Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Tak nevím, jestli mám začít příměrem o Aristotelovské definici moudrosti, nebo příměrem o vaření guláše. Proto začnu oběma. Tedy už filosofové starého Řecka měli poznání rozděleno na 4 stupně, které bychom dnešní terminologií označili jako - data, informace, poznání a moudrost. Nebudu se zabývat podrobnou definicí jednotlivých stupňů, protože jistě tušíte, že když vás ambiciozní řiťolezec někde v korporaci zaplavuje excelovými tabulkami - bude v tom hodně dat, možná nějaká informace, ale minimum moudrosti.

Takže když experimentujete s elektronikou můžete na kontaktním poli i jinak, postavit stovky zkušebních obvodů, na nich vykonat tisíce měření - čímž získáte spoustu dat, ale stejně nemusíte dospět k obvodu, který funguje, protože někdy jste jako kuchař, který vaří guláš, a - ví "že to není ono", ale neví "co tam přidat" neb má zmatek v chutích jednotlivých koření.

Proto je nutné mít postup jak dospět "od dat k poznání" nebo dokonce k moudrosti !? A u mně jeden z těchto postupů je "udělat z obvodu vzoreček" a s tím si hrát. Tedy asi to zní divně, protože celé elektro se zdá jako vyčerpávající cesta - opačným směrem - jak dospět od "vzorečku v učebnici" ke konkrétní hodnotě přiletované součástky. Přesto je někdy "ta těžká chvíle v životě lidském", kdy je třeba udělat to naopak. Výsledkem takových snah, je celý adresář v mém notebooku kde mám "excelové obvody" - tedy celé elektrické obvody typu třeba DDS, o které tady už byla řeč, přepsané jako výpočty v excelu. Díky takovém postupu se osvobodíte od "teroru miliampérů" a impedancí a jasně se vám rozliší, které vlastnosti elektrického obvodu jsou nedostatky dané principem zapojení - a tedy neodstranitelné. A které jsou dané "ďáblem, co se skrývá v detailech" a tedy potenciálně odstranitelné.

Předvádět excelovou tabulku na blogu je poněkud nešikovné, tak si jako příklad vezmeme něco jiného : Měl jsem veliký zmatek v otázce jak funguje "automatické řízení zesílení" tedy AGC - protože to je prototyp obvodu s tak velkým množstvím "černé magie", že se v tom vidlák může ztratit. Principiálně je to smyčka zpětné vazby, ale každá smyčka zpětné vazby má nějakou "porovnávací hodnotu", ke které se snaží "regulovanou veličinu" přitáhnout - schválně najděte mi na Internetu schémátko rádia s AGC, ze kterého by vyplývalo kde taková "porovnávací hodnota vzniká" a jaká je jejjí hodnota ??

Mimochodem by teď měl být odstaveček "k čemu je to dobré" - Kouzlo je v tom, že signál na atnéně rádia kolísá, ale my chceme aby "to hrálo stále stejně" proto se signál po cestě od antény k reproduktoru prožene zesilovačem s měnitelným zesílením, které se mění tak, aby hlasitost v reproduktoru byla pokud možno konstantní - a nemuseli jsme ji nastavovat více než jenou - při zapnutí rádia...

Takže jsem se trápil s matematikou ve stylu zesilovač 10x je V*10 atd. a přitom jsem přišel na jediné - nejstabilnějších smyček řízení zesílení se dosáhne, když se reguluje veliké množství zesilujících stupňů zároveň. Tak jsem ze zoufalství položil na toto téma dotaz do mailové konference HW list, kde se mi od "pánů inženýru" dostalo, místo nápadů, jenom "bullshit" typu "najdi si to na googlu". (Páni inženýři se zjevně nepohybují na levelu "moudrost" a kdoví jestli se vůbec pohybují aspoň na levelu "poznání").

Nicméně jsem poslechl a ve většině článků bylo moře matematiky a neustále se tam opakoval "exponenciálně řízený zesilovač". Když máte v nějakém článku moře vzorečků a tabulek, - je to známka, že je tam mnoho dat a málo moudrosti, tak jsem potřeboval ty věci nějak zobecnit. Mně při "excelových simulacích" nejlépe fungovaly napětím řízené zesilovače se spoustou stupňů řízených jedním napětím a "oficiální autority" doporučují exponenciálně řízené zesilovače. Není to náhodou protože, pokud máte N stupňů zesilovače který každý je řízen stejným řídícím napětím tak celkové zesílení ne N-tá mocnina řídícího napětí !? A pokud máte N-tou mocninu řídícího napětí , kde N je 3-5 - tak se X^N nepříliš liší od e^X je to tak ?

Tím jsme dospětli do dat k infromacím a zbývá už jenom dospět od informací k poznání. Zásadní otázka tedy je proč je dobré, když se zesílení vysokofrekvenčního zesilovače exponenciálně mění s řídícím napětním ? Takže jsem experimentoval v excelu i v simulátoru elektrických obvodů a dospěl jsem k tomuto obecnému závěru - pokud se vstupní signál mění přes několik dekád - je nutné aby se "informace o vstupní amplitudě" měnila taky přes několik dekád. - tato informace může mít formu napětí - a existují AGC obvody typu "feed forward" které usměrní napětí na vstupu zesilovače a podle něho rovnou nastaví zesílení - bez nějakých smyček zpětné vazby. Problémeček je v tom, že nastavovat zesílení napětím, které kolísá od voltů po mikrovolty - není dvakrát snadné. Proto je lepší aby zesilovač byl exponenciální (nebo exponenciálnímu průběhu blízký), protože potom - díky zpětné vazbě je řídící napětí - ve zpětné vazbě - de-facto logaritmus amplitudy na vstupu - a s takovými hodnotami které se mění o 3 volty - ne o 10³ voltů - se pracuje daleko snáze. Je pozoruhodné, že tuto větu jsem nikde v elektronické literatuře nevyčetl - buď je to "Kubáčova chybějící věta" nebo jsem prostě příliš blbý a měl jsem to pochopit ze vzorečků - kde je to "implicitně" obsaženo.

