Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Jako obvykle jsem dopsal minulý článek a ještě pak chvíli uvažoval - je čas na to aby počítače rozměly datům, které zpracovávají ? Je čas aby textový editor rozuměl zadávanému textu - není to jenom předsíň k peklu jménem "automatické opravy" ve WORDU ? Je na čase ponořit se do dalšího kola bludných myšlenek z mé hlavy....

Představte si mládež, která si myslí, že matlání po displeji tabletu je "to nejlepší možné ovládání" - a dokonce poněkud pohrdají i "otcovu PC s myší" protože myš je proti matlání prstem už poněkud Uncool. Dokonce i lidi v počitačich relativně orientovaní si myslí, že GUI alias Graphic user interface se blíží dokonalosti, protože "máme svobodu kliknout kamkoliv". Počítač na druhou stranu "má svobodu kliknutí ignorovat" a tak je možná na čase, aby počítačový důchodce položil otázku - není "klikání kamkoliv" jenom svoboda vězně "chodit kamkoliv" uvnitř vězeňské cely ?

Příklad - stáhnete si z "AppMarketu" nějakou úžasnou "appku" spustíte ji v mobilu a ona vám nabídne dialog

A vlevo od toho budou "RadioButtony" - na které můžete "svobodně kliknout" ( nebo matlat ) dle vlastního výběru - skvělé ne ? Co když ale budu chtít / muset vybrat "koník". Co když to nebude kravina z appmarketu ale nějaký důležitý "produkční software" - jehož programátor byl na základě neustálých změn "korporátní strategie" už dávno vyhozen a tudíž není nikdo kdo by uměl dopsat řádku kódu aby se objevilo

Vrátíme li se do časů 8 bitových počítačů s BASICem - tam se veškerá komunikace s uživatelem řešila "písemnou formou" a to příkazem ve stylu

Při tomhle příkazu se na obrazovce objevilo něco jako

A vy jste tam mohli klidně napsat

Soudružka učitelka je kráva - A po stisknutí ENTER se objevilo něco jako

ERROR - numeric data expected.

Pokud jste to chtěli udělat neprůstřelně - bylo třeba naprogramovat to takto

A$ na konci příkazu znamenalo že vložená data nejsou numerická proměnná ale řetězec - a pak musel nastal váš "pokus o umělou inteligenci" tedy kousek kódu, který hledal, jaká je v řetězci vložená číselná hodnota a zda tam vůbec je.

Tohle s příchodem grafických rozhraní naprosto vymizelo a dneska je známkou zastaralosti programu když "proboha ono to ještě má příkazovou řádku"!!! Není pak větší trapárna,než když baba na poště loví na stole myš - místo aby napsala "složenka franta vopička" a poté by ji vyskočil seznam "složenek k proplacení" na jméno Franta Vopička.

Příkazová řádka to ještě zdaleka není vrchol toho jak může rychlé ovládání vypadat. To zjitíte teprve podkud jste radioamatér a používáte nějaký "kontestový program". Programy pro radioamatérské soutěže totiž někdy ví co se děje lépe než vy - nemáte čas přepínat klávesnice a omylem napíšete říí - progam ví jaké klávesy jste stiskl, a že ve skutečnosti to měl patrně být "report síly signálu" a tedy "říí" znamená "599". Software zná "prefixy" radioamatérských značek takže když zadáte okěbjj - do databáze spojení vám naskočí zcela správné OK2BJJ - prostě nelze udělat chybu a pokud se vám "názor softwaru" na to co jste mysleli nelíbí stisknete enter dvakrát - a do seznamu spojení vám skočí původní - jakkoliv zmršený - text v nezměněné podobě.

Takže až bude na nádraží fungovat příkaz ve stylu "pendolino praha zitra č.šě" - a na to bude počítačový systém ekvivalentě reagovat vyplněním formuláře pro jízdenku na Pendolíno číslo 516, stejně tak jako na větu "praha zitra č:šě pendolino" a jiné kombinace - pak budu opravdu spokojen.

Tvrdíte že je to blbost ? Kdo by programátorům bránil nechat dnešní "moderní" alias "sešněrované" klikací rozhraní jako nouzovou alternativu pro začátečníky, zapomětlivé, nevzdělatelné, pomatené a jinak postižené, kterých jsou v každé profesi mraky bude jich stále přibývat ?

Kromě mně je na Internetu ještě spoustu frajírků, kteří si myslí, že jim to myslí, a jeden z nich je nějaký borec z Českých Budějovic skrývající se pod přezdívkou Zbyhněv. Všem doporučuji přečíst jeho blog - sám jsem tak učinil do posledního písmenka.

Tedy tento člověk se soustředí na kvalitu myšlení a dodržování přesného významu slov ve smyslu odporu proti současnému "talking bullshit" - tak jenom pro zájemce - několik citátů jak jsem si je nepřesně zapamatoval :

Myslivec je opak slova myslet, protože lovecký pes je koprocesor, který zvyšuje celkovou inteligenci systému o 300%.

Kotroverzní podnikatel je dvojitý protiklad, protože takový člověk není, ani kontroverzní ( názor na něj je totiž jednotný ), ani podnikatel.

No a pak termín z nejlepších - "Kundostav" - což je ( stavební či jiná ) firma, která neumí dosáhnout profitu, bez vysávání výživného státního vemínka.

Tedy tento člověk přesně definoval co je a co není podnikání a v tomto smyslu musíme Velko-Podnikatele - Velko-Privatizátora Andreje Babiše hodnotit opatrně, zejména s přihlédnutím k paralelám mezi firmou Agrofert a firmou Kundostav.

Tedy předvedeme si klasickou Zbyhněvovskou ( nebo moji ) chybu myšlení - obrácenou implikaci :

Výrok 1: Andrej Babiš je "kontroverzní podnikatel" ve smyslu Zbyhněvovy definice.

Výrok 2: Andrej Babiš chce zavést bič na živnostníky v podobě registračních pokladen.

Z výroku 2 vypývá, že Babíš živnostníky zrovna nemiluje a v kombinaci s výrokem 1 z toho mnozí usuzují, že - pokud zrovna nemilujete Babiše - musíte ctít živnostníky.

