Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Obvykle se chlubím, že ( v roce 2006 ) jsem byl absolutně poslední biochemik v této republice, který dovršil své vzdělání "druhou atestací" dle "Zákona o zdraví lidu z roku 1966". Pak nastala ta příhoda, že ředitelství našeho špitálu nařídilo : "Každý, kdo má druhou atestaci, nebo moderní Euro-atestaci, požádá Ministerstvo Zdravotnictví o licenci pro svůj obor". A vskutku - jsem jeden z 236 lidí v tomto státě, který má "licenci na laboratoř" - jakože na moji licenci se dají vykazovat laboratorní vyšetření marodů a zdravotní pojišťovny za to platí.

Kouzelným aspektem "žádosti o licenci" bylo to, že mně - absolvetnovi "Atestace dle Zdraví Lidu" prostě přišla z Ministerstva Zdravotnictví licence, na tvrdém papíře, barevně vytištěná, v tlusté obálce. Kolegové, kteří měli moderní Euro-atestaci dostali místo toho v tenké obálce papírek s rozkazem : "Soudruhu, dolož potvrzení o absolvované praxi !!" Tak jsem seděl s naštvanými internisty u oběda a chlácholil jsem je slovy: "Klucí, nic si z toho nedělejte. Starý Řím taky padl, protože žold legiím platil v mědi, ale daně od nich žádal ve zlatě." Jinými slovy náš laskavý, moderní, osvobozený, ( sociálně ) demokratický stát ukázal, že své vlastní legislativě a svému vlastnímu vzdělávání věří méně než systému zavedenému za bolševické totality v roce 1966. Divné že ?

Takže jsme se od roku 2006 zase posunuli a zlepšili, proto letos začíná platit dalši verze reformovaného vzdělávacího systému, který pro zdravotní sestry zrušil takzvané "kredity za celoživotní vzdělávání". To byl systém, kdy za každý seminář se těm, kteří jej navštivili udělovaly "body" a příslušný zdravotník musel jednou za pár let prokázat kolik "bodů za vzdělávání" nasbíral. OK tento systém jsme zrušili a zdravotničtí bafuňáři v Praze mají těžkou hlavu "jak je budeme kontrolovat ?" Jakoby měli nějakou pravomoc z pražského fakultního špitálu kontrolovat, jak se vzdělávají sestry v Horní-Dolní ( nemají a nikdy neměli ).

Takže jako počínající senior, který už leccos pamatuje jsem byl mladými kolegy tázán : "a jak se tedy hlídalo vzdělávání za bolševika" - v době platnosti "Zákona o Zdraví Lidu"? Tak jsem hrdě ( a nesprávně ) odpověděl : "tehdy byli primáři čestní a nikdo by na svém pracovišti nevzdělaný personál nesnesl". Jenomže pak jsem si uvědomil, že to vůbec není pravda. Za bolševika byl systém "odborníků". Třeba takový "primář Sova z Nemocnice na kraji města" byl "okresní odborník pro ortopedii". Jeho formálním nadřízeným byl "krajský odborník pro ortopedii" a pak byl "Český a Slovenský odborník pro ortopedii" kteří seděli někde na Ministerstvu zdravotnictví.

Jak systém fungoval ? Primář Sova si operoval své endoprotézy, ale byl v kontaktu s kolegy v okrese a pokud zjistil, že to někdo dělá špatně měl pravomoc takovému člověku ( nebo celému oddělení ) domluvit a poradit, pokud to nepomohlo měl povinnost "hlásit to vejš" - pak přišla "komise z kraje", a pokud ani to nepomohlo - pak přišla "komise z ministerstva" a ministr volal na "okresní výbor KSČ", a to už pak pomohlo vždycky.....