Zbývá poslední nepatrný problémeček - jak se s takovým "matematickým modelem elektrického obvodu" pracuje. Tedy mým oblíbeným je simulátor elektrických obvodů zvaný "Simetrix", ve kterém si můžete nadefinovat součástku zvanou "non lineatr transfer function" - což ve skutečnosti je - součástka - vzoreček. Takže si nadefinujete moře součástek-vzorečků a hrajete si s nimi jakoby to byly mixéry, filtry, zesilovače, operační zesilovače - a tak.

Takže sledujte obrázek -V1, je zdroj signálu V2 je zdroj změn amplitudy signálu - ty se vzájemně násobí - viz vzoreček nad ARB1 - tím nám vznikne "kolísající signál" pro samotný obvod. ARB2 - je exponenciální zesilovač kde N1 - je signál a N2 je napětí řídící zesílení - vidíte vzoreček ? ARB 3 je "precizní usměrňovač" který usměrňuje bez diod - funkcí "absolutní hodnota" ;-))). ARB 4 je "operační zesilovač" - který porovnává skutečnou a žádanou hodnotu amplitudy. Ta je nastavena zdrojem V3 na hodnotu 100mV. A pak už jsou dvě "skutečné součástky" které tvoří dolní propust pro filtraci řídícího napětí

Samozřejmě, že se v diskusi vyskytnou šťouralové, kteří budou říkat, "obkreslit blokové schéma zpětné vazby umí každý" - pozoruhodné je, že tohle "vzorečkové schémátko" skutečně funguje jako AGC - vizte výstup simulace, kde zeleně je vstupní (silně kolísající) napětí a červeně je "výstup na žádané hodnotě okolo 100mV - tedy v matematické verzi to funguje a hlavně se s tím dá hrát ve stylu "co se stane když změním toto". Takto se dá hrát i se skutečným elektrickým obvodem, ale u reálných součástek ( nebo jejich simulací ) nemáte - na rozdíl od "čistých vzorečků" nikdy tu jistotu, že vám elektrický obvod nekazí nějaké parazitní parametry součástek. Takže naopak - pokud obvod nefunguje ani jako vzoreček - "zanechte vší naděje" a vydejte se jiným směrem - jasné ?

Tím jsme pro dnešek probrali vše - zbývá už jenom tradiční rada pro brunety - kdysi byly brejle poznávacím znamním inteligentní brunety - viz například virutální "milenka všech geeků" Tina Fey - dneska, ale bohužel nosí brejle každá druhá duchaprázdná blondýna ze Stodolní - takže je čas najít si nějaký jiný Geek chic atribut.

Poznáma při druhém čtení - jenom jako uklidnění pro šťouraly - ano vím, že existuje ještě druhý důvod proč jsou teoretici zamilovaní do zesilovačů s exponenciální závislostí zesílení na řícícím napětí - protože pak je smyčce AGC jedno jestli signál kolísá z 10 na 1 uV nebo ze 100 na 10 uV -což je důležité hlavně z hlediska relativně konstatní rychlosti odezvy smyčky AGC, která paradoxně u rádia není tak důležitá, protože rozdí mezi 10 a 100 mS než se smyčka ustaví - stejně nepoznáte.

Poznámka při třetím čtení - exponenciální řízení zesílení stejně reálně neexistuje - ve skutečnosti je to vždy vysoká mocnina řícícího napětí, která aproximuje e^X.

V okamžiku, kdy píšu tento článek zatím není známo, jestli atentátník z Bostonského maratonu Džochar Carnajev, bude odsouzen k smrti, nebo ne. Nicméně ať dopadne tak nebo tak - rád bych pojednal o trestu smrti jako takovém.

Moji stálí čtenářové patrně teď čekají nadšené "anóóó" - a výčet argumentů, proč zabíjet lidi. Celý problém ale zdaleka není tak snadný. Rozebereme-li otázku trestu smrti a jeho případného opětovného zavedení v ČR musíme celý problém rozdělit na otázku filosofickou a otázku technickou.

Technicky vzato - podívejte se na stav naší policie, státního zastupitelství, advokacie a soudů. Podívejte se na tresty, jaké dostávají místní oligarchové. Tresty, které dostává chudá avšak bílá střední třída a tresty recidivistů, za činy během krátkých výletů na svobodu..... Je vám jasné, že toto bahno by vedlo k justičním vraždám - alespoň jdenou za pětiletku. A u trestu smrti věta "promiňte spletli jsme se" - vdově ani sirotkům příliš nepomůže.

Na druhé straně - život vraha nemá mít větší ochranu, než život jeho oběti. Z tohoto hediska bych "v právním státě" rozhodně nebyl proti zavedení trestu smrti. Tudíž se ani nelze divit, že právní státy jako USA, nebo Singapur trest smrti mají. Ani oni nejsou 100% odolní proti riziku neodvolatelného omylu, ale v jejich případě se nejedná o pokřivený celý systém vynucování spravedlnosti, který bude potřebovat ještě 50 let "pročišťování" jako v Česku.

Máme tedy dva argumenty - vrahy nešetřit, ale raději je neodsuzovat v Česku, kde zkorumpovanost a zbabělost všech "orgánů" volá do nebe. Za svých studií jsem se však setkal i s úplně jiným pohledem na trest smrti.

Jednalo se o názory mých - muslimských - kolegů ze studií - bez výjimky pocházejících přímo z Arabsky mluvícího jádra islámských států.

Z jejich pohledu je trest smrti nedostatčečný - málo přísný. Vemte příklad Carnajeva - zabil 3 lidi, 264 zranil, z toho 17 - těsně kolem nálože - přišlo o nohy. Slovy mého bývalého Jemenského spolubydlícího - tolik bolesti způsobil - a pak kat udělá švih - a je před tváří Alláhovou...

Když si to sami představíte - je relativně bezbolestné, rychlé a relativně humánní usmrcení zapráskaného - zaostalého - Čečence - dostatečným trestem za 3 mrtvé a 17 trvale zmrzačených ?

Před samotným závěrem upozornění - nesměšujte, prosím, otázku vrahů - s otázkou odstrašujícího a "výchovéno" účinku našich "fešáckých kriminálů" - bez práce - zato s teplými večeřemi každý den. To jsou dvě zcela odlišné kapitoly a i na biologickou účinnost trestů za malou a střední kriminalitu existuje ve světě recept.

Podtrženo sečteno - jsem rozhodně proti trestu smrti pro jakéhokoliv vraha, nebo teroristu - kvůli nedostatečné přísnosti takového trestu - a Džocharu Carnajevovi přeji velmi velmi dlouhý život ve velmi velmi přísné Americké věznici.

Poznámka při druhém čtení : Bude v EU trest smrti ? Jsem na 100% přesvědčen, že ano. Dokonce vídím celkem 3 cesty jak se sem znovu dostane :

Minule jsem opět vyslovil zakázané slovo "Logaritmický zesilovač" - a jako že to je "moje téma" a nevyřešená achillova pata. A bác ho - už je to tady. Hledal jsem na Internetu jak se vlastně počítají krystalové filtry pro rádio - a najednou se nestačím divit - další Slovinec - radioamatér - si staví spektráílní ananalyzátor, ke kterému má tento úžasný logaritmický detektor - dokonce s mými oblíbenými VF tranzistory BF199.

Toto není - logaritmický zesilovač - ve smyslu, že výstupní signál je logaritmus vstupního - toto je "jenom" logaritmický detektor - tedy stejnosměrná úroveň výstupu je rovna logaritmu amplitudy vstupního VF signálu. Dle mé terminologie je to tzv "usměrňující" logaritmický zesilovač, který se skládá z velkého počtu zesilujících stupňů, které se postupně dostávají do saturace a nepřispívají k dalšímů růstu signálu na výstupu ZDE je z mého pera vysvětlení.

Nám už jenom zbývá vysvětlit princip funkce - takže vidíte obrovskou řadu "zesilovačů se společným emitorem" - které ale jsou "tak nějak divné" - především jak mohou zesilovat, když v emitoru mají odpor 10K a v kolektoru jenom 150 ohmů ? Kouzlo je totiž v těch kondenzátorech 470pF - pro frekvence kté tímto kondenzátorem neprojdou (základní stejnosměrné buzení tranzistoru) totiž tranzistor vypadá jako naprosto nezesilující tranzistor s obrovským odporem v emitoru. Pro frekvence, které kondenzátorem projdou však každá dvojice tranzistorů vypadá jako diferenciální pár tranzistorů, který opravdu zesiluje.

I tuhle fintu s kondenzátorem jsem probíral a to v článku "Proč stojí za to zkoumat zapojení integrovaných obvodů". Zbývá už jenom poslední otázka a to je - další hlubší vrstva Aristotelovského "proč" (kterých je dle Aristotela prý 6). Proč právě takto ? Díky malému odporu v kolektoru každého tranzistoru - 150 ohmů je napětí na kolektoru prakticky rovno napájení. Stejnosměrné napětí v emitoru každého trazistoru je o 0,7V menší - a jedině díky pomeru 150 / 10K, díky vysokému napětí na bázi a úbytku báze - emitor - je možné stejnosměrně spojit 10 stupňů zesilovače a přesto je celé zapojení po stránce stejnosměrné - i užitečného signálu - stabilní.

V každém případě - celý zesilovač - opravdu postavený - vypadá rozkošně - 20 chlapů ve froně před hajzlíkem ....

To je tedy pro dnešek vše - zbývá už jenom tradiční rada pro brunety - když o tom blondýny nemají šajn - tušíte alespoň vy co je to "amplituda" nebo dokonce co doopravdy znamená "perioda" ?

Ve velmi dávné době jsem si přišel vařit kafe na služební místnost, kde jedna laborantka - podrobně studovala "Pestrý svět" nebo jinou bulvární sračku za 19 korun, a velice si stěžovala, abych jí prý poradil, že se narodila 23 listopadu a v některých číslech "pestrého světa" je to v horoskopu psáno jako Štír a v jiných číslech je to psáno už jako Střelec. Tak jsem se zarazil a řekl jsem jí - "a nemyslíte snad Štír nebo Váhy ?" Ona se na mně podívala jako na blba a pak řekla: Na to, že pořád vykládáte, že jste astronom byste mohl vědět kdy "vládne" jaké "znamení" !!!

Tak jsem se poněkud nadurdil a odsekl jsem - buďte ráda, že jste se nenarodila o týden později - to byste byla ve "znamení Hadonoše". Tím jsem postavení debila jenom potvrdil, protože ona mi vítězně šustila "Pestrým světem" před nosem - víte, že žádné znamení Hadonoše není !!! To si teda pište, že je - kontroval jsem zase já, a hned druhého dne jsem přinesl velikou mapu hvězdné oblohy, kde je nakreslená ekliptika s polohou Slunce den po dni. K mapě se seběhly všechny baby a nastalo čiré zděšení - protože většina z nich skončila u závěru - myslela jsem si, že jsem Váha, ale vlastně jsem ve stkutečnosti Panna - konečně vím, proč mám celý život tak posraný...

Takže je na čase probrat věc na vědecké bázi.

Každý kdo si zkusil roztočit sertvačník z autíčka, nebo honil našimi dědy opěvovanou "káču" - zjistil, že rotační osa se pomaličku pohybuje po povrchu kuželu - což se jmenuje - precese. Precesí zemské osy se nám třeba pohybuje severní pól po obloze. Precese funguje i v otázce rotace neboli oběhu Zeměkoule kolem Slunce. Tím jak se mění oběžná dráha Zeměkoule kolem slunce - mění se i zdánlivá cesta Slunce mezi souhvězdími. Takže od doby kdy staří Sumerové v roce 2500 před Kristem založili astrologii se nám "rovina ekliptiky" a tím pouť slunce mezi souhvězdími poněkud posunula. A když se podíváte na obrázek - vidíte, že "souhvězdí" se od dob starých Sumerů posunulo tak o jedno "znamení" vedle.

Abychom to viděli na plnou hubu pracně jsem sepsal následující tabulku.

Našli jste se ? Všimli jste si pozoruhodné ho rozdílu v délce "souhvězdí" - tedy slunce se v "Panně" fláká 45 dní a "Štírem" profičí za 7. Stejně - Štír je považován za špatné znamení - tak co.

