close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Leden 2015

Vidlákovo elektro 93. Antény 2.

29. ledna 2015 v 5:29 | Petr |  Vidlákovo Elektro
Představte si situaci, že umotáte cívku a k ní dáte kondenzátor, tak aby výsledný paralelní LC obvod měl rezonanci na frekvenci, na které chcete vysílat. Pak si představte virtuální situaci, že desky kondenzátoru od sebe vzdalujete a drát v cívce zase rozmotáváte až máte rovný kus drátu s deskami kondenzátoru na koncích. Jelikož desky kondenzátoru vzdálené od sebe metr - stejně nemají žádnou pořádnou kapacitu - tak je ucvaknete A co vznikne ? Anténa !

Tedy přesně takto se vysvětluje vzník "pramáti všech antén" - půlvlnného dipólu. neboli pokud vezmete zdroj signálu a ke kabelu, který vám tento signál vede buete přidělávat drát - zjistíte, že pro určité délky se drát bude chovat jako cívka - roztažená do roviny a pro určité délky drátu se bude chovat jako kondenzátor. Pro určité délky se však bude chovat jako LC obvod naladěný do rezonance, který nemá žádnou zjevnou kapacitní ani induktivní reaktanci (zdánlivý odpor kondenzátoru nebo cívky) a chová se prostě jako odpor.


Podíváme - li se na půlvlnný dipól podrobněji - zjistíme, že vysokofrekvenční signál na něm kmitá tak, že na dipólu vzniká stojaté vlnění, které má maximum napětí na obou koncích dipólu a maximum proudu uprostřed dipólu. Taky si povšimněte, že napětí na obou koncích dipólu kmitá v opačné fázi. V místě připojení napájení na obrazku jako "feedpoint" má ideální dipól impedanci neboli vstupní odpor 73 ohmů a chová se opravdu jako čistý odpor. NA koncích drátu je impedance teoreticky hodně hodně vysoká - staří radioamatéři uvádějí že impedance na konci dipólu ke kolem 1200 ohmů.

Ergo - doplníme nějakou tu Kubáčovu chybějící větu: Tedy máte radioamatérský vysílač s výkonem 100 Wattů jaké bude VF napětí v místě připojení na anténu ?
P= U2/R tedy U= odmocnina( P*R) = Odmocnina ( 100*73 ) = 85 Voltů
A teď slovo do pranice - jaké bude napětí na konci antény ?
Odmocnina (100*1200) = 350 voltů
Tedy poučení, které se jen tak někde nedočtete - bacha na antény - vysílající antény kopou - a to tak že dosti a čím je výkon větší a čím je konstrukce antény lepší ( impedance na konci drátu vyšší ) tím kopou více.
říkáte si že 350 voltů ze 100W vysílače není nic moc - uvědomte si, že toto je nejjednodušší příklad, pokud se dostaneme k mým oblíbeným magnetickým smyčkám - tam se vám v rezonančním obvodu "nakmitá" několik kilovoltů i z CB radiostaničky od Vietnamce.


OK tedy pro antény platí pravidla jako pro rezonanční obvod - tedy můžeme mít rezonanční obvod s vysokým "koeficientem Q" - tedy ostře naladěný do rezonance na jediné frekvenci "jako zvon" - takové antény označují radioamatéři jako "ostré" - tedy vysílají ideálně na jediné frekvenci. Pak máme antény "šírokopásmové" - ty mají daleko nižší koeficient kvality obvodu Q ( asi jako zvon, který tlumíme rukou ) - ty pracují na daleko širším pásmu za cenu ztráty intenzity signálu - antény "tupé". Extrémním případem "antény", která je extrémně "tupá" tedy dá se s ní vysílat na jakékoliv frekvenci a přitom vůbec nic nevyzařuje - je "umělá zátěž". Prostě jsme se vykašlali na nějaké ladění a vzali jsme odpor 50 ohmů, který jsme zapojili místo antény a bylo. Realita je poněkud složitější - aby takový odpor vydržel vysílání třeba těch radioamatérských 100W musí to být "pořádný odpor" často sestavený z více paralelně spojených větších odporů a někdy i chlazený vodou či olejem - viz "plechovková" umělá zátěž na obrázku nahoře.

Otázka samozřejmě zní : k čemu je dobrá umělá zátěž ? Ke zkoušení vysílaček samozřejmě. Někdy je třeba vysílat do "černé díry". Pak samozřejmě vzniká otázka zda není lacinější prostě vysílat bez antény. Upřímně - rozhodně ne - ptotože tak jako světlo, když narazí na rozhraní dvou prostředí se částečně (nebo úplně odráží) i radiové vlny když narazí na rozhraní dvou impedancí tak se odráží a pokud jedna z těch impedancí je nekonečno (konektor bez antény) nebo nula (zkratovaný kabel) tak se odráží 100% signálu - tím vznikne stojaté vlnění ne v anténě - ale v kabelu a ve vysílaččce a pak je otázka jenom jak dobře je udělaný koncový stupěň VF zesilovače ve vysílači jestli shoří nebo neshoří.

V praxí je to tak, že pokud omylem "zavysíláte" do radiostanice bez antény - tak na to jsou dnes výrobci připraveni a ochranné obvody většinou vysílačku zachrání, pokud ale zavysíláte do zkratu - bude smrad a pá pá dárku od Ježíška.....

Po dnešek by "strašení radiovlnami" asi stačilo zbývá už jenom rada paní Kubáčové novomanželkám - koupil si manžel vysílačku a teď místo s vámi "vykecává s chlapama na pásmu" - vy taky místo nošení lahváčů v jehlových lodičkách surfujete po "Modrém koníku" ne ?

Norský neboli Peltzmanův efekt.