Je tomu ovšem opravdu tak ? Buď jsem extrémní smolař nebo extrémní paranoik, ale pokud si dáte do BINGU heslo Podvody XXXXXXX - kde XXXXXX je název profese živnostníka, jejíž služby potřebujete - můžete si v zapráskaném hnízdě velikosti Frýdku být 100% jisti, že od příslušného živnostníka - zažijete veškeré podvodné jednání, popsané na Internetu a často ještě něco navíc.

Chcete slyšet stručný výčet, kdy se mě "drobní podvodníci živnostníci" pokoušeli napálit ? Autobazary - vždy, Automechanici - vždy - kromě Bono-Auto, Instalatéři - škoda mluvit, Stolaři - vždy, Realitní kanceláře - zcela pokaždé, Finanční a pojistní poradci - pokaždé.....

Možná bude lepší to vzít opačně - tedy byl jsem spokojen s firmou, co lakuje parkety a vyšli mi vstříc na Katastrálním úřadě ( ale to je státní úřad ) - toť patrně vše - kdy moje anti-podvodnická obrana nemusela vystřelit.

Tedy poučení č. 1. to, že '"agent Bureš" nemiluje živnostníky - neznamená automaticky, že my k tomu máme důvod.

A potom širší poučení č. 2. - schopnost dělat byznys systémem WIN-WIN ( oba získávají ) je vlastností vyspělého, zejména anglosasského, západadu. "Na východ od západu" je to považováno za nedostatek "obchodního ducha". Na východ od západu totiž dominuje systém WIN-LOSE ( jeden získává, jeden tratí ). Velice často je snaha chytráka ( obchodníka, živnostníka ) vydělat na úkor "křena" natolik urputná a snaha "křena" se tomu ubránit je natolik paranoidní, že systém win-lose zdegeneruje do LOSE-LOSE ( oba tratí ) - což je cena, kterou "východ" platí za zdánlivou výhodnost "vychytralosti" typu WIN-LOSE a zároveň prémie, kterou západ automaticky dostává za zdánlivou nevýhodnost "poctivosti" systému WIN-WIN.

Ptáte se proč nerozebíráme podrobněji samotné meritum článku - to jest snahu Babiše zavést registrační pokladny ? To totiž je na samostatnou kapitolu - o jeho slibech zadržet "miliardy daňvých úniků" a taky o tom, jestli ten, kdo zloděje chytá - nemusí být přece jenom chytřejší a zejména poctivější než samotný zloděj.

Nedávno se na mně obrátila jistá vysoce postavená kolegyně z Laboratoří Agel s dotazy stran počítačových systémů ve zdravotnictví - a při té příležitosti jsem byl nucen hluboce se zamyslet a zjistil jsem, že dnešní gigabajtové a gigahertzové počítače nekladou programátorovi prakticky žádná technická omezení. Přesto ( proto ? ) jsou často výsledky běhu programů žalostné. Velice jsem přemýšlel a zjistil jsem že patrně existují něco jako různé stupně "progamátorské mentality"

Příkladem budiž - to, na co jsem byl kolegyní tázán - tedy předávání zdravotnické dokumentace mezi počítačovými systémy špitálů. Zde tedy příklady:

"8 bitová mentalita" - předávaná data :

Tedy - to, "co jedna procedura vyplodí" uloží se na disk a pošle se napříč internetetem - zcela proprietární nedefinovaná struktura s jakoukoliv změnou softwaru - automaticky se mění formát zprávy, který je komukoliv krom "přijímací procedury" přesně stejné verze jako "vysílací" - zcela nesrozumitelný - odolnost proti chybám přenosu : může být docela vysoká kvůli kontrolním součtům atd. ale odolnost proti "chybám protokolu" - tedy proti tomu, když programátor nepochopí rozdíl mezi znakem "smějící se obličej" s koutky nahorů a dolů - naprosto nulová. Použitelnost takových dat pro jiný software - taky naprosto nulová - pokud to není zrovna software firem NSA, KGB, CIA a další "z branže".

"16 bitová mentalita" - předávaná data :

Kdyby vás zajímalo co to je - tak to je parodie na "zdravotnický komunikační jazyk" HL7 verze 2 z dílny firmy, která vytvořila náš špitální počítačový systém.

Vlastnosti tohoto levelu - sejde se "international executive board", který vymyslí "human readable code" - ovšem jak vidíte s tou "human readability" to hoši moc nepřehánějí, a hlavně - každá tečka je podstatná - ale význam žádné tečky není nikde detailně popsaný - ergo odolnost proti programátorským "chybám protokolu" je mizivá a tím je mizivá i přenositelnost dat mezi počítačovými programy různých výrobců. Dokonce i když samotní autoři "mateřského softwaru" v rámci "neustálého vylepšování" - vynechají omylem jedno lomítko - tak program sice neskončí hláškou "unhandled exception at line XXXXX" - jako u 8 bitového levelu, ale přeto prostě "data nedojdou" a vy budete marně pátrat proč.

"32 bitová mentalita" - předávaná data :

Toto je HL7 - verze 3 alias XML využité pro medicínská data - amatérům sice toto nepřipadá o moc čitelnější než předchozí případy - ale je to XML - standard jasně definovaný s miliony progamů, které s ním umí pracovat, navíc má jasnou strukturu syntaktickou i logickou ergo - pokud při programování "datového rozhrani" vynecháte někde čárečku - tak místo týdenního zasedání "krizové skupiny expertů" - je nalezení takové chyby otázkou 5 minut práce mladíka, co právě rozchodil své první Raspberry PI. Navíc díky neustálému a úmornému opakovaní tagů je zotavení se z "nepatrné změny" datového formátu pro software relativně snadné, a díky tomu je přenositelnost dat mezi softwary různých výrobců relativně vysoká.

