close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Leden 2016

Chemie pro šílence 63. Vyžít z mála 1.

28. ledna 2016 v 5:20 | Petr |  Chemie pro šílence
Belgie je zhroucený stát. Facebook i telefonní operátoři mohou snadno dokumentovat, že přes vnitřní Vlámsko - Valonskou "etnickou hranici" nejde prakticky žádná komunikace. Jediná sila, která drží dvě nesourodé poloviny pohromadě je chamtivost a strach o odliv zisků z provozu Bruselské byrokracie centrál NATO a EU, který by patrně nastal, pokud by ( fakticky neexistující ) "Belgický národ", chtěl naplnit svůj osud a rozdělit se. Proto mě napadlo naplnit pragraf 357 odstavec 2 trestního zákoníku - šíření poplašné zprávy - a trochu si zafantazírovat :

Tedy je rok 2025 a po sérii demonstrací v Bruselu, na kterých došlo i k potyčkám mezi křesťanským a muslimským obyvatelstvem, padla vláda. Parlament vyhlašuje mimořádné volby a vrchní imán - lídr "umírněné" 30% muslimské menšiny vyzývá k jejich bojkotu. Po volbách není nikdo schopen sestavit novou vládu. Pak zachvátí Brusel vlna bombových útoků na objekty vlády, EU a NATO. Je vyhlášen mimořádný stav. Bruselem začnou projíždět černé Toyoty Hillux s ( původně belgickými ;-))) kulomety M2 Browning ráže 12,7 x 99 mm na korbě. "Umírněný" imán vyhlašuje Islámský stát. Policie i armáda - zvyklá na 107 let klidu ( od roku 1918 ) - se po několika přestřelkách rozpadá. Zbytky legálně zvoleného parlamentu píšou "zvací dopis" - Francie a Německo přislíbí pomoc. Místo invaze, však čelí vzpourám vlastních jednotek s vysokým procentem muslimů, kteří odmítnou bojovat proti "bratrům ve víře". Český premiér vyzývá ke klidu - jednak si právě vyměnil plíny - a potom - do Buselké centrály NATO ani EU se stejně nelze dovolat a vyžádat si instrukce, podle jakých směrnic se má dále postupovat.....

Dovedete si představit, jak by taková situace pokračovala ? Jistě by vypukla panika, při které by lidi vzali obchody útokem, nejprve by umírněně nakupovali, pak by emoce převážily a začalo by se mlátit a rabovat. Takže si představte, že jsme v česku, 3 měsíce po hypotetické "belgické události" - nejhorší neklid už pominul - svérázný "veřejný pořádek" hlídají milice místních rváčů a zločinců, kteří se jako první stihli vyzbrojit z vykradených policejních a vojenských skladů. Městské obyvatelstvo je na hranici hladovění, vy jste jeden z nich a přemýšlíte jak vydržet, z obsahu domácího "BOB zavazadla", co nejdéle.
OK tedy dnešní článek by se klidně mohl jsmenovat "Antidieta". Protože principem diet je donutit organismus plýtvat energií z potravy, "aby se zhublo a nemuselo se úplně hladovět", zatímco tento článek je naopak o tom, jak přinutit organismus energií šetřit, "aby se mohlo pracovat, utíkat, kopat zákopy, střílet".

Nejpve tedy teorie - pokud máte nadváhu - vězte, že kilo tělesného tuku odpovídá energii přibližně na 3 dny, tedy pokud mám 50 kilo nadváhy ( asi ano bohužel ) znamená to, že bych vydržel 150 dní hladovění ? Teoreticky bych dokonce mohl vydržet déle, protože po určité době skoro-hladovění se metabolismus přestaví na úspornější režim. Ve skutečnosti se bez příjmu jakékoliv potravy tak dlouho žít nedá. Nejdelší spolehlivě dokumentované úplné hladovění, byla hladovka uvězněných Irských separatistů v roce 1922. 12 vězňů drželo důslednou hladovku a během 94 dnů 8 z nich zemřelo. Všichni zemřelí byli jako vězni, "ze zákona", pitváni a už tehdy převážila vědecká zvědavotst, která se ještě zvětšila, když se zjistilo, že zemřelí hladem měli ještě 3-5% tělesného tuku, a tedy by v modelingové agentuře byli stále považováni za "obézní"....

Na druhé straně tady máme příklady totálního vyhladovění a metabolického "marasmu" z hladových oblastí ( a hladových dob ) v Africe. Je tedy zřejmé, že dva lidi se stejnými zásobami "sádla na břuchu" i konzerv v BOB zavazadle se mohou za dob hladomoru dožít výrazně odlišnou dobu, podle toho jak se chovají ke svému "tělesnému stroji".

Než se pustíme do labyrintu metabolických drah - dovolil bych si několik poznámek.
  • Máte BOB zavazadlo ? Rýži, špagety, čočku, hrách, fazole, sóju, slunečnicové semeno, rozinky, ořechy všeho druhu, konzervy s kvalitním masem, šumivé multivitamíny, dochucovadlo s glutamátem sodným, a neparfémované SAVO ?
  • Teď v klidu a míru se zbytečně necpěte vitamínovými preparáty. Stačí strava bohatá na zeleninu. Organismus se naučí vitaminy rozpustnými ve vodě plýtvat a "až to praskne" budete mít problémy. Příklad : první, kdo v obleženém Leningradě dostal kurděje byly děti lékařů - proč asi ?
  • Nemá smysl hnát se za štíhlostí - čekáme-li civilizační průser - je daleko rozumnější být fyzicky zdatný při jakékoliv váze - což ( bohužel ) není můj současný stav.
Jelikož jsem se opět rozkecal - musíme "hladovění" rozdělit na více dílů. Proto do příštího týdne vyhlašuju domácí úkol - kupte si v Ikea tu největší krabici SAMLA, kterou si finančně troufáte naplnit trvanlivými potravinami. A pak si podrobně přečtěte o "posledním hladomoru na civilizovaném západě" známém též jako zima 1944 /45 v Holandsku. Jenom abych vás navnadil - Němci se na obranu před spojenci opevnili tak dokonale, že nezanedbatelnou část "zěmě nikoho" v Holandsku odřízli od jakékoliv možnosti dopravy potravin odkudkoliv - až nastal hladomor, který stál životy asi 20 000 převážně starých mužů. Situace velmi podobná předpokládanému budoucímu hladomoru ve válčící Evropě - s rozdílem, že dnes značně přibylo jedinců s kořistnickou mentalitou, kteří jsou schopni agresivní nespoluprací, zahubit sebe i spoustu dalších lidí, kteří by jinak - ač pohublí - hladce přežili.

Takže studujte a přemýšlejte.

Lékařská fakulta Ostrava ? Raději to neriskujte !

26. ledna 2016 v 5:00 | Petr |  ČSKB
Bývaly doby kdy univerzity 11. století - Boloňa, Oxford a další - udržovaly a šířily tu nejlepší vzdělanost, které v daném okamžiku, byla civilizace schopna. To se bohužel změnilo - přesněji řečeno, od jisté doby, začaly hromadně vznikat vzdělávací instituce "zaměřené jinak". Patrně si myslíte, že budu kritizovat "Boloňský proces" - tedy hromadnou výrobu vysokoškolskými "diplomy" opatřených Euro-blbečků. Nikoliv - situace zde, na prochlastaném východě, je bohužel ještě horší.

Zdejší region "nasával" do šachet, pracovité ( !!! ) nevzdělance z celé, slovanskými jazyky mluvící, Evropy už od roku 1830, což se prostě musí projevit. Tudíž každá snaha, zavést tady "vyšší školství", nebo dokonce dnešní byrokraticko-legrační snaha EU o zavedení "vzdělanostní společnosti" na Ostravsku, působí jako nechtěná parodie na to, jak má provoz skutečných a důvěryhodných vysokých škol vypadat.