Když se podíváte na mapu tak vidítě, že ekliptika těsné míjí souhvězdí Oriona - a vskutku - kolem roku 600 našeho letopočtu bylo "znamení Oriona". to není takový průšvih jako fakt, že oběžné dráhy Zeměkoule a tudíž pohyb ekliptiky je periodický - taže znamení Oriona zase jednou bude - což se mi líbí, protože to je pěkné souhvězdí. Trošku horší je, že umíme počítat i do minulosti a z našich výpočtů vyplývá, že "znamení Hadonoše" - bylo už i za starých Sumerů ! Jenomže těm se nehodilo do krámu, protože mít 12 měsíců v kalendáři ale 13 souhvězdí na obloze - není COOL tak "Hadonoše" potichu vypustili už ve své době.

Takže pokud vaše maželka bude 1.12. rodit - co to znamená ? Slunko je v souhvězdí Hadonoše, ale kdyby Vesmír zamrzl a nic se od dob Sumerů nepohnulo - bylo by Slunko ve "znamení Střelce" - teda pardon bylo by někde mezi Střelcem a Hadonošem - jenom Astrologové by o existenci Hadonoše mlčeli jako zařezaní. Je hezké vědět, že astrologie je podvod od prvního okamžiku a na obloze jsou k tomu důkazy - ne?

Pozoruhodné je že dodnes existuje pár dní v roce kdy souhvězdí = znamnení - a sám jsem se v takovém "šťastném momentě" narodil. Asi proto se mi tak daří a paní Kubáčová mi dává pusu každý den. Dokonce bych mohl spekulovat i poněkud šířeji - my na prochlastaném východě máme veliké problémy s osobami, které jsou nepoužitelné k ničemu, protože, krom chlastání, už umí jenom jít jenom dělat bordel na sociálku, aby pak mohli chodit na poštu pro dávky. Člověk by o nich skoro smýšlel v kategorii "verbež" - ale nikoliv !! Chudáci to jsou !!! Celý život jim lžou o jejich osudu, protože se "narodili ve špatném souhvězdí", které neodpovídalo "znamení" v horoskopu v "Pestrém světě" - podle kterého kontrolují a řídí svůj život....

Poznámka při druhém čtení : Kdykoliv vyrukuju s Hadonošem - přiznivci astrologie mi začnou vysvětlovat, že zvěrokruh je jenom "symbolický" a znamení nemusí odpovídat souhvězdím. Někteří dokonce argumentují tím, že "znamení" jsou vlastně měsíce sumerského kalendáře. Ani to nevnáší do věci příliš důvěry. Pokud jsou "znamení" jenom jiné názvy pro měsíce - pak výrok "je tvrdohlavý protože je Beran" je ekvivalentní výroku - "je smolař, protože se narodil v listopadu" ? Nebo dokonce - "je to debil, protože se narodil v úterý ??"

Východní filosofie neuznávají evropské plynutí času směrem vpřed a místo toho mají "kruhové plynutí času" - měsíc přibývá a ubývá, listi opadá a zase naroste. Dokonce i Karel Marx a Bedřich Engels pokud náhodou - jako věční studenti - nerozhazovali prachy svých bohatých rodičů - tvrdili - že čas plyne po spirále - stále se vrací do stejného místa jenom pokaždé na vyšší úrovni.

Takže i můj čas plyne po spirále a některé problémy se periodicky vracejí - jistě jste na tomto blogu četli celou sérii článků na téma "Logaritmické zesilovače", kterou jsem nakonec vyřešil pouze pro nízkofrekvenční kmitočty (díky Bohu alespoň za to).

Druhý palčivý problém jsou "precizní usměrňovače" - zdánlivě se zdá, že zádný problém není "na usměrňování jsou přece diody". jenomže dioda potřebuje 0,3- 0,7 V k tomu aby se vůbec otevřela - což je tak dobré na usměrnění 220V pro nějaký spínaný zdroj, ale už při normálních napětích v řádu 5-12 V to znamená nezanedbatelné ztráty.

Pak existují zapojení s operačními zesilovači, které mají diody ve zpětné vazbě operačního zesilovače a tím je problém s 0,7V (zdánlivě) vyřešen. Zdánlivě, protože moje elektronika zdaleka nepracuje v oblasti tak nízkých frekvencí aby se tohle zapojení dalo použít. Ptáte se proč se nedá použít (pro frekvence nad akustickým pásmem). Problém je v tom, že při otevírání diod musí operační zesilovač rychle "překmitnout" mězi 0 a 0,7V a to tak rychle aby výstup nezakolísal, což dělá problémy i velice rychlým operačním zesilovačům typu NE5532, které mají šířku pásma do 10 MHz. Takže pustťe do takového obvodu s 10MHZ operákem třeba AM mezifrekvenci 455 KHz a ven nepoleze - nic.

Precizních usměrňovačů existuje dokonce více, ale problém s rychlostí operačního zesilovače je u všech. Proto mě už chytla skepse, a byl jsem ochoten používat ubohosti typu "detekce AM modulace z krystalky" - tedy pustíte vysokofrekvenční signál přes diodu a doufáte, že usměrněním alespoň nějaký produkt získáte. Pak jsem narazil na TUTO podivnou stránku, kde si nějaký rusák shromažďuje schémátka divně konstruovaných rádií. Před radiopřijímači na této stránce bych maximálně varoval - jsou to konstrukce z "elektronkové doby" jenom "přepsané do tranzistorů" a plné černé magie - pravděpodobnost, že něco z toho bude fungovat - nepatrná, nestojící za tu námahu.

Mezi obskurními obvody se ale občas najde skvost - například toto zapojení - označené jako AM demodulátor - je skvělé, protože se Shottkyho diodami usměrňuje signál už od 1 mV a s rychlými diodami typu 1n4148 a VF tranzistorem (třeba BF199) zase pracuje až do oblíbené mezifrekvence 10,7 MHz bez nejmenších problémů - a co více si můžeme přát.

Jednom drobné vysvětelení jak to všecno funguje - při záporné půlvlně se otevírá levá svisle postavená dioda a nabíji se vazební konenzátor. Přitom malý klidový proud, který teče touto diodou udržuje tranzistor pootevřený. Při kladné půlvlně se otevírá tranzistor a přes druhou vodorovnou diodu se vybíji kondenzátor na výstupu. Časová konstanta 330N/100K určuje jak rychle se kondenzátor znovu nabije. - Tedy ano - usměrňovač je invertující - na vzrůst amplitudy na vstupu reaguje poklesem na výstupu ale při 10,7MHz - opakuju - díky Bohu alespoň za to.