Celý systém byl jako "totalitní buzerace" v roce 1990 s velikou slávou zrušen. Je však otázka co je "totalitní buzerace" ? Když všem známý věhlasný kolega z největšího špitálu v okrese nenápadně sleduje "jestli to děláte dobře" a zasáhne když se něco zlého chystá, nebo když vám můry z ministerstva píšou "doložte klinickou praxi" ( a tisíce jiných papírů ), protože o vás nic nevědí, ani vám nevěří, protože jediná kontrola špitálu v Horní-Dolní - jsou zdravotní pojišťovny, které mají jedné kritérium : "léčit zadarmo !!" Bez neformální, ale účinné kontroly se snadno stane, že se nám někde mimo ohnisko pozornosti usadí "podivné móresy". Pokud je "porucha svobody", když vás státem pověřený zkušený kolega nenápadně hlídá - je nutno "dokládat praxe" a dělat další formální opatření, která jak jsou neúčinná, tak jsou otravná že ?

Tedy se dostáváme k otázce "mikro-managementu" neboli "řízení na nízké úrovni". Andrej Babiš, kterého jinak nemohu ani cítit nedávno prohlásil v rádiu: "Byl jsem v Chánově. Dopoledne jsem tam viděl desítky dětí, které nebyly ve škole. Nikdo se jich nezeptal : Jak se jmenuješ, chlapečku, jak se jmenuje maminka a proč tě neposlala do školy ?" Přesně tohle je mikro-management. "Neustálým poprcáváním k dokonalosti !"

Dnešní státní správa má v hlavě projekty "od miliardy výše" a plány "galaktického významu", ale velký plán sestává z menších a zase menších a na konci je primář Sova, který se primáře ze sousedního špitálu ptá : "Proč neposíláte vaše doktory na školení ?" Je "drobné řízení" buzerace ? Pravděpodobně ANO. Je tato buzerace v rozporu s demokratickými principy ? Současná státní správa si asi myslí že ANO a výsledkem je "bordel". Je demokracie bordel ? V Belgii, Francii, Švédsku a Německu ano, ale asi to není správně ??

Ať přemýšlím jak přemýšlím nemohu se zbavit dojmu, že ve snaze zbavit se mikro-managementu ( jakože finančák kontroluje podezřelé ztrátové hospody ) se vymýšlejí systémy ( Elektronická evidence tržeb, kreditový systém vzdělávání, ISO 15189 ), které jsou daleko buzeračnější než ty mechanismy, které jsme zrušili, neb se nám zdály buzerační.

A pak je tady druhý problém. Státní úředníci mají v hlavách miliardy a proto mají pocit, že každý problém lze převést na tok peněz. Poslechneš - bude dotace, neposlechneš bude pokuta. Pak dochází k absurditám jako jsou nařízené vysoké pokuty pro lidi s deseti exekucemi a dávkami v "hmotné nouzi". Pokud nemáme jiný systém dozoru než ony pokuty - je zkrachovalec a "hmotný nuzák" beztrestný, protože větší sílu než státní "peněžní tresty" má státní "boj proti chudobě". Celkově to pak vypadá přesně jak to znáte - makáš jak fretka : stát tě trestá - jsi neřádným životem zkrachovalý lump : stát tě uctivě obchází, aby se tebou nemusel zabývat !!

Co s tím ? Představte si, že do Chánova ( nebo kamkoliv jinam ) vyrazí Policie, OSPOD, Správa sociálního zabezpečení, budou hlídkovat po ulicích celé dny a ptát se : "Chlapečku jak se jmenuje maminka, která ti dovolí nechodit do školy ?" Zcela jistě to je v jejich kompetenci už dnes, ale jako vždy to má ( minimálně ) dva problémy :

Takže jsme se opět dostali k oblíbenému fenoménu "věcí, které nikdy nebudou", takže si můžeme malovat pesimistickou vizi společnosti, kde vše, co nejde vyřešit miliardami ze státní pokladny, protože to není penězi řešitelná věc - je zanedbané a rozpadá se. Je to obraz dnešního Česka ?

Možná by pro začátek velice pomohlo, aby kavárenští intelektuálové vyřešili otázku zdali a jaký je rozdíl mezi pořákem a útlakem a zdali a jaký je rozdíl mezi nepořádkem a svobodou, protože výsledek takové diskuse by dal jasný obrys kam až mohou ( a musí ) "orgány" státní správy kontrolovat a řídit, a kam už pazoury strkat nesmí, neb jim do toho nic není. Takže jsme se dostali ke druhé věci "která nikdy nebude", ačkoliv mně by výsledek takové diskuse velice zajímal.