Příklad :
Předposlední lékařská fakulta založená na "zelené louce" byla moje Alma Mater - Lékařská fakulta v Brně. Ta vznikla tak, že po roce 1918 dekretem prezidenta Masaryka byli pražští profesoři, kteří "měli průser", v podobě příliš horlivé podpory starého Rakouska-Uherska, odesláni, "za trest", učit do Brna - což mnozí činili až do roku 1939, než si škola vychovala vlastní akademickou elitu.

Poslední lékařská fakulta - je "Lékařská fakulta Ostravské Univerzity". Což je projekt pár lidí zde v regionu, kteří už měli i výnosnou ambulanci, i vilu i "bávo" - a tak jim chyběla ještě "nějaká ta prestige". Problémeček však je v tom, že od Masarykovské první republiky lidská práva pokročila natolik, že už ani prezident nemůže "vydat výnos" a přesídlit sem celou generaci akademiků, kteří "jinde měli průser". Tudíž lékařská fakulta musí vyjít s "těmi lidmi, kteří jsou k dispozici", ať už je to kdokoliv.
To vede k paradoxu - že i já - hloupý vidlák, tam učím a mám pro mediky pár přednášek. Kdykoliv k ním mluvím - zní mi v uších slova mého bývalého šéfa - 8. letým latinským gymnáziem vycepovaného skutečného vzdělance : "nedělej to, nedělej to - je to jenom hraní si na univerzitu, kde polovzdělanci vyrábějí duševní proletariát....."

Myslíte, že se podceňuji, nebo, že očerňuji instituci, která "mi dává chléb" ? Legrační je totiž, že zatímco já občas učím mediky - moje drahá - "paní Kubáčová" už třetí rok zápasí s kocourkovským systémem "vzdělávací instituce". Za léta pohybu v "moderním světě" už jsem si na leccos zvykl :
  • místo plnohodnoté zkoušky před komisí - testy pro imbecily formou A) B) C) s testovými otázkami, vyřešenými a ke stažení, na Facebooku
  • počítačový systém, který vás nutí sekundu po půlnoci klikat na "obnovit stránku .... obnovit stránku....", abyste se vůbec mohli zapsat do dalšího semestru
  • zmatená pravidla typu - "otvírák je uvnitř konzervy", neboli předmět A lze absolvovat až po předmětu B, který nelze absolvovat bez předmětu A
  • Nexistuje žádná paralelní evidence toho, co je v počítačovém studijním systému. Přesně ve stylu moderního "pravda je na displeji". Ztratil se vám "v počítači" zápočet - váš problém ! Důkaz, že jste jej získali nemáte, protože nemáte ani index.
Na co si ale nezvyknu nikdy - je pozoruhodný vztah tamějšího "Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence" Lékařské fakulty Ostravské univerzity k písemným pracem studentů a vůbec k faktické realitě kolem nás. Vše totiž nasvědčuje tomu, že oni zadávají písemné úlohy, ve formě seminárních a semestrálních prací, velice často a rádi. Jejich přečtení se věnují krajně neradi. Aby nemuseli práce číst - vyžívají se v byrokratické onanii typu : "vyřadili jsme vaši práci protože je psaná špatným fontem". Prostě důvod zde je, nevadí že formální a blbý. Stejně tak se manželce stalo, že narychlo předělávala písemné práce protože :
  • šíře řádku nebyla přesně 65 znaků
  • číslování nebylo 2. ale 2) ( dělají staré verze Open Office )
  • mezera za odstavcem nebyla 12 bodů ( nedodržují různé verze Microsoft office )
  • "Zahraniční literatura" v Němčině - nikoliv v Angličtině ( kde jste, akademici vládnoucí 7 jazyky, včetně Francouzštiny a Latiny, jako - "prostý lékař" - můj bývalý šéf ? )
OK takže si představte, vás vyhodí z univerzity v Bologni léta páně 1100, protože nepíšete husím, ale kohoutím brkem ? Představte si že policie nepřijme trestní oznámení, protože je psáno "fontem Calibri" !

Je to absudní ? Ptáte se čím to je ? Můj soukromý názor se shoduje s názorem mého zemřelého šéfa. Zde v regionu není dostatek skutečných vzdělanců, kteří mají charisma, nadhled a moudrost, dostatečnou k tomu, aby uměli rozlišit, co je podstata studia, a co je formální podružnost "vzdělávacího procesu".

Ba dokonce v případě studia ošetřovatelství 100% platí, že současné vyučující jsou bývalé zdravotní sestry, které selhaly v praxi a proto "utekly do byrokracie". Vyplňováním výkazů červenou průpiskou kdysi zahájily svou kariéru, pak pokračovaly buzerací ostatních, šikovnějších (!) , za špatně vyplněné fomuláře a šikanováním studentů za "mezeru mezi odstavci", svou kariéru nyní trpce završují.

Proto doporučení drahé veřejnosti : pokud chcete, "být vyučena" v administrativní úpravě písemností, až na molekulární úroveň - nehlaste se na ekonomku - mnohem lépe vás to naučí nějaký sesterský obor na Lékařské fakultě Ostravské Univerzity. Pokud však chcete spravedlivým studiem získat kvalitní základ, pro práci ve zdravotnictví - rozhodně jděte studovat jinam !

Poznámka při druhém čtení - Lékařská fakulta z vás učiní experty nejenom na administrativní úpravu písemností, ale možná i na "správu informačních systémů". Paní Kubáčová letos v lednu odevzdala seminární práci - mezi prvními - dva dny před konečným termínem. Leč "univerzitní počítačový systém" se zadrhl a práci ve Wordu ( i se všemi čárečkami a tečičkami ) nahrál do špatné složky. Tudíž její práce chybí ve "správné složce". Manželka na to přišla ještě včas a řešila to s každým možným i nemožným akademickým funkcionářem, mailem, osobně, telefonicky....

Po jednání se spoustou lidí jí nakonec bylo řečeno, že překopírovat práci do "správné složky", kde by si ji příslušná můra, která - "učí, protože neumí" - mohla přečíst a zkontrolovat - nelze.... Hrozí totiž riziko, že by toho "studenti začali zneužívat". ( Čehože by zneužívali ? Nápravy defektů dysfunkčního počítačového systému ??? ) Tudíž paní Kubáčová dostala "velkorysé" doporučení opakovat semestr, což vzhledem k postupujícímu těhotenství rovná se vyhazovu ze studia....

Samozřejmě, že jsem se naštval, a náležitě hlučně, jsem podal okamžitou výpověď k rukám děkana. Bylo mi řečeno, že "přece se nerozejdeme ve zlém", tudíž jsem v "blbákově" zatím zůstal. Pravda je, že vůbec nevím, co letos budu studentům říkat : "Z vaší školy se mi zvedá žaludek, ale to nevadí, protože dnes probíráme ledviny ?!"

Pro obecnou veřejnost, se na mém doporučení nic nemění. Lékařská fakulta v Ostravě nemá mechanismy, jak se zbavit "patologických osobností", kterým budete během studia vydáni na milost a nemilost, proto si důkladně rozmyslete, do které školy budete investovat několik let své práce....

Chemie pro šílence 62. Chlorečnan draselný a nikdy jinak 2.

