce takové svalstvo ve výkonu zásobovat, proto pokud je nucen pracovat dlouhodobě a aerobně - neúspornost takového svalstva se projeví tím, že se unaví i při velmi lehké práci, pokud trvá dostatečně dlouho bez přestávky. Takže už je vám jasné, co jsem udělal švagrům v historce z prvního dílu že ?

Pak je zajímavá ještě další věc - pokud se výkon svalstva blíží k maximálním možnostem cév jej zásobovat - dostává se člověk k tzv. aerobnímu prahu - Anaerobně je člověk schopen pracovat na maximální výkon pár desítek sekund ( běh na 100 - 400 metrů ) ale na úrovni 80% maximálního aerobního prahu můžeme pracovat neomezeně dlouho - takže mám na svém "expedičním kole" udělanou přehazovaču na míru - "čtyřka" je na jízdu bez bagáže rychlostí 22km/hod, "trojka" - o kolečko vedle je na jízdu s plnou bagáží rychlostí 17 km/hod - a při obou rychlostech mám přesně 150 tepů / minutu což je 83% 180 tepového maxima. A pak se tvářím jako frajer, co jezdí bez pulsometrů a jiných high tech gadgetů - a přitom vydrží stejně jako frikulíni, kteří jsou jimi ověšeni.

Obávám, se, že jsem při výkladu poněkud zabloudil, takže dneska si dáme jenom poslední věc a to je "Frank - Starlingův mechanismus". Což jednoduše řečeno znamená, že síla svalu závisí na jeho délce. Tedy aktin a myozin se do sebe zasouvají jako píst do válce je jasné, že svalovou sílu ovlivňuje to, jak velký úsek se překrývá. Inženýrům je jasné, že existuje délka svalu, kdy je překrytí 100% a všem je jasné, že v tomto bodě je síla svalu maximální. A taky je všem jasné, že na obě strany od tohoto bodu síla svalu klesá - na jednu stranu protože překrytí aktinu a myozinu je menší než 100% a na druhou stranu protože překrytí aktinu a myozimu "je už příliš" tedy dva aktiny se tlačí ke stejnému myozinu a vzájemně si překážejí - viz obrázek nahoře. Vtip lidské svalové soustavy je takový, že u "natažených končetin", kde sval musí překonávat "velkou páku" - je jeho délka blízko maximální délce se 100% síly. a při zkracování kdy se "páka zkracuje" jeho síla ponekud klesá. To má cekem 3 pozitivní aspekty

Takže to je příčina paradoxu, že inženýrům svaly připadají - dle svého tvaru - jako hydraulika, ale ony se chovají více jako elektromotory a navíc na rozdíl od elektromotorů je tam nezanedbatelná "pružná komponenta" z pružnosti šlach, a svalových obalů. Vědí to v Boston dynamics ? Asi ano, ale doufám, že teď to vstoupí ve všeobecnou známost i mezi českými amatérskými robotiky.

Poslední poznámky před koncem - Kam se ztrácí 70% energie, které svaly neumí přeměnit v mechanickou práci ? - Mění se v teplo což pomáhá udržovat tělesnou teplotu teplokrevných zvířat. Viz třes když je nám zima. A druhá poznámka - o Frank-Starlingově mechanismu uslyšíte nejspíš v kardiologii, protože u srdce je to důležitá zpětná vazba mezi přitokem krve do srdce a silou, kterou je tato krev vypuzena a pokud se srdce roztáhne "až na druhou stranu" kde dalším roztahováním srdce síla jeho svaloviny klesá - mluvá se o tzv "excentrické dilataci srdce" ( protože vždy začíná asymetricky v nejslabším místě ) a znamená to obrat od negativní k pozitivní zpětné vazbě - více krve přiteče = srdce je slabší = méně krve vytlačí = příště bude roztažené ještě více - a tak dále - až za pár měsíců - cesta na hřbitov.....

Bohužel se musím omluvit - zbloudil jsem při výkladu a potřebuju ještě jeden díl "o regulaci" pohybu na té nejnižší úrovni. Takže jestli vás to nebaví - příští čtvrtek jděte raději do hospody.

Současný model fungování Evropy je neudržitelný - Řecko je příjemcem "rozovojové pomoci" od roku 1981 a co se tam, krom korupce a státní byrokracie, za tu dobu, rozvinulo ? Takže pokud chceme bohatnout, je třeba více pracovat, pokud chceme bohatnout a neudřít se - je třeba pracovat stejně, nebo méně, ale v zaměstnání, které má větší "produktivitu práce". Ergo ekonomové bedlivě sledují produktivitu práce, která nám po celou dobu průmyslové revoluce setrvale rostla a vrcholu svého růstu - kolem 5% za rok dosáhla na konci II. světové války.

Pokud produktivita práce roste o 5% za rok - znamená to že každá další generace vyrobí a tudíž může spotřebovat 1.05²⁵ = 3.4x více "jmění" alias "hmotných statků" než generace předchozí. To je to "aby se naše děti měly lépe", které naše generace slýchala od prarodičů - na adresu rodičů. To je také to, co bychom rádi říkali svým dětem, ale patrně nebudeme moci, protože od 70. let 20. století produktivita práce v celém vyspělém západním světě setrvale klesá.

Jak je možné, že v "kosmickém věku" nebo ve "věku inovací" produktivita práce klesá ? Američtí ekonomové trochu hořce parafrázují Deklaraci nezávislosti když tvrdí "not all inventions are created equal". Evropští ekonomové zase přemýšlejí o "Productivity paradox" - jakože dneska už je prokázáno, že prostý vynález automatické pračky, kterou frikulíni ani za vynález nepovažují, neb kdo by se zajímal o rezavou bednu co ji obsluhuje "mama-hotel" - zvedl hrubý domácí produkt západních států více, než celá exploze výpočetní techniky "Colossusem" počínaje a "iPhonem 333" konče. Proč pračka vítezí nad computery ? Protože uvolnila celé generace žen k práci nad něčím hodnotnějším než jsou smradlavé fusekle a zároveň nespustila - na rozdíl od počítačů - žádný "záchvat byrokracie".

OK Takže je zjevné, že "snadné inovace" kdy plechová bedna na spoďáry a fusekle zvedne hrubý domácí produkt o 30% jsme už vyčerpali - takže proponenti spučasného režimu, ať už je jakýkoliv teoretizují o "nerůstové společnosti" a o tom, "že to tak bude lepší". Tedy bude lepší, když každá další generace bude ráda, když nebude viditelně chudší než rodiče ? Levicový bůh Thomas Piketty to ale vysvětluje jasně i pro pravičáky - výnos kapitálu je 4-5% ročně už od dob benátských bank ve 12. stol. Pokud růst produktivity práce je pod touto ryskou - kapitalista ( relativně ) bohatne a prací se živící většina ( relativně ) chudne, nůžky "příjmové nerovnosti" se otevírají a výjimečně není chybou logiky prohlásit : "nerůst" = pokles.