Poznámka při druhém čtení : Američani sepsali Ústavu a pak zjistili, že je to málo takže přidali celkem 27. Dodatků, které postupně vymezují hranice mezi makro-řízením, mikro-řízením, svobodou a buzerací. Vřele doporučuji nastudovat, protože to jsou pozoruhodné dokumenty, třeba poslední 27. dodatek, který říká, že Kongres může hlasováním měnit platy až poslancům následujícího volebního období, čekal na definitivní schválení od roku 1789 do roku 1992. A pak že naši poslanci jsou chamtiví. Studujte však rychle. Americká Ústava i dodatky operují s pojmem "Svobodní Občané", proto budou brzy zakázány kvůli rasismu, fašismu a xenofobii.

Již je tomu rok, co mě šokovala Slapská přehrada a okolí a opět nastala doba naší "dovolené" která se už třetí rok shoduje s "Klubovou výstavou Klubu chovatelů švýcarských honičů". Jelikož tvrdé jádro klubu pochází z oblastí od Prahy na západ - musíme my východňári přejet naši drahou matičku někam do Chržína, nebo do Vysočan u Chomutova.

Pokud vidláci z východu opustí domovinu a dostanou se západně od Humpolce je to pro ně šok. Nejinak tomu bylo letos, kdy jsem jel tak daleko západně, že tak daleko jsem uvnitř Česka ještě nebyl, pokud nepočítáme občasnou služební cestu do Karlových Var. Tedy jedete přes Hradec-Králové do Prahy. ( Na cestu po D1 už nemám odvahu ) projedete kolem Letňanského výstaviště, kde starší pes chytne hysterický záchvat, protože si myslí, že výstava se bude konat tam. Pak projedete kolem Letňanského shopping parku, kde chytne hysterický záchvat paní Kubáčová, protože si vzpomene, že za dob zoufalé bezdětnosti jste ji slíbíli ( a nesplnili ) návštěvu obchodu Babiez, pak už odbočíte táhlou pravou zatáčkou na Ústí nad Labem a na sjezdu č. 18 se vydáte směr Slaný - Chomutov.

První šok nastane ještě na území Středočeského kraje - je krásné směrovat kamionovou dopravu přes Slaný, ale to by v centru - pod hradbami nesměl být kruhový objezd tak zanedbatelného průměru, že kamión s návěsem zablokuje dopravu ve všech 4 směrech současně. Alespoň jste poučení proč rádio hlásí tak často "kolony ve Slaném asi na 50 minut".

Pak vjedete do Ústeckého kraje a po několika desítkách metrů si uvědomíte, že celá řada politiků z tohoto kraje dlí ve vyšetřovací vazbě a bude dlít i v kriminále in sha Allah. Ve skutečnosti ale spíše ne. V čem je to porozření po desítkách metrů ? Středočeská rozbitá silníce s plevelem co roste v prasklinách totiž ostrou čarou končí a začíná 2x tak široká zcela nová silnice z asfaltu tak černého a tak hladkého, že pochopíte, co znamená krajské heslo ROP SeveroZápad "Vize přestane být snem....."

Dojem "sociální vyloučenosti" regionu je neodvratný. Vysočany u Chomutova sestávají celkem ze 4 budov : krematoria, kostela a 2 budov hotelu, kteréžto budovy jsou 20 kilometrů od centra Chomutova. Ptáte se recepční jak se hotel uprostřed ničeho uživí. Dostanete odpověd :"Jsme nejoblíbenější hotel v Chomutově, protože jsme dostatečně daleko od problémových oblastí. Stejně jsme si ale pořídili kamerový systém ....."

