Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Minule jsem vám sugestivně předestřel problém jak oddělit "demodulovaný signál" a "nosnou vlnu" pokud tyto jsou k sobě frekvenčně blízko. Tento problém jsem demonstroval na AM - amplitudové demodulaci, ale tento problém je daleko širší. V podstatě se týká každé situace, kdy máme dvě frekvence, které potřebujeme od sebe oddělit.

Logicky jedna z nich je vyšší a druhá je nižší - tedy jednu budeme hnát filtrem typu "horní propust" a druhou filtrem typu "dolní propust"

Moderní elektronika se snaží takové situaci vyhnout jak jen může - radioamatéři aby se nemuseli patlat se vstupními fitlry svých rádií používají rádia konstrukce UP - konvertor - vstupní signíl třeba 3,5 MHz se převede na nějakou absurdně vysokou mezifrekvenci třeba 90 MHz - pak vám na vstupu stačí jednoduchý LC (klidně i RC) filtr.

To samé moderní radiopřijímače pro VKV, WIFI, GSM, GPS všechny jsou založeny na principu mixování signálu "na nulovou" (nebo velmi nízkou) "mezifrekvenci". Takže když máte VKV rádio na 100 MHz a potřebujeme audio max do 20 Khz - není s filtry zase takový problém.

Pak si ale představte takové Packet radio, které používalo modulaci AFSK - tedy Acoustic Frfequency Shif Keying. Zjednodušeně logická "0" byla 1200 Hz a logická "1" byla 2200 Hz. Smyslem úlohy je vymyslet dělící frekvenci pro tyto dva kmitočty. Protože "frekvenčního prostoru" je málo je potřeba vymyslet frekvenci "někde uprostřed"

Tedy průměr z 1200 a 2200 je 1700 Hz - ale je aritmetický průměr správná metoda výpočtu ?

Kdybychom měli to VKV kde bychom potřebovali spočíst střed mezi 100 MHz a 20 KHz - vyšlo by nám 50.01 MHz - kravina na kvadrát !

Tedy pro výpočty "střední frekvence" se zásadně používá geometrický průměr -

Předpokládám, že funkce z Pascalu SQRT alias SQUARE ROOT alias ODMOCNINA je vám jasná.

Tímto výpočtem nám pro Packet radio vychází kmitočet 1624 Hz (skoro totéž co 1700) ale pro VKV vychází mnohem realističtějších 1,4 MHz (v praxi by se dalo filtrovat ještě na mnohem nižší frekvenci).

Jestli jste si přečetli link o packet radiu patrně teď kroutíte hlavou - proč dědek otravuje s archaickým bezdrátovým systémem který měl přednosovou rychlost 1200 bitů / sec. Opak je pravdou - jakou modulací si myslíte že vysílají mořské bóje, meteorologické balony, nouzové majáky lodí a letadel - a co takhle nouzové spojení z družic, marsovská vozítka nevyjímaje ?

Pokud jsou dvě frekvence, se kterými pracujeme opravdu zatraceně blízko - je jedna možnost (kterou už jsem naznačil) jak z problému ven. Odfltrovat od sebe dvě rádia která vysílají na 100 a 101 MHZ je prakticky nemožné, ale zmixovat si signál "dolů" a dělit od sebe frekvence 100 KHz a 1,1 MHz - už není takové drama.

Dokonce i v případě Packet radia a AFSK se sice dají použít frekvenční filty - říká se tomu "asynchonní demodulace", ale je to jenom primitivní a málo účinná metoda. Dnes se pro většinu digitálních modulaci používá "synchronní demodulace" - kdy přijímač zjistí fázi a frekvenci přicházejícíh dat a touto frekvencí mixuje vstupní analogový signál aby se mu 0 a 1 pěkně od sebe oddělily.

Jistě tušíte, že vše směřuje k oblibenému (jak pro koho že ? ) zpracování signálů pomocí mixování. A máte pravdu. Pokud použijeme dvojitě vyvážený mixér a mixujeme signál "na nulovou mezifrekvenci" tedy více méně sám se sebou lezou z mixéru dva užitečné signály - na frekvencí 0 a na frekvenci dvojnásobku původního signálu - takže vlastně mixováním se nám signál nejenom posune na pásmo, kde jej chceme mít, ale dokonce se nám žádoucí a nežádoucí složky od sebe "frekvenčně vzdálí"

Drobný příkladi si dáme příště, dnes zbývá už jenom tradiční rada paní Kubáčové novomanželkám : co je častější - manželova ruka ve vašich kalhotkách nebo vaše ruka v jeho trenýrkách ? Přemýšlela jste, co to o vašem (novo) manželství vypovídá ?

V listopadu 2006 jsem se v "Pivní pohotovosti" ožral jako prase a pod vlivem alkoholu jsem kamarádu Hynkovi slíbil, že o prázdninách 2007 s ním projedu Srbsko na kole !!! Do té doby moje nejdelší cyklistícká trasa byla, když jsem ujel 18 km "zadem" do Ostravy-Výškovic za Tetičkou - u té jsem se 2-3 hodiny posiloval zákusky a kafem, pak jsem stejnou trasu jel zpět a pak jsem se z této dálky čítající 36 km několik dnů vzpamatovával.

Takže nastal čas plnit sliby, takže jsem si na jaře 2007 nechal "vzít míru na kolo" a od Dubna 2007 jsem začal trénovat - alias bojovat o život - abych neskončil jako infarktem zabitá mrtvola někde v srbské škarpě. Způsob tréningu se nabízel úplně automaticky - pokud bydlíte 20km od místa zaměstnání - je přirozené, že začnete jezdit do práce na kole. Což se taky stalo a jezdil jsem 4 dny v týdnu, kromě středy, kdy jsem měl opatrovnickým soudem přisouzenou "dceru na vychování".

Dodnes si pamatuju na první 1-2 měsíce tohoto tréningu - ráno v práci jsem byl ještě použitelný, ale doma jsem svlíknul cyklisitické elasťáky a šel rovnou spát, abych se druhý den v 5,50 mohl zase vydat do Ostravy. Skutečně nepřeháním - byl to cyklus - kolo - práce - kolo -postel. Když jsem získal mírnou kondici - začal jsem dojíždění do práce doplňovat běháním - taková byla moje hrůza ze smrti na srbské silnici.

Výsledek se dostavil a musím poznamenat, že na podzim 2007 jsem byl v nejlepší kondici v mém životě, kdy jsem dokonce poprvé a jedinkrát uhonil po 25 km 1,5 hodiny trvajícím běhu vlastního psa, tak že si lehl na silnici nohama k nebi a odmítl se hnout.

Těsně před cestou do Srbska jsem si vyvrtl kotník, když jsem uhýbal patologicky obéznímu penzistovi, který mě panděrem vytlačil na okraj chodníku, kde se pode mnou vylomila podemletá dlaždice. I přesto byla tato cesta po Srbsku první a patrně nejlepší - ujeli jsme 1000 km za 10 dní a dojeli jsme z maďarského Szegedu do bulharské Sofie - "na těžko" tedy bez doprovodného vozidla s bagáží na kolech.

Při této cestě jsem zjistil, že jsem poněkud "přetrénovaný" to znamená, že až na prudká stoupání, která nemám rád dodnes, jsem schopen svého spolujezdce kdykoliv "dohnat, předehnat a uhnat" - to mělo výrazný negativní vliv na moji motivaci a trénigovou intenzitu v dalších letech.

Čistě jenom pro rekapitulaci probereme mojí cyklistickou kariéru po letech

2007 - Srbsko - Bulharsko

2008 -

2009 - Srbsko - Vojvodina - příprava na výlet s "Tvrdošínským cykloturistickým klubem", Pieniny, Okolo Tatier - vše s Tvrdošínským klubem, Okolo Slovenska - sólo.

2010 - Výlet do Vojvodiny Tvrdošínským cykloturistickým klubem, cesta okolo Krymu.

2011 -

2012 -

2013 -

Jak jste jistě pochopili tak v letech 2011 - 2013 jsem chodil a pak pojal za ženu nynější paní Kubáčovou, mezitím jsem ještě koupil a opravoval byt. Problém dalších velkých cyklistických výprav je, že paní Kubáčová je extrémně nesportovní typ - schopná se zmrzačit i při sezení na divanu a surfování po Facebooku takže v roce 2011 - 2012 byla má cyklisitcká sezóna spíše ubohá. Nicméně moje kondice po svatbě v dubnu 2013 byla tak bídná, že letos jezdím na kole jako vzteklý, horko nehorko, zima nezima. I když motivace k dálkovým trasám už poněkud vyprchala - přesto jízda do práce a z práce na kole je stále mojí oblíbenou činností.

Když se pověst o mém 23 km dojíždění do práce rozšířila po špitále - nekteří kolegové (kteří si vozí prdele autem) se mně až ironicky dotazovali jestli "nemám na vlak". Tak jsem jim odpověděl "ukaž mi ušlechtilejší tělocvik než jet na kole do práce". Pro nevěřící uvádím následující tabulku

Všimněte si, že kolo není v žádném parametru zaostávající ubožák, dokonce na nejdelším a nejkratším čase cesty je vidět, co už kdysi psali Američani, že jízda na kole je extrémně "predikovatelná" prostě jedete stále stejně ryche špička nešpička, zácpa nezácpa, výluka na trati, vynechání autobusu - nic vás nezastaví.

Jako vyznavač hesla že čas je dražší než peníze bych cestování na kole shrnul slovy "za 20 minut času navíc proti MHD získáte 2 hodin fitnessu denně a ušetříte 84 korun na roboty" - lze si přát více ?

Zbývá jenom otázka proč konec cyklistické sezóny - dokud neexistovala cyklosteska Frýdek-Ostrava tak jsem touto dobou končil, protože už začala být ráno taková tma, že jsem se dost bál místních "rázovitých horalů" co se zbytkovým alkoholem v krvi, po prochlastané noci jedou ráno "na šichtu autem, bo by je nohy neunesly" a spí u toho. Letos jsem se zavázal "jezdit až do sněhu" takže se ještě uvidí.