21. ledna 2016 v 5:45 | Petr |  Chemie pro šílence
Minule jsme probrali výrobu chlorečnanu draselného - základu mnoha hořících a bouchajících směsí, až do toho bodu, kde jsem prohlásil, že vyrobit správných chemický reaktor na elektrolytickou výrobu je složité a basta. Kouzlo je v tom, že to není tak složité jak by se mohlo zdát, ale problém je v tom, že nemůžeme předpokládat stavbu reaktoru ve "slušné společnosti", kde jsou materiály a suroviny dostupné i jednotlivci. Naopak musíme předpokládat, že vy jako vidlák z venkova máte holé ruce, klacky a kameny a naopak vláda, armáda, megakorporace a celý "polosvět" kolem nich, má k dispozici to, co vám je zakázano používat - jako je v dnešní době, mnou tolikrát zmiňovaný, peroxid vodíku, který Evropská unie zakázala a tím mě už dosti dávno vyprovokovala k přemýšlení jak vyrábět důležité molekuly po domácku z prostředků, které zakázat nejdou.

Elektrolytický reaktor na chlorečnan draselný vypadá asi takto - je ideální když je to vysoká a relativné úzká nádoba z varného skla - vysoká alespoň 50 cm úzká kolem 15 cm v průměru a z varného skla proto, aby se reakční směs případně dala zahřívat na minule zmiňovaných 70 stupňů a více ( nikoliv však do varu ) malým lihovým, plynovým, elektrickým vařičem, což velice urychlí reakce. Víko takového reaktoru musí být vzduchotěsně utěsněno. Víkem procházejí dvě elektrody - kladná anoda ( mnemotechnická pomůcka - česky ANO rusky DA - kladné vyjádření proto ANO-DA ) a záporná katoda. Mimo to víkem prochází odvětrávací otvor, na kterém je hadíce vedoucí někam z budovy ven, dosti daleko, aby plynné zplodiny - vodík, kyslík, chlorovodík a chlor ( kterých nevzniká moc ) nenadělaly škodu.

Je dobré sehnat skleněnou nádobu tvaru vysokého válce, aby bylo na dně dost místa na krystaly chlorečnanu draselného, pokud oželíme možnost zahřívání stejně dobře poslouží i nádoba z polypropylénu, nebo z HDPE - vysokomolekulárního polyethylénu, teoreticky by měla fungovat i nějaká masivnější PET flaška ( třeba od Coca-Coly ). Víko takové nádoby by bylo dobré udělat třeba jako odlitek z Epoxidu, když jím musí procházet všechny ty elektrody a hadice. Eventuelně kolečko z tlustého akrylátu ( plexiskla ) případnně polyethylénu a všechny vstupní otvory utěsnit silikonem. V každém případě celá reakce probíhá za atmosférického tlaku, takže se jedná jenom o to aby vás nedusily ( neexplodovaly ) ty plyny - víko nemusí vzdorovat zádnému tlaku.

Zdroj elektrického proudu - je potřebné napětí 3,5 - 5V a proud podle velikosti elektrod, několik ampéru až několik málo desítek ampérů. Počítejte s tím, že elektrolýza bude probíhat třeba týden v kuse, proto by zdroj měl být na tuto zátěz dimezován. Ideální je zdroj do starého PC, která ještě měla 5V jako hlavní napájecí napětí, případně můžete moderní zdroje na 3.3 V "poštelovat" aby dávaly trochu více. Myslím že určitě budou schopny místo 3.3 dávat 4V. V krajní nouzi seženete někde na skládce 6V "nabíječku do tráboše".

Zbývá poslední položka - elektrody. Je nutno poznamenat, že naprosto ideální elektrody jsou z platiny - ty vydrží věčně a stojí majlant. O něco méně odolné, ale stále dokonalé jsou elektrody z platinou pokrytého titanu, které se používají při průmyslové výrobě. Mají podobu síťky a dokud nebude úplný válečný stav - dají se koupit na Ebay, Amazonu atd.... Relativně "lacinou" specialitou moderní doby jsou elektrody typu MMO. Titanové elektrody pokryté vrstvou zvanou Mixed Metal Oxide. Opět se dají koupit na Ebay atd.... a ve svobodné zemi jako je USA vás po koupi dokonce ani nepřijde navštívít policie, protože se používají k elektrolytické chloraci bazénů.

HMM - takže jsme se probudili do Bruselsko - Berlínsko - České reality, a je vám jasné, že pokud si objednáte cokoliv z výše uvedených "speciálních materiálů" - začne v centrále BIS blikat červená kontrolka. Proto musíme zvolit vidlácký přístup. Prostředí v reaktoru je korozivní a my musíme zvolit co nejodolnější elektrody "vdiláckého typu" - kterépak to jsou ? Jestli jste sledovali mé články o "elektrodách prvního a druhého druhu" - je vám jasné, že nejodolnější vidlákovi dostupný materiál je uhlík. A vskutku - uhlíkové elektrody nás zachrání.

Můžeme použít uhlíky z baterky - jesti máte doma vybité "velké monočlánky" - rozhodně je nevyhazujte dokud z nich tento "strategický materiál" nevytěžíte. Problém elektrod z baterek je, že jsou příliš krátké. Pokud je "ideální reaktor" dle mých představ vysoký alespoň 50 cm je dobré když elektrody zasahují alespoň do poloviny - 2/3 jeho výšky. Pro tento účel jsou ideální uhlíkové "svařovací elektrody" které se používají pro "rozpalování" kovových součástek elektrickou svářečkou a měly by být dostupné v obchodech.

Je jasné, že až odbyt těchto elektrod vzroste, Euro-hajzli zajistí, že už nebudou k sehnání. Takže "až to praskne", budete muset improvizovat. Napadá mě koupit hafo tužek s měkkou tuhou a tu použít jako elektrody. Tužky nezakázal ani bolševik, aby se neřeklo že zanedbává "výchovu mládeže".
Tudíž je vhodné uhlíkovým materiálem elektrod šetřit - proto je dobré vědět, že maximum korozivního působení je na anodě, proto anoda MUSÍ být z uhlíku / platiny / MMO. Katoda může být ze stejného materiálu, ale až o něj bude nouze, klidně může být ocelová. Jestli máte nutkání použít nerezovou ocel - nedělejte to - rozdíl v rychlosti rozpadání nerezi / oceli neodpovídá rozdílu v ceně těchto slitin. Ergo nejjednodušší reaktor může být - uhlík z baterky jako anoda a hřebík jako katoda. Příklad jak takový reaktor i s uhlíkovou a železnou elektrodou může vypadat máte na obrázku.

Potom - naplníte reaktor nasyceným roztokem KCl a budete elektrolyzovat týden. Po opravdu dosti dlouhé době se postupně veškerý KCl přemění na chlornan draselný KClO - očekávejte lehký smrad podobný smradu SAVA. Další elektrolýzou začne se KClO oxidovat na vysněný chlorečnan draselný KClO3 - který jak tušíte je málo rozpustný a bude dělat krystaly na dně.

Abyste si to nepředstavovali moc idylicky - kromě krystalů bude na dně i "bordel" z rozpadaných elektrod. Navíc KClO3 je bílý, vy ale očekávejte, že všechno bude spíše žluto rezavé - od chloridů železitého a železnatého z rozpadající se katody. Mimochodem - jestli máte někde v práci nebo v drogérii dvojchroman draselný K2Cr2O7 - chraňte jej jako oko v hlavě, neboť pro naši reakci je to důležitý katalyzátor. Přídáním pár krystalků do reakční směsi se prudce zvýší výnos reakce, mnohonásobně prodlouží životnost elektrod, a jelikož tvoří na železné katodě ochrannou vrstvu - bude vzniklý produkt i čistější. Pokud zakážou i ten - lze pracovat bez něj.