Samotný Chomutov je výstavní, místy až příliš. Německé vily hutních a strojírenských podnikatelů ze starého Rakouska prostě udeří do oka a dávají důvod k hlubokému zamyšlení. Místní, zejména starousedlíci z dob před osdunem Sudetáků, mluví o minulosti s hrdostí a směrem k dnešku jsou zamlklejší a zamlklejší. Obecně vzato dostaly Západní Čechy celkem tři rány. První byl odsun Němců neodvratně spojený s příchodem pochybného obyvatelstva České národnosti. Druhý bylo zahájení těžby hnědého uhlí v povrchových dolech. Kdo nebyl dosti schopný na hlubinnou těžbu na Ostravsku - stále ještě byl dosti schopný na povrchovou těžbu zde. A poslední rána byla dodnes trvající migrace východoslovenských Rómů, které zde na západě zadržela německá hranice.

A vskutku, kolem vil bohatých a odsunutých Němců dojdete až k předimenzovanému "městskému stadionu a akvaparku" postavenému z peněz "Regionálního operačního programu SeveroZápad - Vize přestávají být snem". Za ním se už na svahu rýsuje Jirkov se sídlištěm, kde na každém okně visí tři satelitní talíře, což je neklamná známka "vyloučené lokality".

Tedy shrnuji : vyhnali jsme z republiky milión Němců a místo toho jsme Sudety zalidnili 300 000 zlatokopy a 300 000 Rómy. Pokud nepočítáme vily postavené z "odkloněných" pěněz "ROP SeveroZápad" jejichž výskyt bych čekal spíše v Ústí nad Labem - nevznikla po odsunu Němců jediná vila za peníze alespoň vzdáleně poctivého původu. Nelze se tedy divit frakci pražských intelektuálů, kteří tvrdí, že odsun poškodil především Česko. Na druhé staně si stačí poslechnout některý z projevů budoucího německého premiéra Martina Schulze a člověk je zase rád, že minulost se už změnit nedá, a že bychom možná měli zkusit změnit alespoň přítomnost a tím snad i budoucnost.....

Když vám babička koupí první hvězdářský teleskop - má naivní představu, že na jaře budete pozorovat jarní souhvězdí, v létě letní, na podzim podzimní a v zimě raději nic, abyste nedostali rýmu. Realita je však poněkud jiná. V období listopad / prosinec je noc tak dlouhá, že pokud do rána nezmrznete, vidíte prakticky 3/4 hvězdné oblohy bez jarní části. Naopak v létě kolem letního slunovratu "astronomická noc" nenastává vůbec. Ale kromě toho je tady jiný zajímavý jev - "fenomén stmívání" který má pro amatérského astronoma zajímavé důsledky.

V tabulce, kterou vidíte je západ slunce ke každému 20 dni v daném měsíci, a to protože +- 20 červen a +- 20 prosinec jsou nejdelší a nejkratší den v roce. Tedy představte si, že vylezete někdy po západu slunce v Červnu a co vidíte na obloze ? Uplně na východě bude Pegas, a Andromeda, jihovýchodně až jižně bude letní orientační trojúhelník tj. Labuť, Lyra a Orel, jihozápadně bude Herkules a Severní koruna a úplně na západě bude Pastýř. Za hlavou na severu budete mít vycházejícího Persea, nad ním Cassiopeu a severozápadním směrem Velký vůz.

Jasné ? K čemu tento poetický výčet ? Protože za měsíc by se vzhledem k oběhu země kolem Slunce měla obloha otočit o 1/12 kruhu, jenomže vy za měsíc vylezete ven "po západu slunce" tedy o něco dříve, takže zdánlivý posun oblohy "večer" bude menší, a další měsíc zase menší a zase menší. Neboli vzhledem k tomu jak se noc prodlužuje a vy lezete s teleskopem z baráku stále dříve a dříve - vzniká iluze, že "letní obloha se nehýbe" a výčet souhvězdí, jak jsem je popsal je na obloze "po setmění" ve stejné poloze až dlouho dlouho do podzimu.