Takže jsme u "technologického paradoxu" a záchvatů byrokracie - výpočetní technika má totiž nezanedbatelné čertovo kopýtko. Slibuje že člověka odbřemení od "rutinních činnosti" ale nezmiňuje se, že jej zahrne "rutinními činnostmi jiného druhu" - S nástupem výpočetní techniky se totiž velice rozmohlo "vědecké", "procesní" nebo dokonce "maticové" řízení firem. Interfejsy mezi "procesy", mnohočetné "krátké porady", nebo dokonce videokonference, PowerPoint a vůbec - tam kde v MÚNZ Ostrava v 60. letech seděl jeden úředník s klotovými rukávy, inkoustovou tužkou a mechanickým kalkulátorem - tam dneska sedí desítky úředníků s nejnovějšími PC, terabajtovými disky a gigabitovým ethernetem, aby za cenu naprostého pracovního vyčerpání, zvládli totéž.... Že to není problém jenom veřejnoprávní sféry rozkošně ilustruje tento článek na blogu "Zápisky obchodního cestujícího" Cituji doslova :

Na začátku byla malá centrála s několika desítkami finančních kontrolorů. Jednotlivé země dostaly definici obchodního modelu, pravidla a procedury pro vedení místních poboček a zároveň podnikatelskou volnost ve spojení se zodpovědností za hospodářský výsledek. Po několika letech "harmonizace" na centrále pracovalo několik tisíc zaměstnanců. Sjednocená pravidla definovala nejmenší maličkosti a maticové řízení přineslo armádu úředníků nezodpovědných za nic, ale mluvících do všeho.

OK - takže lidská blbost opřená o excel přinesla byrokracii a ta přinesla to že manažeři megakorporací pracují jako šroubci neboť 40-80% jejich práce jsou nesmysly pouze udržující byrokracii v chodu - i přesto v každé firmě "nakonec někdo dělat musí" - někdo prostě válcuje šrouby, pokud jste ve šroubárně. Bohužel tak jednoduché to není - pokud jako nižší manažer děláte 40% nesmyslů a sledujete jak vaši šéfové dělají ještě více až k těm 80% - pak převládne mentalita - vyplň si svůj Excel a na ostatní se vy***. Tedy dělání nesmyslů nejenom že bere čas na dělání smysluplné práce, ale dělání nesmyslů je vyloženě toxické, pro dvě věci - zásadní pro produktivitu práce. Spontánní a užitečné inovace a neformální spolupráci mezi kolegy. Protože inovace přinášejí riziko, které "se nevejde do tabulek" a navíc spolupráce s kolegy je riziková - jednak na ní "taky není kolonka" a navíc - co když jejím výsledkem budou - vaše výsledky v jejích excelových výkazech ?

Bohužel inovace i spolupráce se schopnými kolegy jsou pro růst produktivity naprosto nezbytné, protože "technologický průlom", který z vaší firmy udělá miliardovou korporaci, jen těžce dosáhete sám - mechanickým postupem dle "managementem schválených ISO směrnic", zejména v situaci, kdy mantrou manažerů ( i při sepisování směrnic ) je "nezabývat se technickými detaily výroby".

Zbytek vidíte všude kolem - práce byla tak dokonale zregulována, až utekla do Číny, kde místní předák "manažeruje" zdravým rozumem, píše rozsypaným čajem a pokud mu "exceloví manažeři" ze západní centrály firmy do věcí příliš kecají - lítostivě prohlásí "my anglicky neumět".... Naši lidi, vyhození z práce kvůli "racionalizaci" = "nerůstu", se propadají do závislostí na sociálních dávkách, chlastu a automatech. A spolupráce mezi kolegy ve firmách probíhá stylem : pošlete si žádost ve WORDU mailem - odpovíme do 30 dní....

Na závěr nezbývá než mé oblíbené "co společnosti žádá, to společnost dostane" - chtějí-li dnešní "rychlo-vysokoškoláci" snadnou práci s Excelem aniž by je někdo vyrušoval - pak se nelze divit, že nás převálcují fírmy a státy, kde lidi chtějí, a dělají, více. A pokud jste milovníci francouzského přízvuku v angličtině - nemohu nedoporučit dvě skvělé přednášky od Yvese Morieuxe a to ZDE a ZDE.

Poznámka při druhém čtení - snaha jistých jedinců - nejenom v česku - "řídit stát jako firmu" - je pohledem na ubohou produkitivitu megakorporací ještě směšnější - osobně bych preferoval "řídit stát jako staré Rakousko", protože spolu se Švejkem se sice můžeme smát zkostnatělé byrokracii, ale z hlediska hospodářství se tomu říkalo belle epoque alias "krásná doba" - vrchol liberálního kapitalismu - kdy i podivníni, živící se prodejem kradených psů, našli obživu, aniž by "čerpáním" z fondů "sociálního státu" a Evropské "unie" - zvyšovali nesplatitelné dluhy, které nakonec vybuchnou jako finanční atomová bomba.

Minule jsme začali prabaktériemi a přes améby, a bílé krvinky co "svalovým" pohybem žerou baktérie jsme se dostali až k mnohobuněčným tvorům, kteří mají specializované svalové buňky. Taky jsme se zmiňovali o tom zásadním - co vedlo ke vzniku svalstva a to je buněčný cytoskelet složený z tubulů a filament - a nejdůležitější filametnum je aktin, po kterém mohou jezdit speciální transportní bílkoviny jako vlaky po kolejích.

Pokud chcete "exportovat" pohyb vně buňky a hýbat s celým "makroorganismem" včetně sousedních buněk - tak už vám jednotlivé trasportní bílkoviny nestačí - proto se z původně jednotlivých a samostantých transportérů vyvinul "myozin", který vidíte na obrázku fialově. Jak vidíte má celu řadu vazebných míst pro aktin - a dokonce se dá říci, že má vazebná místa pro aktin rozmístěna pravidělně po celé molekule.

To ještě stále nedává přiliš smyslu, ale inženýři kolem nás už tuší jak to je - jak vidíte na obrázku molekuly aktinu a myozinu se pravidělně střídají a tím vzniká struktura - kdy aktin a myozin se do sebe zaosuvají jako píst v hydraulice nebo jako pružné lano - neboli tzv aktinomyozinový komplex. "Aktino-myozinové komplexy" se nám pak táhnou svalovou buňkou a jejich zkracováním a prodlužováním se samozřejmě prodlužuje i celá buňka, eventuelně více buněk, eventuelně celý sval. Abychom ale nepředbíhali - musíme se zmínit ještě o jednom aspektu - primitivní molekulární přenašeče jezdící po aktinu nepotřebovaly přiliš regulace - svalová kontrakce potřebuje naprosto detailní a jemnou regulaci, kterou zajišťuje systém tzv "tropomyozinu" - který vidíte na horním obrázku jako spirálu, která obklopuje aktin.

Vtip je v tom, že tromomyozinový komplex obsahuje bílkovinu zvanou Troponin-C - C od "calcium" alias vápník - tato bílkovina mění tvar, podle toho jestli je na něj navázaný vápník nebo ne a podle toho buď dovolí, nebo blokuje vazbu myozinu na aktin a tím svalovou kontrakci.

Opět je vám jasné, že od prvních mnohobuněčných živočichů k anaboliky napíchanému borci, který má erekci z vlastního bicepsu - je ještě lán cesty. Abychom pokračovali plynule tak musíme dnes začít těmi nejprimitivnějšími tvory, kteří už mají nějaké svaly a to jsou medůzy, nezmaři a mořské sasanky. Jejich svalové buňky jsou "jednobuňěčné" a aktino-myozinové komplexy v nich jsou uspořádány chaoticky - jak se snaží naznačit obrázek nahoře. Chaotické uspořádání svalových fibril - znamená relativně málo účinnou svalovou konrakci a pokud jste viděli medůzu - víte co tím myslím.