Tolik tedy dnešní blbinka - zbývá už jenom tradiční rada pro blondýny, kterou jsme už dlouho neměli : Každá blondýna, která alespoň občas sleduje televizi, ví ze slovo "perioda" - znamená "vaše dny" - tušíte co je to "amplituda" ?

Měli jsme v práci veliké problémy s rozvody vody - napříkad při teplotě -15 v lednu v pátek v noci praskla trubka na horkou vodu. Vařící voda se valila ze stropu na zem, kde okamžitě mrzla. Pro páru, která zaplnila celé přízemí, nebylo vidět na konec vlastní ruky, tak jsem šel, po ledu, bosky, kolem budovy, vypáčit dvířka do instalační šachty - od kterých nebyly klíče - a pak ještě vypáčit zarezlý ventil "hlavního uzávěru" horké vody, který stejně těsnil tak mizerně, že proud vody, z díry ve stropě, jen trochu zeslábl, ale tekl vesele dále....

V těch pohnutých dobách, jsme potřebovali spravit čerpado na destilovanou vodu. Po obvyklých kecech řemeslníků typu "voda není voda" ( protože je destilovaná ) a "čerpadlo není čerpadlo", protože čerpá destilovanou vodu - se dostavila "elita" našich instalatérů - zapáchající neochotný borec, který prohlásil, že nic nemůže spravit, neb šrouby na čerpadle nejdou povolit. Tak jsem se podíval na jeho nářadí a překvapilo mě, že žroubovák má ošoupaný do tvaru polokoule - bez sebemenšího náznaku hrany, která by zapadla do hlavy šroubu.

Tak jsem na borce vyjel - "Takové máte nářadí ??" - "Jaké dali, takové mám !!" - "Ukazoval jste ten šroubovák mistrovi ??" -"NE !?!". Po nějaké době jsem ptal jeho kolegů/nadřízených ptal: - "K čemu tady ten člověk vlastně je ?" A dostalo se mi odpovědi : "na jeho přijetí trval technický náměstek, protože bydlí hned za špitálem a sliboval, že bude chodit spravovat poruchy o víkendu....." - "A chodí ?" - "Nechodí - vypíná si mobil".... ;-)))

Přesně tuto situaci jsem si vybavil, když manželka - byla poslána na nucenou dovolenou - protože měla každý měsíc odpracovaný týden navíc. Po 2 dnech nucené dovolené najednou v 17.15 - telefon, který neuváženě zvedla - volal kolega z práce - "okamžitě přijď do špitálu v 18.00 nastupuješ na noční směnu, za kolegyni s migrénou." - "A proč právě já ?? Nikomu jinému se nelze dovolat - všichni ostatní si vypnuli mobil...."

Čímž se dostáváme k jádru pudla - máme různé firmy, které mají různé firemní kultury. Někde je práce smysluplná, pracuje se na základě kombinace důvěra / zodpovědnost, je prostor u práce myslet, a je prostor pro něco se nadchnout a něco vymyslet ale také něco zkazit. Taková pracoviště bohužel šmahem mizí, protože vyžadují, aby pracovní náplň dávala smysl, a aby tomu šéfovali lidi s autoritou, která vyplývá z toho, že vědí, co dělají.

Je hezké zodpovědně pracovat a ještě u toho myslet, ale pokud vám vykonávaná práce nejde máte celkem 2 možnosti - buď jít od válu a vydržet poznámky klebetivých sousedek, nebo se drát na místo šéfa a pak zase šéfa a pak zase šéfa až se dostanete do pozice kde stačí "helikoptérový pohed na věc". Z takové pozice se inteligence, vzdělání a zodpovědnost podřízených jeví jako efemérní, téměř neviditelné, neuchopitelnosti - z čehož vznikla druhá skupina "firemních kultur" typu "vypni mozek a dodržuj ISO".

Firmy tohoto typu jsou "standardizované". Standardně přijdete do práce, celou pracovní dobu standardně dle směrnic pohybujete horními i dolními končetinami, standardně odcházíme domů.....

Problémy neřešíte jen "voláte nadřízené" a "konáte dle jejich dalších pokynů". Pokud vás něco napadne "stručně o tom informujete nadřízené", ale neměníte "zavedený postup". Nepouštíte se do akcí, pro které není vypracován "standardní operační postup". Vedete pravidelnou evidenci všeho a výsledky včas reportujete náležitým způsobem....

Proč se o tom sáhodlouze rozepisuju ? Někté firemní kultury jsou prostě neslučitelné - buď jste zaměstnanec nadšenec - konající samostatně a zodpovědně za důvěry šéfů, nebo jste "standardizovaný zaměstnanec" pohybující končetinami dle "písemných instrukcí". Ačkoliv dřistoprdy o moderním managementu tvrdí opak - nelze se rozštěpit a jet oběma směry zároveň.

Proto bych si dovolil udělit dvě rady :

Což jsem mimochodem řekl paní Kubáčové, když překotně vysvětlovala, proč v 17.20 letí do špitálu, aby náhodu neměla "pozdní příchod" na neplánovanou noční směnu....

Pokud jste přečetli minulý příspěvek - myslím, že doteď vydýchváte tu děsivou představu, jak v hromobití, krubpobití, vlnobití a kodvíjakém dalším bití - lezete po střeše rodinné vily s akumulátorem vysílačkou, koaxy , PSV metrem, bednou s nářadím a ve visu střemhlav za hromosvod počítáte na kalkulačce jestli atnénu o 5.142857 mm prodloužit, nebo zkrátit.

Protože dnes "se dá koupit všecho" je samozřejmě otázka - zdali se nedá koupit anténa "která vysílá úplně všude" a tudíž se nemusí ladit. V tomto seriálu jsme už naznačili dva přístupy k takovým anténám.