27. ledna 2015 v 5:35 | Petr |  Svět okolo
Je zjevné, že Norsko je země nám mentálně velmi vzdálená - místo telenovel tam frčí "pomalá televize" - tamější sociálka zabavuje děti a ani soudy na ni nemají. K tomu, aby se v politicky hyper-korektním státě začalo alespoň trochu mluvít o přistěhovalecké politice - musel přijít šílenec, který zvraždil 77 lidí.... Nicméně neposmívejme se civilizovaným Norům - kdybyste měli trávit v polárním pološeru a neustálem nečase takovou dobu jako oni - kdoví jak by hrabalo vám ?

Norsko je ale zajímavé jako místo experimentu. U nás každý nadává na EU, že zakázala žárovky. Norská vláda de facto zakázala - neboli "nedoporučila" žárovky už o 10 let dříve než EU a to přesto, že Norsko není člen EU a má tolik elektriky z hydroelektráren, že "z elektriky" dokonce vyrábí amoniak a těžkou vodu. Když vláda "nedoporučila" žárovky a naopak "doporučila" úsporné (rtuťové) zářivky / žárovky - byla úvaha následující : Úsporné zářivky mají při stejné svítivosti obvykle 5x menší spotřebu než žárovky - ergo kompletní výměnou žárovek za zářivky klesne množství elektřiny použité ke svícení na 20% původního množství.

OK tolik teorie, ale pak nastala praxe. Ukáznění Norové opravdu poslechli - když už měnili žárovky tak místo 1 žárovky 100W koupili 2 zářivky 20W a místo svícení "nejméně jak je možné" si řekli, že když mají tu polární zimu, tmu a deprese s tendencí k alhokolismu - budou proti tomu bojovat jasným světlem - a taky že ano - v severských státech obecně se v době zimního šera svítí o 106 - což má nepochybně příznivý vliv na hladinu melatoninu v mozku a na deprese, ale světe div se - norský výsledek - úsporné zářivky vedly k růstu spotřeby proudu....

Tomuto fenoménu se od té doby říká "Norský efekt" a vidíme ho všude kolem sebe. V Anglii se našel blázen, který jedil na kole s přilbou, bez přilby, různě oblečený - na kole měl nenápadně namontovaný ultrazvukový měřič vzdálenosti a sledoval jak uctivým obloukem jej auta objíždějí. Přitom přišel na pozoruhodnou věc - čím více měl na sobě "ochranných prvků" tím jej řidiči předjížděli těsněji a nebezpečněji. Svůj výzkum dotáhl ad absurdum, protože došel k tomu, že bezpečnější než používat přilbu je jezdit - poněkud vratce - na růžovém kole - v dámské, dlouhé, blonďaté paruce. Na tento výzkum dokonce reagovali angličtí vtipálci a začali nabízet 100% nejbezpečnější cyklistickou přilbu.

Když už jsme u té přilby - je tady starší a daleko pozoruhodnější příklad - Angličani na začátku 1 světové války měli v zákopech plsněné barety a měli spoustu úrazů hlavy od kulek a střepin - tolik že ošetřování zraněných přetěžovalo jejich zdravotní službu. Tak zavedli pro vojáčky typické kovové přilby - víte co se stalo ? Počet úrazů hlavy vzrostl 5x. Tato statistika je už mírně unfér, protože 5 násobný nárůst je na konto vojáčků, kteří by před zavedením přileb byli mrtví - nicméně efekt - to jest odlehčení felčarům - se nejenom nedostavil, ale dostavil se pravý opak.

Úplně stejně to vypadá s jakýmkoliv nařízeným opatřením - pokud napřiklad donutíte automobilisty instalovat do vozidla HCHKRDTN, které snižuje riziko zranění o 95% - rozhodně neočekávajete pokles počtu zraněných o tuto hodnotu - ve skutečnosti budete rádi, když pokles bude vůbec statisticky prokazatelný, protože vědomí, že mám v autě gadget HCKRDTN vede ke zhoršení stylu jízdy a snížení opatrnosti - které 95% efekt spolehlivě zlikviduje.


V USA je ekonom Sam Peltzman, který se snažil tyto jevy matematicky uchopit a došel k teorii, že centrální regulace, které jsou proti lidské přirozenosti (což jsou téměř všechny) nikdy nedosáhnou předpokládaných efektů - což se od té doby označuje krom pojmu "Norský efekt" též jako "Peltzmanův efekt". Profesor Peltzman navrhl i vysvětlení tohoto jevu: lidé neustále podvědomě hodnotí zisk kontra riziko z každé akce - tudíž zavedením bezpečnostního opatření se rovnováha posune směrem k rizikovějšímu chování a efekt bezpečnotního opatření tím prakticky vymizí.

Jaké je poučení z této pohádky ? Máme raději "nedělat nic" ? Máme si o kolegovi - silničním agresorovi myslet - "debil" - když vykládá, jak jej poslední výkřik automobilní elektroniky - "krabička HCHKRDTN" zachrání, až bude ve 160 havarovat ? Doporučuju přece jenom něco dělat, ale být silně obezřetný k centrálně nařízeným "hurá opatřením" - zejména pokud tato opatření - už pohledem amatéra mají nezanedbatelný potenciál k nějakému "drobnému přikrádání a korupci" - což jsou v dnešní době - bohužel - skoro všechny.

Otázka mikroskopu 1.

22. ledna 2015 v 6:07 | Petr |  Hvězdičky
Když už jsem tak horlil za zorné pole dalekohledů a rozčiloval jsem se jaké matoucí informace má veřejnost o dalekohledech, které jsou na trhu - tak jsem zabrousil i do oblasti mikroskopů a zjistil jsem, že tam není situace o mnoho lepší. Proto jsem pro náš biochemický časopis napsal článek o zorném poli mikroskopů, který se ale "ztratil v procesu" - snad třeba někdy vyjde.