Až se na dně reakční nádoby nahromadí dostatek krystalů - je jasné co dále - obsah přefiltrovat - krystaly na filtru vysušit a použít dle vašeho nejlepšího vědomí a svědomí. Já jako obvykle ABSOLUTNĚ ZAKAZUJU cokoliv z toho dělat. Naopak nařizuju každého kdo by měl jakékoliv choutky na chemii - ZA TEPLA HLÁSIT na místní "výbor pro dodržování práva šaríja", na policii, nebo lidskoprávní neziskovce, která už dnes ví, že konečné řešení "genderové otázky" je burka, ženská obřízka a ukamenování ( znásilněných ) nevěrnic....

Poznámka při druhém čtení - průser by byl kdyby zakázali jakýkoliv zdroj chloridu draselného - v tom případě lze, ve stejném reaktoru, elektrolýzou za teploty nad 70 stupňů vyrábět z chloridu sodného - kuchyňské soli - chlorečnan sodný. Problém je v tom, že výroba zdaleka není tak elegantní, protože chlorečnan sodný je snadno rozpustný ve vodě, takže už to nebudou "bílé tabulární krystaly" elegantně se hromadící na dně nádoby. A pokud zakážou i kuchyňskou sůl - Alláh Akbar !

Poznámka při třetím čtení - bafuňáři z Kauflandu asi čtou můj blog, protože místo čistého chloridu draselného, začali jako "sůl pro kardiaky" prodávat sračku, ve které je zamícháno všechno - chlorid sodný, draselný, škrob, nějaká ( zbytečná ) "éčka", aby se ten škrob nezkazil...... Nicméně i z této hňahňaniny by se dalo vycházet.
Na druhé straně Kaufland začal prodávat DOKONALOU reakční nádobu - je to dóza na špagety od českého výrobce firmy SIMAX z varného skla a s plastovým víkem - naprostý ideál - k rozklinutí ZDE.

Konečně jsme dohnali Bulharsko

19. ledna 2016 v 5:52 | Petr
Nejprve jazykové okénko :
Česky - Hlavní nádraží
Maďarsky - főpályaudvartól
Polsky - Stacja Główna
Slovensky - Hlavná stanica
Bluhlarsky - Централна гара
Srbsky - Главна станица
Rusky - Главный вокзал
Anglicky - Main Station
Něměcky - Hauptbahnhof
Povšimněte si rozdílu mezi azbukou píšícími jazyky v Bulharštině je nádraží GARA - podle francouzského GARE ... aha tak ještě Franocuzsky - střílím od boku, že "hlavní nádraží" bude "La Gare Principale" - hmm, a protože "všechno se vším tak nějak souvisí" tak bych tipoval že Španělsky to bude "Le Estación central" a tím pádem jediná možnost v Italštině je "Stazzione centrale" - ale to už jenom spekuluju. Tím jsem vyčerpal všechny jazyky, ve kterých vím jak se řekne "hlavní nádraží" - je na čase vysvětlení.

Jakožto cyklista jezdící po Evropě "na těžko" tedy bez doprovodného vozidla - jsem v oblasti přesunů na "dlouhé vzdálenosti" odsouzen k použítí vlaků a tím pádem mám z "hlavních nádraží" ve větších evropských městech spoustu zážitků.

Tak třeba nezapomenutelná noc na Keleti főpályaudvartól - neboli nádraží Keleti v Budapešti. Maďaří nás na rozdíl od "trpících Syřanů" nevítali chlebem a solí a "rendőrség", neboli policie nás pořád vytlačovala po budově, pak z budovy ven, pak jsme - dva cyklisiti + 2 bicykly - vadili i na náměstíčku před nádrazím - až nás maďarsky a pícháním samopalem do břicha, dostali, kde nás chtěli mít - v zamřížovaném větracím tunelu místního metra, pochcaném, posraném s bezdomovci, se stříkačkami, ležícími narkomany a blábolícím Ukrajincem, který z naší mimiky usoudil, že mu rozumíme ( bohužel ), a proto nás celý zbytek noci oblažoval historíí vlastního života naplněného chlastem, dluhy, násilím a krimininály. Není se čemu divit, že v jízdenkové pokladně bylo obrovské grafiti s nápisem "kill them all" a k tomu i překlad pro domácí "Halott magyar - jót magyar !!"
Daleko příjemnější byla zkušenost z Buhlarska. Navigace cyklisty po 2 miliónové Sofii, bez mapy - jenom podle kompasu je sice trochu obtížná, ale nakonec jsme po "třídě Cara Borise III." dojeli až k parlamentu a odtud je to na "centralnu garu" jenom pár kilometrů - akorát nám nebylo jasné, proč lidi jako šílenci přebíhají přes 6 proudovou cestu vzhledu i provozu pražské "magistrály", když je vedle podchod. Tak jsme s koly sešli do podchodu - a pochopili. Podchod by se dal popsat jako varianta "bludiště" z filmů s Indianou Jonesem - bez osvětlení - dlažba vytrhaná místo ní díry až po pás - a mezi dírami žebráci a narkomani - nekteří patrně ještě živí ( ale rozhodně ne všichni ) - takže po nasazení čelovky a zacpání nosu - jsme se vynořili před nádražím.

Hlavní nádraží v Sofii je zcela v pohodě - čistotou a bezpečností překonává Prahu a snese srovnání se zbytkem Evropy. Jediný problémeček je 100% používání cyrilice, což nám nečinilo problém, ale narazili jsme na Franocuze, který plakal, že je "azbukově" negramotný a neví jak odcestovat. Když jsme mu nabídli celkem 8 jazyků kterými mu pomůžeme - hrdě odmítal, že mluví pouze Franocuzsky - tak jsem si šli po svém....

Takže Sofijské nádraží je upravenější než "hlavák v Praze" ale ani na vteřinu nezapomeneme, že jsme na Balkáně - tady totiž chodí po nádraží několik 4 členných hlídek, následujícího složení : 2 policajti s Kalašnikovy, 1 policajt se psem a 1 policajt s malinkatým laptopem. I nás kontrolovali - 2 samopalníci na ná z povzdálí mířili, psík nám očuchával bagáž a poslední policajt ťukal čísla našich pasů do laptopu. Na rozdíl od maďarských "samopalníků" však proběhlo vše v klidu a dokonce po kontrole jsme i přátelsky pokecali o cestování po Balkánu na kole.

OK - přesně těchto ozbrojených čtveřic jsem se dovolával pro Prahu, kde do nedávna vládl opravdový liberalismus - nitrožilní narkomani se po vás zhnisanýma rukama sápali o prachy, cigošky nabízely "lásku" za nepatrný peníz, nejaký poblitý ležel u sloupu a v parčíku před vchodem "vypnutý robot" zcela v tranzu močil veřejně - směrem proti větru a celému tomu dominovala "šťastní setkání" - typu : "Dežo tebe už pustili ?" .... "A co ty ?".... "Já jsem jim utekl !"

Tedy rozhodně nechci děkovat islámskému státu za terorismus, ale v poslední době jsem byl 2x v Praze a všichni narkomani, prodejci drog, kapsáři, prostitutky, i "prostí ometáci" zmizeli. V rámci "boje proti terorismu" chodí po nádraží dvojice "sekuriťáků" - dvojice policajů ve "vycházkové uniformě" a dvojice v "pracovní uniformě" s malinkatými samopaly Heckler a Koch MP5. Pořád do není jako v Sofii, protože tam chybí ještě ti psovodi a borci s "noteboučkem" s databází hledaných gaunerů, ale na bývalé "liberální poměry" v Praze to asi stačí.