"64 bitová mentalita" - předávaná data :

Tedy je to "prostý text" nebo maximálně do úrovně "RTF" formátovaný text - plně "human readable" a velmi často taky "human generated". Dovolím si poznamenat, že aby se takový formát řadil do "64 bitové mentality" musí software jevit známky schopnosti porozumět takovému textu - tedy najít v něm jméno, rodné číslo, datumy, laboratorní hodnoty. Softwary, které se chubí tím, že s takovými daty umí pracovat a přítom mu nerozumí ani zbla - řadím někam do 8 bitové mentality, protože ani tam "binárnímu bordelu" de facto software nerozumi.

Jistě jste pochopili, že počítačoví neumětelové v oblecích, kteří, ve snaze prodat svůj sotware, pořádají prezentace "smart technologií" pro managementy špitálů - zatím nikdy "64 bitové mentality" nedosáhli, ale řekněte sami - jaké technické prostředky chybí k tomu aby se tak stalo ? Nevejde se slovník medicínské češtiny zvíci 50 000 průměrně 7 písmen dlouhých slov do paměti ? Není dostatečný výkon procesoru pro "překlad" textu, dle výše uvedeného slovníku do nějakého ( uživatele nezajímajícího ) vnitřního formátu ? Nemáme - dokonce "open source" - syntaktické a lexikální analyzátory a parsery z projektů velkých kompilátorů programovacích jazyků, které by se daly použít jako základ ?

Inženýrům mezi čtenářstvem teď vaří krev, neboť mají 1001 námitek, proč to nejde, ale problém není v tom proč to nejde - problém je v tom, že 50 let zkušeností s počítači ve špitálech ukazují, že krom nestrukturovaného lidského jazyka je jakýkoliv umělý "standard by comitee" vždy brzy zastaralý a omezující - tedy firma, která poprvé předvede jak její software pozře a povrchně porozumí zdravotnickým textům - bude mít obrovskou výhodu a bude mít v ruce "konečné řešení" otázky komunikace mezi počítači ve zdravotnictvní. Nemluvě o tom, že tato úloha je mnohem snazší než se zdá, protože lékařské zprávy prošly od dob Hippokrata dlouhým vývojem a jsou vnitřně strukturované více než si dovedete představit.

Samozřejmě narážíme na Moravcův paradox a taky na "česká specifika" - tedy za software, který produkuje "binární bordel" na úrovni 8 bitové mentality, a proto má každý týden poruchu, která vyžaduje - 2 dny dlouhé - "krizové zasedání expertní skupiny" - lze od státních špitálů žádat nestoudné prachy, ale za software, který hladce "čte i píše" - lidem srozumitelné zprávy - toto žádat nelze neboť - proč platit peníze za něco, co "umí i zdravotní sestra" - žejo ?

Jen jako výhled do budoucnosti : "SkyNet / Matrix mentalita" - předávaná data :

Ale to už si naprogramují samy stroje - a to si můžete být 100% jisti, že ty zdaleka nebudou tak líné ani zkorumpované, jako frikulíní v oblecích, kteří berou těžkou hlínu zato, že komplikují skutečná řešení počítačových problémů, tvrdíc, že "se zabývají problematikou datových komunikací v elektronických systémech ( EU ) projektů pro e-zdravotnictví" !

Poznámka při druhém čtení - dva dny poté, co jsem dopsal tento článek jsem řešil problém jistého počítačového systému, který, aby poznal, že datová věta je textová - potřebuje jako první slovo heslo "text". Dovolím si to nazvat "matláckou mentalitou" a považovat to za příznak toho, jak hluboké je neumětelství počítačových expertů ve zdravotictví, když v roce 2015 jim dělá problém věc, která v "Basicu 6" na IQ-151 v roce 1986 byla zcela snadná, i bez trapného pomocného nápisu.

"Císař mafiánského kapitalismu" Václav Klaus proslul mnohými ikonickými výroky - například "neznám špinavé peníze" - který později popřel, ač jsme ho všichni slyšeli. Z jeho "mentální dílny" bych si však dovolil citovat jiný výrok - daleko zajímavější. Když se totiž v roce 1993 zaváděla daň z přidané hodnoty - tehdy ve výši 5 a 23% - vyrojili se nejrůznější aktivisti a neziskovky, kteří zcela nepochopili princip DPH a žádali - tu slevu pro nemocné děti, tu slevu pro nemocné dospělé, tu slevu pro ty, anebo tamty, či onamty. Celou diskusi rázně a relativně logicky ukončil Klaus svým prohlášením že: "nelze najít argument, proč komukoliv nevyměřit - sníženou sazbu daně" - z toho logicky vyplývá, že : "Sníženou sazbu DPH dostanou všichni občané - a to ve výši mnou stanovených 5 a 23%." Hezké ne ?

Klausovu myšlenku lze rozšířit i na jiné oblasti - bolí vás po těžké práci záda nebo jste občas nemocní ? No jasně - jsme přece "sociální stát" takže právě jste splnili podminku pro nějaké "sociální úlevy". Vstáváte za ranního chladna do práce ? Nevstáváte ? Pracujete ? Nepracujete ? Jste ženatí ? Rozvedení ? Žijete na hromádce se ženou III. cenové skupiny ? Máte s ní děti ? Sex ? Nemáte ? Máte s jinou ? Vidíte - každý najde ve svém životě desítky "nároků na vstup do sociální sítě", ( kterou je míněno "brát prachy od státu" ne klikat po facebooku ) .

Příkladem budiž Maďarsko : Maďarů je 10 miliónů. Z toho je 2 milióny dětí, 3,3 miliónu starobních důchodců a 1,2 miliónu "invalidních důchodců" - tedy 65% obyvatelstva ani teoreticky "nemůže pracovat". Spojeno s komplikovaným a neefektivním daňovým systémem, množstvím státních úředníků, kteří čím usilovněji pracují - tím větší ztráty generují a vysokým zdaněním práce, takže se vlastně ani "nevyplatí pracovat" - divíte se, že Maďarsko má ekonomické problémy už od dob "gulášového socialismu" v 80. letech ? Neboli z druhé strany : živí-li stát 65% populace - byl by tak velký rozdíl živit 100% ?