Během bádaní nad mikroskopy jsem otevřel starou učebnici pro střední školy zdravotní a tam jsem četl větu "mikroskop je složená lupa" - to je tak nepředstavitelně neuvěřitelný blábol ve 4 slovech, že považuju za svoji povinnost zabývat se otázkou mikroskopu - když už pro nic jiného - tak proto, aby až budete "těžit čočky" z nějakého starého mikroskopu - abyste věděli co můžete uvnitř čekat.

Takže máme tři optická zařízení - Lupu - mikroskop klasické "Leeuwenhoekovy" konstrukce - mikroskop moderní konstrukce. Tyto tří přístroje - ač učebnice tvrdí opak - se od sebe principiálně liší - jako den od noci.

AD 1 - LUPA :

LUPA

Lupa je prostá spojná čočka, která může být i více-elementová - achromatická, aplanatická ale v každém případě prostá spojka, kterou můžete sluníčkem zapalovat věci - neb má své jasě definované ohnisko. Tím že dáte lupu před oko - je možné pozorovaný předmět přiblížit blíže k oku a místo samotného předmětu - na který už z takové blízky nemůžete zaostřit pozorujete jeho - lupou vytvořený - zdánlivý obraz - který "se oku jeví" ve větší vzdálenosti, na kterou lze zaostřit.

Zásadní je že lupou pozorujeme NEPŘEVRÁCENÝ ZDÁNLIVÝ OBRAZ. Co to znamená ZDÁNLIVÝ OBRAZ ?
Pokud máme v optickém systému SKUTEČNÝ OBRAZ - do takového místa strčíme matnici, nebo CCD čip vykreslí se nám scéna na matnici - případně lze vyfotit CCD čipem - takové místo je u lupy jediné - sítníce oka - a tam byste matnici rvát určitě nechtěli.

Jak vypočteme zvětšení lupy ? Tedy lupa principiálně nemá jedno zvětšení - podle polohy lupy a oka může zvětšení být velice různé - maximální zvětšení, které lze lupou dosáhnout však je takové kdy zdánlivý obraz je od oka na vzdálenost minimálního zaostření oka (tzv. punctum proximum ) - ta je u každého jiná - neboť čočka oka věkem ztrácí pružnost a potřebujeme "brejle na čtení" proto se formálně považuje za vzdálenost zdánlivého obrazu - tzv "čtecí vzdálenost" kterou bratři anglosassové určili jako "10 palců" alias 254 mm.
Ergo vzoreček je:
X = 1 + 254 / F
Kde X je zvětšení a F je ohnisková vzdálenost lupy.

AD 2 - Leeuwenhoekův mikroskop

Mikroskop 1

Pokud se budete snažit vyrobit lupu se stále větším zvětšením - bude čočka stále tlustší a tlustší - a pozorovaný objekt budete muset držet u čočky stále blíže a blíže až narazíte na limit, kdy pozorovaný objekt bude ležet na povrchu čočky. Ve skutečnosti díky optickým vadám čoček vám lupa přestane fungovat daleko dříve. Jak tedy z toho ven ? Vyrobíte "dvoučočkový mikroskop" - jedna čočka - objektiv - vám vytvoří SKUTEČNÝ OBRAZ uvnitř mikroskopu, který pozorujete druhou čočkou - okulárem. Okulár - je pořád jenom lupa.

Leuwenhoekův mikroskop je principálně to samé jako Keplerův dalekohled - jediný rozdíleček je v tom, že u dalekohledu je ohnisková vzdálenost objektivu veliká u mikroskopu je ohnisková vzdálenost objektivu malinkatá. Jinak je vše stejné - včetně toho, že mikroskop, stejně jako hvězdářské dalekohledy poskytuje stranově i výškově PŘEVRÁCENÝ OBRAZ.

Jak vypočteme zvětšení mikroskopu ? Kniha pro střední školy vám řekne pitomost ve stylu :

Zvětšení mikroskopu = zvětšení okuláru * zvětšení objektivu

Okulár je lupa, takže její zvětšení už umíme vypočítat, ale co matoucí pojem "zvětšení objektivu" ? Vtip je v tom, že objektiv poskytuje SKUTEČNÝ OBRAZ někde uvnitř tubusu mikroskopu. Druhý vtip je v tom, že zvětšení objektuvu závisí na "délce tubusu" tedy čím je tubus delší - tím obraz tvořený objektivem dále od něj - tím je obraz větší a tím je i zvětšení větší. Přesto jsou na mikroskopických objektivech vyryty imperativní nápisy jako 10x nebo 40x - to je ve skutečnosti něco jako "obchodní taktika" výrobců mikroskopů - aby totiž mikroskopisti nebyli zmatení - ustálila se léty "standardní délka tubusu" - kterou zavedla v pradávných dobách firma ZEISS - a ta je 160 mm.

ERGO zvětšení objektivu je
X = 1 + 160 / F
Ergo kontrolní otázečka soudruzi ? Jaká je ohnisková vzdálenost objektivu 40x ? Plus mínus autobus 4 mm !
JASNÉ ?
"Standardní délka tubusu" je věc tak stará - že snad kromě několika málo výrobců mikroskopů o tom neví nejenom žádný uživatel mikroskopu, ale mám podezření, že ani čínští výrobci - kovově-skleněných / plastových ) věcí - drze prohlašovaných za "ekonomické" nebo "žákovské" mikroskopy

Pokud se ptáte - proč považuju "mikroskopy moderní konstrukce" za zcela jiné než Leuwenhoekův mikroskop - mohl bych se do toho pustit už teď, ale nedostatek informací, na které jsem narazil, mě natolik vytočily, že budu muset nasranost z nespočetného množství "Kubáčových chybějících vět" nějak absorbovat - nejlépe dlouhým venčením psa na chladném povětří. Proto očekávejte pokračování příště.

Hypotéza o manažerech.

20. ledna 2015 v 5:43 | Petr |  Filosofování
Je známo, že k proniknutí do čínské státní byrokracie bylo nutno složit "státní zkoušku" - která od doby několik set let před naším letopočtem až tak do roku 1900 byla stále stejná - během tří dnů bylo nutno kaligrafickou starou abecedou sepsat 8 veršovaných esejí oslavujcích sílu, moudrost a jednotu Číny a sílu a moudroust císaře....

Výsledek se dostavil - díky této zkoušce se do čínské státní zprávy dostávali posledních 2000 let pouze humanitně vzdělaní synáčci z bohatých rodin, což mělo za následek, že Čína, která znala knihtisk, černé uhlí, papírové peníze, střelný prach a spoustu daších věcí už v roce 1000 našeho letopočtu neudělala v období 1000 - 1900 prakticky žádný pokrok a kolem roku 1900 koukali na Evropany vybavené plody průmyslové revoluce jako sůvy na drát.

Řešení této situace pro Číňany by bylo dětsky jednoduché - každá blondýna na to přijde - měli "státní zkoušku" zrušit a pustit k moci i nějaké "praktiky" a "techniky". Jenomže velepřejemnělá humanitně orientovaná státní byrokracie hleděla na řemeslníky velice pohrdavě jako na špinavé primitivy, kteří neumí psát básně kaligrafickým písmem.

ERGO - jaké podminky zvolíš - takové lidi dostaneš -tak bude společnosti vypadat - zdá se to být dětsky jednoduché, ale tak jednoduché to zase není. Představte si, že Jakešovské a Bilakovské bolševické česko v 80. letech - místo předstírání "přestavby" - ze strachu před "sovětskými soudruhy" - by se chtělo vydat na cestu opravdových reforem. V tom případě by komunistické "vepřové hlavy" musely pustit na vedoucí místa - tedy "před sebe" lidi chytré. I kdyby to byli lidi s komunismem souhlasící - brzy by přišli na to, že sám režim je žába na prameni a patrně by došlo ke konflitku komunistických vepřových hlav s komunistickými "manažery" - což se možná pod krycím názvem "sametová revoluce" tak nějak stalo - viz Andrej Babiš a jeho "přátelé ze Švýcarska", kteří mu pomohli od jeho zaměsnavatele "podniku zahraničníhího obchodu Petrimex" koupit dceřinnou společnost "Agrofert" žejo ?


Jeden z mých zaměstnavatelů pořádá výběrové řízení na ředitele. Do tohoto výběrového řízení se přihlásilo několik lidí, kteří jako by své profesní životopisy od sebe opisovali : vysoké postavení v některém veřejnoprávním špitále - podezření z finančních machinací - urychlené odvolání - nástup do zdravotní pojišťovny - urychlený odchod odtamtud - pro podezření z finančních machinací - nástup do soukromého holdingu - odchod odtamtud - pro totéž - nástup na ministerstvo zdravotnictví - odejiti - pro "kontroverzní minulost" - atd. atd. - stále dokola - zvládli tito lidi 3-4 cykly tohoto typu a teď - "jiní a lepší" - se hlásí na další místo ve veřejnoprávním zdravotnictví.

Když jsem nad tímto uvažoval, uvědomil jsem si paralely - Číňani nemohli pustit přes "státní zkoušky" jen tak nějakého hejhulu. Bolševici nemohli najít člověka, který by reformoval komunismus a přitom se nestal obtížným - a my nyní stojíme před problémem - že každý vedoucí v této zemi, který si někdy zadal se státní zprávou je "kontroverzní manažer". Každý totiž - žil z korupce, organizoval korupci, kryl korupci, viděl korupci, ale nebojoval proti ní..... Kdo nemá jeden z těchto problémů - je bílá vrána spadlá z nebe - a je z "výběrových řízení" vyřazen jako první, pro "nedostatečné zkušenosti z praxe".

V podstatě jsme opět tam, kde jsme byli kolem roku 1990 - disidentští intelektuálové - bez zkušeností - vedli teoretické debaty o vítězství pravdy a lásky, zatímco "kontroverzní podnikatelé" "privatizovali" - za podivné peníze - rozsáhlé majetky.
Zvykejme si tedy na to, že v budoucnosti nebude otázka na manažery ve státní správě znít "kradl jsi ?", ale spíše "komu a kolik ?". Smutné zejména s ohledem na to, že teprve vnuci pirátů, zlodějů, mafiánů, privatizátorů a konfidentů bývají slušní lidi - tedy jsme ztratili 25 let a stále čekáme až uplynou 2 generace v relativně poctivé společnosti.

Poznámka při druhém čtení - neagumentujte, prosím, tím, že 99 nebo třeba 99.9999% populace nemá s korupcí nic společného - v 15 milonové ČSSR bylo taky jenom milion komunistů a přesto to stačilo, aby byli úplně všude - včetně veškeré státní správy.

Vidlákovo elektro 92. Antény 1.

15. ledna 2015 v 5:10 | Petr |  Vidlákovo Elektro
Před mnoha a mnoha lety mi od routeru D-Link upadla napevno přidělaná anténa pro WIFI. Tak jsem škatuli rozšrouboval a nestačil jsem se divit - uvnitř byl koaxiál tenký jako škrkavka - a to prosím na 2.4 GHz. Tak jsem místo koaxiálu přímo na jeho pájecí bod napájel drátek 30 mm dlouhý - jako čtvtvlnný dipól a když jsem zjistil, že nad routerem (ležel na zemi) - je na stole místo, kde je příjem špatný, zahnul jsem drátek v polovině pod úhlem 45 stupňů, abych dosáhl "kulovější" charakteristiky vyzařování.

Když jsem si pak na D-Link stěžoval mezi robotiky - oni užasli ne nad tím jaký je ten router šmejd, ale dostal jsem řadu otázek ve stylu :
  1. Proč je koax tlustý jako škrkavka nevhodný pro 2.4GHZ
  2. Jak jsem přišel na 30 mm ?
  3. Proč jsem ohýbal pod úhlem 45 stupňů
Někteří se ani neptali - a ač to jsou všechno počítačoví experti - a WIFI je jejich denní chleba - jen tam stáli s otevřenou hubou a kdybych je nepotkal loni na robotickém dni - klidně bych mohl tvrdit, že tam stojí dodnes.

Takže dnes startuje seriál, který má pojednávat o anténách a hned na začátku je nutno podotknout - opět několik bodů
  1. Antény mají extrémně vysoký potenciál k "černé magii" - prostě nepřipojíte se k metr vzdálené WIFIně - tak ohnete dátek v prstech a ono to najednou jde.
  2. Nejsem Jindra Macoun ani Pavel Šír - což jsou osoby, které se ve věci dokonale vyznají - za cenu, že množství čené magie, které do toho vkládají je extrémní.
  3. Osobně nejsem nijak teoreticky vzdělán v oboru, a bude mi stačit, když moji čtenářové po přečtení této série budou schopni pro jakoukoliv frekvenci vyrobit z toho "co dalo smetiště" anténu, která dostane signál tam kam má a nespálí koncový stupeň vysílače.
  4. Jestli je výkon mých "vidláckých antén" horší než optimální a 50% signálu zmizí v nenávratnu - je mi vzhledem k nedostatečným teoretickým základům jedno - hlavně, když vás "babička na chatě" uslyší jak se vracíte z lesa (a nebude to tím, že řvete v aktustickém pásmu jako na lesy).
Pro dnešní extrémně krátkou kapitolu bych možná mohl zodpovědět první tři otázky. Tedy :
  1. Útlum koaxu extrémně stoupá s frekvencí - na krátkých vlnách si radioamatéři mohou dovolit stovky metrů nejubožejšího koaxiálního kabelu, který seženou, ale na 2.4 GH jsou ztráty koaxu dramatické - a to i těch koaxiálních kabelů, které mají veliký průměr - ne průměr, kdy kablík musíte málem brát pinzetou.
  2. Co jsem potřeboval vyrobit byl "čtvrvlnný dipól nad zemní rovninou" délka čtvrtiny vlny je na 2.4 GHZ je 3E8 / (4 * 2.4E9) = 31,25 mm, ale tenké dráty mají "zkracovací koeficient" kolem 95% takže 31.25 * 0.95 = 29.6 mm neboli 30 mm
  3. čtvrtvlnnný dipól má vyzařovací charakteristiku jako kobliha Homera Simpsona - vůbec nevyzařuje v ose - tak mu osu musíme trochu pokroutit aby přece jenom něco šlo i "osou koblihy". 45 stupňů je kompromis, kdy minimum v ose drátku zmizí, ale ještě nedojde k příliš velkému rozladění rezonančních parametrů anténky.
Jelikož bych nerad byl obviněn ze zničení vašeho domácího routeru - dovolím si jenom upozornit, že NEJPRVE jsem připájel k moterboardu zvonkový drát a TEPRVE POTOM jsem jej změřila ustřihl na 30 mm - protože na tomto pásmu každá desetina milimetru znamená desítky MHz mimo pásmo.

Takže jestli jste ze všeho jeleni - vyčkejte - a uvidíte, že to zdaleka není tak těžké jak se zdá - vyrobit anténu, která je "o polovinu více hluchá" než konstrukce, které dělají "opravdoví radioamatéři"

Poznámka při druhém čtení - chtěl jsem původně napsat, že v oblasti antén "fyziku neobechčiješ", ale pak jsem si vzpoměl na ploché antény různých smartfounů - a říkal jsem si , že pokud se budeš tvářit dostatečně tajemné a budeš do omrzení opakovat "flíčková anténa a fraktálová anténa" tak blondýnu co kupuje ajfoun možná nakonec zmateš tak, že bude věřit, že placatá krabice plná 20 vrstevných plošných spojů - bez viditelné antény - může vysílat jako staré mobily typ "cihla s vysouvací anténkou"....

Sebeobrana buzerovaných.

13. ledna 2015 v 5:16 | Petr |  ČSKB
Panoidní bludy mě vedou k představě, že lídři našeho státu .... společnosti .... zdravotnictví .... podporují - v rámcí hesla "rozděl a panuj" nevraživost mezi lidmi .... doktory .... biochemiky....
Naštěstí u nás na prochlastaném východě nedostoupil společenský marasmus takového stupně, aby jediné, co o sobě kolegové řeknou byly zlovolné pomluvy a dokonce se - v přátelském duchu - setkáváme na tzv. "Městském semináři" - což je dneska spíše už jenom drbárna, která má své jméno podle toho že už 37 let k těmto setkáním dochází v laboratoři "Městské nemocnice Ostrava".