Omlouvám se za nemístný sarkasmus, ale to muselo zemřít 140 nevinných Francouzů, aby naše "vláda" začala konečně brát otázku "veřejného pořádku" tak, jak jí "zaostalé" Bulharsko bere odedávna ? ( Omluva Francouzům i Bulharům už předem ). Bohužel se zdá, že zatímco v současnosti vláda a její "orgán" - policie - "vyčistila nádraží", aby bylo vidět, že "něco dělá proti těm islamistům", až se situace uklidní ( pokud vůbec ) - bordel na pražský hlavák se zcela jistě vrátí, aby bylo zřetelně vidět, že "je zase všechno v pořádku".

Smutný paradox.

Chemie pro šílence 61. Chlorečnan draselný a nikdy jinak 1.

14. ledna 2016 v 5:44 | Petr |  Chemie pro šílence
V Německu došlo k pozoruhodné události : "trpící syrští lékaři a inženýři", které pozvala mamá Merkelová, se na Silvestra sebrali a v několika větších městech projevili typickou orientální statečnost a fair-play. V přesile 20 : 1 přepadávali, osahávali, okrádali a sem-tam i znásilňovali bílé Němky.

To se dalo čekat a není to jádro průseru. Průser je v tom, že oficiální média v Evropě, a potažmo v (demokratickém ?) Německu, selhala, a o této věci (kvůli vládní cenzuře !!) mlčela, jak Jakešovské Rudé Právo o výbuchu v Černobylu. Kdyby Gertruda, Hildegarda a mnoho dalších si na Facebooku nesdělovaly zkušenosti typu : "Kam ti sahal ?" ..... "A taky tě potom okradl ?" ..... tak by se o ničem nevědelo dodnes. Jenomže v určitém okamžiku si o těchto "trpících Syřanech" už cvrlikali vrabci na střeše - takže za týden od události - 6. ledna, došlo ke "zvěřejnění" celé věci, nejenom v Německu, ale i u nás, včetně všech "zásadních prohlášení" Merkelové i ostatních osob, které to předtím zametaly pod koberec.

V Evropě se nestoudně lže ...... jednoho dne někomu prasknou nervy ...... a bude se střílet. Jelikož nezanedebatelná část "trpících Syřanů" jsou "inženýři - chemici" - experti na "improvizované výbušné prostředky" školení Al-Kaidou, Islámským státem, Talibanem, CIA a možná i dalšími, považuji za svoji povinnost pracovat na vyrovnání "informační asymetrie" a podívat se na domácí výrobu další pozoruhodné chemikálie - chlorečnanu draselného.

Jak jistě víte - v Anglii a ve Skandinávských státech jsou v "multikulturalitě" daleko před námi, takže vás tam zavřou i za držení zavíracího nože s pojistkou. Z této oblasti pochází návod na "Švédský prach" - což je směs převážně z chlorečnanu draselného a červeného fosforu, na které si můžete vlastnosti chlorečnanu vyzkoušet.

"Švédský prach" se tedy vyrobí takto - koupíte spoustu zápalek, oškrábete jim hlavičky a rozmělníte je na prach. Ten uschováte pečlivě na suchém místě v uzavřené prachotěsné nádobě. Pak umyjete celé pracoviště vlhkým hadrem a necháte uschnout. Pak z krabiček od sirek oškrábete hmotu škrtátek a taky ji rozmělníte na nejjemnější prach. Pak prach z hlaviček smísíte s prachem ze škrtátek - volně, volně po malých dávkách a bez mechanického tření aby celá směs nevzplála. Výsledný mix se svými vlastnostmi velice blíží vlastnostem černého střelného prachu a dá se použít ke střelbě z improvizovaných zbraní "domácí výroby".
Je vám jasné, že hlavičkami od sirek "syrské inženýry" jen tak nepřestřílíte. Navíc jakmile EU vycítí nebezpečí - uvidíte jak rychle budou sirky na příděl. Je tedy třeba něco jiného : V dobách železné opony byly kolem hranic se západem dlouhé pruhy jemě uhrabané hlíny, bez jediné rostlinky ( aby byly vidět stopy prchajících "trpících Čechů" ). Tyto pruhy se bez rostlinstva udržovaly "Travexem" - chlorečnanem sodným, který byl volně ke koupi v "zahrádkářské prodejně". Na Travexu jsme my "pubertální pyrotechnici" ( pyromani ) vyrostli.

Víte čím se liší chlorečnan sodný NaClO3 od chlorečnanu draselného KClO3 ? Z hlediska vlastností potřebných v "multikulturním světě" - ničím. Jenom výrobci rachejtlí jej nemají rádi, protože má výrazný žlutý plamen, který přerazí ostaní barvy ohňostroje. Na rozdíl od chlorečnanu draselného, který má téměř neviditelný tmavě modrý plamen. Přesto dneska nedávám návod na výrobu chlorečnanu sodného, ale draselného, protože tento má ještě jednu výhodnou vlastnost - je velice málo rozpustný ve vodě, což usnadňuje výrobu.

Jako chemikálii, bez které žádná výroba chlorečnanu draselného nebude - je chlorid draselný. Jděte do "zahrádkářské prodejny" a tvařte se, že vaše rostlinky potřebují "draselnou sůl". To je chlorid draselný KCl - nevinné zahradní hnojivo. Až se bude "multikulturní situace" zhoršovat, výbuchy a střelba se stanou běžnou realitou - hajzli z EU na to určitě přijdou a chlorid draselný zakážou, jako zakázali peroxid vodíku. V tom případě se musíte tvářit jako marodi na srdce a žádat v hypermarketu "sůl pro kardiaky" - což je taky chlorid draselný, jenom mnohem dražší. ( v Kauflandu jsem jej viděl ).

Z chloridu draselného je třeba vyrobit nasycený vodný roztok. Vodu přivedete téměř k varu a rozpustíte v ní draselné soli tolik, až i přes neustálé míchání - několik krystalků zůstane na dně. Během chladnutí se vám něco málo vysráží zpět, ale toho si nebudete všímat.

Pak je několik možností - nejsnadnější avšak velmi smradlavá možnost je koupit obrovské množství "SAVA" - tedy chlornanu sodného NaClO, pokud jej zahřejete nad 70 stupňů - tedy vzhledem k jeho nízké koncentraci jej stejně budete muset zahustit varem - chlornan sodný se začne rozkládat na chlorečnan sodný a chlorid sodný. Když uvidíte první krystaly - což je chlorečnan sodný - vařící směs ihned odstavte, než se přehřeje a bouchne. Pak smíchejte reakční směs s nasyceným roztokem chloridu draselného - vznikající - téměř nerozpustný chlorečnan draselný se vyloučí jako množství plochých bílých krystalů, které získáte z roztoku filtrací, přes filtrační papír do kávovaru a vysušením solí na filtru.

Tento způsob výroby je tak smradlavý jak si jen dovedete představit. Otevřete doma flašku se SAVEm a představte si, že ji budete vařit. Navíc přitom vzniká i plynný chlor - známá žlutá smrt ze zákopů první světové války, takže tuto výrobu lze prakticky dělat jen ve skleněných nebo keramických varných nádobách a jenom venku, kde oči udavačů pečlivě hlídají. Navíc i na tuto výrobu Euro-gauneři přijdou a lze očekávat, že zakážou chornan sodný - alias desinfekci typu "SAVO", proto musíme počítat s nejprimitivnějšími možnostmi a připravit se na elektrolytickou výrobu chlorečnanu draselného - stejně jako se to dělá v průmyslu.

Principem elektrolytické výroby je elektrolýza nasyceného roztoku chloridu draselného - při elektrolýze se rozkladem vody uvolňuje kyslík, který reaguje s chloridovými ionty za vzniku chlornanových a později chorečnanových iontů. Chlorečnanové záporné ionty reagují s draslíkovým kationty za vzniku chlorečnanu draselného, který je asi 20x méně rozpustný než chlorid draselný, proto se hromadí jako bílé krystaly na dně reakční nádoby.