Jelikož jsme si rovni a neměli bychom "někteří být rovnější" - zdá se že je pomalu čas na sociální dávku, která by byla ekvivalentem Klausova "prémiového DPH sníženého všem". Tedy opět se vracím k idei "univerzální sociální dávky". Kterou už jsem zde zmiňoval mnohokrát. Pokud by český stát bez jakékoliv změny rozpustil své současné sociální výdaje přísně rovnoměrně - vyšlo by na osobu asi 3600 korun měsíčně. To však není ta idea, která mě už nějakou dobu drží - mně drží idea, že "univerzální dávka" by byla ve výši životního minima, nebo minimální mzdy - tedy kolem 9000 kč měsíčně. Tím by se "sociální stát" zcela vyrovnal se svou povinností zajistit občanům alespoň skromné živobytí a tudíž by mohl "žadatelům o všechno" klidně říci do očí "už jste dostali". Tím by samozřejmě mohl propustit obrovskou masu úřednictva, kteří předstírají, že "pečují o zaměstnanost a sociální systém".

Pak je samozřejmě otázka odkud by stát financoval takovou dávku - a odpověď některých teoretiků je - z daní ze mzdy, které by byly nelidských 50% - to se mi příliš nelíbí, protože - proč drtivě zdaňovat jednou surovinu, které je neomezené množství, nezpůsobuje globální oteplování a ani jinak nikomu neškodí - totiž - práci. Navíc by tím zůstal celý zbytek současného komplikovaného až zvrhlého daňového systému netknutý. Daleko více by se mi líbilo administrativně co nejjednodušší "danění použití hmoty" nikoliv danění jejího přetváření ve výrobek - tedy así bych Klausovo "prémiové DPH" poněkud zvedl asi tak na 45% což je ještě pod současnou celkovou daňovou zátěží. Jediná "univerzální daň" by vedla k dalšímu propouštění úřednictva z oblasti "finanční správy" a tím k dalšímu úsporám, protože státní úředníci jsou "zadarmo drazí".

Mimo toho, že by všichni pobírali univerzální dávku by se vnějškově nic nezměnilo, ale ve skutečnosti by se změnilo téměř vše - nikdo by vás nehonil do práce, ani z práce ani do důchodu, na mateřskou z mateřské nebo kamkoliv - protože tyto instituty by, z právního hlediska, vůbec neexistovaly. Na druhé straně by vám nikdo nebránil pracovat za peníze, nebo klidně zadarmo. "švarcsystém" by ztratil smysl. Nikdo by nenasazoval živnostníkům "psí hlavu parazitů" - protože jejich možnost manipulovat s vlastními odvody by se blížila nule. Patrně by se vyplatilo buď pracovat, nebo nepracovat a nebyl by důvod otravovat se Švejkovským "zahoď mundůr a dělej chromajzla". Jelikož by bylo jasné, kdo co dostává od státu - dalo by se očekávat i lehké pročištění "blbé nálady". Navíc by se opět objevil motivující - fianční rozdíl - mezi pracujícími a nepracujícími a to poněkud jinak než se projevuje dnes - kdy Tchýně, která dělala v Bílovci na náměstí prodavačku za minimální mzdu + 400 - "aby se neřeklo" - se od pultu koukala, jak si vedle "na sociálku" jezdí - "sociálně slabí" - v limuzíně Audi - pro "dávky v hmotné nouzi".

Samozřejmě by bylo nutné "univerzálnost dávky" i "univerzálnost daně" a jejich výši striktně dodržovat. Osobně by se mi líbil třeba ústavní zákon na toto téma, aby si s nimi populisti příliš nepohrávali.

K čemu by pravděpodobě došlo ? Myslím že by konečně - doopravdy a nikoliv "na hubě" - nastala sociální spravednost. Ta by měla výraznou progresivní složku, protože i místní oligarcha by taky dostal 9000 ale to by po příchodu "výnosu z nakradených privatizovaných miliard" na účtě ani nepoznal. Pak je samozřejmě otázka, co by se dělo dále - zavládlo by "všeobecné flákání", nebo by nastal "exodus flákačů do Afriky" neb tam lze za 9000 měsíčně žít, bez hnutí prstem - jako král ? V každém případě by jako nepotřebné zanikly mnohé státní instituce, ale to by stát nemusel nijak řešit, neboť bývalí zaměstnanci by také pobírali "univerzální dávku" a nikdo by jim nebránil dělat něco užitečného - ať už za peníze, nebo z čistého altruismu. Stát by přestal mít nutkání zaměstnávat další a další úřednictvo - ERGO optimista by mohl očekávat dokonce pokles intenzity státní buzerace, "aby se vykázala činnost".

Tolik optimistická vize - pak něco málo pesimismu - vazba jednotlivce na stát by dosáhla extrémní síly, což by mohlo vést k rozpadu společnosti na jednotlivé - tak - tak - přežívající a vzájemně nespolupracující jedince. Potom by se jistě rozšířili filutové, kteří by "těžili debily" ve stylu dnešních institucí poskytujících "nebankovní půjčky". Bylo by nutno vyřešit co s jedinci, kteří svoji dávku probendí ( marš na pastvu ?? ) a navíc první stát, který by tento systém zavedl by se vystavoval obrovskému riziku, že spekulanti by jej rozvrátili pomoci "rozdílu systémů" ve stylu - lidi zaměstnáváme u vás neb jsou tam nulové daně ze mzdy, ale daně platíme v daňovém ráji typu Afgánistánu, neb tam jsou nejnižší daně na celém světě.

V každém případě zůstávám spíše optimistou - aktivisti z neziskovek by se mohli pustit "výživného státního vemínka" protože by nebyla ostuda, ani riziko "pracovat pro dobrou věc zadarmo". Propuštění státní úředníci by mohli konečně uplatnit svoji kreativitu v pozitivním směru a povznést hospodářství státu. Soukromníkům by zbyla volná pracovní kapacita - kvůli úbytku státní buzerace. Nikdo by nehladověl, a přitom by paradoxně platilo komunistické "každému dle jeho práce".