Opakovaně zdůrazňuju, že příroda nikdy neopouští technologii, která se osvědčila, takže původ svalů můžeme vystopovat až k transportu uvnitř baktérií, podobně jednotlivé svalové buňky z medůz můžeme vystopovat až k "hladkému svalstvu člověka" Drtivá většina hladkého svalstva je jednobuněčná jako u medůz. Otázka je "co je to hladlké svalstvo" - to je přesně to, co roboti nepotřebují - stěna střev, žlaz, cév, močové trubice a močový měchýř, jícen, žaludek i obávaná děloha, to všechno jsou hladké svaly. Jak říká školní poučka - stahují se pomalu, nedají se unavit, a jejich pohyb se nedá ovládat vůlí.

Kromě jednobuněčných hladkých svalů tu máme i mnohobuněčné - míněno více buněk splynutých v jedinou - hladké svalstvo a extrémím případem "high tech" hladkého svalu je srdce, které je tvořeno "mohobuněčnými" hladkými svaly a navíc - v rámci blbuvzdornosti si srdeční sval sám vyrábí svůj rytmus - a to dokonce tak, že každá srdeční buňka - je-li oddělena od zbytku srdce začne tepat samostatně. Což se zdá jako běžná věc, ale není - svalové buňky jsou řízeny nervy a bez nich se (krom srdce) ani nehnou - vozíčkáři by mohli vyprávět....

Dostáváme se k tomu, co robotici rozumí pod pojmem svaly. Jsou to vůli ovládané "příčně pruhované" svaly. Příčně pruhované svaly jsou "mohobuněčné" a aktino-myozinové komplexy (8) jsou v nich uspořádány tak pravidělně až vytvářejí pseudo - krystalickou strukturu, která je vidět v polarizačním ( ale i obyčejném ) mikroskopu. Na stránkách nějakých jogínských pomatenců jsem našel geniální obrázek, který začíná tricepsem a končí aktino-myozinovými molekulami - pěkně hierarchicky jak to máme rádi.

Než dneska skončíme tak jenom jako inspiraci pro příště si řekneme jak to celé funguje. Mozek usoudí, že je třeba se pohnout, tak pyramidovou dráhou z mozkové kůry podráždí alfa-motoneuron v "předním rohu míchy" - z míchy jde signál na nervo-svalovou ploténku což je synapse, která není mezi dvěma neurony, ale mezi neuronem a svalem. Mediátorem této synapse je acetylcholin, proto jsou všchny bojové plyny inhibitory acetylcholinesterázy, která nepotřebný acetylcholin likviduje - abychom si na bitevním poli před smrtí pěkně zakřečovali.

Acetylcholin se vyleje do štěrbiny nervosvalové ploténky, tím otevře sodíkové kanály na membráně svalové buňky - "akční potenciál" jde po této membráně až do TZV "T-tubulu" kde způsobí vylití vápníku z "endoplazmatíckého retikula" do cytoplazmy svalové buňky.

Vápník se naváže na Troponin-C, který odstaví Troponinový komplex z cesty vazbě mezi aktinem a myozinem. Myozin je v klidu fosforylovaný ATP a tedy "energeticky bohatý" a bez blokády troponinem začne hbitě skákat po aktinu, čímž se sval začne zkracovat. Je pozoruhodné, že další ATP potřebuje nikoliv pro udržení kontrakce, ale proto aby se myozin "mohl pustit" aktinu. Proto existuje posmrtná ztuhlost, kdy vápník uniká do buněk, svaly se zatnou, ale v mrtvole už není mechanismus vyrábějící další ATP, aby svaly mohly povolit - a ty povolí až jejich bílkoviny začnou podléhat mrtvolnému rozkladu - Fujtajxl.

Myslím, že už jste všichni jeleni a kdoví jestli některé nebude "posmrtná ztuhlost" strašit v noci, takže pokračování příště. Přesněji - příště to bude konečně zajímavé i pro konstruktéry robotů nebť dojde na srovnání člověk / stroj.

Když tak sedím na ambulanci, občas se mi dostane do rukou pacient, který žádá "předoperační vyšetření". Nechám laskavé čtenářstvo hádat jaké bylo nejsložitější předoperační vyšetření, které jsem kdy dělal - myslíte si že to bylo před operacemi obrovských břišních nádorů, po kterých zůstane "prázdné břicho s metrem střeva ?" Nebo jiný život zachraňující / ohrožující výkon ? Pchá - nebuďte naivní - nejsložitější předoperační vyšetření, které jsem kdy dělal, bylo vyšetření 18 leté, zcela zdravé slečny, která šla "v celkové anestezii" - délky 3 minuty - vytrhnout "zub moudrosti" na Slovutnou Pražskou "Soukromou Stomatologickou Kliniku" !!!

Proč tomu tak bylo ? Vtip je v tom, že máme doktory "dělníky medicíny" a pak máme "doktory jistého druhu" a celou škálu přechodů mezi nimi. Takže je vám jasné, že Slovutný Zubař, nebo Slovutný Plastický Chirurg - který ve dvouřadovém obleku léta zasedá v porotě "soutěže MISS" nebude patrně ten člověk, který by připustil na své "soukromé klinice" jakékoliv riziko, které by "snížilo zisk" že ? Proto jsem musel u 18 leté zcela zdravé kočeny udělat více vyšetření než u chlapa co po 5 letech dialýzy jde na transplantaci ledviny že ? ( U zvětšování prsou a plastiky nosu je běžné vyšetření psychiatrem, jestli to "dáma zvládne" a nebude "žalovat u soudu" - tak se holky nachystejte ! )

Proto mám neomylný nos na "doktory jistého druhu" - a tento nos - ukazuje zcela zjevně, že veškeří majitelé "soukromých oplodňovacích klinik" zvaných též Centra "asistované reprodukce" - jsou bez výjimky - "doktoři jistého druhu", kteří maximalizují zisk až těsně za hranici toho, co náš zdravotnický systém i pacientky a jejich rodiny vydrží. Tato zkušenost se mi opakovaně potvrzuje kontakty s kolegy z těchto klinik z pozice biochemika a v poslední době jsem si vyzkoušel totéž z pozice "klienta".

Tedy jaký je "obchodní model" IVF kliniky ? Provést maximum výkonů, které je zdravotní pojišťovna, nebo pacientka ochotna zaplatit a až je trpělivost pojišťovny i pacientek u konce - teprve poté učinit kroky, které účinně vedou k otěhotnění. Jinými slovy - naše zdravotní pojištění proplácí 4 pokusy o umělé oplodnění. "Optimální model z hlediska zisku" je :

Jakákoliv jiná varianta je "finanční neúspěch" - pokud žena otěhotní dříve než při čtvrtém umělém oplodnění - stále tu jsou peníze, které by bylo možno "vytěžit". Pokud neotěhotní vůbec - je riziko, že bude, z frustrace, příliš podrobně zkoumat pracovní postupy dané oplodňovací kliniky.

Pro případ, že by tento článek četlo stejně ženských jako článek o antikoncepci - jen pro zajímavost - napište do komentáře - kolik z vás má dvojčátka po čtvrtém umělém oplodnění ?

Je otázka proč je to špatně ? Je samozřejmě otázka proč by stát nemohl platit za "výrobu budoucích daňových poplatníků" ještě více - zejména když tímto způsobem vznikají opravdu "hodnotní daňoví popatníci", kteří státu pomohou určitě více než "trpící Syřani" ? Kouzlo totiž není ani tak v penězích, ale v tom, že umělé oplodnění je věc nepřirozená - obrovskou spotřebou hormonů ohrožující budoucí zdraví budoucí maminy. Proto je potřebné otěhotnět co nejrychleji - chamtivcům navzdory.

Jak tedy může obyčejná žena naručit "zavedený obchodní model" ?

Takže tolik k byznysu s otěhotněním. Máme s paní Kubáčovou takovou dohodu - ona napíše naší IVF klinice excelentní hodnocení na všechny "bezdětné servery". A já napíšu pravdu sem. Doufám, že bude budoucím maminám užitečná. Pamatujte, že nešťastná bezdětná se těžko prosazuje proti chamtivým "doktorům jistého typu", ale přesto si uvědomte, že prachy na jejich "kliniky", vily a bavoráky "přicházejí s vámi" - proto se chovejte jako při shoppování v Orsay - žádejte za své zdravotní pojištění maximum.

Poznámka při druhém čtení - Zdravotní pojišťovny mají data o "úspěšnosti uměléh oplodnění v jednotlivých cyklech" - kdyby si vykreslily tato data do "Gaussov křivky" možná by jim vyšly zajímavé informace ve stylu tohoto mého starého článku.

Před mnoha lety, přijeli mě navšívit ( dnes bývalí ) švagři. Oba jsou vojáci z povolání na Slovensku, a bylo vidět, že tráví spoustu času v posilovně. Bicepsy se jim dmuly, chtěli nějakou práci, ať mohou ukázat, v jaké jsou kondici. Tak jsem jim řekl, že tréning v posilovně není vojákům k ničemu, a že jim ukážu proč. Vytáhl jsem ze sklepa tři motyčky na dlouhé násadě, ale malinkaté - jak pro vdovu na okopávání hrobu manžela, a začali jsme okopávat tři pruhy poryté hlíny ke garáži, aby se daly znovu osadit trávníkem. Lehoulince jsme kopkali asi dvě hodiny. Mně nevyvstala ani kapka potu na čele, zatímco švagři byli rudí, zpocení, zadýchaní, žíly naběhlé a po práci smrtelně unavení. Tak jsem se ironicky ptal : "Posilovna nepomáhá ?" Oni byli nasraní - nechápali proč jsou tak unavení a nikdy už mi s podobnou prací nepomohli.

Takže se dostáváme ke kapitole "chemie" která je na objednávku - pořád nadávám jak daleko ještě mají roboti ke zvířátkům až přišel požadavek - pořád píšeš o mozku - napiš taky něco o svalech. Ergo - budeme psát o svalech, ale když jsem si po letech osvěžoval detaily zjistil jsem, že svalový systém savců ( člověka ) je skoro stejně složitý jako mé oblíbené pyramidové a extrapyramidové nervové okruhy. Takže - chtěli jste svaly - budou, ale asi na více dílů.

Tedy prokoaryontní organismy - jakože baktérie - v podstatě pohyb příliš nepotřebují - mají jedinou membránu, kolem celé buňky a základ pohybu - pro ně nezbytný - je čerpání pro ně užitečných - molekul "membránovými pumpami" dovnitř a ven. Tím vznikl celý základní princip "membránových pump" které čerpají- li proti koncentračnímu spádu - potřebují energii.

Princip všch těchto "molekulárních čerpadel" je ten samý - na bílkovinu membránové pumpy se naváže fosfátová skupina z ATP - adenosin-trifosfátu - tím se molekula dostane do "energeticky bohatého'" stavu - nabere na jedné straně svůj substrát - a prsk na druhé straně jej vypustí a přitom se fosfátová skupina z molekuly odštěpí a ta přejde opět do své základní "energeticky chudé formy"

Takhle funguje třeba notoricky známa "NaKAtapáza" - lidsky Na-K-ATPáza alias "sodíko-draslíková pumpa", která vezme uvnitř buňky 3 sodíky, vně buňky 2 draslíky a pak je vzájemně prohodí sodík ven, draslík dovnitř. Tento princip stačil stovky miliónů let, kdy primitivní bakterie plavaly v praoceánu, který jim přinášel obživu až "k membráně", ale pak došlo celkem ke 3 změnám

Než vznikne nějaké pohoršení probereme ten "sex" jedná se o tzv. "konjugaci bakterií", které se spojí a vymění si úseky DNA - tzv. plasmidy, které obsahují pro bakterie zajímavé informace - třeba geny pro enzymy likvidující antibiotika.

Všechy 3 body jsou spojeny se stejným principem, kdy nestačí pohybovat malými molekulami do buňky a ven, ale je třeba hýbat celou buňkou a jejími částmi. Což je spojeno s rozvojem "mikroskopické kostry" buněk zvané "cytoskelet". cytoskelet má dvě základní složky "mikrotubuly" - tedy opravdu trubičky nanometrových rozměrů tvořené "globulárními" alias kulatými bílkovinnými monomery. Mikrotubuly umožňují pohyb dvěma způsoby - jednak specializované bílkoviny po nich "šplhají" jako řemeslník po žebříku a přitom drží třeba velké bílkovinné enzymové komplexy alá ribozóm. Druhá možnost je taková, že tubulus se na jedné straně neustále syntezuje a na druhé straně neustále odbourává - tím se cokoliv k němu připojené pohybuje vpřed. Takhle se pohybují například váčky s neuromediátory v nervových buňkách.

OK - tento způsob pohybu je zajímavý ( jedním z příznaků jeho poruchy ve střevě - je průjem ;-), ale asi ne pro roboty. Proto pojďme ke druhé složce cytoskeletu - "mikrofilamentům". Ty jsou kratší nemají dutinu a skládají se ze spirálovitě uspořádaných molekugl Aktinu. Pricnip je takový proto-aktin je syntezován jako bílkovina, která na sebe naváže ATP čímž se z něj stane "energeticky bohatý" G-Aktin, G- jako "globulární" neboli kulovitý. Ten se spojí s dalšími G-Aktiny do struktury F-Aktinu - F - jako "fibrilární" neboli vláknitý - F-aktin své ATP ztrácí je "energeticky chudý" a energie z ATP se využije na pevnou vazbu na sousední aktiny.

Zatímco mikrotubuly jsou "jako dálnice uvintř buňky" - nebo "základní nosníky" které udržují velké struktury, mikrofilamenta jsou jako "lokální síť" silnic. Přesto je mikrofilament až 30x více než mikrotubulů. I po mikrofilamentech mohou "jezdit" transportní bílkoviny, které vozí uvnitř buňky náklad. Čistě z pedagogických důvodů si zopakujeme jak takový "nanomotor" který jede po aktinu funguje. Tedy moleula musí na začáátku být "fosforylovaná ATP a tedy v energeticky bohatém stavu a pak se do úmoru opakuje následující postup :

Krásný čtyřtaktní stroj - jenom si všimněte toho rozdílu od robotů, že energii potřebuje aby se mohl pustit - ne aby se mohl udržet - jak by to dělali inženýři. Proč tomu tak je netušíme - nebo možná tušíme, že volné transportní molekuly jsou pro ATP snadnějí přístupné než navázané někde na mikrofilamenta.

Na transportní molekuly se může navázat prakticky cokoliv. Přesněji řečeno - pro dopravu "každého zboží" existuje specializovaný transportér - pro dopravu buněčných organel bílkovinného nebo RNA původu, pro dopravu membránových váčků endoplazmatického retikula, dokonce se na transportér může navázat i vnější membrána buňky - což je podstatou pohybu celé buňky, ale třeba i "fagocytózy" - tedy "buněčného žraní" - které v praxi vypadá tak , že bílá krvinka svojí membránou obalí baktérii, až ji pozře do váčku dovnitř (své) buňky a do tohoto váčku pak vpustí nějaký smrtící koktejl enzymů a třeba i peroxidu vodíku, který baktérii ( většinou ) zabije.

Tolik pohyb jednobuněčných organismů - přechodem na specializaci buněk uvnitř mnohobuněčných organismů teprve vznikly specializované svalové buňky, dnešní výklad měl jenom uvést odkud se pohyb bere. Bohužel jsem opět ú konce s dechem - takže mnohobuněčné tvory probereme příště, a zdá se, že detaily regulace svalového stahu probereme přespříště a tím bude miniseriál ukončen.

Nevím jestli jsem k chemikům přidával nějaké rady pro blondýny, brunety, nebo tak, ale vzhledem k rodinné situaci, musím dnes udělit radu Geekům - dávejte si bacha - nejnebezpečnější sval je děloha - v mládí život dává, ale v dospělosti život komplikuje - a to i přestože geek mužského pohlaví ji vůbec nemá !!!

V komunistických 80. letech tehdejší střední třída neustále řešila 2 věci : První byly "konexe" - to jako známosti se všemi od řemeslníků, přes prodavače "úzkoprofilového zboží" - po agenty STB a komunistické funkcionáře, kteří všichni mohli být k něčemu užiteční. Druhá byly "bony" zvané též "Tuzexové poukázky" alias alternativní měna, která umožňovala nakoupit v "Tuzexu" něco málo toho západního šmejdu a uniknout tak z obchodního systému "za koruny" přeplněného hromadami neprodejného východního šmejdu. Bony se daly legálně získat směnou za západní "tvrdé valuty" nejčastěji dolary nebo (západo)něměcké marky, nebo se daly ilegálně "koupit u vexláka" - kteřížto předrevoluční "podnikatelé" dodnes tvoří páteř "podnikatelské elity" národa českého.

V té době nás spolužák naprosto šokoval když do školy donesl "Něměcké marky" - bankovky v nominálních hodnotách od 1 do 100 miliónů marek. Koukali jsme na to jako z jara, a mnohé z nás to donutilo trochu studovat - vo co go. Takže už od základní školy je mi známo, že Německo po I. světové válce bylo odsouzeno k placení - nesplatitelných - válečných reparací. Tak se pokusili o splacení reparací inflačnimi penězi - platili bankou natištěnými markami, což samozřejmě vedlo k inflaci a poklesu kurzu marky, jenomže se to nějak vymklo z rukou takže v letech 1923-1924 nastala hyperinflace, kdy chleba byl za miliardy. Výsledkem bylo naprosté zbídačení národa, pokus o měnovou reformu, hospodářská krize, ukončená zbrojením po nástupu Hitlera.

Totéž kolečko si Němci prožili ještě jednou po II. světové válce - tedy hyperinflace (menší než v roce 1924) a měnová reforma v roce 1948. Pak už se opravdu naštvali a proto rovnou do Německé ústavy napsali paragraf, že Německá centrální banka je nezávislá instituce, která bojuje proti inflaci.

Je pravda že ideu dnešního sociálního státu poprvé naznačil - Němec Otto Von Bismarck, ale tato idea se skutečně rozvinula po II. světové václe ve Francii a okolních středomořských státech. Princip "sociálního státu" je - pracuješ - stát tě škube - flákáš se - stát tě živí. Tento pricnip samozřejmě vede k tomu, že úsilí pilných postupně ochabuje zatímco nároky všech postupně rostou, tím vzniká nerovnováha mezi "výkonem ekonomiky" a "sociálními výdaji" - až je nutné začít "sociální výdaje" financovat nějakým trikem - který je nasnadě. V době před EUREM evropské státy financovaly své nadměrné státní výdaje tiskem peněz, což vedlo k inflaci a znehodnocování příslušných měn. Tento systém měl dva problémy které se jmenovaly Dolar a Marka - Dolar byl až do roku 1971 navázán na zlato - 1 dolar měl oficiální hodnotu 1/35 unce zlata. Marka zase měla v ústavě "protiinflační paragraf" - obojí vedlo k jedinému : Snaha evropských států tisknout inflační peníze byla nápadně vidět v podobě dramaticky klesajích kursů domácí měny k Dolaru / Marce.

Tisk peněz má ještě pozoruhodný efekt "Jánošíka naruby" - bere spořícím, dává zadluženým. Kromě toho, mezi vytištěním "papírků" a růstem inflace, je malé časové zpoždění - takže pro vekou komerční banku mají čerstvě vytištěné "papírky" ještě kupní sílu původní měny před znehodnocením, ale po několika obězích systémem, to pro důchodkyni ze Zátoru u Bruntálu už neplatí. Takže inflace bere chudým a dává bohatým. ( To jenom, až bude Bohouš, Štetináč či Dlouhé Bidlo vysvětlovat, proč inflaci úmyslně vyrábějí ....)

Problém s kursem Dolaru se vyřešil po roce 1971 kdy i USA se rozhodly financovat stát "tiskem papírků" - na to reagovaly státy, které držely devizové rezervy ve ( zlatem krytých ) dolarech, že si chtěly vybrat svou protihodnotu zlata - což vedlo k tomu že USA musely v roce 1973 zlaté krytí své měny zrušit. Problém s Markou však trval a to dokonce tak, že dva lidé z opačného konce politického spektra Franocuz - socialista Mitterand a Angličanka - konzervativkyně - Thatcherová si na jednání tehdejšího EHS posteskli - k čemu jsou nám jaderné zbraně, když Němci mají Německou Marku !! Skutečně kursy marky se pohybovaly tak, že Němci měli schopnost "skoupit Evropu" - proto vznikla mezi státy EHS ( pozdější Evropské unie ) poptávka po tom "jak se zbavit německé marky".

A myslím, že jste pochopili, že řešení se jmenuje EURO. Historie přijímání EURA v Něměcku je pozoruhodná - 75% Němců bylo proti, jenomže pak nastalo sjednocení Německa - které museli odsouhlasit všichni bývalí spojenci zejména tedy Británie a Francie, které sice měly ty jaderné zbraně, ale když ti zlí Němci měli tu protivnou Marku. Takže došlo k poněkud vyděračskému obchodu - dostanete východní Něměcko ale zrušíte Marku. Což nebylo vůbec tak jednoduché - změna Německé Ústavy, napadená u Ústavního soudu, protesty opozice, rezignace šéfa Bundesbanky - jenom my v porevolučním kvasu jsme si toho nevšimli.

Výsledek - centrální banky států EU si mohou tisknou Eura více-méně jak chtějí. Místo Bundesbanky s přísným paragrafem v ústavě je tu typická EU organizace / bordel - nikomu nezodpovědná Evropská centrální banka - která ostatním centrálním bankám provolí "inflační cíl" = tisk bezcenných Europapírků - ne podle ekonomických úvah, ale podle toho jak kdo umí lobovat a intrikovat.

Navíc s EUREM přišla druhá výhodná možnost fiancování - dluhopisy. Pokud by se za éry Franku - francouzská vláda zbláznila a začala chrlit státní dluhopisy - brzy by se bez dramatického zvýšení úroků staly neprodejnými a vysoký úrok za vlastní dluhy by spolehlivě zablokoval motivaci vlády jít touto cestou. Dnes všechny státy Eurozóny chrlí dluhopisy jak šílené, protože "ono se to všechno tak nějak zprůměruje" - takže nakonec šílené státní finance jižních států Evropy tak nějak splynou s německým pořádkem a vže zdánlivě funguje.