Naprosto ultimativní anténa, která "vysílá všude" je umělá zátěž - tedy máte 50 ohmový výkonový odpor, do kterého můžete bez škody na vysílačce vysílat na jakékoliv frekvenci - vysílačce se nic nestane, veškerý signál se spáli v teplo. Pokud máte umělou zátěž jako na obrázku - pěkně stíněnou v plechovce - můžete si být jisti, že se opravdu nevyzáří nic. Extrémně širokopásmová anténa, která vůbec nevysílá to je asi trochu silná kávička, ale existují antény takového typu, které aby se nemusely ladit - mají někde ve své konstrukci odpor na kterém se pálí ta energie, která by se jinak odrazila zpět k vysílačce, nebo by tekla po stínění koaxu. Už jsem se zmiňoval, že Číňani u těch nejubožejších vysílaček dělají antény tak, že na konec kratičkého dipólu přiletují odpor, ve kterém se pálí většina výkonu vysílačky

Na obrázku vidíte krásný příklad - máme skládaný dipól, který je na druhé straně "naproti balunu" spojený přes odpor, který bývá kolem 600 ohmů. Taková anténa vysílá i přijímá přes celé krátkovlnné pásmo - problém je v tom, že minimálně 30%, ale reálně daleko více signálu se "propálí" na odporu. Předpokládali byste, že takové antény používají jenom ti největší ubožáci. Opak je pravdou - Antény podobného stylu používá většina armád světa - aby vojáčci v palbě nemuseli lozit po stromech "ladit zářič".

U antén "doladěných odporem" se signál, který by se odrazil a vytvořil na anténě stojaté vlnění pálí v odporu. Kromě antén, kde se signál pálí v odporu existuje i celá skupina antén "s postupnou vlnou". Příkladem budiž oblíbená "diskona" nebo anténa, na obrázku. Vtip těchto antén je v tom, že VF signál se směrem ke konci antény šíří snáze než odrazy opačným směrem - a to bez ohledu na frekvenci. Tyto antény jsou velice populární, a téměř se vyrovnají dipólům.

Jedna z "antén pro cyniky" je americká "random wire" antenna - tedy návod a "širokopásmovou anténu" zní - kupte 100 metrů drátu a rozvěšte jej po půdě - signál si ve zmatku drátu "nakonec nějakou rezonanci najde". Tento princip pojatý poněkud vědečtěji vedl ke konstrukci "logaritmicko periodických antén". To co vidíte na obrázku je jedna z nich - povrchnim pohledem vypadá jako Yagina, ale není - je to série dipólů z nichž každý je o určitý koeficient delší než předchozí - každý signál, který na anténu přijde si "najde délku dipólu, která mu vyhovuje" z té se vyzáří. A navíc dipól bezporostředně za ním funguje jako reflektor (jakou Yaginy) a jak jistě tušíte kratší dipól bezprostředně před ním zase funguje jako direktor (jako u Yaginy).

Princip "signál si svoji rezonanci najde" znají radioamatéři už dlouho a používají jej třeba u "antén windomek". Vtip je v tom, že radioamatérská pásma jsou na celistvých násobcích jedíné frekvence 3,5MHZ, 7 MHZ, 14 MHZ, 21 MHz, 28 MHz atd. Takže lze postavit anténu, která vypadá jako dipól napájený v 1/3 délky, která se (teoreticky) chová tak, že na nejnižších frekvenci kmitá celá anténa jako 1/4 labmda, na vyšších pásmech pak dlouhé rameno kmitá jako 1/4 lambda - na ještě vyšších kmitá dlouhé rameno jako 1/2 lambda a krátké jako 1/4 labmda, na ještě vyšších kmitá krátké rameno jako 1/2 labmda a dlouhé jako 3/4 lambda atd....

Tím jsme se dostali od antén "širokopásmových" k anténám "vícepásmovým" což je rozdíl, protože log-periodická anténa vysílá (i přijímá ) všude třeba do 50 do 500 MHz zatímco Windomka vysílá upokojivě jenom "na svých pásmech" a mimo ně je k ničemu. Královnou takových antén je mnou zmiňovaná "trapovaná yagina". Trap - otrocky přeloženo "past" - je LC obvod naladěný tak, že pro nekterou frekvenci se chová jako zádrž - a zkracuje tak délku elementů yaginy, pro jiné frekvence se chová více jako cívka, nebo více jako kondenzátor - a tím elektricky prodlužuje, nebo zkracuje prvky yaginy, která pak "zázračně" dobře vysílá na více pásmech. Podle obrázku jste pochopili že trapy jsou "válečky" nakresléné na prvcích antény na obrázku.

Tím jsme se dostali velice daleko od stříhání WIFI antény ze zvonkového drátu - tudíž je čas vidlácké antény ukončit. Celý seriál bych shrnul do dvou rad - nevěřte černé magii a ptejte se "proč".

Třetí rada je rada paní Kubáčové novomanželkám - jasně že manžela potěší když poznáte na střeše baráku - "tohle je trapovaná Yagina" - ale daleko více jej potěší když dostane k narozeninám balík a na něm napsáno - "tohle je trapovaná Yagina" - pak vám možná ( krátkodobě ) odpustí i bezuzdné utrácení v Orsay.

Poznámka při druhém čtení : Při venčení psa jsem prošel mnoho sádrokartonových čtvrtí zbohatlíků - antény, které jsou na některých vilách - vypadají spíše jako "vrhače paprsků smrti" z papundeklových sovětských Sci-Fi - nicméně "širokopásmové prvky" jsou všudypřítomné. Pokud uvidíte direktory jako "kočiči vousy" pod jistým úhlem se rozbíjhající nahoru a dolů, nebo dokonce "trojitou yaginu" z nichž jedna jde horizontálně a dvě daší míří mírně do země a mírně pánu bohu do oken, a další takovéto kuželovíté / trojúhelníkové prvky - berte jed na to, že to je širokopásmová anténa. Konec konců majitel vily chce "za své prachy něco dostat" a rozhodně se nechce zabývat technickými detaily, jakože i do "MPEG-17" digitálního televizoru za 199 999,999 je třeba nějak dostat signál....

Před dávnými a dávnými časy jsem četl poněkud ironický článek, který tvrdil, že před Newtonem tady bylo sedm sfér nebeských a po něm - gravitační teorie umožňující výpočty drah těles. Před Pasteurem tady bylo miasma a cotangium, po něm tu byly bakterie, jejich kultivace, očkování atd. Autor to dával do kontrastu s dnešní vědou, která po vyčerpávajícím jednání s grantovými komisemi často skončí sérií "závažných impaktovaných publikací" na téma zcela jasného a 100% neprůstřelného průkazu, že pokud jsou červánky večer, mohou být i druhý den ráno....