Pro ortodoxní optimisty, kteří se dones domnívají že - "žijí v nejlepším možném světě" - a nechtějí připustit žádnou změnu - si dovolím doplnit malý "disclaimer" : Hleďtě do Řecka na neudržitelnost současného sociálního státu. "Univerzální dávka" je jedna cesta z "pasti sociálního státu" - jiná cesta je - "dávka ze samopalu", tanky na silnicích, hořící města, bomby, slzný plyn, oběšenci na stromech atd. - sami si vyberte, co by se vám líbilo více....

Došel jsem k názoru že seriál o fetování v délce 10 dílů trvající dva měsíce - je už dost, proto dnešní díl o halucinogenních drogách je definitivně poslední. Divíte se, že na celou jednu velkou skupinu drog jsem si vyhradil jeden díl - a divit se budete ješte více, že to bude stačit.

Tedy na mém blogu se opakovaně vyskytuje jedna správná a jedna patologická myšlenka - ta správná je "Moravcův paradox" tedy věci, které se zdají být snadné - jsou těžké a věci, které se zdají být těžké - jsou snadné. Druhá myšlenka - více méně násedek mé pokračující schisofrenie je "všechno tak nějak souvisí se vším". Dnes tedy opět dáme tyto dvě myšlenky dohromady a na jejich základě vysvětlíme halucinogenní drogy.

Nejprve si tedy dáme halucinogenní drogu Meskalin a její vzoreček

A pak si pro porovnání dáme extázi - pozorujte zejména ty dva kyslíky vystupující z benzenového jádra směrem doleva. Vídíte tu nápadnou podobu ? A pak že "všechno nesouvísí se vším" Nicméně halucinogenní drogy to je trochu jiná kapitola. Z praxe vzato nejpopulárnější halucinogenní droga je LSD, neméně populární je psilocybin z "houbiček lysohlávek" - a potom řada jiných alkaloidů - třeba už vzpomínaný meskalin.

Feťáci by opět protestovali a uvedli nám řadu rozdílů, ale mechanismus působení halucinogenních drog jsou jeden jako druhý - jsou to drogy účinné už v nepatrné koncentraci, po malých dávkách je svět "zajímavější a barevnější" - po větších dávkách začínají "pseudohalucinace" alias halucinace jejichž nereálnost si uživatel drogy uvědomuje, a po velkých dávkách jsou opravdové halucinace a psychóza prakticky identická se schisofrenií - což taky vedlo k hromadném "experimentálnímu využití" LSD v psychiatrii. Pozoruhodné je , že - česko bylo úplně poslední stát na světě, který LSD v roce 1977 zakázal.

Další pozoruhodné a společné vlastnosti halucinogenních drog - nevzniká fyzická závislost, velmi snadno však vzniká silná závislost psychická. Kromě toho prakticky nevzniká ani tolerance - tedy k dosažení stejného účinku není třeba zvyšovat dávku. A ještě navíc - toxicita halucinogenních drog je nepatrná - toxické dávky jsou mnoho-tisíci násobky dávek účinných. Prostě idylka a kdyby po velkých dávkách nehrozila paranoia s panikou, kdy je uživatel nebezpečný sobě i okolí - prakticky by nebyl důvod tyto drogy zakazovat.

Pokud začneme podrobně rozebírat mechanismus působení halucinogenních drog - objevíme ten "drogový Moravcův paradox" - tedy v ghettu populární toluen (už zakázaný) nebo dnes ještě populárnější plyn - butan - do zapalovačů - proniká díky své nepolárnosti do mozku ve velikých kvantech a tam "komplexně působí" - ERGO jak jsme si to zkrátili na - dělá bordel všude. Výsledkem tohoto "komplexního působení" je jednoduchý průběh drogového rauše - kdy uživateli "je tak nějak divně" - což inteligenci uživatele v ghettu, dokonale vystačí.

Na druhé straně halucinogenní drogy mají velmi komplexní prožívání rauše - obraz na stěně je barevnější a barevnější až s vámi začne promlouvat a pak zjistíte, že to ne mluví on ale "univerzální inteligence všehomíra" a tak. Ergo už jsem naznačil že působení halucinogenních drog bude daleko cílenější než "dělat bordel všude" - a je to skutečně tak. Halucinogenní drogy bez ohledu na chemickou podstatu své molekuly - aby byly halucinogenní - působí zcela výhradně na serotoninových synapsích - a to buď jako částečné stimulátory a částečné inhibitory a dokonce i jako částečné "inhibitory zpětného vychytávání" serotoninu - čímž se podobají moderním antidepresivům.

Tedy shrnuji - komplexní ( necílený ) terč působení drogy = jednoduchý rauš a naopak cílený terč drogy = komplexní rauš. JASNÉ ? Samozřejmě je otázka jak to funguje - a podstata je taková, že pokud je droga "univerzálně tlumivá" - tak dojde k celkovému útlumu mozkové aktivity a nic více. Komplexní prožívání drogy vzniká právě z toho, že celý mozek pracuje relativně normálně, pouze jsou oslabeny kontrolní zpětné vazby mezi jednotlivými moduly. Podrobnosti o "vazbách v mozku" viz. seriál o neurovědách.

Pokud droga není ani příliš stimulační ani příliš tlumivá - nutnost organismu adaptovat se na ni a tudíž "biologická závislost" je minimální, k čemuž přispívá i to, že halucinogeny nestimulují dopaminový systém. Psychická závislost naopak vzniká nepřímo - tedy "rozhovor s inteligencí všehomíra" se může feťákovi zdát natolik "zásadní pro život", že tento pocit sám nepřímo ovlivní dopaminové systémy motivace v mozku.

Otázka je jak "nahlédnout účinky" halucinogenních drog, aniž bychom museli zrovna něco brát - je to relativně snadné - pro přibližnou představu stačí shlédnout nějakou výstavu "Art Brut" což je výtvarné umění vytvářené psychatrickými pacienty často pod vlivem "přirozených" halucinancí. Což konec konců jsou i obrázky visící zde.

Předposlední poznámka - když už jsme začali podobností molekul meskalinu a extáze - tato podobnost není čistě náhodná - a dokonce i o "klasických drogách", kde nedominují halucinace, lze říci, že jejich halucinogenní potenciál je tím větší, čím větší je působení na serotoninové receptory v mozku. Proto u pervitinu dominuje hyperaktivita, u extáze už je podíl "družnosti lásky a splynutí s všehomírem" a u meskalinu tohle naprosto dominuje - přesně ve stylu jak moc se od sebe molekuly drog liší - hezké ne?