Reakční nádobu si musíme nejprve vyrobit - přitom je potřeba poznamenat, že další reakce, které v nádobě probíhají je vznik chlorovodíku a dokonce i volného kyslíku, vodíku a chloru - což jsou silně korozivní a výbušná svinstva. Vyrobit reakční nádobu tedy není úplná sranda, ale jde to. Poněvadž je však nutné předem předpokládat, že EU-gauneři zakážou téměř všechno, je popis výroby dosti obsáhlý, proto bych jej s dovolením nechal na příště.

Dneska si jenom řekneme v čem je kouzlo chlorečnanu draselného. Raketoví modeláři mají své recepty na rozpouštění chlorečnanu v roztaveném sorbitolu - čímž vzniká hořlavá hmota známá z raketových motorků jako pevné raketové palivo. Pro případ "multikulturní krize" nás ale zajímá jiný recepis : smícháním 9 dílů jemně rozemletého chlorečnanu draselného a 1 dílu běžné strojní vazelíny vznikne "hňahňanina" vlastnostmi i vzhledem velice blízká plastickým trhavinám, která je relativně bezpečná a přesto se dá odpálit a bouchá jako hrom.

Takže Pšššššššt - před koncem následuje obvyklý disclaimer : ABSOLUTNĚ ZAKAZUJU - cokoliv zde uvedeného doma zkoušet. Naopak - kupte si modlitební kobereček s obrazem "Mokrého kamene" a hlaste se na nejbližší pobočce ČSSD, KDU-ČSL, nebo "hnutí ANO" - jako dobrovolný ubytovatel trpících syrských chemiků. Navážete-li s nimi opravdu důvěrný "trans-nacionální" kontakt - určitě vám, z věčnosti za teplé lidské slovo, domácí výrobu výbušnin rádi předvedou, až se budou chystat na daší "výlet do metropole".

Daň ze mzdy a hyperbolický růst nezaměstnanosti.

12. ledna 2016 v 5:31 | Petr |  Filosofování
Né že bych si chtěl přihřívat vlastní polívčičku, ale od dob starého C. a K. Rakouska-Uherska až do konce II. světové války to bylo tak, že každé město i městečko mělo svoji honoraci. "Knížepán", "pan továrník", "pan doktor", "pan farář", páni "gymnasiální profesoři", páni konšelé, dokonce i další profese byli "honorace" - jako třeba "správní rada pivovaru" v Postřižinách.

Byli-li jste "honorace" tohoto typu - bylo běžné, že jste měli něco jako "vilu" a doma jste měli "děvečku". "hospodyni" nebo "paní na domácnost" - nikdo se nad tím nepohoršnoval a všichni to považovali za normální.

Čas oponou trhnul a máme "novou dobu". Začínající učitel - místo "děvečky" - chodí přes prázdniny pro podporu na pracák a během školního roku chodí pro doplatek do "životního minima", aby uživil rodinu. Nejbohatší oligarchové ještě tak přiznají, že si platí ochranku, ale že by měli "komorníka" nebo "služku" - nepřizná nikdo, a vůbec bych se nedivil, tomu, že "služku nepříznají" neb "služku nemají". Případně jen na "zlomek úvazku", běžného ještě před 100 lety.

Je to výraz "demokratizace" společnosti ? Je to pozůstatek "komunistické minulosti" ? Pokusím se matematicky odvodit, že důvodem je chudoba a to i mezi miliardáři.

Představte si že máme následující řetězec : Tomáš Baťa měl ředitele fabriky Hugo Vavrečku, ten měl šoféra, a ještě jeho šofér vydělal dosti na to, aby si mohl dovolit "posluhovačku". Tok pěz byl tedy následující - Baťa platil Vavrečku, ten platil šoféra, ten platil posluhovačku. Na každém stupni si stát vzal nějaké ty "daně a odvody". Tedy náklady na šoférovu posluhovačku z hlediska Bati byly :

Čistá mzda posluhovačky / (1 - Daň posluhovačky ) / ( 1 - Daň šoféra ) / (1 - Daň Vavrečky ) / (1 - Daň Baťových podniků )

Pokud úplně úplně zjednodušeně budeme považovat všechny daňové sazby za ( řádově ) srovnatelné, pak z hlediska Baťových závodů kde "peníze vznikaly" byly náklady na posluhovačku

Čistá mzda posluhovačky / ( 1 - Daň )4

Pak se stala ta nehoda, že jsme se vydali na cestu socialismu, komunismu a později "sociálního státu", ale ani pokud by se to nestalo - je vám jasné, že pokud by "Daň" rostla lineárně - náklady na posluhovačku by rosty hyperbolicky se čtvrtou mocninou této daně, až by "nejslabši dostal padáka". Patrně jako první by šofér propustil posluhovačku. Pak by Vavrečka propustil šoféra, a dohnáno do extrému, by Baťa nakonec propustil Vavrečku jako ředitele, což by se v realitě nejspíš projevilo tím, že by firma prchla do "daňového ráje".

Jestli jste jako moderní politici, a milujete křivky strmě jdoucí vzhůru, zde vám mohu jednou posloužit. POZOR - křívka nezačíná z nuly ale ze 100%, které nejsou mezi těmi tisící procenty ani vidět. To znamená, že při nulových daních a odvodech ze mzdy - na korunu pro služebnou musí Baťovy fabriky vydělat právě jednu korunu. Celkové odvody ze "superhrubé mzdy" se nyní v česku odhadují asi na 60% - takže, jak vidíte, při této zátěži daněmi a odvody by Baťa dnes musel, svým podřízeným, vyplatit 40 korun, na každou korunu, kterou by dostala šoférova služebná - děsivé ne ?

Navíc toto je modelový příklad. Ve skutečnosti nemusíte být ředitelem u Bati, abyste spotřebovávali "něčí práci" a dávali mu tím obživu - ve skutečnosti jsou takové "řetězce" ještě delší a vliv vysokých daní je patrně ještě ničivější.

Myslíte, že to je kravina na čtvrtou ? Není - zkuste donést jednoduchý "domácí spotřebič" někam do správky - nelze ? Nevyplatí se spravovat ? Zkuste si "najmout služebnou" - a to i se všemi odvody ze mzdy ? Tudíž jsme svědkem několika-stupňového "katování kostů". Výroba se přesunula do Číny. Už i v Číně pracují roboti, kteří vyrábějí laciný šmejd, jehož opravy se "nevyplatí", protože by "se musel živit opravář". Experty z vedení firem vytlačují počítače a "umělá inteligence" nakonec vytlačí všechny.

Vysoké náklady na mzdy, nejenom že rozbily řetězec vzájemného si poskytování služeb, dříve běžný v každém maloměstě, ale navíc způsobily, že kromě šmejdu vyráběného roboty v Číně, jsou ostatní věci, na které se musí "rukou sáhnout" neúměrně drahé. To je ten důvod proč dneska gymnaziální profesor, nejenomže nemá služku, ale ani nikdy nevydělá na tu vilu.

Ergo minulí i současní bolševici si to představovali tak, že budou danit, až se budou hory zelenat, a z daní budou platit "peníze za práci, po práci legraci". Díky "multiplikačnímu efektu danění" se však stala ta nehoda, že místo "ten dělá to a ten zas toto a všichi dohromady uděláme moc" - jsme v situaci "ten, ani ten, nemá na nic peníze". Takže Babiš nemá četu služebnictva, ne protože se stydí, ale protože je příliš chudý, aby si je mohl dovolit !!!!! Ještě tak má, na ty svalovce z ochranky. To je "věc života a smrti", ale jinak na nikoho dalšího.