Tedy vždycky jsem to obrazně popisoval jakože, že "soumrak se pohybuje ve směru pohybu oblohy". Pak ale nastane nejdelší noc v roce 20. prosinec ( nekamenujte mě za nepřesnost v datu slunovratu ) a po 20. prosinci se noci najednou zkracují a zkracují a "soumrak se pohybuje proti směru oblohy" - což se projevuje tím, že pozdní zimní a jarní souhvězdí vám profičí před nosem než byste řekli švec. Subjektivně to vypadá jakože : vzal jsem poprvé po vánocích teleskop a zase "už tam svítila" letní obloha.

Ba dokonce ač jsme o tom nikdy nemluvili - všimla si tohoto fenoménu i paní Kubáčová, která po každé mé "astronomické výpravě" klade ironickou otázku : "Ještě svítí ?", nebo "Ještě ji neukradli ?" - čímž ironicky myslí buď "Galaxii v Andromedě" alias M31 nebo druhý notoricky známý objekt kulovou hvězdokupu M13 v Herkulovi, kteréžto dva objekty vždy mutkavě kontroluju "jestli tam ještě jsou" a to pokaždé když jsou nad obzorem a já jsem s teleskopem venku.

Naopak o co důkladnější jsou moje znalosti topografie "pomalé" letní oblohy o to horší jsou mé znalosti "rychlé" jarní oblohy - třeba takové hvězdokupy ve Vozkovi - od sebe nerozeznám dodnes, a vzhledem k času který jarním souhvězdím věnuju = 1 noc a to ještě ne každý rok se to asi jen tak nezlepší.

A jaké je poučení z dnešní pohádky - na pozorování jarních souhvězdí je prostě málo času, proto pokud už koukáte na oblohu koukejte na jaře důkladněji, protože letní souhvězdí vám neutečou. Pokud naopak chcete použít řečičky o souhvězdích "na baby" ( funguje to !! ) naučte se letní oblohu a s tím více než polovinu roku ( a 90% nočích procházek s něžným pohlavím ) vystačíte.

Opakovaně jsem vzpomínal, že jsem s internetem začal právě v době, kdy už byl pěkně rozjetý vyhledavač AltaVista. Vyhledávání s ním bylo takové, že pokud jste zadali jedno slovo alá "zesilovač" ( vše samozřejmě anglicky - tedy "amplifier" ) vyskočilo vám spoustu stránek, které obsahovaly toto slovo a bylo znát, že AltaVista se snaží stránky třídit i dle kvality, ale také bylo vidět, že většina "váhy" té které stránky je spíše daná její návštěvnosti a "proslulosti" ve smyslu jestli se o ni zminují tehdejší "portály" jako Yahoo, Lycos, Excite atd...

Pokud jste zadali dvouslovnou kombinaci alá "logaritmický zesilovač" bylo hledání už více o náhodném prohledávání desítek nesetříděných odkazů než o "kvalitní informaci na první dobrou".

Pak se objevil Google a jeho první verze se chubila tím, že pokud zadáte více slov najde stránky které obsahují VŠECHNA zadaná slova, setříděné dle jejich hodnocení zvaného "page rank", které bylo skutečně geniální, protože pokud někdo vynalezl "logaritmický zesilovač" překvapivé konstrukce - jeho kamarádi a nadšenci na něj odkazovali, pak jej někteří našli na Googlu, pokud se jim líbil odkazovali na něj taky a brzy začal vyskakovat ve výsledcích pěkně vysoko, přestože jej Yahoo, Lycos, Excite, atd. ignorovaly.

V té době byl Google malá firma s Pagem, Brinem a dalšími 20 maníky - jenomže pak se Google uvrtal do byznysu s internetovou reklamou a měl nutkání zvyšovat své zisky. Takže de-facto zahodil ( nebo upozadil ) jak princip že najde všechna slova, tak princip "page ranku".