Poslední poznámka - moji čtenářové v diskusi chtěli rozebrat kofein - sám jsem tohle už jednou učinil ZDE a navíc ZDE je naprosto geniální článek o kofeinu včetně vysvětlení toho - co jsme brali i u opia, jak tatáž molekula "hmyz zabíjí ale větší zvířátka motivuje šířit semínka".

Když Sheldon Cooper onemocní - vyžaduje aby mu Penny zpívala písničku "Soft Kitty-Warm Kitty". Když onemocní paní Kubáčová - vyžaduje pohádku "Šíleně smutná princezna". Její promítání vždy způsobí novou kontroverzi, protože v této pohádce natočené v "revolučním roce 1968" moje citlivé ucho objevuje stále nové a nové politické narážky na tehdejší bolševický režim, kterým paní Kubáčová vůbec nerozumí a jenom ji rozčiluje, když ji na narážky neustále upozorňuju.

Tedy následující odstavec není určen dědkům, kteří čtou můj blog, ale naopak mládeži, která - stejně jako paní Kubáčová - netuší vo co go a přitom - jak později dovodíme - vzhledem k vývoji Evropské Unie a "našeho laskavého státu" bude znalost politických narážek a čtení mezi řádky brzy potřebovat, jako pes drbání.

Tedy narážky v "Šíleně smutné princezně" jsou absolutně všude od prvních sekund filmu:

A tak dále a tak podobně. Po sametové revoluci se zdálo, že čtení mezi řádky přestane být potřeba, ale kupodivu tato doba nikdy nenastala, protože začátkem 90. let probíhala válka na Balkáně s vyhlášeními ve stylu : "nemůžeme garantovat bezpečnost pozorovatelské mise OSN" = zabijeme je. Pak nastala éra "humanitárního bombardování" = podporujeme mafii v Kosovu.

Pak se mezinárodní situace přechodně uklidnila, ale zase začalo být nutné rozumět výrokům z běžného civilního života jako "neustálé zlepšování kvality" = pražští profesoři potřebují prachy. Mezitím Al-Kaida zaútočila na mrakodrapy World trade center v New Yorku a najednou se objevil "boj proti terorismu" = mučení podezřelých a "národní bezpečnost" = fízlování všech.

V poslední době si čtenář mezi řádky - užívá úplné orgie. Chcete vědět příklad ? 70% populace nechce přijímat uprchlíky z muslimského světa - takže vláda a média jsou velmi opatrná s jakýmikoliv čísly - nicméně i přesto něco omylem - prosáklo :

Tedy v uprchlickém táboře v Bělé pod Bezdězem - ve kterém je umístěno 467 lidí vypukly nepokoje, tyto nepokoje uklidňovala policie a nakonec 31 lidí - matek s dětmi - odvezli do bezpečnějšího tábora v Zastávce u Brna. Rozumíte co to znamená mezi řádky ? Mezi migranty je skutečně potřebných - opravdových uprchlíků - pouze 31 / 467 = 6,6 %. Lze snad tato čísla chápat jinak ? Opravdu nevím, co bude Evropa dělat se všemi těmi mladými muži, kteří očekávají dalších 60 let pohodlného života na sociálních dávkách a běda, když je nedostanou.

Jo a mimochodem - mládeži - učte se rozumět jinotajům, newspeaku a politickým narážkám - vidíte sami jak se to může hodit.

Představte si následující situaci - denní dávka heroinu pro opravdu "rozjetého" heroinistu je gram alias 1000 miligramů avšak jednorázová smrtelná dávka pro nezvyklé "amatéry" je 60 mg. Je tedy jasné, že aby heroinista vydržel 16 násobek smrtelné dávky, je nutné aby si organismus zvykl. Tedy dnešní článek bude o "zvykání" a zároveň taky o "odvykání". V dosavadním "fetování" jsme v podstatě řekli všechny informace o "zvykání" i "odvykání" - takže dnes se v podstatě nic nového nedozvíte, pouze budeme věci už notoricky známé dávat do souvislostí.

ERGO jsme v prvním díle řešili 4 kategorie morfinových receptorů a jejich účinků na lidský mozek - útlum bolesti, euforii, útlum dechu útlum střevní činosti, pokles krevního tlaku, euforie, dysforie, deprese atd. Teď si představte, že tyto účinky nějakou látkou ( heroinem ) neustále vyvoláváte. Mozek není vůl a snaží se zpětnými vazbami dosáhnout "normální funkce" i za "nenormálních podmínek". V mozku tedy nastane proces zvaný - kontraregulace. ERGO - máme některé receptory trvale stimulované a signál jimi dodávaný příliš vysoký - mozek v rámci kontraregulace spustí tzv "down regulaci" - tedy receptorů daného druhu začne ubývat aby se signál jimi poskytovaný vrátil do normy.

S úbytkem síly signálu ubývají i účinky drogy - na to feťák reaguje zvýšením dávky - na což organismu reaguje dalším snížemím počtu receptorů - na což feťák reaguje zvyšováním - na což organismus reaguje snižováním - bludný kruh jak vyšitý.

Kde se celý cyklus zastaví ? Organismus nemůže morfinové receptory z mozku zcela zlikvidovat, protože je sice omezeně, ale přesto potřebuje - takže konečný stav - morfinových receptorů je "skoro nula" a dávka heroinu je "skoro nekonečno" - nebo vám 16 násobek smrtelné dávky připadá jinak ?

Pak "dojde k nehodě" a přísun heroinu se zastaví. Co se stane ? Signál dodávaný heroinovými receptory - je najednou opravdu "skoro nula" což znamená nad tlumivými účinky morfinových receptorů vysoce převládnou signály ostatních receptorových systémů - proto - i ti, kteří heroinový absťák nikdy nevideli mohou okamžitě popsat jak bude vypadat - místo útlumu - psychóza - místo poklesu činnost střev - sračka jako hrom - místo euforie - smrtelná úzkost deprese paranoidní halucinace, místo sníženého svalového napětí - křeče, místo pokesu tlaku - vysoký tlak a srdeční činnost na hranici selhání, obrovské bolesti celého těla bez vnější příčiny ( proč asi ? ) atd.

