V roce 2005 se mi poštěstilo dostat se na konferenci do Německa. Když nás vezl autobus z Wiesbadenu (nejbohatší město v Německu ) do Franfurktu nad Mohanem na letiště, seděl vedle mně starší kolega, kterého si vlemi vážím. Celá cesta vedla nekonečnými vilovými čtvrtěmi, německé střední třídy.
Při té příležitosti jsem si povzdechl - Němci jsou už zavedená společnost, kde jednotlivé vrstvy jsou dokonale oddělené - ne jako u nás, kde dělník a advokát bydlí ve stejném paneláku. Kolega mě šokoval svojí reakcí - tak je to správné. Advokát těžce studoval a tvrdě pracoval, proč by neměl právo bydlet ve čtvrti vilek, kde všichni jeho sousedé, kam až oko dohlédne jsou advokáti, nebo maximálně nějaký ten doktor. Proč by jeho děti neměly právo chodit na elitiní soukromou školu, kam chodí jenom děti advokátů (děti milionářů chodí na ještě elitnější školy). Zajímavá reakce, v té době pro mně zcela šokující.
Mezitím jsem četl zajímavé články o tom, že společnost se z každého jedince snaží vytěžit maximum a poskytnout mu za to minimum. Ano, snad s výjimkou korupcí dosazených manažerů státáních firem, i v dobře placených oborech jsou příjmy všech profesí nejmenší možné aby v daném oboru pracoval ještě přiměřený počet lidí - divé že, ale vemme v úvahu současný exodus doktorů, který vznikl právě dlouhodobou nerovnováhou platu a povinností a jsme doma. Pokud se za některou profesi platí neúměrně mnoho nahrnou se tam penězchtivní nefachčenkové a platy zase srazí.
Druhá skupina zajímavých informací byla o kastovním systému ve firmách. Je častou chybou firem, že přijmou člověka jako inženýra a pak z něho udělají manažera. Murphyho zákon smutně konstatuje "každý člověk je povyšován tak dlouho až se dostane na místo, které nezvládá" Aby se to nestávalo mají být ve firmách kasty. Kasta inženýrů z nichž nejlepší berou klidně více než ředitel. Kasta manažerů, kasta dělníků atd - žádné přesuny mezi kastami, protože pak hrozí, že budeme mrhat talentem lidí na profesi, pro kterou nemají předpoklady - taky netradiční a zajímavé.
Pod vlivem těchto informací jsem přemýšlel jak z každého člověka vymáčknout maximum za minimum peněz a navíc ještě aby mačkaný neprostestoval. Zvýší spokojenost právníků (nebo třeba doktorů kteří současnosti jsou zjevně nespokojení) když budou bydlet někde v ghetu, chodit po špinavých ulicích a stýkat se s obyvatelstvem sprostým a špinavým?
Budou doktoři (nebo advokáti) pracovat za stejné peníze lépe, když jejich děti bude ve škole bít nějaký klučina z problematické rodiny, auto jim objedou korunou, soused jim ukrade televizi a cestou zabije psa ?
Patrně ten kastovní systém skrytě existuje i v naší společnosti, a čím více ho bude, tím větší je pravděpodobnost, že za svoji práci dostanete nejenom odměnu v podobě peněz, ale i odměnu v podobě toho, že se budete stýkat s lidmi své vrstvy, a nebudete řešit problémy lidí zcela mimo Váš obzor. Zajímavé ne? Představa společnosti rozdělené na tisíce škatulek je trochu strašidelná, ale kam jinam směřuje rychlá "výstavba" ghet i sádrokartonových vilových městeček u nás ?
Za pouhých 5 let jsem dospěl k názoru, že kolega měl naprostou pravdu.
Třeba je to tak jak říkal Churchill: "Kdo není v mládí socialista nemá srdce, kdo není ve středním věku konzervativec nemá rozum !".