Nakonec bude ráj "moderní levice" vypadat tak, že megakorporace budou sídlit na Kajmanských ostrovech a my ostatní - postižení chronickou nezaměstaností, při chronické stagnaci, neb kvůli daním "se nic nevyplatí dělat" - budeme sídlit pod mostem.

Ergo nevěřte bolševikům politikům že "jedno procento daní navíc společnost nezhroutí" - Procento k procentu a výsledkem jsou rozsáhlé regiony, které místo aby byly plné unavených, ale spokojených "poctivých pracujících", jsou plné frustrovaných "pobíračů dávek dělajících bordel".

Matematika v robotice 23. Reálná čísla 3. Zákeřnost

7. ledna 2016 v 5:59 | Petr |  Roboti a Matematika
Pojem zákeřnost v počítačových algoritmech by si zasluhoval vlastní definici, nebo dokonce vlastní seriál. Osobně jsem udělal se "zákeřností" tolik zkušeností, že bydlet v Praze už je ze mě profesor "průserů" na některé "počítače řešící" fakultě.

Místo složitých definic posloužím příkladem. V dřevních dobách nebyly "hardwarově akcelerované" 2D i 3D grafické knihovny - pokud jste chtěli mít lepší úsečku než kreslil driver SVGA.DRV z Turbo Pascalu - museli jste si ji naprogamovat sami.

Jedna z mých assemblerových - ďábělsky rychlých - avšak neúspěšných - procedur pro kreslení úsečky využívala algoritmu zvaného "midpoint subdivision".

procedure LINE ( X1, Y1, X2, Y2 );
begin
IF (X1=X2) AND (Y1=Y2) THEN EXIT;
X_CENTER = ( X1 + X2 ) DIV 2;
Y_CENTER = ( Y1 + YZ ) DIV 2;
PutPixel ( X_CENTER, Y_CENTER);
LINE ( X1, Y1, X_CENTER, Y_CENTER );
LINE ( X_CENTER, Y_CENTER, X2, Y2 );
end;

Takže pro Pascalem nevládoucí - je to takto : Máte úsečku odcamcaď pocamcaď - spočtete její střed a tam uděláte tečku a pak voláte stejný algoritmus pro levý a pravý úsek, které udělají další a další tečky až "postupným půlením" úsečky namalujete všechny body.
OK to vypadá docela ideálně až na dvě drobné vady - buď počítáte "střed" bez zaokroulení - tedy X_CENTER = ( X1 + X2 ) DIV 2; a potom se pro určité kombinace souřadnic algoritmus "kousne" protože nikdy nenastane stav (X1=X2) AND (Y1=Y2) nebo můžete počítat se zaokrouhlením - ve stylu : X_CENTER = ( X1 + X2 + 1 ) DIV 2; ale potom dostanete - "hnus fialový namalovaný" ve stylu úsečky, kterou vidíte nahoře - vidíte tam ty nepravidelnosti ?

Jediná šance je použít "subpixelovou přesnost" - tedy pracovat třeba s 8 násbokem hodnot souřadnic a před procedurou PutPixel - je obě vydělit, ale tím je veškeré "kouzlo" tohoto algoritmu, který je v assembleru opravdu ďábelsky rychlý - ztraceno.

Tedy jasné co to je "zákeřnost" ? Tohle ovšem byla zákeřnost celočíselného algoritmu - u reálných čísel to však není o nic lepší. Říká se například, že účetnictví se nedá dělat v reálných číslech, protože se dostáváme do problémů, že potřebujeme od 3,57835928 miliard odečíst pět korun - kolik nám zbyde ? Díky implicitnímu zaokrouhlování mantisy zase 3,57835928 miliard - je to "oslíčku otřes se" nebo je to chyba výpočtu a tím pádem průser ?

Proto se pro účetnictví používají celá čísla a počítá se na jden halíř - ovšem "jak kdy" například banky počítají úroky z vkladů ( které musí vyplatit ) s oblibou po měsících a zaokrouhlují je dolů. Zatímco úroky z hypoték ( které si berou ) počítají po dnech ( kdyby to bylo možné počítali by to po pikosekundách ) a zaokrouhlují nahoru - protože "tím se více vydělá". Vůbec bych se nedivil kdyby ve velkých bankách bylo celé oddělení "výpočetní ne-přesnosti" které by se zabývalo otázkou jak dělat "nežalovatelné numerické chyby ve prospěch firmy".

OK mají roboti něco společného s bankou ? Okamžitě mě napadá jedna věc - váš robot ujel po celdenním "drandění" enkodérů 3,57835928 miliónů milimetrů a dostane příkaz - jeď ještě pět milimetrů a kolik bude "konečná vzdálenost" opět 3,57835928 miliónů milimetrů ? Je to "Zenonův paradox" nebo průser ve výpočtu ?

Takže je jasné, že na počítání čehokoliv "na kusy" potřebujeme celá čísla - což je zdánlívě přirozené, ale když vezmeme ty reálnými čísly počítané JPEGy - není to úplně intuitivní. Až budete přemýšlet jaký numerický formát použít - je třeba udělat tu složitou úvahu zdali je nutná "absolutní chyba" o jedničku - což znamená, že musíte používat celá čísla. To jsou úlohy typu přidej halíř k miliardě, nebo jestli je lepší použít relativní chybu typu "machine epsilon" - což vede k použití reálných čísel.

Pak je potřeba probrat ještě jednu věc - u reálných čísel a zejména u robotů ABSOLUTNĚ ZAKAZUJU používat konstrukce IF A=B THEN.... To je poukázka na zbláznění robota a přejetí maminy s kočárkem, nebo projetí zdí, nebo jiný průser. Tušítě proč ?

Kouzlo je totiž v tom, že pokud A i B vzniká každé jiným výpočtem je vysoce pravděpodobné, že se "nikdy nesejdou" a vždy se o "machine epsilon" budou lišit. Pokud tedy jste vůl a píšete A=B kompilátor porovnává tato čísla celočíselnou instrukcí CMP, která je považuje za stejná jedině pokud jsou všechny bity stejné. Správně a bezpečně je tedy IF abs ( A - B ) < Small_number THEN.

Otázka pak je co to má být Small_number - rozhodně to NESMÍ BÝT machine epsilon. Machine epsilon je relativní chyba - nikoliv abslutní hodnota !! Small_number tedy musí být nějaká hodnota, která je "pod rozličovací schopností daného algoritmu". Z toho pak vyplývá, že v extrémně nepříznivém případě musíme mít extra hodnotu typu Small_number pro každé porovnání.

Z tohoto pohledu vypadá porovnání A > B zdánlivě v pohodě, ale opět - za určitých okokností není - představte si, že hodnota A plynule klesá a hodnota B plynule roste - v tom případě, výraz bude dlouho Pravda a pak najednou přeskočí na Nepravda jo ? Může to tak být, ale taky to může být tak, že kolem hodnoty kdy A ( skoro ) = B, díky zaokroulování vyhodnocení podmínky "zakolísá" a bude dávat hodnoty pravda, nepravda, pravda nepravda a pak třeba už bude pokračovat dále jako nepravda.