Jelikož tato setkání probíhají obvykle ve čtvrtek kdy pracuju pro "jiného zaměstnavatele" - jsem účastníkem tohoto setkání zřídka - nicméně když Pán Bůh dopustí aj motyka vystrelí. Takže před Vánocemi jsem se s kolegy konečně setkal - a jako tradičně od mého zvolení za funkcionáře Společnosti klinické biochemie - se na mě sesypali s otázkami "z tohoto světa" které dle jejich (naprosto oprávněného) názoru nedocházejí sluchu Společnosti klinické biochemie.

Hezké bylo, že jsem vyslechl - vskutku desítky veselých / tragických historek z průběhu laboratorních akreditací, a pokud bych si vedl seznam tak bych mohl krásně udělat tabulku akreditačních auditorů / odborných posuzovatelů, kde by vlevo bylo jméno a vpravo popis od relativně korektního - "byrokrat odtržený od reality", po lapidární - "idiot". Kariéra "akreditačního auditora" má totiž až orgazmatickou přitažlivost pro "osoby jistého typu" - stále totiž platí "kdo neumí - učí", nebo pro danou situaci výstižnější : "kdo výrobu nezvládá - výrobu kontroluje".

Pak ovšem - jako vždy - nastala smutná část semináře - neb jsem se ptal "co jste udělali na svoji obranu proti byrokratické šikaně" ?? Smutné je, že odpověď byla - jako vždy - "Proboha co máme dělat, vždyť bychom - jeho vysokoblahorodí - slovutného pana auditora akorát naštvali a příště to měli ještě horší" ? Tedy nezbývá než zopakovat zcela elementární poučku : "každý si k vám dovolí - kolik mu sami dovolíte". Nicméně krom obecné rady, vykrystalizoval v průběhu semináře tento postup sebeobraby proti byrokratické šikaně:
  1. Před auditem ve vaší laboratoř vám akreditační firma navrhne složení akreditační komise - vyptejte se na pověst členů komise a u největšího byrokrata / idiota - napište akreditátorům že "tuto osobu si nepřejete neb její pověst nazaručuje korektní průběh posuzování"....
  2. Pokud budou požadavky auditora během posuzování mimo hranice zdravého rozumu - vyžadujte aby vám akreditační auditor zdůvodnil své požadavky na základě textu ISO 15189. POZOR berte v potaz že akreditační auditoři nejsou zastánci zdravého rozumu - takže se nenechte opít rohlíkem - ani frázemi o "obecných zásadách" - donuťre je, aby postupovali dle vlastních pravidel "co je psáno - to je dáno". Příklad : v současnosti je mezi akreditačními auditory velice oblíbené buzerovat laboratoře kvůli "metrologické kalibraci pokojových teploměrů" protože u většiny přístrojů je napsáno, že pracují od 15 do 30 stupňů a co kdyby personál zmatený vadným teploměrem nepoznal, že místnost je přetopená nad 30 ( nebo mrazivá pod 15) ??!! Takže vyžadujte z ISO 15189 ostavec, který konkrétně mluví o metrolgoické kalibraci pokojových teploměrů .....
  3. POZOR - auditoři firmy ČIA se s oblibou odvolávají na vnitřní předpisy firmy ČIA - berte to tak, že ani katolíci nevedou disputace na základě Jehovistické či Mormonské bible ERGO materiály firmy ČIA mají (pokud vůbec) platnost pouze na půdě firmy ČIA - nikoliv na vašem pracovišti. Žádejte tedy opravdu vysvětlení na základě oficiálního textu ISO 15189.
  4. Pokud se nedohodnete (vysoce pravděpodobně) - trvejte na tom, aby váš oponentní názor byl zapsán do oficiálního zápisu z posuzování. Doporučuju větu typu : "Auditor / odborný posuzovatel nebyl schopen doložit důvod svých námitek na základě textu ISO 15189".....
  5. O nekorektním průběhu auditu nám napište na výbor ČSKB - my na schůzích rádi (neradi) probereme něco jiného, než kongresovou turistiku a pletichy v mezinárodních biochemických organizacích. A když už nic - pokud nějaké jméno bude ve stížnostech figurovat nápadně často - možná pronikne i do zápisu z jednání což je pro budoucí oběti takového auditora neocenitelná informace.
  6. Jméno auditora s pochybnými metodami / byrokratickými požadavky - si nenechávejte pro sebe a neoficiálně, avšak kolegiálně informujte spolupracovníky v regionu, aby i oni mohli dle bodu 1 "vyřadit ze stáda problematické kusy".

Dovoluju si upozornit, že zejména body 1 a 6 mají kritickou důležitost, protože i byrokratům v akreditačních firmách časem dojde že platit veškerá školení a plat někomu kdo stále "sedí na střídačce" je nesmysl - a na základě Darwinistického "přežití nejlépe přizpůsobených" bude takový auditor brzy vyřazen.

Nemáte odvahu na tento postup ? Plně si uvědomuji, že "žijeme v Česku" kde Voltairovské - "nesouhlasím s vašimi názory, ale do smrti budu hájit vaše právo je říkat" - nikdy neplatilo. Tutíž neočekávejte žádné slitování od systému, kde akreditační auditoři běžně skrývají deficity vlastního ega za požadavky norem ISO. Na druhé straně opakuju opět - "každý si dovolí, co mu sami dovolíte" - takže pokud jste na svoji obranu neudělali vůbec nic - neplačte potom na mém rameně, "abych to nějak zařídil, ale hlavně Vás nikde nejmenoval".....

Historie zažloutlých čoček.

8. ledna 2015 v 6:03 | Petr |  Hvězdičky
Kolem roku 1880 došlo k tomu, že tři geniální Němci - Carl Zeiss, Ernst Abbe a Otto Schott vymysleli jak vyrábět nízko roztažné borosilikátové sklo, jak z něj lacino a přitom kvalitně brousit hranoly a jak z těchto hranolů stavět "Porrovy převracející soustavy" - tak jak je dodnes známe z "Porro triedrů" tedy z binokulárních dalekohledů, které jsou "tak divně" ale typicky "zalomené".

