22. května 2012 v 4:30 | Petr
|
Je to neuvěřitelné, ale až do 6 let jsem zažil prababičku - ročník 1889 - která dokonale využila
belle epoque a pak i první republiku a z úplně chudé se vypracovala na majitelku krejčovské velko-dílny s 20 švadlenami, majitelku mnoha nájemních domů a pozemků, na kterých dnes stojí nezanedbatelný kus místeckého komunistického "
sídliště Riviera". Bohužel její život za "
socialismu" byl trpkou historií znárodňování, vyvlastňování a rozkrádání její práce komunistickým státem. Přesto se po její smrti nějaké peníze nashromáždily na kontech mého dědy, odkud moje máti - extrémně lačná peněz - brala plnými hrstmi. Kolem roku 1987 majetek svého otce definitivně rozházela, proto už nemusela hrát usedlou paničku, takže se ještě touž sezónu začala rozvádět s mým otcem.
Rozvod byl 15-letá verze "
Války Roseových" (1988 - 2003) kdy se rodiče soudili o majetek. Soudkyně, z čirého zoufalství, nakonec přijala pricnip "
ať si každý nechá, co mu zůstalo v rukou" a z tohoto principu vyplynulo, že mému otci zůstal barák - který navíc, díky shodě finančních náhod, hladce vyplatil.
To bylo tak těžkou ranou pro sebevědomí moji máti, že na to nemohla reagovat jinak, než že si v 60 letech postaví vlastní barák. Proto přijala svůj pricnip - "všeho 2x více, ať otec praskne". Tedy náš původní barák je jednopatrový - máti má 2 patra, otec má 1 garáž - máti 2 atd... Problémem je, že máti není matematik, a tak nevěděla, že barák který má všechny rozměry 2x větší má taky 4x větší plochu stěn a 8x větší obestavěný objem - tudíž se výsledek brzy dostavil a prachy došly ...
Na to máti reagovala klasicky, jako spousta soukromých doktorů a začala si hledat nějakou cestičku jak "odklonit" nějaký další drobný příjem do vlastní kapsy. Potíž je v tom, že v tržním zdravotnictví vám už nikdo ani malý úplatek nedá a v konkurenci brněnských obvoďáků ...?
Tedy zahájila spolupráci se "stavebním podnikatelem" a neúspěšným absolventem 6 tříd zvláštní školy - cigánem Rusňákem (na fotce vpravo), který ji uprosil aby mu v době kdy "nejsou zakázky" poslala, za malý úplatek, pár jeho lopatujících cigánů na nemocenskou. Těch cigánů bylo kolem 80 a dostala za to pár bonboniér a snad i pár set korun.
Jaký byl její (i náš) šok když v listopadu 2007 k ní vtrhla
URNA, zatkla ji a uvrhla do vyšetřovací vazby na mnoho měsíců, protože byla obviněna z toho , že je hlavou "
organizované skupiny" zločinců. Průšvih spolupráce s cigánem Rusňákem totiž byl v tom, že ubozí lopatující cigání, pro které není práce (jak bylo řečeno mojí máti) byli "papírově" majitelé nebo manažeři většinou nejméně 3 fiktivních stavebních firem s fiktivním platem nejméně 3 x 200 000 korun měsíčně a většinou s 3 úvazky na celkem 3x8,5 = 25,5 hodin práce denně.
Proč to ? Teprve při těchto parametrech dosáhnete maximální možné nemocenské ve výši kolem 20 000 kč. měsíčně. Jinými slovy cigán Rusňák je typický cigán - negramotný, ale v kradení extrémně šikovný - vybíral od "bílých koňů" nemocenské a pomocí blbosti mojí máti způsobil státu škodu 16 mil. kč., což je, dle trestního zákoníku, podvod za 7 - 12 let natvrdo.
Je tedy otázkou jakou chybu, krom vrozené chamtivosti, moje máti udělala ? A z toho vyplývá otázka - jak se ve zdravotnictví chránit před následky přísloví "
Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění"? Zejména při ošetřování etnika
jehož jazyk nezná slovo "
pravda" a slovo "
chudý" je identické se slovem "
zloděj" ?
Když jsem měl sloužit první noční službu na příjmové ambulanci ve špitále, dostal jsem jasnou hodinovou instruktáž od staršího kolegy:
1. Prvních 5 minut byly rady týkající se ošetřování běžných pacientů, od obecného "snaž se léčit příčinu ne příznaky" Až po zcela konkrétní a praktické "Zvracejícího pacienta musíš přijmout, protože předpsané tabletky by stejně doma vyblil"
2. Zbytek do hodiny se týkal Cigánů a byl to naprosto striktní a velmi dlouhý výčet "nepsaných pravidel" z nichž uvedu jen co si pamatuju:
- Cigána vždy velmi podrobně vyšetři a léč jej nejlépe jak umíš.
- Příznaky, které udává, ale vyšetření je nepotvrdí - pro tebe neexistují.
- Co není stritkě indikováno je striktně kontraindikováno.
- Předepiš mu JEN ZCELA NEZBYTNÉ léky v dostatečné dávce.
- Nepředepisuj žádné léky které nejsou pro zachování života nezbytné, zejména ne ty o kterých tvrdí, že mu je vždycky píše "páááni dochtorka obvodni"
- Nepředepisuj ABSLOLUTNĚ ŽÁDNÉ léky, které mají SEBEMENŠÍ drogový potenciál, zejméne ne Diazepam, léky na spaní, antiepileptika, antidepresiva, tramadol, atd atd atd - ty ať mu předepíše ten, kdo mu je píše jindy.
- Pokud cigáni začnou spotnánně žádat určitý lék SEDNI K INTERNETU A VELMI PODROBNĚ nastuduj jeho drogový potenciál a to včetně účinků v kombinaci s ostaními léky, alkoholem, všemi drogami, těkavými rozpouštědly, plynem do zapalovačů atd...
- Pokud vystavuješ jakékoliv potvrzení piš absolutní pravdu, ale tíži choroby v žádném případě nenadhodnocuj.
- K cigánům se chovej korektně ale s profesionálním a chladným odstupem, protože přítelíčkování s civilizovaným cigánem dneska vede k potížím s jeho divokým příbuzenstvem zítra.
- Modli se, aby cigán přežil ve zdraví.
- Modli se, aby tě cigán nedoporučil příbuzenstvu.
Toto je jádro nepsaných zásad, kterých je ve skutečnosti mnohem více, ale pro pochopení jejich "ducha" to snad stačí.
Je to rasismus ? Měli byste odvahu, jako moje máti, slevit z těchto osvědčených zásad ?
Osobně se jich držím jako klíště. Bonboniéru od Rusňáka sice nemám (ale ani 8 let natvrdo) a zatím byl jediný problém, když si na mně snědý narkoman - heroinista a perivitinista písemně stěžoval, že jsem jej nechal trpět křečemi a průjmem (což je absťák z nedostatku heroinu), protože jsem mezitím ošetřoval bělocha (s infarktem), který dle textu stížnosti "jen tak ležel na lehátku a nic mu nebylo"....
Nestačím se divit, je vidět, že jsou značně vynalézaví...