Že to je "ezoterický problém", který v praxi nenastává ? Váš robot ale určuje svou trasu pomocí vyhodnocování, jestli je moc vpravo, nebo moc vlevo a cíl pozná podle POLOHA=CÍL ne ? Počítá s těmito zákeřnostmi váš algoritmus ? Když směr dalšího pohybu určují výrazy A > B nebo A < B - popisuje účinek "nestabilit" numerických algoritmů starý programátorský vtip : "Vstupujete li do počítačem řízeného výtahu - zapněte si bezpečnostní pás".....
Nakonec se dostáváme k "politicko-matematické" vložce. Západní společnosti se stále zlepšují - takže na obrázku máte "bilión" neboli 1012 dolarů ve stodolarovkách, což je 1/10 ceny za Americká "válečná dobrodružství" na blízkém východě po 11. září 2001. Pro srovnání - šipka ukazuje lidskou postavu namalovanou vedle "letiště plného palet se stodolarovkami" - pro srovnání velikosti. Počítání s takovými sumami je nepraktické i pro doporučená "celá čísla", proto si Američani pro spočtení svých dluhů vymysleli vlastní systém "plovoucích čísel" zvaných DECIMAL32 což je analogie "single" a DECIMAL64 což je analogie "double"

Kouzlo je v tom, že to je otrocký převod "vědecké notace" z displeje kalkulačky do PC tedy DECIMAL 32 má 1 bit znaménka 7 čísel mantisy od 0000000 do 9999999 a exponent. DECIMAL 64 je téměř stejný - jen má 16 cifer mantisy, - výhoda je, že miliardy a bilióny v této číselné soustavě se zaokroulují stejně jakoby je "intuitivně" zaokroulil člověk a navíc patrně tyto megasumy nevypadají tak děsivě.

TAkže tolik k reálným číslům - máte li "matematický koprocesor" nebo CUDA grafickou kartu ve vašem robotu - hrr na ně, ale nezapomeňte - opatrnost je na místě.

Mimochodem když vidím ty astronomické peníze a astronomické dluhy - napadá mě jediné čísla ještě "plavou", ale státy se už "potápějí" ?!

Poznámka při druhém čtení - jako obvykle mě ráno na míse napadlo ještě jedno řešení, jak "vydrbat ze systémem". Výraz IF A=B THEN by se možná dal přepsat jako IF A/B = 1 THEN - není vyloučeno, že tam by problémy s "machine epsilon" byly menší, ale zase by tam mohly být problémy se situací kdy A a zejména B by byly zanedbatelně malé až nulové. Jelikož jsem o takové variantě ani nic nečetl - nechávám prošlapávání "Cimrmanovských slepých uliček" tentokrát na čtenářích.

Devět řemesel desátá bída ?

5. ledna 2016 v 5:19 | Petr |  Filosofování
Od prázdnin 1993 do února 1994 jsem drahé máti dělal zadarmo a beze slova "děkuji" sestru v nově zakládané ordinaci, a když jsem večer před zkouškou z Patologie ( 1800 stran ) prohlásil, že rozhodně nepůjdu uklízet ani ordinaci ani byt - byl jsem drahou mamá - toho času na odchodu za amantem - prostě vyhozen na ulici. Za pár dní tj. 14.2.1994 jsem se ubytoval na poloprázdných kolejích VUT "na Palačáku" , odkud VUT vyhodila po prvním semestru přes 1000 neúspěšných prváků.

Musím říci, že tím začalo nejlepší období v mém životě - bydlel jsem se strojaři, četl jsem jejich - směšně jednoduchá - skripta a frajersky z nich deklamoval dlouhé pasáže ( jojo to byla ta paměť medika ), každý den jsem od oběda do 21,30 kdy jela poslední "rozumná" tramvaj seděl ve studovně Univerzitní knihovny a chvílemi studoval a chvílemi koukal na ženské. Dokonce i "první paní Kubáčovou" jsem tam poznal. Ve studovně nás sedělo více a jeden z nich byl tmavovlasý tichý borec, který daleko méně než my koukal na ženské a daleko více do knihy - mluvil tichým hlasem a v posledních letech mě zcela šokoval tím, že se dal na kariéru chirurga ověnčeného mnohými zahraničními atestacemi a že skončil jako děkan nové Lékařské fakutly Ostravské Univerzity.

Teď samozřejmě nastane otázka - proč já nejsem akademický funkcionář - ale to bychom se dostali k ožehavým otázkám smysluplnosti biochemie - poctivosti biochemiků a vůbec zdali se člověku chce makat, aby jej zato lumpi škrabkali za ouškem. Takže jsem skončil jako rozčilený vidlák z prochlastaného východu. Nicméně - tichý kolega, který je dnes děkanem má můj nesmírný respekt.

Bohužel ne už takový respekt mají jiní funkcionáři, kteří spadají pod heslo mého bývalého šéfa, že "jedno zaměstnání dá člověku zabrat, ale sedm zaměstnání jde úplně samo". Opravdu nechci nikoho urazit ale dovolil bych si - jako příklad - citovat 1ejí vlastní rukou psany životopis jisté "bezejmenné vědkyně" :


Senátorka, profesorka University Karlovy, lékařka a vědkyně, ředitelka Ústavu experimentální medicíny AVČR, v.v.i., zakladatelka Ústavu neurověd na 2. lékařské fakultě UK a vedoucí Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad. Za svou práci získala celou řadu ocenění a cen, je volenou členkou prestižní Academia Europea a v roce 2011 se stala Manažerkou roku. Senátorkou je od listopadu 2012 (kandidovala jako nezávislá za ČSSD).
Vybudovala Inovační biomedicínské centrum (IBC), které slouží pro transfer výsledků výzkumu do praxe, pro podporu nově vzniklých spin-off firem v oboru biomedicíny a pro spolupráci s podnikatelskou sférou. Její vědecká činnost je zaměřena na výzkum přenosu informací v mozku a míše, degenerativní onemocnění mozku, na kmenové buňky, biomateriály a tkáňové inženýrství. Je mezinárodně uznávanou vědkyní a v ČR patří mezi nejcitovanější vědce, publikovala 345 publikací, které byly citovány 7086 krát, má H-index 47. Je předsedkyně České společnosti pro neurovědy, Společnosti genové a buněčné terapie Lékařské společnosti J.E. Purkyně a předsedkyně poroty soutěže Česká hlava.

Skutečně lze zasedat ve všech těch radách a komisích, zakládat a vést ty "ústavy a instituce", sedět v senátu, sedět v mezinárodních institucích, sbírat ocenění a ještě vybádat a napsat 345 smysluplných a vysoce citovaných článků ? Otázka samozřejmě zní jestli toto lze dělat opravdu poctivě a sám, nebo jestli jsme vlastně svědky těžko představitelné kariérní "jízdy" jediné osoby po ohnutých hřbetech desítek podřízených, eufemisticky nazývaných "kolegové". A pak je otázka zdali bychom si, za takovu jízdu po zádech podřízených - měli takových šéfů vážit, navíc když zhusta trpí syndromem "kde je funkce, tam jsem já" ?

Jisté zkušenosti a jistý pesimismus mně osobně velí - lidí, jejichž kariéra je "větší než sám život" - si příliš nevážit a o to více si vážit opravdových "selfmademanů" - lidí, kteří pracují vlastníma rukama, v jediném oboru, v jediné instituci a v ( opravdových ) kolektivech typu "rovný mezi rovnými". Hluboce se omlouvám všem vysokým akademickým i jiným funkcionářům, ale za sezení v senátu a dalších 20 "politicko organizačních" komisích" a za vaše jméno povinně nadepsané nad články, kde drtivou většinu práce vykonali "kolegové" - si mnoho mé úcty nezískáte.... Na druhé straně kdo by stál o "škrabkání za ouškem" od rozčileného nýmanda z vidlákova žejo ?

Poznámka při druhém čtení - asi opravdu vidím do budoucnosti, protože týden po dopsání tohoto příspěvku na "Paní Elitní Vědkyni" něco drobného prasklo - za léčbu "vejvarem z netopejra" - známým též jako "kmenové buňky" vybírala od každého chudáka 150 000 a mysíte, že se jim ulevilo ? Od peněz 100% !