Jinými slovy absťák je zrcadlový ( a mnohem horší ) obraz stavu při podání drogy. Vezmeme ještě jeden příklad a to je alkohol - jeho účinky jsem ( klasicky ) označil za komplexní, ale popis alkoholového absťáku - vědecky zvaného "delirium tremens" - jsem už kdysi výstižně popsal, tak si jej přečtěte zde.

Zdá se to být velice jednoduché - až dojdeme k pervitinu a ostatním amfetaminovým drogám, kde "rauš" je hyperaktivita a pocit geniality, ale při dlouhodobém užívání obojí přeroste v paranoidní bludy. "Absťák" je spojen s útlumem - potud to vypadá jednoduše, ale absťák je navíc spojen taky s paranoidními bludy a ty mohou zase být spojeny s neklidem - výsledkem, je že máte na ambulanci halucinujícího řádícího feťáka a prdlajs víte jestli si "šlehl málo nebo moc".

V drogové komunitě i mimo ni se často řeší otázka "biologické závislosti" - tedy to, co jsme popsali u heroinu a alkoholu - je biologická závislost - organismus potřebuje nějak přežít tlumivé účinky smrtelných dávek drogy - tak ji zneškodní tím, že ji "svým způsobem" učiní dalším neurotransmiterem. V učebnici se dočtete, že takové drogy jsou "horší" protože při snížení dávky automaticky a neodvratně přichází absťák.

Pak existují drogy - většinou stimulační a halucinogenní, kde dávky, které feťák potřebuje k účinku drogy - nejsou zdaleka tak vysoké a tím nedochází ke "kontraregulaci" - čímž není "biologická závislost" - dokonce feťáci říkají - "u drogy XXXXXXX není biologická závislost - proto mohu přestat kdy chci". Celá tahle věc má drobný problémeček - koncovým cilem každé drogy je dopaminergní systém "odměn" v limbickém systému a v čelním laloku. Pokud je "odměn" příliš - dostaví se "kontraregulace" na úrovni dopaminergnich neuronů.

A teď kontrolní otázečka soudruzi - kdy je bažení po droze větší - když "máme jiné starosti" neb jsme na hranici života a smrti, posraní , v křečích a bolestech z nedostatku heroinu, nebo když jsme dokonale fit, sedíme tiše doma na gauči a "šňupat mě cos neodolatelně nutí" ? Toto - samozřejmě díky chybějícímu dopaminu v systému "odměn" ???

Vzhledem k počtu obézních by se dalo říci, že droga od které se nejhůře odvyká jsou klobásy ( u mužů ) a čokoláda ( u žen ). Teoreticky můžete namítnout, že to ani nejsou drogy, ale nemylte se - před 30 lety hazard taky nebyl droga. Jaký je mechanismus působení automatů na socku ? Že by to bylo taky přes dopaminový systém a jeho "down regulaci" ??? Bingo jasně že máte pravdu a to nám hrací automat ani nemusí kolovat v krvi stejně jako naprosto cokoliv čemuž lze propadnout až k "down regulaci" dopaminových receptorů - což znamná, že droga může být úplně cokoliv - i nošení puntíkovaných šatů.

Kromě "down regulace" existuje i "up regulace" tedy zvýšení počtu receptorů. Tento fenomén sice nesouvisí s drogami, ale je to mé "tak nějak souvisí všecho se vším". Tedy opakování slasti vede k poklesu citlivosti na ni - co tedy vede ke vzrůstu slasti ? Že by to byly průsery a životní nesnáze ? ANÓÓÓÓ - Krásně to popsala Božena Němcová ve svých pohádkách : "Honza musel sedm železných valachů zkrotit, aby mohl s princeznou žít šťastně až do smrti"

Vzhledem k přechozímu odstavci bych si dovolil jenom doporučit - nevyhýbejte se práci, zejména té složité a těžké, a taky se nevyhýbejte riziku drobných průserů - to všechno jsou strázně vedoucí k "up regulaci" dopaminových receptorů v mozku, což jenom připravuje podmínky pro to, aby i drobný úspěch vedl k velké slasti bez fetování. Připadá vám to jako náboženské slibování ráje ? Nikoliv - jestli budete makat - slast nastane ještě za vašeho života, a dokonce i makání, které skončilo krachem má naprosto stejné - ba lepší - účinky než makání, které skončilo úspěchem - jenom tomu makání s neúspěchem se říká "životní zkušenosti".

Když to vezmeme kolem a kolem - tak i makání má drogový potenciál - jenom netuším, jestli je to kvůli up nebo down regulaci, ale to už jsme se dostali od drog pěkně daleko - takže dneska končíme.

Celý červenec u mého zaměstnavatele "probíhala petice", kdy oficiální autoři petice tvrdili "chceme se zbavit neschopného ředitele". Svůj názor nutili všem, včetně mně tak urputně, až jsem se naštval a poklusil se prokázat - že odboráři nejsou skutečnými autory petice, a že jsme patrně svědky místní varianty čínského přísloví "kdo jede na tygru - nemůže seskočit". Neboli zástupci starých managementů mají obavy z informací, které nové vedení najde v "trezoru se smlouvami" a proto jej nechali odvolat dříve, než něco praskne....

