V listopadu 2006 jsem se v "Pivní pohotovosti" ožral jako prase a pod vlivem alkoholu jsem kamarádu Hynkovi slíbil, že o prázdninách 2007 s ním projedu Srbsko na kole !!! Do té doby moje nejdelší cyklistícká trasa byla, když jsem ujel 18 km "zadem" do Ostravy-Výškovic za Tetičkou - u té jsem se 2-3 hodiny posiloval zákusky a kafem, pak jsem stejnou trasu jel zpět a pak jsem se z této dálky čítající 36 km několik dnů vzpamatovával.
Takže nastal čas plnit sliby, takže jsem si na jaře 2007 nechal "vzít míru na kolo" a od Dubna 2007 jsem začal trénovat - alias bojovat o život - abych neskončil jako infarktem zabitá mrtvola někde v srbské škarpě. Způsob tréningu se nabízel úplně automaticky - pokud bydlíte 20km od místa zaměstnání - je přirozené, že začnete jezdit do práce na kole. Což se taky stalo a jezdil jsem 4 dny v týdnu, kromě středy, kdy jsem měl opatrovnickým soudem přisouzenou "dceru na vychování".
Dodnes si pamatuju na první 1-2 měsíce tohoto tréningu - ráno v práci jsem byl ještě použitelný, ale doma jsem svlíknul cyklisitické elasťáky a šel rovnou spát, abych se druhý den v 5,50 mohl zase vydat do Ostravy. Skutečně nepřeháním - byl to cyklus - kolo - práce - kolo -postel. Když jsem získal mírnou kondici - začal jsem dojíždění do práce doplňovat běháním - taková byla moje hrůza ze smrti na srbské silnici.
Výsledek se dostavil a musím poznamenat, že na podzim 2007 jsem byl v nejlepší kondici v mém životě, kdy jsem dokonce poprvé a jedinkrát uhonil po 25 km 1,5 hodiny trvajícím běhu vlastního psa, tak že si lehl na silnici nohama k nebi a odmítl se hnout.
Těsně před cestou do Srbska jsem si vyvrtl kotník, když jsem uhýbal patologicky obéznímu penzistovi, který mě panděrem vytlačil na okraj chodníku, kde se pode mnou vylomila podemletá dlaždice. I přesto byla tato cesta po Srbsku první a patrně nejlepší - ujeli jsme 1000 km za 10 dní a dojeli jsme z maďarského Szegedu do bulharské Sofie - "na těžko" tedy bez doprovodného vozidla s bagáží na kolech.
Při této cestě jsem zjistil, že jsem poněkud "přetrénovaný" to znamená, že až na prudká stoupání, která nemám rád dodnes, jsem schopen svého spolujezdce kdykoliv "dohnat, předehnat a uhnat" - to mělo výrazný negativní vliv na moji motivaci a trénigovou intenzitu v dalších letech.
Čistě jenom pro rekapitulaci probereme mojí cyklistickou kariéru po letech
2007 - Srbsko - Bulharsko
2008 -
2009 - Srbsko - Vojvodina - příprava na výlet s "Tvrdošínským cykloturistickým klubem", Pieniny, Okolo Tatier - vše s Tvrdošínským klubem, Okolo Slovenska - sólo.
2010 - Výlet do Vojvodiny Tvrdošínským cykloturistickým klubem, cesta okolo Krymu.
2011 -
2012 -
2013 -
Jak jste jistě pochopili tak v letech 2011 - 2013 jsem chodil a pak pojal za ženu nynější paní Kubáčovou, mezitím jsem ještě koupil a opravoval byt. Problém dalších velkých cyklistických výprav je, že paní Kubáčová je extrémně nesportovní typ - schopná se zmrzačit i při sezení na divanu a surfování po Facebooku takže v roce 2011 - 2012 byla má cyklisitcká sezóna spíše ubohá. Nicméně moje kondice po svatbě v dubnu 2013 byla tak bídná, že letos jezdím na kole jako vzteklý, horko nehorko, zima nezima. I když motivace k dálkovým trasám už poněkud vyprchala - přesto jízda do práce a z práce na kole je stále mojí oblíbenou činností.
Když se pověst o mém 23 km dojíždění do práce rozšířila po špitále - nekteří kolegové (kteří si vozí prdele autem) se mně až ironicky dotazovali jestli "nemám na vlak". Tak jsem jim odpověděl "ukaž mi ušlechtilejší tělocvik než jet na kole do práce". Pro nevěřící uvádím následující tabulku
| \ | Auto | Hromadná doprava | Kolo |
| Vzdálenost | 19 km | 19 km | 22,8 km |
Cena | 75 kč | 42 kč | 0 |
| Cena/km | 3,95 | 2,21 | 0 |
| nejkratší čas cesty | 25 min | 44 min | 52 min |
| nejdelší čas cesty | 65 min | 85 min | 65 min |
Všimněte si, že kolo není v žádném parametru zaostávající ubožák, dokonce na nejdelším a nejkratším čase cesty je vidět, co už kdysi psali Američani, že jízda na kole je extrémně "predikovatelná" prostě jedete stále stejně ryche špička nešpička, zácpa nezácpa, výluka na trati, vynechání autobusu - nic vás nezastaví.
Jako vyznavač hesla že čas je dražší než peníze bych cestování na kole shrnul slovy "za 20 minut času navíc proti MHD získáte 2 hodin fitnessu denně a ušetříte 84 korun na roboty" - lze si přát více ?
Zbývá jenom otázka proč konec cyklistické sezóny - dokud neexistovala cyklosteska Frýdek-Ostrava tak jsem touto dobou končil, protože už začala být ráno taková tma, že jsem se dost bál místních "rázovitých horalů" co se zbytkovým alkoholem v krvi, po prochlastané noci jedou ráno "na šichtu autem, bo by je nohy neunesly" a spí u toho. Letos jsem se zavázal "jezdit až do sněhu" takže se ještě uvidí.
Tak to jezdíme přibližně stejnou vzdálenost na to samé místo. Já akorát programuju v té firmě na S na rohu.
Aby kolo bavilo je důležité mít dobré vybavení - kolo, vercajk, oblečení, světlo. Potom to jde i v zimě. Jezdit na těžké plečce za tmy v bavlněných hadrech je za trest.