Reálným výsledkem Eura je praktický nepřetržitý penězovod z Německa do zbytku EU - úspory Německého důchodce jsou znehodnocovány rozhazováním řeckého ( a dalších států ). Tyto nerovnováhy způsobily že EURO hladce fungovalo jen 7 let od roku 2002 do roku 2009 než se systém zasekl - právě na Řecku. Co bude dále - nikdo neví protože krytí státních zlodějin EUREM ( o nic jiného ve skutečnosti nejde ) už není dále udržitelné, ale na druhou stranu si každý evropan zvykl na berlínské důchody za kalábrijskou práci.

V celém systému EURA jsou státy, které ( neoprávněně ) získaly a státy, které ( nespravedlivě ) ztratily - mezi ztrácejícími jsou předevšim Němci. Proto bych navrhl udělit "Evropskou cenu za zbabělost a ožebračování vlastního národa" - ne naší, ale Německé vládě a v poslední době zejména Angele Merkelové, která krom ožebračování Němců ještě odstavením jaderných a stavbou plynových elektráren financuje výrobu zbraní, které budou časem střílet její vlastní obyvatelstvo - a to už se vůbec nebavím o jejím projektu výchovy radikálů, kteří tyto zbraně budou používat.

Ptáte se proč protestuju proti "ožebračování" bohatých Němců - když jsou teda bohatí ? Problém je v tom, že bez EURA by "jižní národy" byly daleko chudší - stačí porovnat Turecko, Bulharsko s Řeckem, Itálií, Portugalskem atd. Problém je totiž v tom, že celkové bohatnutí Evropy je možné pozuze tvorbou nového majetku - nikoliv jeho přesunem z bohatého státu všemi směry pryč. Pokud tedy elity národů vně Německa - místo přemýšlení - jak více vydělat vlastní prací - přemýšlejí jak více "zvýšit přikrádání" z EU - je jasné, že na jejich domácí ekonomiku to má zhoubný vliv - možná dokonce zhoubnější než na tu německou, kde "není od koho přikrádat" a proto se pořád ještě musí vytvářet hodnoty prací.

Poznámka při druhém čtení - euroskeptici křičí - "Euro nefunguje" - obávám se že nemají pravdu - jako "nástroj likvidace Marky" - funguje stále více než dokonale. Čeho jsme svědky jsou jenom - předem známé - vedlejší účinky této likvidace. Představme si naopak, že by k likvidaci marky nedošlo - pak by v Evropě nepochybně došlo k takovým nerovnováhám na měnovém trhu, až by státy musely přejít na zásadu - každý může utratit jenom tolik, kolik vlastní prací vytvořil - a to jak jistě chápete - je v hrubém rozporu se "sociálními pricnipy Evropské integrace".

Poznámka při třetím čtení - i přesto bych kteroukoliv německou poválečnou vládu viděl v Praze raději než kteroukoliv naši vládu - a to není poraženectví ve stylu Protektorátu Bőhmen und Mähren. Naopak jsou lidi, kteří navrhují, že účinnější způsob ekonomické likvidace Ruska by nebyly obchodní sankce, ale přijetí Ruska do EU, s tím, že přirozená zkorumpovanost rusáků a hlad místních oligarchů po "laciných penězích z EU", by měl ničivější účinek než atomovka ;-)))

Asi máte pocit, že mi hrabe, ale udělal jsem velmi dobrou zkušenost s tímto blogem když jsem si loni přál nějakou elektroniku, která tehdy ještě nebyla běžná a ono se mi to do roka splnilo. Tedy zejména jsem chtěl sportovní hodinky alias pulsometr, který nepoužívá radiový hrudní pás, ale měří tep na principu měření průtoku krve rukou pod pulsometrem, přesně ve stylu čidla, které je notoricky známé a i mnou - vidlákem - úspěšně postavené.

Takže rok se s rokem sešel a z "obskurního štofu" se stal hit stránek pro frikulíny s takovými těmi marketingovými výkřiky jako : "měřte tep bez hrudního pásu !!!". Dokonce některé firmy dělají "seriozní studie", kde se dočtete, že dokud se rozbíháte a nejste dostatečně zpocení tak hrudní pás měří blbě, zatímco pokud při běhání moc mácháte rukama - zasě měří blbě průtokové čidlo na spodní straně hodinek. A podle toho, kde vás daná firma chce "komerčně dostat" z toho vyvozují dramatické závěry o "hrubé nepřesnosti" jedné nebo duhé technologie. No představte si to, že by vypočtený energetický výdej, za hodinu lítání se psem byl o 30 % mimo - hrůza ne ?

Takže OK - za pár měsíců od mého článku se předpověď naplnila, tedy nyní si myslím, že "ve mně něco je" - a tak píšu druhý článek, který se snad do roka taky naplní.

MILÝ JEŽÍŠKU PROSÍM, PROSÍM, PROSÍM, udělej to tak, aby některá firma prozřela a začala vyrábět sportovní hodinky s pulsometrem a akcelerometrem jakožto "monitor denní pohybové aktivity", který bude STAND-ALONE kus elektroniky. Tedy žádný bluetooth, žádné wifi, žádná "appka" ve smartfounu, bez které to nefunguje, a která navíc, nejintimnější data o vaší pohybové aktivitě "anonymně" práská megakorporaci. Úplně by mi stačilo kdyby na displeji svítilo 20:00 a pod tím 120 999 - jako počet pulsů za den a 6933 - jako počet kroků. Dokonce budu skromnější ty dvě cifry se mohou klidně zobrazit až po stisknutí tlačítka. Dokonce budu ještě skromnější MILÝ JEŽÍŠKU - ani mi nemusíš takové hodinky dávat pod stromeček - koupím si je sám za vlastní, jenom PROSÍM, PROSÍM, ZAŘIĎ, AŤ MŮŽEME VYUŽÍVAT MODERNÍ ELEKTRONIKU bez dohledu velkého bratra.

Když už jsme u toho dopisu Ježíškovi - dovolil bych si velice velice snažně poprosit, aby Ježíšek zařídil i odstranění fízlovacích zadních vrátek z Androidu - protože mi odchází mobil. A možná by nebylo špatné poprosit i o vydání WINDOWS 10.1, které by taky nereportovaly každý náš klik Microsoftu a s ním spolupracujícím - občany šikanujícím úřadům - placeným z "peněz amerických (ruských ? čínských ?? ) daňových poplatníků".

Že se v těchto byzbnysech točí opravdu veliké prachy ? Že proto to nikdy nebude ? Ach jo - skončím jako prababička, která měla křeslo, vycpaného bažanta, bez ocasu a strašlivě chrastící "Japonský tranzistorák" který byl v ošoupaném koženém oblalu a vzadu měl izolepou přilepené "dvě ploché baterky" místo nedostatkové devítivoltovky. Zastaralé, ale 100% bez udavačského potenciálu.

Když je člověk mladý - nesezdaný, nebo naopak starý - rozvedený - občas se do kina hodí i mužská společnost - nícméně po filmu Den nezávislosti, se mnou už nikdo do kina chodit nechtěl, protože tento film byl tak gigantickým způsobem naplněn fyzikálními nesmysly, že jsem se pořád chytal za hlavu a vykřikoval : "proboha - vidíte tu kravinu", až přiběhla paní uvaděčka a před očima všech známých mě vyvedla ven.

Tedy fyzikální nesmysly ve "Dnu nezávislosti" probírat nebudeme - je jich tam mnohem více než notoricky známé nakažení UFO - Applovským počítačovým virem. O čem je třeba se zmínit, jsou dva filmy o Marsu, které přivedly servírování nesmyslů nevzdělaným Američanům na nový level a to jsou Rudá planeta a Mise na Mars. Vřele doporučuju oba shlédnout a pokud u kteréhokoliv z nich najdete méně než 50 kravin - shlédnout znova - pozorněji. Nebo raději ne, ať nezačnete krvácet do mozku. Jenom malá ochutnávka - kosmická loď na orbitě se opravdu nepřestane otáčet, když kosmonauti uvnitř vypnou elektrický proud....

Takže jsem uprosil těhotnou paní Kubáčovou, že otoky nohou a píchání v břiše není tak vážné, a že se jde do kina na Matta Damona, který přežije, když jej kolegové nechají na Marsu. Tedy na film "Marťan". Po letech opět zážitek jako "Den nezávislosti" - nasrání a zklamání od prvních sekund filmu. Takže "spoiler alert" - nemám s tímto filmem žádné slitování a proberu vše,co si pamatuju - což znamená, že některé z desítek hrubých chyb, které obracejí smysl děje v prach, se mi ani nemusí vybavit :

Kosmonauty na Marsu zastihne bouře a marsovská atmoféra o tlaku 0,68 kPa ( což je docela slušné vakuum, které v laboratořích pracně vyrábíme ) zvedá ze země kameny velikosti několika centimetrů a buší jimi do oken základy. ( Jak často jste to zažili na ZeměKouli, kde je vzduch 140x hustší ? ) Pak vítr ( alias proud skoro-vakua ) ještě zesílí a hrozí že převrhne (???) ( několik desítek tun těžký ) návratový modul rozkročený na třech nohách ??? ( Konstruktér patrně neměl informace o maximální rychlosti větru / vakua na Marsu !!!) Kosmonauti naskáčou dovnitř a chystají se odletět, než se raketa převrátí. Jednoho z nich však srazí nějaký kovový dekl od popelnice, který - ač hnán větrem o hustotě 1/140 naší atmosféry - má takovou sílu, že do něj narazí, odhodí jej několik desítek metrů a ještě mu prorazí skafandr a zničí vysílačku, čímž ostatní kosmonauti usoudí, že je po něm - nemá smysl na něj čekat - tak odstartují na předčasný návrat domů.

Poznámka při druhém čtení - gravitace na Marsu je 38% gravitace na Zemi, zatímco tlak atmosféry na povrchu je jen 0,68% tlaku na Zemi, takže argument, že řídký vánek žene kameny a převrací rakety, protože ty "nic neváží" - je lichý.

Pak NASA oznámí, že Matt Damon zůstal na Marsu a je mrtev, ale on vstane z písku a dojde na základnu, do které nanosí hromady Marsovské půdy, kterou pohnojí ( venku skladovanou a mrazem dokonale vysušenou ) stolicí posádky a zasadí do ní brambory, které najde vakuově zabalené v balíku, který si některý kolega šetřil na vánoce. Brambory ač nepochybně musely být ozářené nebo jinak konzervované - jinak by už byly shnilé, protože cesta na Mars dle filmu trvala 124 dní - mu vyklíčí a vypěstuje si zásobu asi tak na 400 dní.

Během pěstování přijde na to, že by potřeboval více vody na zalévání. Tak z rakety, která tam předtím nebyla, a která připomíná návratový modul, ve kterém mu na začátku zdrhli kolegové - vyčerpá veškerý asymetrický dimetylhydrazin - vysoce toxické, korozivní se vzduchem v jakémkoliv poměru výbušné kapalné raketové palivo, které nechá kapat na katalyzátor ze stejné rakety ( který je v raketovém motoru, aby dimetylhydrazin okamžitě vzplál ) - a místo otravy jeho i brambor, po které následuje exploze neskutečných rozměrů a závěrečné titulky - vidíme jenom poblafávající plamínek velikosti sporáku a vlhkost srážející se všude kolem - heuréka !!!

Pak dojde k nehodě - základa ztratí těsnost dovnitř vnikne marsovská atmosféra - "vakuum" - a farmu mu zničí - všichni včetně NASA se tváří velice pohřebně poněvadž "mráz zničil bakterie" ze stolice takže brambory už neporostou. To že ty hovna už původně byly skladovány venku v mraze a ( téměř ) vakuu - takže pokud baktérie měly uhynout - učinily tak už první den - nikomu nevadí. Chudák Damon - nemá "bakterie" na další pěstování - protože ze stresu asi dostal zácpu a nemůže hnojit vlastním hovnem, kde je živých baktérií pořád dosti - tak hladoví. Aby nemusel být pořád ve skafandru - obrovskou díru ve stěně základny, kterou předtím neudržel ani kovový poklop zalepí igelitem a "duck tapem" - a světe div se ono to dokonale těsní a dokonce se to při bouři marsovsým vakuem prohýbá dovnitř - přestože uvnitř je 140x větší tlak než venku !!

Jo mimochodem Marsovská základna podle představ NASA je přeplněna počítači a webkamerami, ale nemá jedinou vysílačku pro dálkové monitorování ze ZeměKoule ( což nebylo ani za Apolla 11 ). Takže, aby se spojil s NASA, musí jet přes celou kouli Marsu - vykopat sondu Pathfinder z roku 1997 - tu bez návodu a schematu spravit a pomocí ní vysílat na Zem ?!?

Když teda už má spojení a ví se, že je živ - Hrdinní Američani vyšlou raketu se zásobami - jenomže při startu se vysokou teplotou roztaví kostky polévkového bujónu, který vychýlí těžiště 1000 tunové raktety natolik, že těsně po startu vybuchne ( fakt to tam bylo - nedělám si srandu !!! )

To vidí čínští soudruzi, kteří se rozhodnou pomoci vlastní raketou. Scéna je pojednána způsobem, že takový vlez-do-prdelismus USA do čínské řiti nebyl v kině k vidění, ani v dobách povinných školních velkofilmů o statečných sovětských partyzánech kdy Jakeš s Bilakem lezli Brežněvovi do řiti !!!

Mezitím mladý borec v NASA spočte, že by bylo lepší, kdyby kosmonauti, co letí k Zemi, nepřistávali, ale manévrem "orbitálního praku" obletěli ZeměKouli zpátky k Marsu ( což výjimečně není nesmysl ) - jenom cestou sebrali z vesmíru zásoby které jim tam poslala Čínská komunistická strana. Číňani - jak víme - mají nudle - nikoliv bujón - takže tentokrát vše dokonale klapne....

Damon dostane instrukci přesunout se 3200 kilometrů daleko do míst kde stojí návratový modul pro další misi, která měla teprve přiletět. Ten tam stojí už několik let a - světe div se - má vysílačku - a dokonce ani bouře, které na Marsu jsou často celoplanetární - jej zatím nepřevrátily ?!? Takže upraví modul pro sebe a odstartuje na orbitu, kde jej mají vyzvenout jeho kolegové.

Po startu se zjistí, že 100 tunový kolos kosmické lodi, která jej má vyzvednout, je třeba zpomalit o 42 metrů / sec - což jeho kolegové učiní vypuštěním asi tak 300 kubíků vzduchu o váze asi tak 350 kilo ( podle zákona zachování hybnosti by se to podařilo, pokud by vzduch proudil rychlostí kolem 50 kilometrů/sec = 4x úniková rychlost ze Sluneční soustavy ) ale proč ne - je to "Americký vzduch" že ? Samozřejmě vzduch nemohou vypustit ventilem, to by bylo málo dramatické. Potřebují bombu z cukru a kapalného kyslíku, které normálně explodují už smísením. Zde ne - zde kyslík poslušně čeká, až velitelka stiskne červené tlačítko na displeji. Tím vyhodí do vzduchu dveře a poškodí loď - protože tu nepotřebují k 533 dní trvající cestě zpátky na ZeměKouli, žejo ???