Už po smrti Zeisse, se majitelem jeho podniků stal právě Ernst Abbe, a ten pečlivě patentoval a začal vyrábět triedry, které jako by z oka vypadly dnešním triedrům. Jeho původní "Fernglas" zvětšoval 6x a měl nepatrný průměr objektivu kolem 15 mm nicméně v době kdy na trhu byly keplerovy "námořní dalekohledy" dlouhé jako týden před výplatou a galileova "kukátka" s nepatrným zvětšením kolem 3x a stejně nepatrným zorným polem, to byl šok pro trh, takže až do vypršení Abbeho patentů ve 20. letech 20. století měla firma Zeiss prakticky monopol na trhu "slušných dalekohledů".

Mezitím jeho primitivní "Fernglas" dospěl do stadia standardního vojenského dalekohledu 8x30, který díky své vojenské podstatě, měl optiku na které se opravdu nešetřilo a proto důstojnící Wermachtu měli už za II. světové války velmi slušné triedry 8x30 se zdánlivým zorným polem - dodnes naprosto dostačujícícíh 68 stupňů.

Není divu, že tyto dalekohledy, stejně jako kola, hodinky a další spotřební zboží se staly oblíbenou kořistí sovětských vojsk, Tudíž není divu, že když "Sovětští osvoboditelé" osvobodili město Jena - na území pozdějšího (dnes bývalého) "Východního Německa" - optické závody Zeiss do posledního šroubku odšroubovali od podlany a odvezli nekonečným řetězem vlaků do Kazaně, včetně veškerého německého personálu, který neutekl a který "zatkli jako fašisty".

Německo bylo rozděleno na "Východní" a "Západní" a tím došlo k pozoruhodné situací - i přes opravdu poctivou práci Sovětských tajných služeb - v obou Němeccích přece jenom zůstalo dost optiků na to aby se daly obnovit Zeissovy závody v Jeně a navíc, aby vznikla "druhá firma Zeiss" která byla na "západě" spojená s optickými závody Leica ve Wetzlaru.


Tím došlo ke zcela pozoruhodné situaci - a to k tomu, že se na trhu objevily 3 naprosto stejné triedry:
Když tři dělají totéž, není to vždy totéž - Východní a západní Němci se skutečně snažili a nelítostný souboj Jenoptemu a Deltrintemu byl léta vyrovnaný - snad jen Jenoptem měl horší antireflexní vrstvy, neboď východní Němci přece jenom neměli tolik směnitelné měny na exotické soli, ze kterých se antireflexní vrstvy napařují.

U nás na východě se šířila propaganda, že sovětští soudruzí - jen tak neukradli celou výrobu, ale že "Baigiš" podstatně vylepšili. Svým způsopbem je to pravda, protože mohutné zásoby Němcům ukradeného optického skla - jednou došly a bylo nutno "nějak improvizovat". Jako největší problém se ukázaly nízko-disperzní fluoridová skla, která prostě Sovětský chemický průmysl nezvládal. Tak se vrátili k praotci Schottovi a začali vyrábět Thoriová skla.

Vtip je totiž v tom, že fluoridová skla obsahují samé fluoridy - sodný, draselný, vápenatý - žádný kyslík ve struktuře skla, což jim dává zcela zvláštní vlastnosti ve smyslu vysokého idexu lomu a nízké disperze - tedy nízké závislosti indexu lomu na vlnové délce světla. Pokud vezmete obyčejné křemičitanové sodno-draselno-vápenaté sklo a přidátě k němu až 30% oxidu thoričitého - bude mít výsledné sklo podobné vlastnosti jako fluoridová skla.

Teď bych mohl oslavovat "génia sovětského lidu", ale zase tak moc k oslavování není - už jsem zmínil, že Thorium je radioaktivní - a že se rozpadá alfa rozpadem. V konkrétním případě optického skla to prakticky vypadá tak, že thorium uvnitř skla se rozpadá a produkty rozpadu barví sklo stále více a více žlutě. Takže pokud najdete optiku z "civilizovaného světa" - asi tak do začátku 80. let, nebo Sovětsko-Ruskou z kterékoliv doby včetně dneška - lehce nažloutlou - je otázka vaší odvahy zda si radioaktivní zářič - v oblasti alfa - donesete domů, nebo ne.

Žluté čočky jsou většinou ukryty někde uvnitř a tudíž jsou stíněné - existují ale Japonské staré fotografické objektivy, kde thoriová čočka je paradoxně poslední před filmem - a co čert nechtěl - jsou zaznamenány případy zánětů rohovky u lidí, kteří staré radioaktivní objektivy používali jako vysoce kvalitní lupy.

Takže pokud - jako já - jste hrdými vlastníky Baigiše 8x30 - který je "žlutý jak chcanky" - nevěřte prosím naší vojenské propagandě, která tvrdila, že je to "žlutý filtr proti mlze" - je to tak, že i nové dalekohledy z této výroby jsou radioaktivní a díky nulové inovaci v Kazaňské továrně - jsou často i zcela nové "Baigiše", které se dodnes vyrábí - postavené z letitých skladových zásob a tudíž žluté jako hrom.

Pro příště - až uvidíte zažloutlou optiku - nestěžujte si, že jste nebyli varováni. Jenom poznámka na závěr - i přes jasnou radioaktivitu je můj Baigiš, co se ostrosti obrazu týče, zatím nejlepší triedr, který jsem kdy měl. Němci tedy vědí, jak navrhnout dalekohled. A to jsem dalekohledů něco vystřídal - včetně zuřivého vyhození jistého jiného - původem taky ruského - "teleskopu" z krabice - rovnou do popelnice....

