Na FreeHostingu Endora běží desítky tisíc webů. Přidejte se ještě dnes!

Vytvořit web zdarma

Na FreeHostingu Endora běží desítky tisíc webů. Přidejte se ještě dnes!

Vytvořit web zdarma
close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

BackEMF neboli ProtiEMSA můstek 2 aneb ďábel se skrývá v detailech

19. ledna 2012 v 4:16 | Petr |  Elektro
Loni na jaře jsem psal o tom že chci své roboty rozpohybovat způsobem jakým se regulují otáčky vrtaček z Lídlu. Tedy pouštět do motorů proud, který na chviličku vypnu a během té chviličky změřím napětí, které motor, v té chvíli pracující jako dynamo, produkuje. Tenhle proud je přímo úměrný otáčkám - tím získám představu o tom jak rychle robot jede i bez čidel, která robotici obvykle používají.

Pohyb robota obvykle (vždy?) řídí nějaký mikorokontrolér - jednočipový počítač. Mezi mikrokontrolér a motor se zapojuje tzv. H můstek - což je vlastně zesilovač signálu mikrokontroléru, který navíc odděluje citlivou elektroniku procesoru od "elektromagnetického pekla" motoru.
Zjednodušený princip: (nyní nás zajímají jen tranzistory Q1-4). Zapneme li Q1 a Q3 prochází proud motorem od svorky M1 k M2 a motor se točí jedném směrem. Zapneme-li Q2 a Q4 proud jde opačně a motor se točí druhým směrem. Pokud jeden ze zapnutých tranzistorů střídavě vypínáme a zapínáme - motor se točí pomaleji než když proud teče nepřetržitě (tento způsob se obvykle označuje jako PWM - pulzně šířková modulace). U robotů je navíc důležité otáčky regulovat, proto mikrokontrolér snímá otáčky a podle toho řídí směr a dobu zapnutí tranzistorů, takže robot když najede na překážku mikrokontrolér v setině sekundy "přidá plyn" aby rychlost zůstala konstantní. Atd atd - tuny diplomek a dalších papírů kolem toho byly popsány ...

Když řídíte malý motor můžete (a je to pro konstruktéra pohodlnějši) použít bipolární tranzistory (NPN a PNP). U Velkých motorů bývá s bipolárními tranzistory problém protože proud budící trantzistor by ideálně měl být asi 1/10 proudu motorem - takže takový velký bipolární můstek je proudožravý bumbrlíček.

Proto se používoají MOSFETY kde tranzisor otvíráte napětím a jediný proud který potřebujete je proud na nabití kapacity hradla. Neboli hradlo alias "báze" MOSFETU se tváří jako kondenzátor s kapacitou od několika piko až do 10 nanoFaradů.
Aby to nebylo tak jednoduché tak tak jako máme bipolární tranzistory NPN a PNP tak máme N- a P-Mosfety. Vzhledem k tomu, že N-mosfety se používají častěji (i NPN se mi zdají populárnější) je N-Mosfetů vetší výběr, pro větší proudy, za menší peníze atd. Proto mají konstruktéři tendenci udělat celý můstek z N-MOSFETů, jako na obrázku.

To ale naráží na problém s buzením "horních" MOSFETů, který aby se plně otevřely potřebují napětí 5-10V vyšší naž napětí na motoru a tedy 5-10V více než je napětí baterie. Proto, pokud se staví můstky se 4 N-Mosfety, používají se nábojové pumpy. Jejich princip je naznačen vpravo (ten labyrint kondenzátorů a diod). Nábojová pumpa je často součástí budícího integrovaného obvodu.

Můstky s nábojovou pumpou jsou skvělé, pokud neustále kmitají, ale ne pro roboty, kteří se přece jenom občas potřebují zastavit, tím nábojová pumpa (jako součást budícího obvodu) přestává fungovat, a musí se přidávat nábojová pumpa pomocná, krerá pumpuje neustále a zapojení se tím stává monstrem.

Proto se pro roboty často používají zapojení s N a P Mosfety.
Na obrátku je můstek zvaný REGSER, ktery vymysleli lodní modeláři pro pohon lodiček s velkými motory. Všimněte si že můstek pokud se současně zapne dopředu i dozadu najednou otevřou se všechny čtyři tranzistory, zkratují baterii a můstek shoří, tomu je v originálním schematu zabráněno tím, že můstek spínají proti sobě (antiparalelně) zapojené optočleny, které tedy nikdy nemohou svítit oba najednou.

Tím jsme narazili na další problém mezi vypnutím jedněch a zapnutím druhých tranzistorů by měla být nepatrná chvilkla pauzy, protože jinak hrozí že zapnutí a vypnutí se budou (o desetinky mikrosekundy) překrývat a tím v napájení robota vzniknou velice rušivé proudové špičky, které mohou resetovat procesor atd. V anglické literatuře se tomu říká DEAD TIME CONTROL.

Tedy opravdu - dábel se skrývá v detailech. Jen pro zopakování pokud se týká řízení motorů je problém
  • Jak motory zapínat
  • Jak motory vypínat
  • Jak motory odrušit
  • Jak řídit tranzistory
  • Jak řídit celý můstek
  • Jak řídit otáčky
  • Jak bojovat s elektromagnetickým rušením vně můstku
  • Jak chránit můstek proti zkratu
  • Jak chránit baterii proti proudovému přetížení a hlubokému vybití
  • Další, které mě teď ani nenapadají !
Není divu že většina robotiků používá můstky jako integrované obvody. Výrobci těchto obvodů vědí, že nmůstek z tranzistoru jen tak někdo postavit neumí, proto si je (jako integrované obvody) nechají řádně zaplatit, právě proto a ještě z důvodu měření napětí na motoru jsem se vydal cestou konstrukce vlatního můstku, která po 6 generacích !! dospěla do fáze, kterou probereme příště.

Ještě obvyklá rada pro blondýny, co dočetly až sem : Jestli nemáte - kupte si do postele černou paruku - nic tak chlapa nevzruší jako "cizí ženská v posteli" a nic tak ženu neuklidní, jako když přitom má "toho svého pod kontrolou" ;-)))
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama