Komentáře
Knižku "Rozeberte si PC" som si kedysi dávno kúpil a so záujmom si ju prečítal. Pripadala mi vcelku zaujímavá svojimi originálnymi nápadmi a vtipnými príbehmi. Napriek tomu v nej onen pán predsa len pôsobil mierne podivínsky.
Keď si to dám do súvisu s príspevkom (1), tak jediné vysvetlenie je (ak je skutočne autorom spomínaných príspevkov), že sa jeho psychický stav výrazne zhoršil (ľudovo povedané "úplne mu preplo").
Inak, ak by som mal byť celkom úprimný, tak aj p. Kubáč mi pripadá ako (veľmi mierny) čudák (pozor, nie "čurák"). Ale zase kto taký nie je (vrátane mňa samého), tak snáď to s ním žena vydrží. :-) Každopádne tieto blogy rád čítam a chválim a je veľká škoda, že komentáre nemôžu byť trvale otvorené, lebo v nich bola veľká kopa užitočných a zaujímavých informácií a postrehov....
Vážený pane, dovolte mi vám oponovat. Vše rozhodně není záležitost pana Šedého, ale jde o duo cynických a zvrácených jedinců, kteří panu Šedému pomáhají v šíření pravdivých pomluv a kanalizují hlubiny českého internetu. Jedná se o člověka přezdívaného Plukovník, údajně ze zbraslavského protiteroristického útvaru a dále spcialistu-snipera, který si říká Kníže Kotlík Kotleba, zkratka KKK!
Je jich plný Zvědavec, dříve Dfens, dále uváděný danyk.cz a mnoho dalších webů.
Jsou nemocní, ale ne nebezpeční. Berte jejich obhroublý "humor" s tolerancí...
Milý pane Kubáč, to co se děje Vám zde na blogu je nic ve srovnání s tím, co se píše na stránkách www.danyk.cz, Schématovník, článek Jednoduchý teslák s fotoodporem TESLA WK. Sleduji to tam každý den už skoro půl roku a je to nejhrubší stoka na internetu, kterou jsem zatím viděl.
Tam uveřejňovaná diskuze minimálně tří osob, z nichž jedna je pan Šedý, druhá jakýsi "Plukovník", údajný příslušník protiteroristického útvaru ze Zbraslavi a třetí je hacker se zájmem o lov lidí na velké vzdálenosti pomocí odstřelovací pušky "Kníže Kotlík Kotleba". Podívejte se sám a uvidíte ty hrůzné, psychopatologické věci.
Zajímavý odkaz, cituji diskutéra . "Dnes je úterý, a proto pracují nejen muslimové, kteří tento den nemají rádi, a říkají: v úterý se oženíš a v úterý tě oběsí, ale i dochtor Kubáč, který tradičně po víkendu stráveném se svou manželkou, které nakupuje jedině v Orsay, na cestách po neznámých hradech a zámcích, opět od šesti slouží na interně, a mlátí hadičkami svého stetoskopu, které před několika dny vyměnil za autogenové hadice na kyslík, zakoupené na svarbazar.cz, nepřizpůsobivé důchodce, kteří se mu od rozednění courají po chodbách, zanechávají za sebou loužičky moči a odpadlé kaštany,ale především ho neustále kritizují, přes uši. Docchotr Kubáč teď již určitě zase sedí po nechutném nemocičním obědě na nemyté nemocniční klozetové míse, a pomalu se snaží trávit, a provází to spolu s ostatními okolo stále sílícím plynováním."
Tak to už je teda riadne "maso".
Pan Šedý se zatím neukázal, ačkoliv podle IP adresy v počitadle návštěvnosti článek četl. Je zjevné, že blábolit na rozkaz je daleko méně sexy než blábolit z vlastní vůle.
Jinak mohu potvrdit, že do jara 2014 byl sice zvláštní, ale diskutující k věci, pak se z něho stal démon, který diskutoval sám se sebou a vždycky skončil u nějakého vraždění, cyklonu B a jiných témat, která jsou dnes ožehavá.
Když se podíváte na jeho schémata na DANYK.CZ tak v roce 2014 začal uveřejňovat naprosto nekonzistentní zmatky - fotoodpor s pomocným vinutím a tak. Takže v této době se asi něco stalo.
Pokud se jedná o otázku "normálnosti" tak takové ty 101% normální lidi nemám rád. Byl jednou v nějaké komisi, která měla rozhodovat co se vytiskne do špitální propagační brožurky. A paní "sekretářka" ředitele, které se muselo říkat "Asistentka" se dožadovala článku o záchytce. Tak jsem říkal "propagační brožurka s článkem o záchytce ???" Ať psychiatři napíškou raději o "vnitřním šílenství". Tak jsem byl tázán co je vnitřní šílenství - tak jsem odříkal psychiatrickou poučku "všichni máme psychotické myšlenky, zdravý je ignoruje, neurotik se jich bojí, psychotik je jde vykonat". Paní "Asistentka" dlouho mlčela a pak říkala - nevim co máte v hlavě vy, ale já ABSOLUTNĚ NIC TAKOVÉHO v hlavě nemám. Tak jsem jí říkal "to mi trochu připomíná to heslo : vy všichni jste blázni, jenom já jsem letadlo" ... a bylo po komisi ( stejně zdržovala )....
Takže bylo by to hezké diskutovat jako za starých časů, ale nemá smysl na sebe upozorňovat "Ministerstvo pravdy a lásky" kvůli blábolům. co nemají hlavu ani patu.
Dobrý den pane doktore, ozývám se Vám pod přezdívkou, kterou jste mi kdysi přidělil, děkuji Vám, že jste zase otevřel diskusi, děkuji i za reklamu, ovšem obávám se, že jste se stal jen takzvaným "užitečným idiotem", pracujícím bezplatně pro zajímavou organizaci, se zajímavou adresou :
PO.Box č.41 156 00 Praha Zbraslav.
Napište tam, a vsadím se, že Vám také zdarma pošlou latexovou nafukovací panu s návodem a lubrikantem, zajímavé je pak také zkontrolovat svůj počítač na různé zajímavé soubory, například dětské porno, no, a nakonec vést třeba zajímavé rozhovory, zase nejlépe po internetu, s pánem který se ozývá z desítek IP adres stejně jako Vám, a já jsme mu dal přezdívku plukovník Láhvička. Plukovník Láhvička má rád kaktusy, puberťácké žvásty o sexu, velice rád popisuje tělesné přednosti doc. Čírtokvé a podobně, je nespokojen se svým ohodnocením, a vypráví o tom, "jak se dělí s dopravákama a žlutýma marihuanovýma zahradníkama co moc kecají v Sapě", zajímá se spolu se svými kolegy o koupi různých mých nemovitostí s tím, že uvádí na internetu jejich snímky, občas Vám zablokuje mobil 300 nesmyslnými SMS, vypráví Vám autentické příběhy o Vašich sousedech v bydlišti, a uvádí, kam by se chtěl podívat "protože to musí bejt pěknej zloděj", pokud ho naštvete, zapíše Vás rád do kriminalistické databáze Očista, a mnoho dalšího. Podle mého zjištění je to absolvent policejní akademie věd v údolí dutých hlav na Lhotce, kde studuje na PhDr., ovšem nutno říci, člověk velice širokého spektra zájmů.
Kdysi jsem se dostal na foru danyk do sporu s nějakými dvěma pubertálními chlapci ze Slovenska kvůli nějakým technickým věcem, chalani byli dosti prudcí, jak už to u těchto východních národů bývá, objevil se akademický problém "šukání beranů", a já za to byl bánován. Potom se pod mým jménem objevily ve schematovníku na danykovi dva nesmyslné články podepsané mým jménem, a i když jsem žádal o jejich odstranění, jsou tam i s vědomím místno ího admina dodnes. Proto jsem pod jedním z nich rozvinul ironickou diskusi, načež jsem byl překvapivě udán na finančním úřadě, / firma /, jeden ambiciozní slovenský student prováděl dokonce po internetu rešerže mých patentů na patentním úřadě, no, nestačil jsme se divit.
Možná že se Vy, a i ostatní divíte, jakou to má vlastně souvislost s Vámi. Protože je problém značně rozsáhlý, napište mi v případě zájmu na
Co se týče medicinských diagnoz dle MKN-10, poznamenal bych jen, že vzájemné obviňování z psychických úchylek je v dnešních ústavech duševního zdraví národa, zvaných kdysi jako pakárny nebo blázince, nejčastější příčinou vnitřních sporů nejen mezi pacienty, pacienty a lékaři, ale i mezi lékači samotnými mezi sebou. Proto Vám Vaše diagnozy zde uvedené nemohu mít za zlé, a domnívám se jen, že jste jen mírně profesionálně deformován.
Protože je zde ticho jako v hrobě, a ani se tomu moc nedivím, chtěl bych Vám vyprávět o svém prvém setkání s psychiatrem v civilním životě. Bylo to v osumdesátých letech minulého století, kdy jsem v práci podal svůj první patent, který se jmenoval "diagnostická sonda pro hledání závad integrovaných obvodů TTL na deskách elektroniky bez znalostí signálů". Všude okolo mne se provozovaly bedny počítačů JSEP, kopie tehdy již stařičkých IBM 360 a 370, a počítače SMEP z JZD Slušovice. Po tvrdých bojích přišlo za dva roky průchod řízením UPV a přijeté í, a já to začal rozšiřovat. Tek hdy mi do práce přišli na technické ukázky i zajímaví tři muži z Bohnické léčebny, protože tam provozovali nějaké páskové jednotky z NDR, technik měl plnou tašku toho co nedovedli opravit. Sedli jsme si do laborky, a technik to rozložil, a s jistým úsměškem se díval na vadné desky plné tranzistorů a integrovaných obvodů, a sarkasticky poznamenal, že přivedl s sebou i dva kolegy, kteří jsou prý lékaři, a "chtěli mne prej vidět" . Byla to zajímavá zkušenost, a když jsem tři desky na místě opravil, ten technik je vzal do tašky a odjel, a oba lékaři se dovolili, jestli prej mohou zůstat. Tak jsme volně hovořili, najednou asi za hodinu zvonil telefon, a technik hlásil, že všechny tři desky otestoval, a že chodí. Lékaři se pak jako ve snu zdvihli, a měli se k odchodu, a jeden z nich jakoby najednou chtěl odejít mimo dveře, a uhodil se masivně čelem do stěny. Tak jsem ho s mírným zděšením omyl u umyvadla, a on mi řekl:
Člověče, vy jste ten největší blázen, jakého jsem kdy v životě zatím viděl, a podal mi ruku...
Zase ticho jak v hrobě, tak bych chtěl ještě na závěr povolit každému, kdo o mně ví cokoli negativního, aby to zde bez jakýchkoli zábran veřejně popsal. Takový plukovník Láhvička prej obešel mé bydliště, / skutečně mne sousedi hlásili /, dokonce už prý i obešel ÚPV - patentní úřad / bohužel, zatím mi odtud nic nehlásili /, vždy po tajné akci vyslovil temná slova o tom, jak mně prej šetří, protože "...kdyby lidi věděli..". Ovšem zatím trapně mlčí jako ryba...
Jistě je to jen jeho takzvaná operativní legenda, známá ze všech filmů o plně vytížených tajných policejních agentech, kteří ve dne v noci vedou nekonečný boj proti svým závadovým občanům, /kteří je ale platí, ti závadoví ovčani nedobrovolně, ze vlastních kapes../.
[10]:jj byl i článek ve VTM co? Pamatuju si ho. Šum substrátové diody jste měřil jestli se nepletu...
Já jsem se vždycky tý VTM upřímně hrozil, ale bylo to tam několikrát. Vz ždy když jsem byl někde v televizi nebo novinách, sice bylo dobrý žeto chodilo jako dobrá reklama, ale zas eza několik dní poté mi volali z tehdejšího Národního výboru, na finančním referátu byla obří žena s řezavým hlasem, ale když mně spatřila, tak vytáhla pořadač plný udání,zněžněla, a říkala: Prosímvás, co vy těm lidem proboha děláte, tady jste z Prahy čtyři vždycky s těma udáníma nejslavnější...
Samozřejmě že se nikdy na nic nepřišlo, ale kamarádi z práce, šéfové, které jsem vždycky škrtal ze všeho, co jsem podával, a oni se mi tam najednou objevili, sousedi, i docela neznámí přátelé, z nichž mnoho mne pak dokonce žádalo o práci ve frimě, a nevěděli, že jsem četl jejich udání z toho kouzelného pořadače.
Frrma se správně jmenuje Laboratoř průmyslových aplikací, ne jak mne zřejmně v rozčilení označil pan doktor Kubáč, a není ani jednomužná, protože má asi 37 externích spolupracovníků.
Co se týče toho měření šumu, po třiceti dvaceti letech se musím strašně smát idiotství dnešních moderních vývojářů, že to už zřejmě zapoměli, a též vzhledem k tomu, že šumový analyzátor obsahuje dnes každá dětská hračka na PC, třeba namátkou Audiacity, takže je nutné udělat si k tomu jen primitivní zdroj konstantního proudu.
Takový případ před nedávnem proletěl na předních stránkách novin.... Paní Borůvková , bývalá "korunní princezna" CSSD ....
Dělat z lidí blázny není trestné, rozhodl soud. Odnynějška už nemá třeba proti policii nikdo šanci, a tak se policisté nemají už čeho bát....
Slušnej magor...
[13]: Při vší úctě takových vět jakože "kdybych mohl říct, co nesmim říct, tak to bych se teda rozmluvil" - jsem slyšel v robotické komunitě spoustu.
Kolik vám nese "šum substrátové diody" dneska - když to zveřejníte přijdete o prachy, nebo spíš na to upozorníte a nažene další byznys ? Třeba scan toho článku z VTM by mě docela zajímal ?
A nastává dotaz z nejbrutálnějších, ale chci se zeptat - co se stalo v roce 2014 - moje špitální zkušenosti říkají, že takhle s člověkem zatřese něco závažného , třeba smrt manželky, ne dva rozčílení Slováci na Danyk.cz
Využijte příležitosti a pište, protože tolik napjatých čtenářů jste posledních 5 let neměl !!
Se mnou teda neotřásli nějací rozčilení postpubertální slováci, i když jsem byl třeba fascinován tím v podstatě drsným atakem na ÚPV, ale protože se odjakživa zabývám opravami počítačových desek, to je uváděním vadných logických systémů, pokud je to samozřejmě možné , na jejich předchozí funkční úroveň, začaly mne zajímat jejich mozkové pochody, pokud se to tak dá nazvat, a pokusil jsem se několika testy zjistit, co takový jednozávit dovede. Představte si to třeba jako Arduíno. Když jsem se pak seznámil s dalším jednozávitem z policejní akademie věd z údolí dutých hlav na pražské Lhotce, spatřil jsem další Arduíno se kterým se dá krásně hrát, a to dokonce s plackou.
Za šum substrátových diod jsem si koupil kdysi když prachy ještě něco málo znamenaly, během tří let bezvadně vybavenou dílnu, dvě laborky, ale ještě před dvěma roky jsem identifikoval pro jednu německou firmu asi 800 vadných 128 GB flešek z nějakých SSD disků. Na testeru dobré, připájí se a jsou pryč. Když mne kontaktovali poprvé, psychiatra si s sebou zřejmě nebrali. Zahrál jsem si roli východoevropského indiána, který umí čarovat, ale zaplatili solidně, což se mnohdy nestává.
Co se podle Vás mělo stát v roce 2014 jsem díky své nízké inteligenci a nedostatku akademického vzdělání nepochopil, a proto Vám za trest nezašlu linky na ballbusting, které jsem poskytl plukovníkovi Láhvičkovi za to, že sem psal pod mým jménem. Jako zkušený lékař jistě víte, co máte udělat sedumdesátiletému penzistovi, když se od ranního kuropění bezcílně courá po Vaší interně, zanechává za sebou loužičky moči a odpadlé kaštany, ale zejména Vás kritizuje. Stetoskop, a přes uši !!!
Laboratoř průmyslových aplikací Praha.
No to jdu do kolen .
Stránka PAL-MAL Všeuměla .
Všeuměl vás pobaví jak někde v kóji na kola, v pražském paneláku řeší problém s točivostí molekuly Kyseliny Ascorbové.
A má pro všechny řešení !!!
[19]: scan jsem Petře našel, paměť ještě funguje. Pošli SS jestli máš zájem.
,, a proto Vám za trest nezašlu linky na ballbusting ,, Tak na to nemám.
Ten pán to vlastne napsal všechno ,, díky své nízké inteligenci a nedostatku akademického vzdělání,, není co dodat.
Diskuze ničí dojem z pěkně napsaných článku. Doporučuji : v úterý si přečíst nový článek. Zasmát se, případně zamyslet a pryč.
[25]: Divit se, že to funguje je jedna věc, a údiv nad tím kam , až to může dojít je věc druhá.
[26]:njn když se otvírají Pandořiny skříňky je nutné čekat cokoliv :-)
Vždy deprimuje, když technika nedopatřením předběhne filosofii, a lidé s papíry na hlavu se změní v vědci se změní v pomatence, kteří v háku bbězcílně blbnou, a dokonale přetíženi c svými teoriemi, čekají na infarkt. je dost škoda, když nějaké kvalitní forum z tohoto důvodu prostě chcípne bez náhrady. Třeba Danyk je dneska v podstatě technicky mrtvý, pět lidí si tam skládá vzájemné společenské poklony, a největší psychologický přínos způsobí nový pubertální idiot, který se ptá jak zapojit odpory do série. I tady to jde strmě z kopce. Bohužel....
http://mafro.rajce.idnes.cz/nastenka/#ATDP.jpg
Kdesi jsem četl, že již od mateřské školky by se mělo kvalifikovaně rozhodovat, koho učit číst a psát. Pokud se idioti-savanti chopí funkcí, a začnou se pokoušet také vynalézat, znamená to definitivní konec systému.
Zas někdo nadprůměrně inteligentní, kdo se snaží zachraňovat weby, kterým už odzvonilo? Overtonovo okno se posunulo! Mladí "profesionálové" trhají plody už na jiné louce o kousek vedle. S tím se nedá nic dělat. Jedině získat masu lidí a to okno zatlačit zpět. Otázka je, jestli by tam nebyla už jen bída. (Asi ne, ale zvykli jsme si už na barevnější a voňavější svět.) Založte si vlastní blog, pokud máte co sdělit.
Včera musel být plukovník Láhvička ze ZBraslavi i jeho policejní kolektiv na vrcholu blaha, protože poté, co napsal pod mým jménem z deseti IP adres asi osumnáct dalších vulgárních komentářů týkající se zřejmě doktorovy potence, a nabídl mu své další svěráky, které při výsleších na Zbraslavi nazazuje zadrženým v kanclu na mikropenisy, doktor Kubáč vytekl jak indiánská žena, a pokoušel se na blogu vytvořit můj psychologický profil, který doplnil moji fotografií, starou přesně deset let z Holické burzy. Když jsme to pak s přáteli četli u piva U Bojovníků, a uvažovali, komu vlastně opravdu pořádně "hrabe", jeden psychiatr z naší Láhvičkovy komise se nad tím asi půl hodiny chechtal, a sdělil nám, že dochtor Kubáč tím, že se pokoušel vytvořit můj psychologický profil, a nedělal tak v klidu, příčetný a v pohodě, vytvořil vlastně narychlo na svém blogu omylem přesný psychiatrický profil svůj. Je to prý obvyklé například při psychologické projekci, kdy pacient, takzvaný "bájný lhář", který se dokonale sám zná, pomlouvá v ordinaci svému ošetřujícímu lékaři jiného pacienta, a častuje ho krajně rozčilen svými nejhoršími vlastnostmi.
Kdesi jsem četl, že systém by měl již od mateřské školky odpovědně uvážit, koho bude dále učit číst a psát, protože když to neprovede, a za několik let se hry na vedení společnosti z tohoto důvodu ujmou idioti savanti, nic ho již nezachrání, a bude to jeho definitivní konec.
V ranní poště se ozval fotograf ve článku uvedeného snímku, který to tady též pravidelně čte, cítí se být jeho autorem, pozastavuje se nad tím, že byl uveřejněn bez jeho souhlasu, ptá se i na názor můj, a uvažuje, že by za jeho další denní uveřejňování požadoval jako autor asi 500 korun denně. Protože výšeuvedený článek považuji za svoji bezplatnou firemní reklamu, požádal jsem ho, aby od toho zatím upustil.
[9]:: podľa tohto príspevku by si snáď niekto neinformovaný mohol myslieť, že ste sa azda stali obeťou nejakého sprisahania alebo čoho. Našťastie, z ďalších príspevkov sa ukazuje, že onen plukovník je len súčasťou Vašich vlastných bludov, žiadna konšpirácia proti Vám...
Mám velmi rád Vaši řeč tatranské berany, doufám však, že mne ještě neobviníte, že jsem Vám sestřelil Štefánika...
[34]: Keďže v zozname najstarších ľudí planéty Vaše ctené meno nevidím, tak toho Štefánika už necháme predsa len tak.
Neznám Váš "zoznam nejstaršich ludí planéty"/??/ ,čtu jen časopis Forbes, ale to máte to samý. Myslíte, že v časopisu Forbes jsou uvedeni skutečně nejbohatší lidé Světa ?
Nějak nám tu basentuje doktor Kubáč, jako zdejší psychiatrický kouč této léčebné skupiny. Možná že již ráno od šesti terorizuje v háku své důchodce, kteří mu od ranního kuropění bezcílně migrují chodbami interny,zanechávají za sebou loužičky moči a odpadlé včerejší kaštany, ale hlavně, neustále ho kritizují, a nebo již jen rezignovaně sedí na nemyté nemocniční WC míse, plynuje dosud po nechutné nemocniční snídani, a připravuje se pozvolna se svými kolegy a pacienty na nechutný nemocniční oběd...
Uvědomil jsem si, že vlastně výcvik dle MUDr. Praška nevědomky používám už roky. Cca před 15 léty mě odvezli příbuzní na pohotovost, měl jsem cca 40°C, asi jsem byl i trošku mimo, prostě těžší chřipka, řekli mi tam doslova že jsem simulant který je zdržuje. Od té doby,a to i když mi je sebehůř tak si řeknu že jsem stejně jen simulant, nikde nejedu, ani k obvoďákovi a přečkám to. Nějaké následky si to asi vzalo, ale zatím žiju.
Když jsem u lékařských příhod, kromě poslední katastrofy kterou popíšu jsem byl u dochtoranaposled před pětatřiceti lety v roce 1982. Kolegyně v práci měla rýmu, prskala do dokumentace, a tak jsem to chytil taky. Podnikový dochtor ke kterému jsem byl šéfem odkázán byl příjemný mladý muž,jeho sestra mladá prsatá blondýna. Seděl jsem v ordinaci spolu s dalšími čtyřmi jeho pacienty, a znenadání mi na bílou košili začaly pršet ze stropu krvavé kapky. Sestřička koketovala odebíraje někomu krev, jehla se jí ucpala, a tak ji chtěla prostříknout. Všichni jsem to považovali za skvělý vtip. Ještě řvouce smíchy, odebral jsem se pak do lékárny pro antibiotika. Využíval jsem podle návodu krabičku, a pozvolna přestal chodit. S noham lehkýma jak kdybych létal jsem dorazil opět k odborníkovi, a dostal předpis na druhou krabičku. Pak jsem dostal čtyřicítky horečky, a nakonec mne brácha dovezl k jistému Ferdovi do Sušice. Vystáli jsme frontu u jeho domku, starý muž seděl ve venkovské jizbě, a vedle něj černě oblečená žena. čtvrt hodiny do stolu, a já skoro padal, a pak mi tvrdil, že čte důvod mé nemoci ze stolu, vstal jsem z obtížemi, a chtěl odejít. Žena mne zadržela, a léčitel mi pak řekl: Užíváte určitě dlouho antibiotika. Máte dvě možnosti: běžte rychle do nemocnice, a nebo si doma udělejte česnekový tvarohový obklad, plácněte si to přes prsa pod rukama a na záda, zabalte se do peřin, a modlete se k Bohu, aby to pomohlo. Umíte se modlit ne ? Nojo, to je dneska běžné...
Tvarohový zábal s česnekem mi do druhého dne vyleptal do kůže ostře rudou čáru jak po yperitu, nicméně jsem druhý den spustil nohy z postele, a chodil bez problémů, což se mi již týden nestalo, a za další týden jsem byl zdráv.
Rady lékaře je nutono přesně dodržovat, a kdyby náhodou lékař nakonec tvrdil naprostý opak toho, co před týdnem, pak i to co lékaž nově nařídí, je nutno dodržovat minimálně se stejnou přesností...
[36]: To je omyl - správné cvičení dle Praška v případě teploty 40 st. by bylo vyvolat si nějak teplotu alespoň 41 st. ;-)
Nicméně pan Šedý se nám nějak odmlčel - což je škoda, protože pokud si odmyslím opakování a slovní automatismy tak by klidně mohl jít to nějaké literární soutěže kategorie insitní próza.
Lidi střelení jsou totiž velice užiteční, protože společnosti založená na 100% normálních, normalizovaných a standardizovaných jedincích má tendenci se zhroutit když přijde krize. Jenom ti střelení musí najít nějaký přijatelný způsob existence a komunikace s tou normalizovanou většino
Jo a mimochodem za 500 denně chci vaši fotku v životní velikosti, pro paní Kubáčovou.
Kouč léčebné skupiny je už naštěstí přítomen, já po chutném obědě, kde jsem zkonzumoval 200 gr. rybí filet na vařeném karfiolu a 200 ml sklenku portského, a tak mohu klidně pokračovat v nemocničních příhodách.
Pokud si chcete kvalifikovaně zafetovat, využijte služeb pražského Ikemu. Před čaem jsem v laborce brousil piezoelektrické snímače z takzvaného baryumtitanátu, vzal si řídký respirátor, a už večer jsem se dusil. Probudil jsem se po třech dnech s žebrovanou hadicí v krku, ze které šel ledový vzduch, neslyšel na jedno ucho, a tak dokonale chraptěl, že jsem nebyl schopen snad ani zasípat. Okolo mne se nacházelo vědecké forum, a když jsem jim napsal na papír, že mi mrzne krk, bylo to vědecky vyloučeno. Vzal jsem tedy teploměr, a vnořil ho do hadice, a když jsem byl dehonestován, že se vzduch předehřívá, byla přečtena teplota 3,8 stupně. Vsadím se že ta cikánka v bílém plášti co se to odvážila přečíst nedostala půl roku prémie.
HW ?
Když jsem se po odchodu rozčileného vědeckého kolektivu, kterému jsem ještě vytknul, že mi na postel padají z ventilace saze, a bylo mi řečeno, že je to halucinace z léků, a já jednu sazi rozmázl prstem asi na čtvrt metru černou čáru na přikrývce, snažil jsem se oholit, spatřil jsem za svými zády úplný Houston, sestávající se asi z dvou plynových lahví, dvou dva metry vysokých vysokých stojanů, plných různých přístrojů a to všechno propleteno haičkami vedoucích z různých infuzních pytlíků do mně. Když jsem po neúspěšném pokusu odložil držák s žiletkou, něco vzadu cvaklo, a já se za dvě minuty propadl do modré temnoty. Ještě předtím držátko nade mnou obrostlo znenadání zelenými lístečky. Lékařské procedury spočívaly v řídkých chvílích vědomí několikrát denně, že mne byly podávány hrnečky jejichž dna byla centimetr vysoko navrstvena různobarevnými prášky. Na monitoru jsem si přečetl, že mám tlak 220/130, a podobně. Dosud si papatuji na tolik podrobností, jako poslouchání levou nohou, a nebo několikahodinový rozhovor s henry Kissingerem, z něhož si papatuji každé slovo, ale nerozumím mu, jak v mobilu zobrazený barevný obrázek s počernickou adresou a značkou auta, který stojí u něho, kterou jsem po příchodu z nemocnice navštívil, a opravdu souhlasila, a mnoho dalšího, co kdybych pak sdělil mladé psychiatričce, která se mne snad hodinu potom zvědavě vyptávala, tak bych asi neprodleně skončil u ní na oddělení. Odborná péče pak skončila malým incidentem na konci pobytu na ARU, kdy jsem dostal snad půl hrnečku léků, a mladý lékař a mladá lékařka pak spolu přede mnou diskutovali, jestli to není moc, a když jsem se jich ptal, že pokud by bylo třeba, můžu to zatím, než to se mnou začne mlátit, vyblejt, prohlásila mladá lékařka že nespolupracuji, odšroubovala mi víž čko na centrálním rozvodu hadiček, nalepené na rameni, a prdla do něj aso i 25 ml amefu něčeho bílého připomínajícího lepidlo solokryl na lepení papíru. Když jsem asi za minutu zhasl, přestaly se mi zavírat oči, a pak jsem kácel nějakým japoncům hnědé digitální trpaslíky, a oni se strašně rozčilovali kdo jim to dělá, protože mne zřejmě neviděli, a probudil jsem se v mírných mrákotách až ráno, kdy nade mnou čouhal nějaký přenosný rentgen nějaký muž v bílém plášti s ruským přízvukem mi rval rentgem novou kazetu pod záda, a já se pak znovu propadl do mrákot.
Tak tedy, projevuji úžas
nějakou dobu zde čtu všelijaké moudré věci
ale tato diskuse je mi jaksi nepochopitelná
Takže zdravím pana Kubáče a to uctivě, jelikož je v mém řemesle velmi na úrovni
a zasluhuje úctu
Havránek
Pane Kubáči, už chápu proč jste zakázal komentáře.
[27]: Jo jo, jak říká Sir Humphrey Appleby ,, někde něco otevřete, buch a ona to Pandořina skřNka.
[44]: Pozor Pozor umět zacházet s vlastním vnitřním šílenstvím není snadná věc tím více, pokud prosakuje na povrch.
Navzdory tomu jak se to z venku jeví - musím zcela vážně konstatovat že pan Šedý za poslední dva dny ohromně vyrostl v mých očích a že situace směřuje k tomu, že si budeme psát uctivé komentáře ve stylu "dovolil bych si připodotknout že u D4 máte chybu" a v Holicích jdeme spolu na Pivo ! ( jenom nevím ve kterém roce se tam dostanu )
Protože neskončím a neskončím, protože mi to moje duševní choroba nedovoluje, navazuji na 42, a k šílenství všech ostatních pokračuji o našem vyspělém zdravotnictví, kde si můžeme v podstatě zadara, pokud zase nešoupnou nějaký nemocniční poplatky, zafetovat až z nás teče:
Když jsem jim napoprvé zdrhnul na reverz, dostal jsem se zničený a dokonale sípající domů s bednou léků, které jsem měl brát. Zde si uvědomuji, kolik asi manželek pacientů, kterým přijde starej z nemcnice, a ony do něj perou všechny ty jedy přesně jak řekl pan dochtor, oddělá svých penzistů, a nejenom penzistů. Já si měl sám dokonce píchat nějaké injekce.. no abych neprodlužoval, za dva měsíce mne to sebralo znovu, a probudil jsem se stejně, ale za nějakou jinou zástěrou. Tenokrát až za pět dní, a byl to fet jak bič. Postele byly za takovýma přepážkama, a již první den se z chodby třeba ozývak řev jako lva, a ukrajinský sestřička s úsměvem komentovala
Pan odkašlava.
a brala si moje použité kartáčky na zuby, a strkala si je do kabelky. Za chvíli řev umlkl, a pán jel s cedulkou na palci kolem otevřených dveří do koupelny. Po asi týdnu v podstaě jen krátce přerušovaného bezvědomí jsem se několika výtahy ocitnul na kardiocentru jednoho zajímavého pana profesora, který se stále bojí jít do penze, protože by prej bral jen čtrnáct papírů penze, a tam do mne nahustili nějakou infuzi, po které jsem barevně viděl jak se otvírají stěny, vstoupil jsem do obrázku židovské Prahy na stěně, ocitnul se na nějakých dubových prknech, ruku mu podávali staří židovští mudrci, pak v sále spadnul ze stropu mezi ně kámen, a oni mi tvrdili, že je to normální u tak historické stavby, a pak jsem se pokálel do postele. Nevím, kolik toho do mne ještě hadičkou nahustili, protože pak si jen pamatuji na několik lidí v bílých pláštích, kteří neměli pod nimi trička jako normální vrači, ale saka, a jednu dámu, která se mi dokonce představovala, a tvrdila, jak je záslužné, pracovat i jako pacient pro lékařský výzkum. Když se mi to samozřejmě nelíbilo, přišel nějaký ošetřovatel s kotletami až na bradu v bílém plášti, a cosi okolo mne kutil s nějakými dlouhými bílými skleněnými trubicem, jedna se mu rozbila, a pak sem se vypnul jak televize, když se kabel vytáhne ze zásuvky. Nevím za jak dloho jsem se probudil na dalším oddělení,ale to již okny svítilo ranní slunce, a manželka která mne zřejmě pracně přes noc našla po několika hodinách nekde úplně jinde jež jsem měl být zařídila, aby mne nepřeváželi do Vršovické nemocnice, kam mne chtěli převést, ale jen do dalšího baráku Tomayerky za rohem. Tam jsem se kupodivu konečně ocitnul na plicním, fetování ustalo, a jen mne znervozňovalo, že na pokoji bydleli se mnou čtyři cikáni. Cikáni vypadali zcela zdravě, a byli i poměrně slušní. Jeden při vážení vážil 35 kilo. Ještě večer se mnou pohovořila primářka, která z nějakého paklu listů A4 s červenými razítky jak u StB vyčetla, že "nespolupracuji", "neužívám léky jak mi předepsal lékař"," mám sarkastické poznámky k ošetřujícímu perzonálu", " mám časté bludy po lécích", a podobně, a tak se prej na mně přišla podívat. Dostal jsem také jakýci jakoby psí náramek s nějakým čárkovým kodem. V noci jsem šel migrovat internou, a zanechávat za sebou loužičky a vypadlé kaštany, a náhle se ze tmy vynořila temná postava v bílém pk lášti, a začala mi na ruce svítit rudým laserem. Nejdříve jsem myslel, že mně chce zastřelit, ale říkal jsem si, že je to stejně už jedno, ale ona mi říkala: Co tu v tý tmě děláte, pane Horáček ? Protestoval jsem že jsem nějaký pan Horáček, ona mne znova svítila na ruce, a pak se podivila, že pan Šedý leží přece vedle. Dále což bylo pro mne podstatné mi stále se silným ruským přízvukem říkala, že mám pěknej zápal plic, že takovej ještě ani v Oděse neviděla. Ráno jsem dostal zkumavku do které jsem měl plivnout, a nový náramek. Když jsem se ptal kde je pan Horáček, pokřižovala se, a pravila že už asi v lednici. Byl jsem rád, že mi neřekla, že je někde na sále. No abych neprodlužoval, když dopoledne vypil nějaký pacient nějakou asi půllitrovou falšku nějaé zakalené tekutiny, a odjel na vozíku na CT, vrátil se večer mu zežloutly nohy co mu vyčnívaly pod peřinou, a ráno již jel na vozejku s lístečkem na palci u nohy do koupelny, druhého šoumena vedle na posteli obklopily stojany s kapačkami a začali do něj píchat nějaké injekce, rozesmáté ukrajinské sestřičky začaly odběry krve u osazenstva, a na zemi se objevily prvé krvavé šlápoty, a nakonec se na chodbě na protilehlých dveřích objevila černožlutá značka Infekce, a do dveří začaly chodit sestřičky s respirátory, jako nespolupracujcí jsem opet podpesal reverz, a protože už pak nebylo co fetovat, dostal jsem šaty, a bylo mi úředně povoleno zbaběle zdrhnout. Když jsem lezl jao brouk do taxíku, bylo jasné, že jsem zase protentokrát vyhrál...
.....
Vladan | E-mail | Včera v 20:37 | Reagovat
Laboratoř průmyslových aplikací Praha.
No to jdu do kolen .
Stránka PAL-MAL Všeuměla .
Všeuměl vás pobaví jak někde v kóji na kola, v pražském paneláku řeší problém s točivostí molekuly Kyseliny Ascorbové.
A má pro všechny řešení !!!
http://test1.websnadno.cz/Vitamin-C.html
___________
Pan Vladan mne nemá nějak rád, doufám, že nemá rád i ballbusting, ovšem asi bych se posral smíchy, kdybych ho viděl, si koupit v lékárně blistr s vitaminem C, a zeptal se: Tak co, Vladane, kolik si myslíš, že to má tý levotočivý ? A pak vybdal z kapsy malou krabičku, vožil tabletku, stisknul tlačítko, a když by to zapískalo, tak bych mu řekl: Hoď to do koše Vladane, a nebo si z toho udělej šumák, zase tě okradli o šedesát babek...
Navazujíc na 47, nepřestanu a nepřestanu, pokud něco nedostanu:
Prvotní diagnoza "infarkt" podpořená prý nálezem nenálezem nějakého albuminu, o kterém mi bájil u postele nějaký mladý ab mbiviozní člověk v bílém plášti, který byl rychlý a vševědoucí, se nakonec změnila v nákazu nemocniční bakterií zřejmě z dýchacího přístoje. Druhá hospitalizace zřejmě pocházela z dobré rady toho mladého vševěda, že mám brát každý den dvě tablety aspirinu, kterej je prej nutnej na ředění kravní sraženiny, a kterou jseme nevědomky poslechl. Nějaký starý šoumen z internetu, který prožil podobné story jako já mi pak psal: Kterej blbec vám ten aspirin doporučil to jste se z něj musel udusit, ne ?
Ošetřující lékařce v bydlišti jsme pak z toho fetu přinesl "dokumentaci" ve formě 3 cm svazku papírů A4, pokrytých číselnými kody z počítače. Když jsme se jí zeptal co to znamená, del pravdy mi odpvěděla, že tomu taky nerozumí, a sestra ten balík založila do mých desek do kartotéky.
A jsme na padesáti:
http://ld.johanesville.net/orwell-06-jak-umiraji-chudi?page=1
Když je tu téma, "komu hrabe", znáte tohohle kofra ze Zbraslavi ?
http://www.urna.tode.cz/sef-urn-libor-lochman
To je soda...
Taky jsem zakazu komentaru spise nerozumnel, toto jsem netusil.
To je na whitelist pro proverene a k tematu diskutujici.
Vážený pane, kdbyste uměl pracoval s údaji, tak byste zjistil, že adresa na firmu není žádný panelák, ale rodinný dům v památkově chráněné zoně.
Výše uvedená poznámka patní panu Vladanovi včera 20:37.
Nehodlám tady rozebírat veškeré slinty mého manžela a diskutujících. Jen mám pro pana doktora Kubače návrh, aby se s panem V.Š. osobně sešel a popovídal si s ním. Navrhuji termín konec března 2018 v Praze. Díky M.B. manželka
Ještě něco na konec. Není problém stopnout jakékoliv psaní z jeho a současně i z mé IP adresy. Budete tu mít klid a pohodu a nebudete muset pátrat po jeho zdravotním stavu a "sortimentu" léků, které bere nebo si myslíte, že by měl brát. Stejně jsou takové dotazy na hraně zákona o utajovaných zdravotních skutečnostech. Jen pro zajímavost - ze státní kasy toho moc za léky nevytáhne a z doplatků by v jeho případě lékárny zkrachovaly.
[55]: Ještě se tu ozve paní Kubáčová, že má Petr taky zaracha a cvrnknu si do trenýrek.
53-57:
Když je tu téma, "komu hrabe", znáte tohohle kofra ze Zbraslavi ?
http://www.urna.tode.cz/sef-urn-libor-lochman
To je soda...Zase si vzal asi kaktusy.
Ten clanek z VTM by me taky zajimal.
Ale jinak diskuse dobra. Sice uz nevim, kdo vsechno je Perpeťák a jeho alterega, ale nevadi.
Docela zacinam rozumet zamknutym diskusim. Ale je skoda, ze jsou zamknute, napriklad nebylo kam napsat ke clanku o diodach, ze shottky neni nizko dotovana dioda, ale dioda vytvorena stykem "dotovaneho" polovodice s celovodicem (kovem).
PS: nezastavitelna nesouvisla psavost jeste neni ten nejhorsi zpusob jak zbbnout. Bohuzel zblnout muze kady z nas, napriklad kvuli starecke demenci. Nebo znam spickoveho odbornika, ktery po mrtvicce dokaze jako vrchol mentalniho usili vyvencit psa.
Kdepak nemám zaracha jenom vydělávám na chléb vezdejší léčením našich pracujících.
Jinak identita M.B. manželky pana V.Š. se mi nezdá, kvůli slovu "slinty" - to ženy neříkají, zejména ne dámy v letech. Nicméně samotná existence manželky je dobré znamení - žena je kotva k realitě
No a když jsme u toho tak poznámka ke Schottkyho diodám - smyslem nebylo rozebrat jejich konstrukci do detailů, ale naznačit, že není PN jako PN
http://www.urna.tode.cz/sef-urn-libor-lochman
Ježišmarjá, neni to mladej Lochman, co teď chodí na starý kolena kontrolovat s mravnostním bordely, nechá si říkat od holek Kolonel, ale všichni ho znaj ve Smečkách a okolí spíš jako Měkoně ?
Admin z Danyka nyní poprvé za fungování tamní diskuse vymazal příspěvek slečny Tanny Go, která realisticky popisovala, jak si plukovník Měkoň objednal na účet mravnostního felaci, ale nebylo čeho, a nakonec se jí podařilo vytáhnout z tělního záhybu kolíčkem na prádlo něco, ale i když to čtvrt hodina budili k životu vakuovou pumpou na maximální podtlak, tak to nakonec jen zase zmizelo v tělním záhybu, a již se to neukázalo...
Proti osumdesátým letům minulého století je dnes úplný součástový ráj pro zájemce o měření šumu různých diod, ať již vadných, a nebo diod funkčních, ale ne na usměrňování, ale i na jiné účely, třeba na generaci mikrovlného šumu, jednoduché a superlevné mikrovlné děličky na pásma "ku" a vyšší, a podobně. Jedna ze zajímavých skutečnstí je, že se dá již dnes postavit velmi levně vysokofrekvenční rozmítač charakteristik v pásmu UHF a VHA a vyšších, a sledovat tyto "diody", které se mění při těchto kmitočtech ve výšeuvedená součástky, a nebo dokonce tvarování speciálních vlastností takových součástek z diod proudovými impulzy. Pokud si přečtete pozorněji mou knihu Rozeberte si PC, je tam těmto technikám zběžně věnována jedna stránka textu.
Znáte toho člověka ???
Kristeježíši! Já mám web vo šlapkách, ale taková hlína jako tady tam fak nejni!
[65]:Nerouhat se! Doporučuji prostudovat webík taky Šedého, ale Petra. Dozvíte se mnoho poučného o parostrojích jeho geniální konstrukce, dále se seznámíte s ďábelskou pánvičkou a dalšími pozoruhodnostmi. Také nelze zapomenout na nějakého Krysatce! Snad ještě žije neomezen na svobodě a nezbaven svéprávnosti. Nedělejme si z takových legraci, nemohou za to.
[66]: Já bych si i postavil parostroj dle něčího ženiálního návodu, nebýt toho, že jsem tak již učinil, a to před čtyřiceti lety. Pravda, tehdy se jednalo o naprosto normální parní stroj naprosto negeniální konstrukce. V dalším rozletu mne omezila vojna a to, že babička s matkou prodaly soustruh, který jsem měl po dědovi. Dnes již nadšení vyprchalo, nicméně je možné, že se vrátí po prvním elologickém blackoutu německé provenience.
Ostatní Vámi zmíněné ani nebudu hledat, nahlédl jsem, že mi moje vlastní magořiny bohatě postačují. Také jsem dalek toho, abych se smál, neb chápu, že 'blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské'.
Rovněž se divím, že p.Kubáč diskuse zakazuje. Jsou něco jako seznam slepých uliček. Z nějakého důvodu seriosní myšlénky přitahují mnohem víc idiotů než zábavně myšlené weby. Tedy není vyloučeno, že by sem časem zavítal i autor oné vývojnice vodíku do auta, protože to je správný krok směrem k perpetu mobile a je třeba stádu názorně ukázat, že tudy cesta nevede.
Já to sem nechtěl dávat, ale to je frontální útok na Lochmana, kterýho jednou najdou v kanclu s jednozávitem na stěně. Vodíkové vývojnice do auta ! A ukázat psychopatům kudy vede cesta, to je zřejmě základní poslání opravdu normálního člověka. Doktor Kubáč by měl zasílat zdarma haloperidol Pfitzer.
Pane indžinýre, kapičky proti chrapotu !!! A tady máte ještě bublifuk.
Bášo, jaký máte ty ssvý tránky s těma šlápotama?
Já bych se na to podíval, a kdybyste nechtěl, tak bych tam nepřispíval. Mohl byste mi i udělat speciální rubriku. Podívejte se na TOPLIST.CZ, jak skočila Kubáčovi návštěvnost. Seriozní web, a samý normální lidi. Takovej Vladan s tím svým celaskonem, to je šumák...
[67]: Nazakazoval jsem diskuse kvůli tomu že by utrpěly mé seriosní myšlénky, ale protože zdejší hlavní diskutér měl období, kdy jej ohrožovali Židi a to bylo fakt na zásah Chovancova Ministerstva Pravdy a Lásky
Přece jenom je doba prolhaná a proniknout na seznam extrémistů kvůli výroby vodíku spalováním vodíku - je jaksi lepší než kvůli podezření na propagaci opravdové genocidy.
Ovšem pokud je ctěná libost - můžu nechat diskuse otevřené - já zas tak nafouklé ego nemám, abych nějakou tu poznámku o neuspokojené manželce neunesl.
No, sice je ten pán zmiňovanej v článku a léčící se zde v diskusi evidentně porouchanej, ale ty jeho letovací vodičky na hliník fakt fungujou ...
Já jsem nikdy žádné vodičky na hliník nevyráběl, ale přesto Vám jako rádioamaétrovi děkuji za reklamu. Jak klepe klíč, a zkresluje SSB a STB ?
Perpeťáku bude stovka? Vy to bezesporu dáte, máte na to. Trhněte rekord. Nevzdávejte to. Držím vám palce a vsázím na vás.
Bude li stovka, pak metoda pana doktora Praška nebo jak se jmenuje, nefunguje. protože naprosto nejsem unaven, ani se mi nezvyšuje teplota,což předvídá pan doktor Kubáč. Mám strach jen o zdejšího Vladana, aby po těch celaskonovejch šumákách nezačal nakonec ještě plynovat. Sice lidová pranostika uvádí, že kdo prdí, zdraví si tvrdí, ale čeho je moc toho je příliš.
Tak a dost !
Pan Kubáč se válí pod pitevním stolem smíchy a nebude mít čas napsat do úterka další článek na kterej se těším.
Vladan Špaček
Když Perpeťák slíbí že blbnout bude jen tady a u dalších článků bude diskutovat pouze k věci, třeba se Petr smiluje a nechá otevřené diskuze i nadále. :-)
Ještě dotaz: kolik na mne sázíte ? Při sázkách preferuji stejný algoritmus, jako s patenty. C1 = C x/1+K /,
kde:
C1 je aktuální částka
C je první nabídka
K je kolikrát již sázka byla předtím nabídnuta
klidně ať pak natočí tisíce příspěvků
Stále odmítám, že blbnu, protože na základě několika v podstatě dementních či postpubertálních příspěvků řekněme neznámého pachatele, které jsem nepsal, ani neodesílal ze své IP adresy, ale z různých IP adres, odeslaných v noci z baráku organizace, jejíž adresa je PO.BOX 41 156 800 Praha Zbraslav, jejíhož provozovatele snadno ale najdete googlem na internetu, zde stále řešíme jen problém, komu skutečně hrabe, o čemž napsal článek pan doktor Kubáč.
Možnosti:
- hrabe dr. Kubáčovi
- hrabe panu plukovníku Liboru Lochmanovi z toho baráku
-hrabe nějakému jeho kolegovi, který to od něho z kanclu poslal
Já jsem byl jen napaden, a proto se /zatím s humorem /, bráním.
[79]: Nikdy jsem netvrdil, že mi nehrabe, otázkou kterou musí každý jeden čtenář posoudit sám je ta míra.
A mimochodem příští článek "Poznámka k usměrňovačům" je už napsaný.
Po přibližně čtyřiceti letech, co jsem podal prvé dva patenty a to
- Dynamická sonda na vyhledání vadných integrovaných obvodů TTL na deskách plošných spojů elektronických jednotek, a
- Dagnostická sonda na zjišťování závad polovodičových přechodů v elektronických jednotkách osazených obvody TTL na základě měření šumu substrátových diod
se zájmem očekávám, jak se zde zachová dnes, v 21 století technické revoluce, kdy již technika předběhla filozofii tak, že se z konstruktérů stalo v podstatě bezradné stádo nesmyslně pobíhajícíh ovcí, které před vlastním výzkumem mají dalko podt statnější problém, a to sehnat něco k žrádlu, a platit hypotéky, jak stará, tak střední ale i mladá generace vývojářů polovodičových zařízení. Bylo by mým velice příjemným překvapením, kdyby z toho konečně něco přínosného vzniklo. Vrchol snažení představil před čtyřiceti lety jeden agilní vedoucí pracovník tehdejších Kancelářských strojů, který mne nejdříve hecoval, "abych mu prej dodal své sondy, vybavené americkými počítači, a on mne zahrne miliony", a když jsem mu poradil, aby se kontaktoval s psychiatrem, oba patenty ukradl, a nechal si je mírně změněné, patentovat v anglii a spojených státech, samozřejmě za prachy tehdy již rušeného a rozprodávaného státního podniku. Možná že ještě někde na telekomunikacích a nebo na vnitru existuje jakýsi podivný charakterograf a XT záznamový digitální magnetofon, který tehdy zde prodával jako supertajný div techniky. Co vím, prodal dva kusy, celkem asi za 40 papírů. Na tu námahu a statisícovévýdaje za patentování v anglii a USA mi to však připadalo dosti málo. samozřejmě, z kapsy idiota, který má své sponzory, krev neteče. Pána jsem pak našel později v jistých tlustých seznamech. Možná, že ještě i dnes někde pilně slouží, a nejen krade, ani poledne nedrží, ale ani kvůli tomu celé noci nespí...
Pokud si chcete zlomit elektronický vaz, začněte se ve svém odborném článku o polovodičových usměrňovačích zabývat problémem, jak to, že kondenzátory neblokovaný grec, ale někdy i samotná dioda vysokofrekvenčně ruší. Zkuste k tomu, aby nebyly nutné použít ty kondenzátory, provést vyvážení odporovým můstkem. Následně změřte u Vás doma vysokofrekvenční impedanci sítě 230V na několika kmitočtech, a zkuste udělat síťovou anténu...
Tak jsem čekal, že mne tady nějaký digitální radioamatérský všeuměl steně jak plukovník Láhvička - Měkoň a začne mne ostrakizovat, jak chci dělat přijímací síťovou anténu v paneláku, a že mu hrabe, ale já bych mu odpověděl, že bych chtěl udělat jen síťovou vysílací anténu, a pokud bych to skutečně naladil, a nevysílal kilowatem, takže by na každém sudém lambda půl hřál šroub u hromosvodu, a na každém lichém lambda lomeno dvěma by šlehaly z vodovodního potrubí deseticentimetrové jiskry, tak bych měl pro cizinu takovou sílu, že bych se dovolal na podstatně větší vzdálenost než na nějaký balkonový drát, a ten balkonový drát pak jen strčil do díry v přijimači. Samozřejmě že je krásný, když jedeme nějde do dvou Ohmů J10, a v píčlánku máme na třiapůlce žhavý kondy půl mikrofaradu, všichni "špičkoví odborníci "tvrdí, že mi hrabe, pokud nečumí u přijimače jako vejři...
[79]: termínem "blbnutí" jsem myslel diskuzi mimo téma. Ta je pochopitelně u tohoto konkrétního článku autorem nejen povolena ale řekl bych přímo nařízena a tak se omlouvám a říkám vpřed!
Více diskutérů projevilo zájem o scan článku "Vymýšlet složité je jednoduché" uveřejněného ve VTM 1989/2 a tak jsem si dovolil ho umístit zde: http://leteckaposta.cz/970156170
Tehdy mi ještě hrabalo v Průmstavu, a bylo nutno chodit do háku. Nevážil jsem si toho, a třeba jednou zůstal na dovolený na šumavě o tři tejdny déle. Nic se mi nestalo. Jind mne šéf ostrakizoval před zaměstnanci,, že mi leží již třetí týden výplata na mzdové účtárně.
Vy ty prachy nepotřebujete?
Hřměl na mne zatímco jsem si pod ním na stole hrál se svými blbými hrátky, myslím že jsem měl zrovna na kusu sololitu přidrátovaný tehdy nejnovější mikroprocesor 8080, který mi prodal vekslák z Nuslí za tři kila i se dvěma dalšími obvody,protože nikdo tehdy nevěděl, co to je...
Ne, odpověděl jsem mu, a jemu zaskočilo, a měsíc se pak se mnou nechtěl vůbec o ničem bavit.
Omlouvám se všem, že na snímku se tvářím jako kapitán Minařík, když právě podepsal a odevzdal motivační dopis. Redaktor mne asi půl hodiny šteloval, a vytýkal mi, že proti němu když mne fotí, mávám rukama jak debil. Kapitán Minařík před časem dostal tři roky za nedovolené ozbrojování, protože se prý chtěl na ubytovně červeného kříže pro bezdomovce zastřelit nelegálně drženou pistolí...i
[83]: Nene odrušení Graetze to dneska mají ve své kompetenci čínští výrobci USB nabíječek za 49,90. Článek bude o precizních usměrnovačích kde má člověk nad impedancemi do kterých pracuje dioda kontrolu - a taky tam o tom bude řeč.
[87]:Já dokonce zvažuju, že Vám dám prostor na článek, jen to ještě prodiskutuju ve skryté sekci. Tam by byly nějaký podmíky, samozřejmě. Žádný popírání, natož pak schvalování a podobně a alespoň okrajově by se to muselo týkat placeného sexu. Třeba i tak, že naše politická reprezentace jsou kurvy a my je platíme, jen s tim kdo kopho jebe je to na pováženou. Uvidim, co řeknou chlapi.
[88]: Kouknou, Kubáč, nevobtěžujou tady s myšlenkama, jo?
[72]: Ještě není stovka a začínám se ztrácet. Myslel jsem, že Perpeťák === pan Šedý, ale když Perpeťák píše, že vodičky na hliník nevyrábí, zatímco Laboratoř průmyslových aplikací Praha je na webu inzeruje (11- Pájecí slitina na hliník: funguje i na slitiny typu ZETAL, DURAL ....), tak jak to tedy je ?
No, nejspis to bude tak, ze jsem se nechal zmast textem clanku a napsal ze se jedna o "vodicku", ve skutecnosti je to pasek nejaky sileny slitiny, asi 1.5 mm tlustej, zhruba 4 mm sirokej. Na pohled to vypada jako cin, a jde s tim pajet cin.
Ardon, ... Jde s tim pajet hlinik
..
Vždy když jsem slyšel slovo "vodička na hliník", když jsem měl vlasy, ježily se mi, a když dnes na několika místech kde mám lysiny, vlasy již nemám, po slově "vodička na hliník" mne tam vyskakuje červená vyrážka. Spájet to znamená nesvařit dva kusy hliníku jde mnoha způsoby. Znal jsem jednoho telefoního technika , hodnostně staršího referenta organizace, zvaného kdysi StB, to byla taková studnice vědomostí o všech, tehdy ještě na rozdíl od plukovníka Láhvičky - Měkoně zakrytá betonovým panelem, a ten mne jednou v Holicích když jsem mu svařil opět dva desetníky k sobě, a on je nemohl od sebe t utrhnout ani dvojicí kombinaček, které si vypůjčil v hale, podrobil dvouhodinovému výslechu ve stoje, kde používal primitivní technologii katolické mše, kde mi čtvrt hodiny vyprávěl blbosti, a pak čekal že se přiznám, a když se tak nestalo, tak to opakoval, a pak se kvůli tomu hliníku sežral jako prase v míctním kulturáku, kde řval, že Šedý je svině, protože drží daleko líp než Fučík komisaři Bémovi, a lámal do sebe další a další rumy. V GME je možno dostat asi za třicet korun dvě skutečné vodičky na spájení hliníku, jedna je roztok chlorového vápna ve vodě, a nechodí, a druhá poměrně koncentrovaná kyselina flurovodíková, a ta je věčně vyprodána protože chodí, ale když to v místnosti na něco kápnete, tak za dva měsíce tam nechodí jediný mechanický přepínač v přístrojích. Přitom je pájení hliníku tak jednoduché, že Vám to prostě neřeknu, protože byste mne mohli obviňovat, že z Vás dělám úplné Blbce.
Bazmekem, kterým jsem mával před očima panu redaktorovi Vintrovi z VTM až mne prosil, abych mu pprsty nezamastil objektiv, a nebo horkým hrotem nepopálil jeho nové plastové brýle bylo takzvané "odpájecí zařízení na vyjímání integrovaných obvodů, zapájených cínem v deskách plošnách spojů. Sestávalo se z klěmpířské pájky s ufrézovaným předkem, v němž vězel ocelový odpájecí nástavec, jehož dutina byla připojena přes injekční jehlu silikonovou hadičkou k ruční pumpě, vyrobené z upravené mazací pumpy,a upnuté ke stolu. V jedné ruce se držela pájka, která se hrotem přitiskla na odpájený bod, ten se nechal roztavil, načež se vytáhl píst, a roztavený cín se podtlakem vystříkl do zásobníku v pájce. Komplet vypadal tak primitivně a hrubě, že i vesničtí vidláci, kteří přišli na technické ukázky z venkovských výpočetních středisek se mi při spatření toho zařízení hlasitě smáli. Pak se ovšem přinesla třeba deska z procesoru, upla do stojánku, a když integráč při odsátí posledního vývodu vždy vypadl na zem, nastalo trapné ticho, a za čtrnáct dní dorazila další objednávka. Tito vidláci pak byli nejhorší v tom, že okamžitě jak přijeli domů, vběhli ještě v saku z autobusu do sklepa a nebo do garáže, a protože zařízení nebylo levné /stálo 2800 korun, což bylo ještě v roce 1990 téměř celá moje formální mzda/, pokoušeli se prakticky vždy neúspěšně vyrobit jeho vlastní klon, což většina z nich považovala za svůj soukromý podnikatelský záměr, a když jim to nechodilo, obviňovali z toho mne. Proto jsem zařízení pak patentoval, a dostal tak ke každému zlepšovacímu návrhu ještě dalších tisíc korun. Z té doby mi zůstal snad do konce života jakýsi dvojitý indžinýr S. z Výzkumného ústavu matematických strojů, který jednoho dne nečekaně dorazil, pochlubit se se svým prototypem, jak sděloval, a s tím sděloval i číslo podané přihlášky na UPV. Bylo to v podstatě doslova a do písmene okopírované zařízení, které však vypadalo naprosto profesionálně. Pan indžinýr si nechal dokonce vyrobit v dílnách ústavu i svoji frézovanou pájku.Divil jsem se že zařízení zřejmě nebylo ještě zapnuté, a když z mého psacího stolu loktem odstrčil vše co mu tam vadilo na zem, sedl si na mou židli,a velkoryse mne za přihlížení ostatních mých spolupracvníků v laborce vyzval, abych mu přinesl nějakou vadnou desku, že mi ukáže jak se to má dělat, pojal jsem temné podezření, že mu hrabe, a půjčil mu jen desku ze šrotu. Mé podezření se ukázalo jako správné, protože se měla konat premiéra jeho zařízení, aniž by si to předtím vyzkoušel. Možná že to tak bylo zvykem i v jeho mateřském ústavun nevím, ale perfektně poniklovaný hliník pájky, což bych sám nedovedl, se ohřátím roztavil, a velká stříbrná slza skanula na podlahu. Mírně jsem si oddechnul spatřiv svoji vědeckou konkurenci v tranýrkách, a předvedl ukázku svéha mamtérského výmyslu, které proběhla bez problému. Muž pak sešel do kantýny, kde se běhěm několika minut ožral jako prase, a za výrazů, podobným výrazům plukovníka Láhvičky - Měkoně, byl vyveden vrátným, a protože i venku opakoval hlasitě moje jméno, navedl velice zvědavé další zákazníky, kteří mi přicházeli na technickou ukázku,a zřejmě je i dobře pobavil.
Perpeťáku, blížíte se nezadržitelně k metě. Neberte ohled na Kubáče. Pokořte ho, zničte ho, dejte mu co proto. Určitě již teď někde v koutku laboratoře sténá jak mu jeho léčba nefunguje.
Re 94: Takovou klempířskou páječku vyrábělo pak nějaké JZD, akorát to cín nevysávalo, ale vyfukovalo. Měli u toho takovej dejchavičnej kompresůrek, kterej jsem nahradil přívodem z nádrže normálního kompresoru. Je to dobrý hlavně u těsnejch dírek, kdy se odsávačka moc nechytá, protože tam v dírce nedokáže udělat dost dlouho dost intenzivní "průvan", aby to s sebou strhlo roztavený cín. Taky mi to skrz páječku nefouká furt, jako jim, ale jen když zmáčknu páčku, takže to neochlazuje zbytečně dutý hrot. Podobně jsem zkoušel dělat odsávačku, ale dost mě zklamalo, že zatímco vzduch v nádrži jde stlačit a tak je ho tam rezerva, tak vakuum stlačit nejde)* a je tam pořád jenom jedno :-). Takže dlouho nevydrží :-).
*)To byl žert, jasný?
Primitivnost mého zařízení byla i zajímavá psychologická ochrana před kopírováním, protože nikdo z vědců prostě neodloží své Ego a nebude pracovatjednoduše a levně, když to jde draze a složitě. V té době byla ještě k mání na objednávku téměř tehdy již krachujícího Podniku Zahraničního Obchodu /Pézetka/, západoněmecká odsávací pistole za asi 60 papírů, a nebo o něco lacinější vyfukovačka vyráběná v podniku Kancelářské stroje. U tohoto posledního se cín neodsával do zásobníku, ale vyfukoval horkýmm vzduchem. Deska byla po operaci celá pocákaná cínovou mlhou, obvod byl tepelně destruován, a vše co bylo v okolíplastového, se odtavilo na zem. Nejgroteskněji mi však připadal nutný a většinou po krátké době hřmějící kompresor, který místnost kde se vyfukovalo zakrátko naplnil i mlhou spáleného oleje. V roce 1986 jsem odpájecí zařízení vystavoval na Brněnském veletrhu. Druhý den ráno po zahálení před mým stánkem zastavilo obrovské bílé auto, a z něho vylezl německy mluvící muž s překladatelkou a nějakým kufříkem. Ve stánku zrovna byli asi čtyři čeští zákazníci, a jeho příchod a zvláště pak prsatá navoněná překladatelka vzbudily senzaci. Pán v bílém saku a naleštěných polobotkách pak zase odsunul vše co mu vadilo stranou, a dáma oznámila, že jejich firma nabízí za 4600 marek profesionální zařízení pro servisní linky, a že se dočetli že něco podobného vyrábíme i my, a tak se přišli prezentovat. Muž pak otevřel stříbrný kufr, který připomínal perfektně vybavenou hodinářskou dílnu, zapnul zařízení, na displeji se rozzářila červená čísla, a on informoval, co vše je možné nastavit od teploty nahřívání a jeho rychlosti, až po délku a rychlost robotické ruky, která obvod vyjme. Všichni byli tak vyděšeni, dusíce se v chanelu překladatelky, že když muž v bílém saku vybádl suvereně jednoho z českých zákazníků, aby mu půjčil na ukázku svou desku, ten s očima jak tenisáky poslechl. Byla to deska z prcesoru EC1035, která tehdy stála si 18 000 korun. Muž ji suvereně upnul, nastavil teploty, zacvakl robotickou ruku, a my zírali. Po prvním pokusu a krátkém poměrně rasantním zasmrdění robotická ruka cvakla, a sjela. Muž v bílém saku suvedreně prohlásil,že teplota cínu byla asi malá, a našteloval na displeji větší. Po třetím zvýšenáí teploty robotická ruka zapraštěla, a v kouři spáleného laminátu vytrhla integrovaný obvod i s deseticentimetrovými měděnými cestičkami, a v této poloze ztrnula. nastalo mrtvé ticho, mírně narušované pláčem zákazníka jehož byla ta deska. Protože jsem byl vždy podrazák, řekl jsem lámanou němčinou:
Kdybych tohle někomu udělal, tak jsem již dávno mrtev...
Muž v bílém saku potom vstal zaklapl kufr, a jakoby se naprosto nic nestalo, prohlásil, že laminát byl zřejmě nekvalitní, srdečně se s námi rozloučil, a v oblacích vůně i s překladatelkou odešel.
Musím s jistou zlomyslností říci, že ona deska byla samozřejmě jako všechno z JSEP ECxxxx tropikalizována, to je potažena vrstvou epoxidového laku. Vzal jsem pak z ruky otřeseného majitele té zkurvené desky ten ohořelý technický artefakt, a vytáhl asi za dvě minuty oba integráče z obou stran utrženého.
Odpoledne jsem zastihl před stánkem p opět obrovské auto, a onen západoněmecký "odborník" i se svou voňavou překladatelkou ukazoval houfům mých zákazníků motor od auta, a nabízel jin svůj zázračný kufr až do uzavření veletrhu.
Protože zdejší čtenáři zřejmě bádají, komu hrabe,a co je to šumová a dynamická sonda, nechále je ještě chvíli bádat, až dosáhneme stovky komentářů, a obejví se zde z některého policejního TOR serveru z Hanoje a nebo Filipín rozčilený plukovník Láhvička-Měkoň, a řekněme si něco o dvou v tom článku také popisovaných krabičkách, a to simulátoru a monitoru síťového rušení. Kdysi problém sétového rušení v česku prakticky neexistoval na rozdíl o d dnešní doby, kdy ruší skoro všichni skoro všechny, a tak se odstupem času domnívám, že tyto přístroje, zejména pak v kapesním provedení a za tyto ceny, byly tehdy značně nadčasové. Projevilo se to i v počtu prodaných kusů, protože na rozdíl od aso 800 kusů odpájecího zařízení, a stejného počtu kombinovaných sond se prodalo dost pracně a za asi deset let jen asi 500 kusů. každý se ptal otráveně: Proboha, na co monitor a simulátor síťového rušení? Kdo dělal u počítačů již tehdy často zjistil, že někde sepnul pistolovou pájku, a v laborce vedle popadaly počítače. Pokud v tom jede dva dny mzdová agenda, docela už to tehdy nasralo, a viník, i když dobře věděl, že je pachatelem, se s tím většinou i nikdy nechlubil. Jiný příkpadje, když něco třeba jde k vševojskovým zkouškám, a konstruktéři jsou z toho na sračku, jestli to projde. Oficiální generátor poruch a osciloskop je sice k dispozici, ale náhoda je idiot, a prémie ve vzduchu. jetě zajímavější jsou dnešní "oddělené napájecí síťové okruhy", určené na zabránění odposlouchávání dat v budově. Jedne takový supertajný okruh jsem měl možnost testovat v devadesátých letech minulého století právě těmito su imulátor a monitory na známém náměstí říšských branných sil v pražských Dejvicích. Nikdo do by nevěřil, že signál z generátoru rušení o výkonu asi 200 mW vložený v těch supertajných místech v barákách nahoře nad parkem, byl slyšet monitorem o asi kilometr dál v barákách dole pod parkem.Věc byla prohlášena místními jednozávity "za paskvil a sabotáž", a andále se nad záležitostí dlouhodobě rozprostřelo hluché ticho...
Nechcete si někdo bouchnout tu stovku ?
Obávám se, že metoda MUDr. Paška je v podstatě v případě mé akademicky nevzdělané a nevzdělatelné osoby, které neustále hrabe, k ničemu...
Komentáře jsou uzavřeny.
Dobrý den. Žasnu jak je internet malý.. Po jmenovaném pánovi se poptejte na diskusi na webu danyk.cz, rád si tam občas něco počtu a tenhle pán tam kdysi psával. Pak se něco zvrtlo a začal to tam tapetovat nesmysly dokud ho nezabanovali. Doteď si tam prý píše sám se sebou ve volných komentářích u schémat..