close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Mizérie současného poznání

18. února 2011 v 9:48 | Petr |  Příroda
Je to neuvěřitelné, ale teprve nedávno jsem si z latiny přeložil přesně a doslovně název jedné z nejdůležitějších knih novověku : Philosophiae Naturalis Pricnipia Mathematica
To je kniha, kterou napsal Isaac Newton v roce 1687 a my o ni mluvíme jako o Newtonových Principiích. Vy, co vás zajímá spiše Lady Gaga, neb Ewa Farna o ní patrně nemluvíte, ale věřte nebo ne je vám o ní mluveno, proti vaší vůli, protože značná část středoškolské fyziky je vlastně jen převyprávěný obsah této knihy.

Na principiích je zajímavé, že dodnes nebyla ani v nejmenčím zpochybna, pouze byla Einsteinovou speciální teroií relativity doplněna, a vzhledem k tomu že my víme co napsal Einstein tak můžeme o Principiích prohlásti, že to je platná fyzika pro předměty o hmotnosti mnohem menší než hvězdy pohybující se rychlostí mnohem menší než světlo.

To všechno si můžete přečíst v každé knize a není to nic co by mně vzrušovalo, na vzniku Principií je zajímavé, že Newton prostě matematicky popsal věci, které viděl kolem sebe, a jeho matematický popis byl tak jasný, že pro potvrzení správnosti jeho teorií nebylo třeba žádných nových experimentů, jenom se prostě už známými experimetálními daty proložily křivky v souladu s jeho teorií, která je konenčně vysvětlila.



Za Newtonova života se vyskytli pochybovačí, kteří, uváděli různé za vlasy přitažené příklady neplatnosti jeho teorií. Newton si byl svojí matematikou natolik jist, že na jejich zpochybňování odpovídal velmi sebejistě známým výrokem "Bůh nehraje v kostky", tak zjevné bylo že má pravdu.

Ještě Einstein v roce 1905 když vymýšlel speciální teorii relativity - taky mohl stavět na myšlenkovém experimentu, a jeho terorie je taky téměř "sebedokazující" - jenže už není tak intuitivní, aby ji i baba Dymáková pochopila.

Tím ovšem "snadné bádání" skončilo. Dnes musí vědci postavit obrovské urychlovače , aby se vůbec pohli vpřed, každý nepatrný kamínek poznání je skryt v moři dat, nedávajících zjevný smysl. A navíc problém moderní doby je v tom, že těžké poznání vyžaduje mnoho vědců a mezi nimi se občas vyskytují i "vědci". Dokonce v čechách "vědci" převažují nad těmi opravdickými.

Výsledkem všech těchto procesů je to že když si položíte "složitou otázku" jak se pohybuje měsíc - odpovědí je pár vzorečků, které jsou známy od doby Newtona. Pokud si však položíte "jednoduchou otázku" a to jakoukoliv, ani nemusí být z oblasti vědy a základního výzkumu - např: "má smysl montovat na záchody úsporné žárovky?" ;-) dostaneme přehršel zmaterných a vzájemně si odporujících odpovědí, protože realita je nejednoznačná a navíc ji zkoumá množství lidí, jejichž motivace často není jen odhalit pravdu. Bohužel

Takže víte co znamená Philosophiae Naturalis Pricnipia Mathematica ? Doslovný překlad je "Matematické principy filosofie přírody" méně doslova "Matematické principy přírody" - ach jo, kéž by Bůh opravdu nehrál v kostky.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | 6. prosince 2012 v 22:37

Hmm.."Bůh nehraje v kostky" sice říkal Albert Einstein, ale jinak je tenhle článek opravdu krásnou ukázkou aplikace fyziky v běžném životě. Bravo!

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama