Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Před krizí byly otázky kolem příjemců "sociálních peněz" od státu natolik tabu, že se o nich vůbec nediskutovalo a to nikde - krom srazů skinheadů v hospodách 5. cenové skupiny.

Nyní je zle a nelze nevidět, že dnešní situace je postavená na hlavu více než před zhroucením C. a K. starého Rakouska. Přesto "veřejná diskuse" o státu a jeho sociální politice nese všechny znaky mimoběžné diskuse - kdy každý obhajuje tu svoji pravdu, která může ale nemusí mít s realitou styčné body, ale rozhodně nemá styčné body s výkladem nikoho jiného.

Příklad 1. - TV Nova a další bulvár miluje pojem "zneužívání sociálních dávek". Blondýny z Ministerstva práce a sociálních věcí si mohou jehlové lodičky prošoupat jak tvrdí, že "zneužívání" u nás neexistuje, protože neoprávněně vyplacených dávek bylo loni jenom 0,0001% a z toho bylo 99,99999% zase vráceno OK ? Principiálně ani já nemám problém uvěřit, že jediná zneužitá dávka byla "hmotná nouze" pro nějakého alkoholika, co ji prochlastali jeho kámoši, protože on sám se uchlastal už o měsíc dříve....

Co když ale u nás jsou lidi, kteří v rámci obrácení společnosti naruby a narušení zpětných vazeb - už od kolébky jsou vedeni a vedou svůj život tak aby se z nich nakonec stali "oprávnění pobírači" sociálních dávek ? Proč společnost, která produkuje 60% "vysokoškoláků" taky produkuje nevyučené ? Proč společnost toleruje lidi, co nic neumí, a ještě je "kvůli toho" dotuje ?

Znáte ten vtip - jak Pepíček uvidí v první třídě na obědě poprvé lžičku - tak ji přinese ukázat domů a tatínek jej seřve "zahoď to proboha - vždyť je to semínko od lopaty" ? Je tento přísup "něco jako zneužívání" ? Je to chyba toho jedince co se bojí "semínka od lopaty" nebo je to chyba "nastavení pravidel" ve společnosti ?

Příklad 2. kdo vlastně zneužívá a koho ? Máme tady variantu A - ženská má každých 18 měsíců dítě a je trvale na mateřské až do klimakteria ve 45 letech. Protože ke konci této kariéry má už staré vaječníky - má na svém kontě taky několik děťátek s těžkými vrozenými vadami, které jsou někde v ústavu - její mateřská a dětské přídavky živí celou čvrť.

No a pak máme Variantu B - uhlazený seladon přijede v "Audině" na "Národní výbor" v Ústí nad Labem (město použito jen jako příklad) - úředníci mu lacino prodají nejhorší barabiznu, kterou on obratem prohlásí za "sociální ubytovnu" kde nasadí nájemné 15 000 za měsíc. "Sociální případy", které se tam chtějí ubytovat na to nemají - čímž jim "vznikne nárok" na příspěvěk na bydlení. Vyřídí si příspěvek na bydlení, který jde rovnou z konta ministerstva na konto "pana podnikatele" a ten se pak v rámci "optimalizace finančních toků" dělí s úřednictvem, co mu prodalo tu barabiznu. Severní Moravu obchází fámy, že tento způsob podnikání zvolilo pro své - díky drahotě, mizernému stavu a mizerným službám - nepronajmutelné byty - bývalé OKD dnes RPG byty - fáma nebo mazec jako hrom ?

A opět sugestivní otázky - je varianta A "zenužívání" něčeho ? Kde společnost vestavěla do této varianty nějakou "zpětnou vazbu" nebo nějakou "brzdu" ? - stejné otázky kupodivu platí i pro variantu B.

Zmatek kolem pojmu sociální výdaje. Pravice tvrdí, že stát vydá na sociální výdaje 440 miliard, a levice se brání, že sociální dávky přijdou stát jen na 40 miliard. Obě strany mají kupodivu pravdu. Viz zde :

Takže můžeme dramaticky diskutovat o doplatcích na bydlení, ale je to jenom kapka v moři - takže když gauneři se soukromými ubytovnami provozují svůj špinavý byznys - není to ani tak finanční problém - jako problém, obyvatel ubytovem - v pasti ...

Všeobecná lež zvaná pojistné : Všimněte si v tabulce Důchodové pojištění, Nemocenské pojištění, Zdravotní pojištění - Můžete přijít na úřad domluvit se, že český systém důchodového "pojištění" ve vás nebudí důvěru a ža raději uzavřete "pojistnou smlouvu" s Německem ? Nemůžete ? Proč to nejde ? Domlouval s vámi vůbec někdo pojistnou smlouvu ? Mohli jste si vybrat pojistné podmínky ? Nemohli ? Žeby pojištění nebylo pojištění, ale daň ?

Za Rakouska a první republiky se tolik nehlalo a pojem "důchodová daň" byl běžný. Nebudu plýtvat vašim časem kladením stejných otázek o "sociálním pojištění" a "zdravotním pojištění". Jenom si dovolím srovnat "povinné pojištění" jako je třeba zdravotní s "povinně smluvním" pojištěním jako je třeba povinné ručení za škodu způsobenou autem.

Proč by se němělo lhát když se jedná jenom o slovíčka ? Loňský výrok Ústavního soudu, že "výplata při pojistné události" nesmí být podmiňována účastí na veřejně prospěšných pracech - alias zákaz zaměstnat lidi "na podpoře" mluví sama za sebe.

Když teda platíme to "sociální pojištění" kde jsou další náležitosti běžné u pojistky ? Třeba "horní limit pojistného plnění" - to by bylo křiku, kdyby stát prohlásil, že vám na podpoře v nezaměstnanosti a dalších výdajích z kategorie sociálního pojištění zaplatí "královsky" třeba maximálně 1000 násobek toho, co jste zaplatili vy ! Bylo by to označeno za nemorální a protiprávní - jsem si tím 100% jist, protože aktivisti by poukazovali na "chudáky", co žádné "pojistné" nikdy neodvedli a tedy jejich "horní limit" by byl 1000 x 0 = 0 !!!

Pokračovat bych mohl velice dlouho, ale jako příklad by to stačilo. Na samotný závěr jenom jedno číslo - Česká republika vydá na sociální výdaje průměrně 3670 korun na obvyvatele za měsíc. Je to málo nebo mnoho ? V každém případě Vlastimil Tlustý - neblaze proslulý "destruktor" vlády ODS z roku 2009 - chtěl tuhle sumu vyplácet všem rovnou. Tím chtěl dosáhnout, toho že všichni by byli oficiálně "sociálně zajištění" - a prací by si mohli už jenom výrazně přilepšit. Tento systém neprošel přes levici neboť to byla příliš jednoduchá a příliš jasná pravidla - předem daná - a tudíž málo prostoru pro podvodníky, lenochy a přechodné zvyšování dávek před volbami....

Na úvod jenom malá mentální rozcvička

Ačkoliv to vypadá neuvěřitelně na obrázku je kompletní napěťový zdroj s primitivní stabilizací proudu i napětí. Takže si to probereme

Jednoduché jako facka a je to klasické vidlácké řešení za tři kačky, které pro hrubou stabilizaci zcela vyhoví. Potenciometr můžete nahradit dvěma odpory a pokud chcete dostat na výstupu napětí 5V spodní z nich by měl být 1K5 a horní 3K9. Pokud chcete omezení do 100 mA - Rsense by mělo být 6.8 ohm. Jasné a jednoduché.

Samozřejmě že jako u jiných stabilizátorů je třeba doplnit kondenzátory na vstup i výstup - ale to ani nepíšu neb je to samozřejmé.

Poslední co máme probrat jsou proudové zdroje s integrovanými obvody - proto na obrázku je zdroj konstantního proudu s oblíbenou LM317. Schémátko je myslím jasné LM 317 udržuje mezi vývodem OUT a vývodem ADJ napětí 1,25 V takže nastavený proud je I = 1,25V / R1. Pokud vám není líto propáleného proudu můžete takto zapojit kterýkoliv jiný třísvorkový stabilizátor klidně třeba 7812 pro který bude platit I =12V / R1. Jinak toto zapojení je ekvivalent High Side regulace jak to mají pěkně rozdělné bratři anglosasové.

Ve své době byly oblíbené jednoduchoučké nabíječky na NiCd, NiMh nebo na olověné baterky kde první LM317 byla zapojena právě takto a regulovala proud a druhá byla zapojena dle katalogového zapojení a regulovala napětí. Schémátko neuvádím snad si každý dovede klasické zapojení LM317 místo LOAD představit.

Samozřejmě existuje i Low side regulace - po třech lekcích o zdrojích proudu snad nemusím ani nic dalšího psát. Snad jenom pro blondýny - vzoreček Iload = Vin / Rsense - jak taky jinak že?

Ke zdrojům proudu jsme už čichli, ale očekávejte, že budeme čichat i nadále, protože často se proudovým zdrojem dá zapojení ohromně zjednodušit ve stylu mého "nejlépe funguje součástka, která tam není".

Zbývá už jenom tradiční rada pro brunety : Závidíte blondýnám jejich bohatý sexuální život ? Slyšela jste už pojem Chlamydia Trachomatis nebo Herpes Simplex Genitalis ?

Na začátku 90 let to opravdu chvíli vypadalo, že "dohnat a předehnat" matičku přírodu bude snadné a povede se to "v příští pětiletce" - koupil jsem si PC - Pentium 75, které jsem přetaktoval na 100 MHz a ono bylo - 47x rychlejší než 3 roky stará 386 mojí máti - koupená za stejné prachy ....

V té době za mnou přišel kámoš, který právě začal studovat "strojárnu" na VŠB a sebevědomě prohlásil - do 5 let budeme mít roboty lepší než lidi ....

Já jsem zrovna v té době studoval medicínu a konkrétně anatomii a tam opravdu poznáte co to znamená "duševní práce" protože člověk má 220 kostí , 600 svalů, kolem 300 cév a jejich větviček, právě tolik nervů 1000 mozkových jader - a to všechno musíte ke zkoušce umět jako když bičem mrská - nejenom vyjmenovat - takže když vás v noci vzbudí a zeptají se - co leží mezi arteria vertebralis a ganglion stellatum - vy musíte odpovědět bez zaváháhí - processus lateralis 7. krčního obratle ....

Takže když ke mně přišel kolega - "inženýr nevzdělanec" ;-)) - a tvrdil že do 5 let budou roboti lepší než lidi - trochu mě to míchlo a potřeboval jsem jej usadit rychle ale tvrdě - tak jsem pronesl - dnes už legenrádní větu, kterou od té doby pořád opakuju - "víš co - nestavte roboty lepší než lidi - postavte nejprve roboty lepší než moucha" ...

V té době jsem netušil nic o nanotechnologii a o Moravcově paradoxu, ani o Fenymannově přednášce na toto téma a vůbec nic takového, jenom jsem tušil, že člověk není organismus "konstrukčně dohnaný do extrému" - organismus konstrukčně dohnaný do extrému je vosička Megaphragma, která je veliká 130 - 200 um - ano mikrometrů tedy 0,13 - 0,20 milimetrů a tudíž leckteré jednobuněčné organismy jsou větší než ona....

Megaphragma má ve svém mozku 7400 neuronů, které jsou schopny zajistit - let, potravu, rozmnožování - všechno. Přece jenom ale Megaphragma je tak tak existující parazit, takže vezměmě nějakého pořádného hmyzáka a to je oblíbené laboratorní zvířátko molekulárních genegiků a biologů - Muška Octomilka - Drosophila Melanogaster. Ta už má "plnotučný" hmyzí mozek čítající 100 000 neuronů, a světe div se - taky zvládá všechno jako Megapgragma - a taky zvládá skoro všechno co člověk ( rozhodně zvládá více než typicky "opily Ostravak z pracaku s 3 promilemi" ).

Jak to hmyz dělá, že s milion krát méně neurony zvládá - skoro totéž co člověk - Jelikož tohle není neurověda pro neurology, ale pro Geeky, kteří se v počítačích vyznají - řeknu řešení hned - Datové centrum od Googlu, které spotřebuje 30 megawattů výkonu - umí násobit stejně přesně jako prográmek v mikrokontroléru co bere 30 mA - v tom to je.

Tedy hmyzí mozek je miniaturizovaný na několika úrovních

U non spiking neuronů se ještě zastavíme - jsou to neurony, které nevysílají akční potenciál, ale vzruchy se po jejich membráně šíří jenom jako analogové "vlny depolarizace" které otevírají váčky s neurotransmitery na synapsích.

To že na takových neuronech nevzniká akční potenciál má zásadní nevýhodu - shodnou s analogovým processingem v elektronice - zpracování dat tímto způsobem je výrazně nestabilnější a náchylnější k šumu. Výhodou je to že jeden non-spiking neuron může nahradit více spiking - neuronů a to tím způsobem - že část jeho výběžků zpracovává jiná data než další část. Non spiking neurony jsou tomu přizpůsobeny i anatomicky - viz obrázek. Velmi často jsou to tzv. Unipolární buňky - kde samotné buněčné tělo stojí zcela mimo systém výběžků, aby výběžky "nerušilo" vlastní elektrickou aktivitou.

Take srovnáme - li lidský a hmyzí mozek - je to jako konstrukce moderního PC a konstrukce robota "vidláckým způsobem" - na jedné straně jendoúčelové integrované obvody s tisíci vývody a s gigabajty paměti a gigahertzy procesorové frekvence - na druhé straně - trafopájkou sletovatná hrstka analogových součástek, kterým vévodí 20 nožičkový mikrokontrolér, který více méně jenom zapíná analogové obvody - a taky to pěkně jede ....

Ano takže mějte na paměti - kromě obrovského digitálního mozku savců jsou tu neméně zajímavé semi-analogové mozky hmyzu, které ale z technického hlediska jsou ještě nepochopitelnější a ještě více využívající fyzikálně-chemické podstaty biologických dějů, kterou zatím neumíme pořádně uchopit.

Praotec všech Geeků - Charles Darwin - sice přispěl do světové biologie evoluční teorií a kdoví čím ještě. Nikde se však přiliš nepíše, že nikdy nikde nepracoval a veškeré své práce vykonával jako soukromý výzkum. Nikde se totiž nepíše, že ho celý život živila manželka Emma Wedgwoodová, která si to mohla dovolit, neb pocházela z dynastie Wedgwoodů - výrobců dodnes proslulého porcelánu. Kromě toho že Emma Wedgwoodová byla krásná a milující, porodila Darwinowi 10 dětí, z majetku své rodiny jej celý život živila a navíc se o něj starala tak, že kromě svých spisů nemusel Darwin v životě na níc sáhnout.

Přesto po Darwinovi zbyl fejeton kde s přesností sobě vlastní rozebírá pro a proti manželství způsobem, ze kterého by patrně feministkám dnes šel mráz po zádech.

Cituji doslova : "Eheu!! I never should know French, -or see the Continent -or go to America, or go up in a Balloon, or take solitary trip in Wales -poor slave. -you will be worse than a negro"

Neboli česky : Ejej - nikdy se nenaučím Francouzsky, neuvidím kontinent (Evropu), nebo Ameriku, nikdy nepoletím balónem - nepůjdu na osamělý výlet po Walesu - ubohý otrok - budu na tom hůře nežli černoch.

Celou úvahu pak uzavírá smířlivým "better than a dog anyhow" neboli - "i tak je (manželka) lepší nežli pes".

Takže nastane okamžík v životě Geeka, kdy bude nutno usoudit, jestli osoba opačného pohlaví, kterou jste podle tohoto tutoriálu připoutali ke svému boku je hodna stát se vaší manželkou, nebo ne.

Stejně jako ve všech ostatních případech doporučuju zásadní radu - rady ostatních berte v tom poměru v jakém se váš a jejich život liší - mají přechytřelí kamarádi dva osciloskopy, soustruh v obyváku vedle televizoru a v manželské posteli rozebranou motorku ? Nemají a těmito věcmi hluboce opovrhují ? Jak pak mohou radit pro Vaší situaci ?

Tedy položte si zásadní otázku - jak pracné bylo dodržet tento tutoriál ? Kolik žen jste vyzkoušeli a kolik ještě chcete vyzkoušet ? Napálili jste se s blbou blondýnou ? Napálili jste se se zlatokopkou, která zneužila Vaše prostředky a prchla ? Máte nyní milující a chápající santusačku, která vám dovolí spát s trafopájkou vprostřed postele?

Pokud je jedna strana nerovnice jasné větší než druhá nezbývá než podívat se pravdě do očí a přiznat si, že pokud jste byli divní až doposud, nelze se najednou vydat konvenční cestou a tudíž v rámci pokračování divnosti - bude se třeba oženit. Staří lidé a babičky nad hrobem dokonce mohou tento výsledek mylně interpretovat jako "návrat k normálnosti", ale vy přece dobře víte, že dnes je normální být svobodný a být mírná svině, která ženskou, co moc chce dítě, protože jí "bijí biologické hodiny", právě kvůli toho opustí.

Nicméně POZOR - hlavním úkolem muže je "upadnout ženě do náručí a nepadnout ji přitom do rukou". Proto přestože řešení nerovnice je jasné, nesmíte jeho výsledek před ženským computerem ani na vteřinku ani naznačovat. Jsou dvě možnosti jak dostat toto téma na stůl - pokud je žena vdavekchtivá - je vhodné na její svody ledabyle naznačit - "když jinak nedáš"? Pokud téma neleží na stole je třeba jej včas nahodit, protože vztahy delší než přibližně dva roky, začínají být nestabilní, a po 10 letech chození je rozchod mnohem pravděpodobnější než sňatek. V takovém případě je třeba patovou situaci rozetnout prudkým útokem ve stylu - žena se táže "co budeme o víkendu dělat ?" a vy na to "vezmeme se !"

Technologie sňatku je na samostatný článek, proto ji dnes nebudeme rozebírat.

Na závěr musím upozornit - pokud vám celý dnešní díl tutoriálu vyznívá ve stylu "ožeňte se protože jste divnej" - tato rada v žádném případě neznamená polevit v pozornosti, protože i pro vaší (budoucí) maželku platí, že je nejnebezpečnější živočich na Zeměkouli a to přesto / proto - jak vysoko ženy na evolučním žebříčku stojí, když i Darwin musel uznat, že jsou "better than a dog anyhow".

NA začátku další kapitoly odbočíme - chcete-li proud regulovat - není špatné umět jej měřit. Bratři anglosasové to mají krásně didakticky rozdělené na High Side measurement a Low Side measurement. neboli můžete měřit proud tekoucí z baterky do spotřebiče - to je High Side a pak ze spotřebiče do země - to je Low Side.

Jeden obrázek je za 1000 slov. Vlevo High side - vpravo LOW side. jenom si dovolím páír poznámek -

Kolem High side měření proudu kdysi byl opar "záhadnosti" a integrované obvody k tomu určené byly astronomicky drahé, proto jsem jako vidlák lakomý úplně odvrhl jejich použití - nikoliv však jejich zapojení které si teď probereme.

Takže si představte, že přes Rs (Rsense) teče tolik proudu, že na něm je úbytek napětí 0,1V - V tom případě má neinvertující (+) vstup operačního zesilovače 0,1V větší než invertující vstup (-) - operační zesilovač se to snaží vyrovnat a to tím, že se otevře a tím otevře i tranzistor - a to tak, že proud, který teče přes Levý 5K odpor způsobí úbytek napěří stejný jako je na Rs (aby se napětí na obou vstupech vyrovnalo). Proud tranzistorem se musí nějak dostat do země - tak mu dáme do cesty druhý měřící odpor , terý může být mnohem větší než Rs - a na tomto odporu snímáme napětí ekvivalentí měřenému proudu ale už vztažené k napětí země. Pozorní z vás by namítli že proud přes RL je větší než proud přes 5K odpor - o proud báze tranzistoru - máte pravdu, ale pokud použijete tranzistor se zesílením přes 100 bude to pod 1% a to se dá snést.

Jenom drobný matematický rozbor

Kýženého bylo dosaženo - až to budete stavět - místo 5k použijte 4K7 nebo 10K a zahrňte to do vzorečku. Operační zesilovač vhodný pro toto nasazení je TL072 - ten zvládá napětí až do 36V a umí pracovat blízko napětí baterky.

Otázka hodnoty Rs je "kontroverzní" - čím větší odpor tím větší (a méne rušený) signál, ale tím větší výkonová ztráta, která se na odporu "propálí" a tudíž se musí uchladit. Jenom jako hrubou orientaci uvedu, že osobně používám pro malé roboty 0,1 ohm odpor do 2W - který krátkodobě snese proud kolem 4A - kdy je na něm ztráta 1,6W.

Obávám se že vzorečky budete muset trochu vydýchat - takže ač je název kapitoly vlastně špatný - proudové zdroje jsme vůbec neprobírali - pro dnešek už končím.

Zbývá jenom tradiční rada pro brunety : Minisukně "svádějí k nahlédnutí", ale maxisukně svádějí k vyhrnutí a k tomu se muž musí přibížit mnohem blíže - zvažte to až "půjdete na lov".

Jen rekapituluju, co jsem psal minule a předminule - instrukční sada procesoru zásadně ovlivňuje konstrukci a výkon kompilátoru což zásadně ovliňuje vlastnosti celého počítače - viz SmartPhony a Tablety s ARMem které při několikanásobně menší spotřebě proudu se téměř vyrovnají netbookům s Intel Atomem.

Jak vypadají instrukce procesoru ovlivňuje tzv. Instrukční dekodér, který předkládá "opkódy" instrukcí do vniřních signálů řídícich fukční jednotky procesoru.

A teď už jsme zase u RISC procesorů.V éře CISC procesorů byla idea že co příkaz programovacího jazyka - to jedna instrukce - což vedlo k tomu že strojový kód procesorů byl složitý - Intelovské procesory typu 8086 (až po dneční mnohajádrové a nadupané) mají instrukce dlouhé 1, 2 , 3, 4 bajty - takže dekódovaní probíhá tak, že trpajzlici přečtou první bajt následující instrukce a pak přemýšlejí "dává nám to smysl" nebo musíme načíst ještě další bajt a další a další ..... Stejně tak vykonávání takových instrukcí - trvalo kdysi minimálně 4 ale i 8, 16 a více taktů podle složitosti.

Není divu že Intelovské procesory už takto nefungují, protože "takhle by to nešlo" a místo toho fungují tak, že jsou udělány jako procesor v procesrou kdy instrukčn ídekodér je vlastně celý samostatný procesor, který překládá archaický 8086 kód do RISC kódu každého procesoru. A teprve ten pak "nadupané CORE" vykonává.

Instrukce v RISC světě zásadně vypadají tak, že mají jednotný formát - moje milované AVR má 16 bitové instrukce PICky mají v rámci Harvardské architektury instrukce exotických délek 10, 12, 14, 16 bitů a dokonce mají i slova v programové paměti v těcho "divných délkách". No a ARM měl v první verzi instrukce 32 bitové.

Už to samo je zrychení, protože v každém taktu prostě načtete 32 bitů z paměti a co to znamená řeší už jiní trpajzlíci.

Takže formát instrukcí ARMu vidíte na obrázku. Bity 31-28 jsou přítznakové bity, - každá ARM instrukce tedy může být vykonána podmíněně, existuje dokonce i kombinace přiznaků "DO NOT EXECUTE" a tedy ARM má asi nejvíce typů NOP instrukce ze všech procesorů na světě.

Pak je pár bitů, které u ostatních procesorů znamenjí něco jako "operační kód", který rozhoduje o tom co instrukce bude dělat - u ARMU těcho pár bitů rozdhoduje o tom do které skupiny instrukčních kódů patří zbytek instrukce a podle toho je pak nastaven i ten zbytek - viz obrázek.

Nebudeme probírat celou insrukční sadu. Jenom pro ilustraci ARMovského konceptu "Instrukce v instrukci" jsem vybral podkapitolu "aritmetických instrukcí". Vidíte tam pole pro zdrojový a cílový registr a pak pole kam se dává buď druhý zdrojový registr - vrámci tříregistrové ARMovské aritemtiky, nebo "imediate value" - konstanta která se použije do výpočtu.

Hodnotu registru je ještě možné rotovat, takže pole pro třetí operand má ještě svůj vlastní subformát, který vidíte na obrázku.

Koncept "Instrukce v instrukci v instrukci" je opravdu účinný - takže měkteré vybrané ARMovské instrukce odpovídají celým kratičkým fragmetům kódu jiných procesorů o délce 3-4 instrukce. Tudíž u ARMu nevadí ani to, co se někdy RISCovýcm procesorům vyšítá a to jsou příliš dlouhé 32 bitové instrukce.

Jenom pro demonstraci opakuju příklad překladu jediné instrukce ARM "BICEQ R2, R3, ASL #3" do kódu 8086, který má 4 Instrukce :

JZ je_nula - přeskoč celou sekvenci pokud je nastaven nulový příznak

SHR EBX, 3 - posuň EBX o 3 bity ( to je to #3 u ARMu )

NOT EBX - neguj Bity v EBX

AND EAX, EBX - udělej logický součin s EAX

:je_nula - toto není instrukce - jen adresa kam se skočí když není nastaven nulový příznak

32 bitů široké instrukce nedělají problémy ve stolních PC a v klasických procesorech s 32 bitovými sběrnicemi, ale ARM prorazil i na pole mikrokontrolérů - a tahat po plošném spoji nějakého soustruhu, robota, váhy, nebo stojanu na benzín 32 drátů je problém, takže se objevily ARMy jen se 16 bitovou datovou sběrnicí. Tím bylo nutno instrukce načítat ve dvou taktech - což srazilo výkon "jednotaktových" ARMů na polovinu. Dnes už klasický příklad je Gameboy Advance - který byl ve své době velmi populární, protože Hackeři našli cestu jak do něj nahrát vlastní firmware a udělat z něj výkonný malinkatý a laciný počítač v době kdy ještě "nebyly smartphony" ani Raspberry PI - taková věc byla vzácností.

Firma ARM (Arm znamená Acorn Risc Macines ale taky to znamená "paže") proto vymyslela řešení. Nakonec přece jenom doplnili "druhou vrstvu" instrukčního dekodéru a přidali do ARMu druhou instrukční sadu "Thumb" což zas pro změnu znamená "palec".

Thumb Instrukce jsou 16 bitové a toho je dosaženo tím, že

Jinými slovy THUMB připomíná daleko více "normální instrukční sadu normálního procesoru"

Když jsme se zbavili výhod ARMovského instrukčního souboru - patrně byste očekávali, že dopad na výkon procesoru bude katastrofální, ale kupodivu ne - i "Bezstarosťák" kdysi popisoval své osobní zkušenosti, že C přeložené do THUMB kódu je jen o pár procent pomalejší než C v ARM kóud a při komunikaci po 16 bitové sběrnci je dokonce rychlejší (pochopitelně).

To že následky na výkon nejsou tak tragické - mě podporuje v názoru, že ARM instrukční sada je příliš komplexní pro nedostatečnou inteligenci kompilátorů a teprve jednodušší THUMB umožní při konstrukci kompilátoru využít letité zkušenosti z ostatních architektur.

Aby pohádce pořád nebyl ještě konec - dneska je zcela jiná situace než v době vzniku ARMu v roce 1985, protože dnes už se v architerturách čipů nebojuje o ušetření každého tranzistoru. Takže s nástupem ARM jader typu CORTEX se patrně zdála vývojářům od ARMu THUMB instrukční sada příliš omezujcí - tak zavedli instrukční sadu THUMB 2. Ta mezi striktně 16 bitové Thumb Instrukce přidává další 32 bitové THUMB 2 instrukce - které se dají volně "místit" mezi 16 bitové THUMB instrukce (bez přepínání režimu ARM/THUMB jako u puvodnho ARMu) Je zvláštní že 32 bitové THUMB instrukce jsou jiného formátu než 32 bitové ARM instrukce (nemají například pole podmínek).

Je zajímavé jak se může procesorová architektura postupně vyvíjet - až se nakonec všechhy architektury začnou poněkud podobat - asi jako se delfíni podobají žralokům, když už oba žijí v moři. V každém případě ARM je momentálně nejrozšířenější procesorová architektura na zeměkouli, a vzhledem k množství typu a cenám procesorů ji doporučuju vaší důtklivé pozornosti.

Tím bych pojednání o procesorech považoval prozatím za vyčerpané - zbývá už jenom tradiční rada pro blondýny : Barevná shoda boty - kabelka je pro důchodkyně - jestli jste náležitě odvážné zkuste barevnou shodu - kabelka - kalhotky, které občas "ukážete" pod větrem povlávající minisukní.

Úplně to vidím - jak dva Texasští farmáři ve stetsonech si podávájí ruku jako že je dohodnuto a obchod je uzavřen. A protože jim od mládí tloukli do hlavy, že "protestantský" bůh nesnáší podvody, co je Fair-Play a systém Win-Win - je jasné, že obchod bude úspěšný a oba vydělají.

Stejně tak vidím - systém Ukrajina, Rusko a dále na Balkán a na Východ - nejprve zjistíme, že žádný z našich bratranců, ani jejich bratranců kýžené zboží nemá a ani jej nemá kde ukrást, pak s tebou dlouho smlouváme, pak ti vyhrožujeme, pak se pokusíme ukrást ti zboži bez placení, pak se pokusíme ti nezplatit, když nic z toho nevyjde, velmi neradi zaplatíme - nejlépe ještě ne celou sumu a pak se ještě pokusíme ukrást ti "naše" peníze, když si je odnášíš pryč.

To jedno je "occident" alias západ - alias "občanská" společnost, kde platí pravidla daná z vnějšku pro všechny stejně - to druhé je - Rusáci prominou - "Orient" - kmenová společnost - kde pravidla neplatí a pokud některá platí - rozhodně nevznikla veřejnou diskusí v parlamentu.

Naše současná situace nám dává zkreslenou perspektivu, že "občanská" společnost alias Occident - je "normální" všude přítomná a vždy rozšířená, běžná a pokud ji některé společnosti ještě nemají - jsou to chudáčci, kde "naše vojska" doposud tento systém nepřinesla "na hrotu bodáku".

Nemůže být větší omyl - Když jdeme do minulosti - jakkoliv hluboko jdeme - vždy narazíme na kmenové zřízení. Měli Turci občanskou společnost ? Peršani ? Neandrtálci ? Nebo extrémní přiklad - gorily nebo dokonce dinosauři ?

Ergo - máme tady východní systém - z našeho hlediska nevýkonný a podrazácký, ale existující od začátků mnohobuněčné existence života a pak tady máme západní - chtělo by se říci - anglo-sasské Fair-Play často spojené s občanskou společností, které - jestli mně paměť neklame existovalo v historii této planety jenom třikrát a dvakrát z toho zaniklo převálcováno kmenovým systémem.

OK takže máme před sebou ještě 5 let occidentu jako v Římě nebo 49 let occidentu jako v Athénách než se potřetí v historii propadneme do bordelu orientu ? Nasvědčuje něco tomu že by se to mělo nastat, nebo se to už děje ?

A vůbec - pojďme probrat příčiny - proč žádná demokracie doposud nevydržela více než 300 let. Naprosto nejsem historik, ale mechanismus si představuju tak - obchodování typu Win-WIn - na kterých vydělají obě strany + svobodnější systém s důrazem na individuální práci a zodpovědnost - vedou k daleko rychlejšímu ekonomickému růstu a nahromadění bohatství - to vzniká v době v době kdy ještě demokracie není, ale už ledy tají - což v kontextu současnosti bylo někdy po "Magně chartě" - všude byl ještě 300 let feudalismus jako řemen ale už tady bylo schopné měšťanstvo, cechy, manufaktury, Italské městské státy a jejich přístavy a banky - renesanční vzestup vzdělanosti - a ukázka síly individua - protože můžete mít otroků, kteří vás pod bičem obdivují - kolik chcete, ale pak dáte "drzounům", co se vás nebojí - Kolumbovi a Magellanovi - prachy na několik lodí - a nestačíte se divit.

Proč tedy starověké demokracie nevydržely - vyčerpaly zdroj bohatství, který je poháněl ? Obyvatelstvo zlenivělo luxusem ? Nebo kmenové despocie převzaly výdobytky jejich systému a tím se odkryly výhody kmenové despocie ? Výhoda despocie je v tom, že nic z toho na čem stojí občanská společnost není v kmenovém zřízení potřeba - nepotřebujete svobodu, nepotřebujete individuality, nepotřebujete inteligenci, nepotřebujete zodpovědnost, nepotřebujete čest- stačí jen - elitní královská garda, dozorci, řetězy, biče, strach a pravidlo "zabij všechny z jiného kmene", protože pravidlo "cizinec není našinec" je osvědčené už od dob dravých ryb v kambrijském moři.

Ne, že by se v Evropě už řezala hrdla, ale odvrhování zodpovědnosti, inteligence, individuality a principu Win-Win - prostě nelze nevidět. Takže jenom drobný dotaz venkovana "Quo usque tandem ? "

Jako obvykle jsem minule popsal hrůzné zážitky s vysokými proudy a až pak mě napadlo - probrali jsme vůbec proudové zdroje?

Ano máte pravdu - proudové zdroje jsme neprobrali a taky proudové zdroje se nikde moc nebrobírají a mají nádech tajemna a "elektroničtí čarodějové" a magoři jsou o nich schopni sáhodlouze diskutovat. Vtip je v tom, že pokud připojíte procesor ke zdroji bez napěťové stabilizace - pokud nemáte to štěstí na zdroj s vhodným napětím, zakouří se a je konec. Pokud připojíte procesor na zdroj napěťově stabilizovaný, ale bez proudové regulace - do doby prvního zkratu se nic neděje a všechno funguje zdánlive OK - proto tlak na "umění" řídit proud není tak velky.

Bratří Anglosasové to mají rozříděné pečlivě - oni rozeznávaji "Current source" a "Current sink". Current source je zdroj konstatního proudu zapojený mezi baterku a spotřebič - tedy SOURCE = PRAMEN. Current sink je zdroj konstatního proudu zapojený mezi spotřebič a zem - tedy SINK = VÝLEVKA. Tohle dělení vypadá velice vědecky a asi byste z toho mohli psát písemku na průmyslovce, ale pokud zaměníte PNP za NPN nebo N-MOSFET za P-MMOSFET - dá se "source a sink" převést jeden na druhý.

V tomto okamžiku už jsem vytahoval editor schémátek, abych začal kreslit ale pak jsem objevil tyto skvělé stránky. Povinně prostudovat - kam se já vidlák a primitiv na autora hrabu. Tam jsem objevil tento skvělý článek o proudových zdrojích. Opět - pokud vládnete angličtinou - PŘEČÍST NASTUDOVAT !!!

Na jeho stránkách jsem objevil výše uvedený skvělý obrázek, který teď probereme bod po bodu.

Schémátko 1 je "Current Source" tranzistorem protéká takový proud aby na R1 byl takový úbytek napětí, aby na R2 byl úbytek odpovídající úbytku napětí báze-emitor tj 0,7 V ted Io = 0,7 / R2. pokud R3 uzemníte získáte primitivní zdroj konstantního napětí - na bázi tranzistoru totiž bude R3 * 0,7 / R2.

Schémátko 2. - zapomeňte, že by tohle mohlo někdy spolehlivě fungovat - úbytek napětí na diodě je teplotně závislý, stejně jako na tranzistoru - na každém však poněkud jinak a navíc obě součástky mají obvykle nepatrně odlišnou teplotu kvůli průchodu odlišného proudu a nepatrně odlišné napětí kvůli odlišnému poměru plochy PN přechodu k proudu.... Prostě zapomeňte na to.

Schémátko 3. - používá jako zdroj konstatního proudu do báze tranzistoru LED diodu. místo LED můžeme použít jakýkoliv vhodný zdroj konstantího napětí - proud do kolektoru trantistoru pak bude (Uref - 0,7) / R2 neboli podle autora (Uled-0,7) / R2 - tento zdroj si velmi dobře zapamatujte je nekomplikovaný, spolehlivý a můj oblíbený.

Schémátko 4. Je proudový zdroj a zároveň jednoduchá proudová pojistka. Vin může být třeba napětí z procesoru. pokud proud pravým stoupne natolik, že napětí na horním konci R2 stoupne nad 0,7V začne téct proud do báze levého tranzistoru, který se začne poootevírat a brát část proudu z R1 čímž se pravý tranzistor začne přivírat. Pokud tohle zapojení používáte jako proudový zdroj pro malé proudy OK - pokud jej používáte jako pojistku - dovejte si pozor - spínací tranzistory který v saturaci má minimální výkonovu ztrátu se aktivací pojistky dostane do lineárního "odporového" režimu a může se velmi rychle spálit. Pochopitelně že max proud obvodem je obvyklých 0,7V / R2.

Schémátko 5. Klasické "Proudové zrcadlo" proud I2 je stejný jako referenční proud I1, velmi oblíbené zapojení používané prakticky v každém analogovém integrovaném obvodu (tranzistor zabere na čipu méně křemíku než odpor). S dostatečně vysokofrekvenčními tranzistory funguje až do několika MHz. Má však probém podobný schémátku č. 2. Oba tranzistory musí být zcela stejné, dokonce nejlépe ze stejné série, co nejblíže sebe a se stejnou teplotou (tepelně vodivě slepená pouzdra). Jinak toto protudové zrcadlo má obrovskou výhodu, že pro spolehlivou funkci stačí na tranzistorech minimální napětí mezi 0,7 - 1 V. Pokud nemáme jistotu, že jsou oba tranzistory zcela idnetické a stejně teplé můžeme stabilitě obvodu pomoci mírnou "emitorovou degenerací" - vložít do emitorů tranzistorů malé odpory 50 - 300 ohm pokud vložíme do emitoru záměrně různé odpory bude referenční a výstupní proud v poměru těchto odporů.

Schémátka 6 a 7. - vylepšená proudová zrcadla schema 7 se jmenuje WIDLAR CURRENT SOURCE podle Boba Widlara - kterého my bychom spíše měli psát jako Robert Vidlář - syn českých emigrantů - těžký alkoholik a designér spousty známých známých integrovaných obvodů jako u741 nebo LM317.

Schémátko 8 - zapomeňte - sám autor píše, že všechno závísí na vhodném napětí Vb - to budete hledat celýž život a stejně to nebude jako uvnitř integrovaného obvodu.

Schémátko 9 je velice zajímavé - jeho funkci rozumím ačkoliv jsem o něm nikdy nečetl. Je to vylepšení schémátka 3. Vtip je v tom, že spodní tranzistor udržuje proud 0,7V / R2 a je na něm minimální napětí - tudíž i minimální oteplení a z toho vyplývající minimální teplotní nestabilita. Nopak na horním tranzistoru se "propálí" většina výkonu - tudíž je pěkně horký, ale jeho teplota o proudu nerozhoduje.

K čemu jsou proudové zdroje dobré ?

V jednoduché formě, jak jsme probrali třeba ke svícení LEDkou bez ohledu na napětí baterie, nebo k dobíjení akumulátorku. Jako součásti větších zapojení třeba k nabíjení konenzátoru - čímž vznikne konstantě stoupající / klesající "pilovité napětí" nebo k převodu analogové informace z jedné napěťové úrovně na jinou.

Práce s proudem je o něco složitější - hlavně pro nedostek informací - ale má své výhody jako je větší dynamický rozsah, ryhlejší obvody - při větších proudech též odolnější proti rušení - zapamatujte si schémátka - uvidíte, že se občas budou objevovat.

Dnes už zbývá jedině oblíbená rada pro brunety : Blondýny jsou jenom na sex a prachy - takže pro ně tato rada nemá smysl, ale vy brunety zvažte, že vdávat se můžete v ortopedicky nezávadných botách a ty před svatební nocí cudně odložit, nebo si kupte bordel - lodičky na jehle a novomanželovi jimi, o svatební noci, udělejte škrábanec na zádech - ve druhém případě ale dávejte pozor na díry do stropu, zdí a matrace - to by vás z hotelu hnali !!!

Čistě jenom pro pobavení jsem namaloval (a mobilem vyfotil) obrázek "své představy" procesoru z minulého povídání

Takže jestli jste přestali slzet smíchem tak jenom dodávám, že ten zamračený profesor s nečitelným popiskem nahoře je "Instruction Decoder". Takže jenom pro informaci - buldozer občas nazývaný "bus interface unit" skrývající se pod assemblerovou instrukcí LOAD - hrne zelí na pás, kde roboti - fukční jednotky - jej postutpně zpracovávají na konzervy se segedínským gulášem, který "bus interface unit" - tentokrát reprezentovaná instrukcí STORE - ukládá zpátky do skladiště (paměti) - jak se mají "roboti" hýbat určuje loutkář "instrukční dekodér", který tahá za drátky.

Možná se budete divit, ale ta představa zase není tak absurdní jak se zdá, protože mezi instrukčním dekodérem a výkonnými jednotkami jsou v procesorech opravdu sběrnice s desítkami signálů a spolupráce instruční dekodér - aritmetická jednotka se nápadně podobá výpočtům na kalkulačce, která má taky klidně 60 tlačítek.

Přestavíme - li si že z instrukčního dekodéru vychází taky 60 signálů pak množství kombinací které může dekodér vygenerovat je 2^60. Vzhledem k tomu, že žádá procesorová architektura nemá tolik instrukcí je jasné, že při konstrukci procesoru se postupuje takto :

- Všechny signály nutné pro řízení aritmetických jenotek se vyvedou na nějakou sběrnici (to je těch 60)

- pak se z nich vyberou smysluplné kombinace - které odpovídají použitelným instrukcím

- smysluplné kombinace se očíslují (to jsou kódy instrukcí v paměti)

- čísla instrukcí jsou zároveň adresou paměti instrukčního dekodéru - kde každé slovo má 60 bitů a obsahuje kombinaci signálů nutných pro vykonání dané instrukce

Jasné ? V dnešní RISCové době je to tak jednoduché - v době klasických procesoů CISC to bylo ještě poněkud komplikovanější, protože číslo instrukce bylo vlastně startovací adresou "mikroporgramu" skládajícího se s vnitřních "mikroinstrukcí" které se vykonávaly často mnoho taktů než byla instrukce hotova.

Místo mikroprogramů mají dnes CISC procesory typu 8086 hardwarový překladač, který dělá de - facto to samé, ale "před vraty továrny" takže "za vraty" už je jenom jenotaktový dekodér vnitřních RISC instrukcí - jak jsem popsal. Výhodou "dělání RISC kódu" ještě před instrukčním dekodérem, je to, že pak se dají RISC (mikro) instrukce různě párovat, kombinovat a vysílat do různých funkčních jednotek ALU, CPU, které pracují všechny paralelně a daleko rychleji než CISC procesor s mikrokódem.

Proč mě tak fascinuje ARM - protože u něho ten bod s "očíslováním smysluplných kombinací signálů" neproběhl a tudíž ARM ač RISC tedy Reduced Instruction Set Computer - má tolik kobminací instrukcí, že snad žádná architektura nemá v tak (relativně) skromném hardwaru takové možnosti.

Proč je to důležité - jestli je instrukční kód jednoduchý nebo složitý ?

Pokud máte 35 jednoznačně definovaných instrukcí - psát dobrý program v assmebleru dokáže i programátor blbec nebo kompilátor blbec. Tudíž i programátor kompilátoru - blbec - bude se svým výsledkem produkovat alespoň "standardní" kvalitu kompilovaného kódu.

Naopak pokud máte velice komplexní assembler , kde jedna instrukce dělá tolik operací jako malý podprográmek na jiné architektuře. Viz už zmmiňovaný BICEQ R2, R3, ASL #3 - je otázka generování optimálního kódu velice složitá - a osobně si o programech pro ARM myslím, že krom nějakých intenzivně probádaných procedur u si u ARM assembleru nikdy nemůžete být jisti jestli neexistuje ještě lepší způsob jak danou věc naprogramovat - což platí jak pro lidi tak pro kompilátory. Asi na tom něco bude, protože podle různých informací se rycholost i velikost kódu pro ARM výrazně liší podle kompilátoru nebo dokonce podle verze kompilátoru.

Dnes už opět končíme, zbývá opět jenom tradiční rada pro blondýny : Muži mají jenom dvě emoce - buď jsou nadržení, nebo hladoví, takže pokud ten váš nemá erekci - vařte večeři.

Angelina Jolie

Takže první tři rande, proběhla, strhali jste ze ženy svého srdce kostým Uhury, ze Startreku a užíváte si neuvěřitelného období, o kterém jste ani netušili , že přijde, dokud jste nezačali sledovat tento tutoriál. Prozor - tak jako zemřelí nereportují zpět živým, jestli peklo existuje - ti, kteří prošli obdobím, kterým právě procházíte vy nereportují zpět žádné použitelné informace. Takže je obět na mně , abych věci uvedl na pravou míru.

Především naše nervová soustava udělala od doby ryb a plazů jen pramalý pokrok, a všechny ty směšné atavismy, které byly tak nápadně vidět na vašich - dnes již uchlastaných - sexuálně úspěšnějších známých - jsou v jisté formě přítomny i u vás.

Že ne, že máte všechno pod kontrolou ?! Všechno pod kontrolou má sňatkový podvodník, který letos balí už desátou "madamme" a to za účelem finančního zisku. Vy máte pod kotnrolou tok programu v Pythonu, ale tok hormonů absolutně ne.

Znáte například fenomén - sebe zamilovanosti ? Ano to je to, v čem jste nyní - partnerka je nová, limbický systém bouří, hladíny teststeronu jsou extrémní, napíše vám na Twitteru a vy si málem musíte vzít čisté prádlo. Mimo to je tu ještě ten fenomén - sebe - zamilovanosti. Tedy - cituji doslova obsah vaší hlavy - ona je tak úžasná, a já jsem tak úžasný, že mám konečně babu.

Jestli zcela poctivě projdete vlastní mysl a ani stopu po této myšlence tam nenajdete - napištše do komentáře - zařídím vám zařazení do studie kolegů - psychatrů.

Takže si užívejte bouři hormonů v posteli i mimo ni, a jenom čtěte drobná varování.

Vzpomněl bych si na další "rizika" , ale to bych musel dlouho přemýšlet a tolik času na tento příspěvek nemám, proto zvádím metodu Crowdsourcingu a vyzývám středně zkušené čtenáře aby nezkušeným poradili v komentářích ...

Takže období (sebe)zamilovanosti skončí a nastane tvrdá realita. Pro tuto situaci mám opět několik poznámek.

Povrchnim pohledem ženy vypadají jako stochastické systémy zcela nepochopitelné, z hlediska svých vnitřních procesů. Pokud se vám takové jeví je zjevné, že ještě neumíte pracovat s jejích pojetím kauzality, ve kterém se věci dějí "protože proto".

Přísloví, že žena neví co chce, ale nepřestane dokud toho nedosáhne je 100% pravdivé, ale zná snad molekula plynu v nádobě svoji trajektorii ? A ovlivní to výpočet tlaku plynu v nádobě ?

No a na závěr pedagogická historka z mého minulého života. Exmaželka udělala scénu, že jsem ji dlouho nedonesl ani kytku. Tak jsem další den donesl kdytku - výsledek - ještě větší scéna "ani nevíš jak jsi mě tou kytkou ponížil - připadám si jako kurva, co si o všechno musí říkat". Tak jsem usoudil že je třeba větší časový odstup - donesl jsem další kytku za 3 týdny. Opět scéna - "nemysli si, že nevím, že si u mně žehlíš ten průser minulou kytkou". Výsledek - usoudil, jsem že je třeba čekat ještě déle, tak jsem další kytku donesl za tři měsíce - doma atmosféra - by se dala krájet a prodávat Ruské mafii - kytka pod stolem , žena sedí na stole a ukazuje na ni - "co to je" - "kytka" - "co to má znamenat" - "přinesl jsem ti kytku abys měla radost" - "ty sviňáku, ty máš průser, nebo máš ženskou - přiznej se!!!" a už letěl talíř.

Poučení - zcela shodné se starým čínským příslovím :

Jasné ?