Další detaily nebudu zmiňovat - každá minuta filmu je plná perel, které Američani označují jako What The Fuck moment - tedy do čestiny hrubě přeloženo "okamžik typu : Kurva co to je ?" V každém případě film má excelentní hodnocení u kritiky i diváků - na IMDB - 8.4 (???) - tak vypněte mozek a jděte hodit své prachy filmařům - ať se brzy dočkáme "Marťana 2", kde Krteček, Panda a soudruh Zeman poletí, bez vysílačky, na Mars - z brambor zbylých po Damonovi vypálit "lavórovicu" pro soudruha prezidenta Si Ťin-pchinga....

Ještě před 5 lety jsem s kolegy chodil na oběd a říkal - my to ještě nějak doklepeme, ale naše děti - ty si to vyžerou na 100%. Tak nějak se vše urychluje, takže je na čase myslet na to, že si to vyžerememe my.

Tedy střelný prach se vyráběl takto - vzalo se 10 dílů síry, 20 dílů dřevěného uhlí přidalo se trochu vody a směs se třela až vznikla kašovitá bahňačka. Do té se postupně přidávalo 70 dílů dusičnanu draselného a občas nějaká kapka vody aby to stále byla kašovitá bahňačka. Když bylo vše dokonale utřeno protlačila se směs přes síto aby vznikly 1-2 mm velíké granulky, které se nechaly volě sušit na napjatém plátně, po dokonalém proschnutí se sesypaly a černý prach puškové kvality byl tady.

Ještě si dovolím poznamenat, že pokud bylo dusičnanu draselného zvaného draselný ledek méně než 70 % byl to prach spíše na střílení tzv. puškový-pomalý pokud jej bylo více byl to prach spíše na trhací práce.

V poslední době si to začínáme vyžírat a vlády se bojí vlastních občanů vice a více, což se projevuje neustálým fízlováním a oklešťováním ústavami zaručených práv - tu pod záminkou "nařízení EU" tu pod záminkou "boje proti terorismu", takže dneska ještě koupíte síru a draselný ledek a můžete pokusničit se středověkou výrobou střelného prachu, ale kvůli "boje s terorismem" jsme přišli už o peroxid vodíku, je otázka kdy příjdeme i o tyto chemikálie. A pak taky je otázka kdy budeme muset bránit vlastní dům, rodinu, obec, proti současné vládnoucí třídě, jejich pomateným idejím, a jimi najatým žoldnéřům známým pod krycím názvem "profesionální armáda".

Takže pokud EU zakáže síru - stále se dá vyrábět hrubý trhací prach jenom z dusičnanu (80%) a dřevěného uhlí (20%). Nebo druhá možnost - síra se dá nahradit větším množstvím cukru - tím vznikne opět prach puškový - jenom velice snadno navlhající. Takže bez síry se v nejhorším lze obejít. Bohužel až se bude situace zhoršovat je 100% pravděpodobnost že EU zakáže všechny dusičnany - konec konců dusičnan amonný už má v merku v současné době. Proto je naprosto nezbytné aby se každý naučil středověkou technologii výroby dusičnanů.

Tedy je to jasné už z historie - za Americké občanské války projížděly konfederační dámy s bryčkou taženou koněm a velikým sudem od domu k domu a sbíraly moč - na výrobu střelného prachu. Vtip je v tom, že člověk vymočí denně až 20 gramů močoviny, ze které se dá vyrobit až 60 gramů dusičnanů ze kterých se dá vyrobit až 100 gramů střelného prachu - takže každá rodina vymoči dostatek na svou obranu i kdyby se EU a další organizace, jednanící proti zájmům občanů, postavily na hlavu.

Zbývá nepatrný problém - jak z močoviny udělat dusičnany. Tedy nejlepší bude když založíte veliké kompostiště, které bude pokud možno mít neprospustné dno, do kterého vyvezete rostlinné zbytky posekanou trávu atd. a toto kompostiště budete zalévat močí vlastní rodiny a pokud máte slepice - občas prosypete kuřinci. Za jednu sezónu bakterie v kompostu močovinu krásně zoxidují na dusičnan, který je třeba z kompostu dostat ven.

Tedy zralý kompost - pravidelně zavlažovaný močí a pravidelně přehazovaný kvůli provzdušnění přeházíte do barelu, který zalijete vodou a necháte několik dní louhovat, přitom jej občas trochu promícháte. Výluh z kompostiště pak přefiltrujete a do výsledné hnědé vody nasypete nadbytek hydroxidu draselného, který lze koupit v drogérii jako prostředek k čištění odpadů. Co když EU zakáže i hydroxid draselný ? Budete shromažďovat dřevěný popel z pece, který obsahuje uhličitan draselný a v menší míře i sodný - a použijete ten.

Po několika dnech a několika promícháních roztok opět přefiltrujete, abyste se zbavili zbytků popela a nalejete do ploché nádoby a necháte vodu odpařit - suchý podíl bude dosti hrubá směs KNO3 ( dusičnanu draselného ) NaNO3 dusičnanu sodného a pak spousty dalších draselných a sodných solí.

Pokud chcete čistší dusičnany - můžete vyschlý odparek opět rozpustit v malém množství vody, aby vznikl téměř nasycený roztok ten přefiltrovat a pak dusičnany vysrážet přidáním ethyl- nebo methyl- alkoholu optimální jsou různé okeny a jiné lihové čističe oken a pokud i ty EU zakáže - pak doma vypálená "lavórovica" nejhrubšího zrna, udělá taky svou práci. Tím získáte směs vody alkoholu a vysrážených krystalických dusičnanů, které získáte přefiltrováním rotoku a vysušením toho, co zbyde na filtru. Alkohol z lavórovice budete pochopitelně redestilovat, abyste měli i na příště.

Mohou ustrašení vládcové něco z použitých "reagencií" zakázat kvůli "naší bezpečnosti" ? Močení ? Kompost ? Vodu ? Dřevěný popel ? Nevím, ale kdo může, ať ode dnešního dne chodí raději čůrat na kompostiště v nejhorším nemusíte zpracovaným kopostem střílet gaunery. Pokud se pletu a průser nenastane - stále lze kompost použít - jako vysoce kvalitní zahradní hnojivo....

Poznámka při druhém čtení - osobně jsme měl své "dusičnanové / výbušninové období" v pubertě v době Jakešovské a Bilakovské "Československé socialistické republiky" - Sousedi zasadili do kráteru stromek, ruce, nohy i prsty mám dodnes a navzdory tehdejšímu všeobecnému práskačství jsem "nešel sedět" ani já ani rodiče. Dneska je všechno "10 x dokonalejší", takže není vyloučeno, že takové štěstí mít nebudete, protože už během čtení tohoto článku vyskákaly vaše IP adresy na obrazovce BIS, CIA, KGB a dalších firem z branže. Takže choďte čůrat na kompost, pokud možno tajně a výrobu střelného prachu zatím nechte na období, kdy to opravdu bude - "my nebo oni" - na ostří nože. Jo a až si pro vás přijdou - nevymlouvejte se "já nic to Kubáč mě navedl" - neboť právě teď vám výslovně zakazuju cokoliv z výše popsaného dělat a naopak nařizuju začít co nejdříve pracovat v EU financované "mírotvorné" neziskovce zabývající se udáváním těch, kteří po setmění chodí čůrat na kompost....