Budiž, nechme vědce vyplňovat grantové přihlášky pro EU ( pozor jen modrou průpiskou!!! ) - tato oblast je mimo velké státy stejně mrtvá a je jedno jestli se bavíme o "převratných objevech" v Zimbabwe, Bulharsku nebo Česku. Co mně jako obyčejnéno kmána dosti štve je současná inflace termínu "smart technologie" - tedy "chytrá technologie". Chytré je dneska už všechno - trefíte se do záchodu ? No pak to znamená, že buď vy, nebo váš záchod, nebo oba jste nesmírně smart ne ?

Což takhle smart trenky ? Že nevíte k čemu by mohly být ? No přece postupujeme metodou TOP - DOWN. Nejprve vymyslíme název "Chytré Trenky" ? "ChyTrenky" - to je ono !!

A teď ten název naplníme nějakým obsahem. Koupíme laciné procesory a RFID čipy od číňana a katalogově zapojené - zašijeme je do trenek. Potom spustíme kampaň na Kickstarteru kde uděláme omračující video, že bez "ChyTrenek" - budete naprosto out. Ale naopak pokud pošlete $ 199.95 dostanete "early adopter package" se 3 kusy, a modulem pro napojení přes WIFI na CLOUD, kde budete moci sledovat jak dlouho trenky - pardon - ChyTrenky - nosítte, jak dlouho trvá vaší ženě než je vypere - jak intenzivně a kde se v nich pohybujete, kolikrát prdíte, jestli prdy jsou "suché" nebo "vlhké" a tak....

Na tom založíte svůj StarUp a budete hledat "anďělského investora". V žádném případě ovšem nesmíte zapomenou při prvním přihlašování ChyTrenek na cloud - nechat vyskočit sáhodlouhé licenční podmínky - nepatrným písmem - přes několik obrazovek, kde na předposledním řádku, kam už nikdo nedočte, se odhalí podstata vašeho ponikání - že totiž data z trenek každého chudáka, který "souhlasil" budte reportovat komukoliv - "kdo dá více" - za ostobní data hlupáků, kteří se holedbají, že licenční podminky na gadgety, které jsou právě in - nečtou.

A až ChyTrenky nepotáhnou - opět pustíte svoji galaktickou kreativitu z vodítka a vymyslíte - ChySlipy ? Pardon - lépe zní iSlipy nebo možná eSlipy, aby zákazníci neprokoukli, že je to totéž - dříve, než vyťukají číslo kreditky.

Co budete k tomuto "smart podnikání" potřebovat - nejlacinější procesory z číny - hromady "hloupých" trenek odtamtéž, a ženskou s šícím strojem - na minimální mzdě, která bude do úmoru procesory do trenek zašívat. Krucifix - vidíte jak dneska moje "kreativita" exploduje ? Připadá vám to jako absudrní ? Myslíte, že to časem nebude ? Že nebudou eBrambory a iZelí, které bude váše životní funkce reportovat megakorporaci, která vás bude do úmoru otravovat kvůli nárůstu zisku o 0,00001% ? Proč jsou Androidové smartfouny spjaty s účty u Googlu ? Což takhle "smart" fitness náramky - není jejich obchodní model založen právě na práskání aktivit - movitého a aktivního - uživatele megakorporaci, kterékoliv, která dá více ?

Smutné, že místo technologií, které by byly skutečně užitečné a s civilizačním dosahem - blbci jsou zplaveni SmartKravinami, aby si nepřipadali jako takoví voli. A dokonce aní "dyzajnéři" SmartKravin si neuvědomují, že jejich "kreativita" končí přesně tam, kde Číňan ( Korejec ) před řadou let ukradl nějakou technologii od Texas Instruments, Motoroly, Hewlett Packard nebo IBM a teď to - milionkrát rozmnožené - lacino prodává....

Poznámka při druhém čtení - myslíte si, že se nenajde "Smart-idiot" který přijde s trenkami napojenými přes "internet věcí" co "cloudu" ? Já o tom nepochybuju a dokonce se předem omlouvám, za svou neinformovanost, pokud se tak již dávno stalo.

Jeden z mých čtenářů - stavitelů antén - mi psal, že zatím s anténami sklizí velké úspěchy a jestli by se anténa uvedená ZDE nedala postavit i bez novodurové trubky. Autor antény tam rozvíjí nějakou černou magii o "vlastní rezonanci koaxu" - tak jsem mu napsal - tahle anténa je příklad použítí "tlumivkového balunu"

O co tedy jde ? Jak vidíte na obrázku - tak princip je ten, že máte koaxiální kabel, že kterého ne na konci oloupané stínění. Oloupaný úsek je dlouhý 1/4 vlnové délky. pak máte kus normálního koaxu - který je skoro stejně dlouhý jako oloupaný úsek - a pak máte 13 závitů koaxu na trubce. Prakticky tedy anténa funguje tak - že oloupaný úsek je "zářič" a celý koax je "protiváha" - problém tohoto řešení je v tom, že po povrchu koaxu vám tečou VF proudy a tudíž se vlastnosti antény mění podle délky koaxu a dokonce podle toho kudy koax vede - přiblížíte koax k litinovému topení a nestačíte se divit.

Tomuto fenomenu je třeba zamezit za každou cenu, proto autor smotal koax do cívky, která svojí indukčností VF proudy na povrchu koaxu zastaví. Zbývá otázka - proč je to 13 závitů a důvod proč úsek protiváhy je je o 28 milimetrů kratší než úsek zářiče ? Sám bych si rád odpovědi autora poslechl, protože reálná odpověď - zbavená černé magie - je "že mu to tak nějak vyšlo".

Takže jsem mému čtenáři doporučil - zbav se černé magie - pro tlumivky, které brání VF proudům téci po koaxiálu platí "čím větší indukčnost tím lépe" - takže jsem mu poradil ať si koupí nacvakávací odrušovací ferity na kabel a místo motání 13 závitů - tam nacvaká ferity. U antény pro přjímač nepochybně stačí jeden ferit - u antény vysílací jich musí být více, těsně za sebou, protože tam by vám VF proudy mohly ferit přesytit magnetickým polem a to by bylo jakoby přestal existovat. Ani přesnou polohu feritu jsem mu neporadil - obecně bych to udělal tak aby neoloupaného koaxu bylo stejně jako zářiče a posouváním feritu po anténě bych de facto měnil její délku a tím ji "doladil".