Drogy v parku a Maxíkův teplý boban.

6. ledna 2015 v 6:00 | Petr |  Svět okolo
Už jsem se pravděpodobně zmínil, že chodím venčit psa do parku u frýdeckého zámku. Patrně jsem se taky zmínil, že máme ve městě tak vysoký standard hygieny a bezpečnosti, že lavičky poblité - obklopené stříkačkami a nedokouřenými jointy jsou zcela běžné. Že to není řeč jen tak do větru jsem zjistil kolem vánoc.

Začátkem prosince jsem u jedné lavičky opravdu "zakopával o stříkačky" - "inzulínky firmy Braun" - jelikož nejsem naiva ani na chvíli jsem nepředpokládal, že by se v tom místě udělalo nějakém diabetikovi špatně. Naopak hrozilo, že náš nemožný pes se bude snažit tyhle věci sežrat a popíchá se. Psi naštěstí netrpí na lidské viry typu Hepatitidy B, C ani AIDS, takže šlo jenom o odstranění ostrých hrotů. Proto jsem stříkačky velice opatrně posbíral, a vyhodil do popelnice. Při vyhazování jsem jim ještě o dekl popelnice ohnul hroty o 180 stupňů aby se někdo nepíchnul.

Doma jsem od paní Kubáčové dostal vynadáno na tři doby - jestli prý jsem neměl "občanskou výchovu" na základní škole - protože tam by mě naučili, že na stříkačky se volá policie. Tak jsem se paní Kubáčové snažil vysvětlit, že za Jakeše a Bilaka, se v "občanské výchově" bojovalo se Sovětským Svazem na věčné časy - proti svobodě a demokracii - nikoliv proti feťákům v parku.

Upřímně - jediná technologie jak "se zhulit", která mi byla za bolševika dostupná - byla igelitová taška a toluen - a jelikož výsledky tohoto způsobu fetování byly až příliš dobře vidět - na místním hornickém učilišti a v blízkém ghettu za řekou - tak jsme nikdo z celého gymplu ani na vteřinu neuvažovali, že bychom tohle zkoušeli.

OK - takže - o dva víkendy později - jdu znovu po parku a u stejné lavičky opět hromada "nedopalků" z jointa a opět stříkačky. Tak jsem volal policii - ptali se tak podrobně "kde to je" až jsem litoval, že nemám smartfoun s GPS. Po této velice podrobné "anamnéze" jsem začal mít jisté podezření a celý víkend jsem vyhlížel - nejméně muže ve vojenském Hummeru ve žlutých overalech "Biohazard". A světe div se - NIC. Teda něco ano - "nedopalků" od jointů tam výrazně ubývalo - asi tam chodila půlka Frýdku "dojíždět" zbytek "materiálu" v nich.

Ergo jsem pochopil - "jediná lavička, která je vidět z parkoviště vedle Kauflandu" ( ostatní jsou skryty za terenní vlnou ) - je pro policii příliš složitá navígace - když se tak podrobně ptali na polohu ( lavičky i stříkaček ). Zjevně došlo k "poruše systému" a prostě ji nenašli - nebo to parkoviště - nebo Kaufland - nebo Frýdek ??? Takže jsem opět - v rozporu s hygienickými zásadami - posbíral stříkačky sám. Maxík si mezitím ulevoval na trávě nedaleko. Když jsem pak viděl - velikou dýmající hromádku ideální konzistence - napadl mě ďábelský plán.


Prostě jsem hromádku vzal do radnicí dodávaného "sáčku na psí exkrementy" - k ní několik dalších - neposbíraných z okolí - a lavičku jsem mohutně a systematicky "natřel" - ať si mládež - krom fetu syntetického - při vysedávání v rauši - užíje i fetu přírodního - stejně jsem tam nikdy - slušnou osobu - sedět neviděl....

Samozřejmě teď čekám, co bude. Jelikož jsme v česku - vůbec bych se nedivil - jestli teď - po přiznání - budu popotahován jako výtržník ničící městský mobiliář a možná i jako člen místní narkomafie organizující fetování mládeže.....

Poněkud delší poznámka při druhém čtení - feťáci si často stěžují na to, že zdravotnická zařízení jim nechtějí vydávat stříkačky zdarma. Ano po celém světě existují HARM REDUCTION programy - tedy vládní i mimovládní programy redukce následků narkomanie. Sám mám bohaté zkušenosti s partami třesoucích se pubošů, kteří zvoní na "noční ambulanci" a tvrdí že potřebují inzulinové stříkačky neb - "babičce se - právě teď v noci - pokazilo inzulinové pero".....

Ve 100% zdravotnických zařízení platí jednoznačné pravidlo - "stříkačky nevydávat". Žijeme totiž v česku - tedy pokud stříkačky vydává k tomu pověřená neziskovka je to "boj proti následkům narkomanie", na zdravotnické zařízení se však vztahují jiné paragrafy, proto - zcela stejná činnost - v provední špitálu - může být hodnocena jako "šíření narkomanie" - tak proto - drazí fetující - předzásobte se u svého "streetworkera", protože v noci, ve špitálech stříkačky jen tak nedostanete....

A lavička ? Poté co "nátěr z exkrementů" smyly deště - živý provoz na tomto místě se znovu obnovil, až na to, že krom stříkaček se kolem začala objevovat opravdu masivní vrstva střepů z flašek - laciného chlastu - methanolového typu. Zfetovanci asi měli existenciální nutkání vyjádřít se k mému nesouhlasu s jejich právem - ohrožovat veřejnost krví (a sexem) přenosnými infekcemi.....