Nastalo období "personalizovaného vyhledávání" - vskutku pekelné. Paní Kubáčová hledá puntíkované šaty, protože jsme pečlivě skrytí za firewallem a NATem, Google nerozliší kdo je kdo a tak celý můj internet obsahuje puntíkované šaty. Já sleduju na YouTube ruský sitkom "6 кадров" a situace je ještě horší, protože paní Kubáčové vyskakují podpatkové lodičky bordelového typu ne v shoppinu v Ostravě, ale v azbuce ( kterou neumí ) ve slevě v e-shoppu v Moskvě !! Po určité době byla situace tak špatná, že i datasheet LM324 mi vyskakoval v ruském překladu.

Tím že Google "ve jménu prachů" zahodil objektivní kritéria vyhledávání - otevřel pandořinu skříňku. Sám jsem kdysi pesimisticky spekuloval, že jedna z příčin III. světové války může být, že "personalizované vyhledávání" způsobí, že každý najde, co chce slyšet. Arabi o zlých Židech ( Evropanech ). Evropani o líných Arabech s bombou ( nožem, dodávkou, náklaďákem ) - a už se to mele.

To jsem byl ještě optimista. Google totiž v poslední době přidal k vyhledávacímu algoritmu "subjektivní faktor". Pravděpodobně na vysokém vedení firmy sedí nějaká komis, která rozhoduje, které téma dostane "body navíc", aby vyskakovalo výše a které téma je "fake news" a zmizí z vyhledávání úplně. Takže si dáme malý testík. Klikejte na odkazy a odpovězte si na otázky:

Jinými slovy po 20 letech neustálého zlepšování Googlu - AltaVista znovu vede, protože ta se pletla neúmyslně, zatímco Google lže cíleně. Google je pokažený a potřebuje čas na opravu !! Komis asi zasedala tak dlouho a bojovala za společenský pokrok tak intenzivě, až výsledky vyhledávání začaly vypadat jako personální obsazení ministerstev v Zimbabwe. Pokud se ke mnou uváděným vyhledávacím dotazům vrátíte za půl roku - jistě to bude lepší, protože ve vyhledávacím algoritmu bude přesně pro tyto dotazy výjimka ( aby Google vybředl z ostudy ), ale jsou tísíce a tisíce dalších dotazů, které nemají speciální "patch" - a tam se Googlovské lhaní projeví plnou silou.

Co tedy dělat než se Google vzpamatuje ? Jistou dobu jsem používal ( a propagoval ) Microsoftí BING, který to má s pravdou poněkud lepší, ale hlavně je to jiná firma, takže neexistuje ďábelská vazba : YouTube - výsledky hledání - reklamy všude. V posledních 2 měsících jsem přešel na DuckDuckGo - což je vyhledavač, který se chlubí tím, že každému na celém světe poskytuje stejné výsledky bez "personalisace" a že se řídí objektivními kritérii ve stylu bývalého googlovského page ranku "padni komu padni". Jsem s ním plně spokojen. Jediné slabé místo jsou detaily českých reálií, často z doby komunismu, které Google zvládá lépe, neb má v Česku pobočku, která zajišťuje, že úroveň lhaní zde je stejná jako v Americe. Příklad : DuckDuckGo nenašlo rozumný odkaz pro "Park Kultury a oddechu Julia Fučíka".

Mimochodem DuckDuckGo je prý firma s 21 zaměstnanci. Takže druhé poučení, které se táhne od Chrenka, Babiše, přes Gatese, Sorose po Brina je : "Jakmile se z firmy stane megakorporace, začne mít podivné nesrozumitelné zájmy, takže od ní pravdu ani nic dobrého nelze čekat."

Což mě vede k jedovaté myšlence - zákaz Google v některých zemích ( třeba v Číně ) se tradičně vykládá jako snaha omezit svobodu slova v nedemokratickém režimu. Poťouchlý Kubáč se ptá : Na které straně spojnice čínská vláda - Google se to omezení svobody slova vlastně nalézá ?

A poslední poznámka : nespekulujte o pravdě, až budete "Googlit" něco důležitého, třeba příznaky možné vaší choroby. To by se vám mohlo přitížit už z vědomí, kdo všechno a s jakou motivací kecal do informací, které se vám mají objevit, a tím zhoršil jejich kvalitu proti variantě "padni komu padni".