Tím se dostáváme do oblasti "ladění antén" což je subkapitola tvorby antén, která sama o sobě je na celý život a má v sobě tolik černé magie, že můžete chodit po hospodách a před alkoholiky hrát tajemného experta ještě déle než jeden lidský život.

Staří radioamatéři vyráběli antény "natahovací" - dala se měnit jejich délka - a do žíly koaxu zapojili žárovičku a měnili délku antény "na maximum svvitu žárovičky". Dneska EU žárovičky zakázala a navíc vlákno žárovičky je stočené (dokonce několikrát) tudíž má nezanedbatelnou indukčnost rozlaďující anténu - proto používáme jiné prostředky. Předpokládám, že v diskusi vypukne vřava jaké prostředky jsou nejlepší - anténní analyzátory, VF můstky, "VF ampérmetry" měřící proudy v koaxu, GDO indikující "kmitny a uzly" v anténě.

Osobně jsem si zvykl na PSV-metr - tedy přistrojek měřící "poměr stojatých vln" - mašinku s jedním, nebo dvěma ciferníky, která vám ukáže jaké napětí jde do antény a kolik se odrazí zpátky. Pokud je anténa dobře naladěná - neodrazí se nic, protože se vše vyzáří ( nebo ztratí z koaxu do radiátoru ;-))). Takže jak bych naladil "anténu s nacvakávacími ferity" ?

Nejprve si ujasněme pro jaké pásmo ji vlastně autor zamýšlel - tedy

A teď si představte že do hotové antény zkoušíme malinkatým výkonem vysílat a sledujeme kde je PSV nejmenší - tam má anténa rezonanci. - představme si, že anténa místo 56 MHz má rezonanci při 58 MHz - je tedy příliš krátká. Radioamatérští důchodci to řeši tak, že ferity posouvají "o kousek" a pořád dokola měří PSV- jenomže to prakticky znamená anténu vždy - sundat ze stožáru - posunout ferity - našroubovat zpátky. Takže si představte jaká je to pruda, pokud takhle "sundáváte" 10 metrový vertikál pro krátké vlny.

My potřebujeme anténu prodloužit o rozdíl mezi 56 a 58 MHZ - což je delta F / F podíl délky dipólu. Takže posun si spočteme jako 2MHz / 56 MHZ * 2,546 m = 9,1 cm - posuneme ferity o 9,1 cm ven a zkusíme znovu, kde anténa rezonuje. Můžete vzít jed na to, že nejpozději na třetí pokus bude všechno v pořádku.

Zbývají otázky pro šťouraly

Podtrženo sečteno - nebudu dále šířit černou magii - zahoďte inženýrskou mentalitu a nepředpokládejte, že se pokud se ferit má posunout o 9,0928571 cm - že to hned na první pokus anténu naladí. Raději počítejte s 2-3 demontážemi antény "kvůli ladění" - což je pořád lepší než 10-20 demontáží pokud po důchodcovsku - nic nepočítáte a raději "posouváte jen o kousek".

Nakonec i u antém, které mají jiný systém než "tlumivkový balun" se na koax někdy "pro jistotu" nacvakávají ferity a pokud nemáte nacvakávací ferity - je možné vzít izolepu a hned za konektorem - jakékoliv antény - smotat koaxiál do několika závitů - aby zbytečně nevyzařoval.

Poslední otázka před koncem : Čím ladit - a zbytečná odpověď : Ladícím prvkem..... Pokud má anténa v patě kompenzační cívku - dá se ladit posunem této cívky, pokud má šroubovací zářič dá se ladit změnou jeho délky. Některé antény mají v patě celý VF transformátor - tam se dá ladit posunem odbočky na tomto transformátoru - často mívá tento posun charakter zašroubovávání a vyšroubovávání matice. Stejně tak antény které mají delta nebo gama match - dají se ladit posouváním napáječe po ráhnu antény - atd... - "nutno nastudovat" pro každou konkrétní anténu.

Pro dnešek jsem zcela vyčerpán - čekám bouřlivou diskusí - zbývá už jenom rada paní Kubáčové novomanželkám - když manžel sleze ze střechy, kde celé odpoledne ladil antény - a prohlásí "dnes jsem skvěle naladěn" - není úplně jasné - jestli je na místě rychle obléci erotické prádlo - nebo se spíše smířit s tím, že bude celý večer se sluchátky poslouchat na 3.5MHz jak si radioamatéři těžují na vysoký tlak a drahotu v Kauflandu ?

Poznámka při druhém čtení : když jsem po sobě dočetl větu "manžel se vrátí ze střechy" napadlo mě, že bych měl zodpovědět otázku proč ladit anténu na střeše - a v rámci odpovědi založit "oddělení radioamatérských prasáren". Takže - můžete ladit atnénu u vysílačky - ale berte to tak, že pokud máte na střechu 100 metrů koaxu tak vlnění do antény se dékou koaxu utlumí stejně jako odražené vlnění cestou zpět - takže vlastnosti antény vycházejí falešně lepší než ve skutečnosti jsou - cynicky řečeno - při určité délce koaxu ani nepoznáte že anténu na druhé straně srazila vichřice. Stejně tak je prasárna když bojatý ( a obézní ) radioamatér si koupi drahý anténni tuner, aby si anténu "doladil" doma a nemusel lézt na střechu. Jistě pochopíte - že tímto způsobem vlastně odraženou a tím ztracenou energii měníte na ohřev tuneru i koaxu - atd. - prasáren je spousta a každý by se v nich poznal. Proto říkám na plnou hubu - fyziku neobechčiješ - pokud máme ladít anténu a ne "vyzařování koaxiálu" - je třeba činit tak "u svorek antény" - nikde jinde to dělat nejde.

Poznámka při třetím čtení - i samotný "tlumivkový balun" je vlasně taková prasárnička - místo abyste se namáhali jak zařídit aby signál netekl pro plášti koaxu - jenom mu feritem vymezíte prostor kam ještě může a kam už ne.....