OK - přestože petici podepsala necelá polovina zaměstnanců - mějme je v úctě a berme jako hlavní hypotézu, že "ředitel byl neschopný" a jako vedlejší hypotézu : "jeho předchůdci mají máslo na hlavě". Jak v takové situaci co nejrychleji uvést špitál opět do stavu normální funkce a zejména "normální důvěry" v jeho mechanismy a to jak směrem k zaměstancům tak směrem k veřejnosti ? Z mého blogu jste jistě pochopili že rád fantazíruju o světě za hranicemi dnešní reality, proto si zafantazíruju - jak by měl vypadat ultra rychlý pokus o změnu unaveného kolosu na hliněných nohou ve špitál, který nefiguruje už několik let v novinách v rubrice "negativní publicita". Tedy fantazírujeme v 6 bodech :

Nový ředitel by měl otevřít "trezor se smouvami" a jednu každou smluvní stranu každé smlouvy oslovit s otázkou : "Souhlasíte s tím že MNO dobrovolně zvěřejní tuto smlouvu ?" Na to by druhá smluvní strana měla dvě odpovědi

A. ANO - sepíše se dodatek ke smlouvě, na základě kterého se smlouva naskenuje a vystaví na Internetu.

B. NE - smlouva se prozatím vrátí zpátky do trezoru.

Poté co tímto procesem projdou všechny platné smlouvy - smlouvy dle bodu B. se předloží komisi "forenzních auditorů". Jen pro málo orientované - "forenzní audit" - se nezabývá právními náležitostmi smlouvy, ale hledá odpověď na zásadní otázku : "Odopovídá suma, zaplacená dle smlouvy, hodnotě poskytnuté služby ?"

Jaký je smysl celé této akce ? Smlouvy dle bodu A vysoce pravděpodobně "nejsou cinknuté" - a pokud jsou - můžeme očekávat, že na archiv digitalizovaných smluv se vrhnou novináři, datoví analytici, neziskovky typu Transparency international a přijdou na to. Špitál by pak měl přejít k systému "mea maxima culpa" a s takovou smlouvou rychle něco dělat.

Smlouvy dle bodu B - projdou přísnou kontrolou. Výhodou tohoto systému je daleko větší rychlost, než forenzní audit všech smluv, který může trvat tak dlouho až vznikne další petice proti "neschopnému řediteli". Nebylo by špatné dokonce některé externí anti-korupční neziskovky pozvat a aktivně s nimi spolupracovat.

V čem spočívá ta "ne-genialita" - nemá smysl nechat se ukřičet : "Ve Frýdku měli cihly lacinější !" My nejsme geniální - koupili jsme dráže, ale smlouvu jsme zveřejnili, čímž se na to přišlo a můžeme se poučit - proč k tomu došlo, a jak to příště udělat lépe.

Bohužel to by byla nejsmutnější etapa celé reformy - předražené smlouvy někdo navrhnul, sepsal, kontroloval, schvaloval a nakonec podepsal - všichní tito lidé by dostali "černý puntík" a vítězové "ligy černých puntíků" by patrně "museli z kola ven". Schválně nepíšu že za smlouvu je jednoznačně odpovědný ten, kdo ji podepsal, přestože de-iure tomu tak je, protože ve špitále se v posledních 5 letech rozmohl nešvar "bílých koní" - třeba odborářů - elektrikářů - bojujících proti "neschopnému řediteli", takže bychom mohli skončit zbytečnou šikanou malé ryby a velcí hráči by se všem smáli za zády.

K samoočistné funkci této etapy by jistě přispěl přechodný zájem médií i orgánů činných v trestním řízení, které by jistě uměly zveřejněnou dokumentaci využít - dnes těžko odhadnutelným způsobem.

Příkladem budiž léta projektovaný překonstruovaný chirugický pavilon, kde jenom projekty stály nestoudné peníze a jejich realizace bude teprve drahá ? Udělat projekt "open source" - veřejně přístupný diskusi "architektonické veřejnosti" ? Nebo poněkdu drsněji - nabídnout projekt k expertize "soudním znalcům v oboru stavebnictví" ? A podle jejich názoru jej buď využít a začít stavět, nebo zaplakat a zahodit ? Máte lepší nápad ?

Jako mladý lékař jsem zažil postesk sestry, který se mi vybavuje dodnes - "jak je možné, že vrchní sestra zakáže jen ty formuláře, které se nám zdály užitečné ?" Příznačné - vrchní sestry od teoretiků managementu pořád slyší jak mají být "proaktivní a kreativní" - leč nejsou v denním provozu stanic - takže většina jimi zavedených opatření vede jen k nárůstu byrokracie : největší průšvih mladé sestry je "když jí nepíše červená průpiska", a proto si dovolí zapsat "injekce a antibiotika" - modrou průpiskou.... Nejvyšším velením stanic by se tak staly staniční sestry, na které by padala jimi samotnými vymyšlená opatření - proto lze očekávat, že by byly daleko milosrdnější a rozumnému vedení provozu nakloněnější. Staniční - by si v rámci "servant leadershipu", volily sestru-náměstkyni, která s několika sekretářkami, by zpracovávala agendu dle požadavků staničních - nikoliv naopak.

Jen pro orientaci neinformovaných - sanatorium manželů Kleinových je předválečná soukromá klinika - na území Městské nemocnice Ostrava, kde například zemřel Leoš Janáček. Dnes je budova pejorativně nazývána "Vilou Vyvolených", neboť obsajhuje celkem 54 kanceláří s kapacitou až 108 úředníků, kteří Městskou nemocnici řídí.... Poloviční Vítkovickou nemocnici řídí 12 lidí i s IT oddělením a mzdovou účtárnou - což je myslím docela uspokojivá odpověď - ne ?

Outsourcovat - zaplatit městu Ostrava za údržbu pozemků, nasmlouvat "na paušál" servisní firmy na vodu elektriku plyn, výtahy a vůbec cokoliv si dovedete představit. Asi bychom neměli takové štěstí, jako Vítkovický špitál, kde servis dělají opravdoví fachmani najatí z Vítkovických železáren, ale pořád lepší soukromník, který se musí uživit na trhu, než neustálá frustrace, z "našich experů", jejichž schopnosti na volném trhu jsou pochybné, a jejich nejčastější věta stejně zní : "na tohle se musí najmout firma".

Tolik tedy fantazírování - myslím, že si dovedete představit alespoň směr, kterým se mé úvahy pohybují. Přesto musím uvést své obvyklé : toto by narušilo "zavedené finanční toky" nebo přesněji "zavedené pořádky" natolik, že to nikdy nebude, ale přesto je to pěkná představa o cestě ven z neprůhlednosti a zkostnantělosti - nebo ne ?