close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Inteligence, stres, deprese, prachy a smrt

19. června 2012 v 2:58 | Petr |  Příroda
Úplně by stačilo odcitovat dvě klasická česká pořekadla:
  • Čert vždy dává na větší hromadu
  • Bohatí bohatnou a chudí chudnou
Ale protože nepředpokládám, že bez podrobnějšího výkladu byste uvěřili, že tyhle pořekadla jsou pravdivá a dokonce že mají hluboké souvislosti až s konstrukcí lidského mozku na jedné a se strukturou společnosti na druhé straně, tak to budu muset rozebrat poněkud podrobněji.

Nepočítám hyperinteligentní až genální lidi, kteří často najdou naplnění v tak zvláštních věcech, že jim zcela upřímně nevadí že chodí v hadrách a šéf je krutě sdírá, ale bavme se o lidech s IQ v běžném pásmu 80-120.
V tomto pásmu platí jednoznačné a (zdánlivě) kruté pravidlo - čím vyšší IQ, tím více peněz, tím jsou lidi zdravější a tím déle se dožijou. Tohle pravidlo platí po celou historii lidstva, a platí i dnes. Pokud byste měli zájem o křivku závislosti národního produktu na průměrném IQ tak zde je :
Jakým mechanismem tahle věc vzniká, přece čert ve skutečnosti není aby dával na větší hromadu ? Z hlediska věd o mozku je to nějak tak - inteligentnější lidé snáze zvládají život v okolním světě, tím jsou méně stresovaní, klidnější pro racionální řešení problémů, což rozvíjí jejich mozek pozitivním směrem. Tím že úspěšně řeší své problémy ve společnosti a v konkurenci jiných inteligentních lidí zároveň nenápadně ale nezadržitelně komplikují podmínky sobě i všem ostatním, což jim však nedělá takové problémy jako těm méně inteligentním, kterým tím, uzavíraji cestu na vyšší společenské příčky.
Naopak lidi, kteří jsou méně inteligentní, nejsou v tomomto "souboji" tak úspěšní, všechno jim zabere více času a odčerpá více sil, což způsobuje stress, který pokud trvá dlouho nenápadně ale nezadržitelně poškozuje funkce mozku, což vede k depresi, která vede k menší aktivitě, což vede k horšímu zvládání problému a ke stresu a k depresi atd ....
Máme dva bludné kruhy - "lehký život" inteligentů z dobrých rodin vede k nizkému stresu a k ještě "lehčímu životu", naopak těžký život chudiny vede ke stresu a ještě těžšímu životu.

Je z toho cesta ven ? Lze "zamakat" a prolomit osud ? "Selfmademani", kteří začinali z ničeho typu Edisona, nebo Lakšmí Mittala naznačují, že někdy lze zlomit chudobu, kombinace chudoby a nedostatku inteligence je ale smrtelná.

Když už jsme u toho prolamování osudu - je zde zajímavá souvislost s polarizací PRAVICE / LEVICE - všimněte si že pravicoví politici jsou často z chudých poměrů, zatímco typický levičák je dítě z bohaté rodiny protlačené na elitní školy. Víte že to není náhoda ?
Dětičky z bohatých rodin do různé míry podvědomě chtějí zachovat své postavení - tedy nerozmnožovat počet bohatých rodin a to nejlépe tlakem na rozvoj "sociálního státu", který udrží chudé lidi pěkeně na sociálních dávkách, mimo konkurenční boj o postavení, místo aby je chudoba motivovala naštvat se a vyšvihnout nade všechny ve stylu Edisona, Reagana, nebo Mittala.

Postupné komplikování společenských podmínek navíc vede k tomu, že lidi, kteří by se chtěli vyšvihnout jsou "zabetonovanou" společností nuceně drženi ve své kastě. Když se takových lidí nahromadí kritický počet, začně "Dunět právo v jícnu temně a výbuch zahřmí naposled." To se v Evropě stalo naposledy skoro na chlup před 100 lety a skončilo to dvěma světovými válkami, které všechny bariéry a kasty dokonale rozbily za cenu 90 milionů mrtvých. Takže my paranoici po 100 letech posloucháme "dunění" společenského kotle a očekáváme budoucnost s maximálními obavami ....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karel Karel | 20. června 2012 v 20:54

Teda takou snůšku kydů už jsem dlouho nečetl. :-)

2 Honza S. Honza S. | 11. října 2014 v 0:40

Souhlasím tak na 80%, přestože na tom je dost geniality.

1) řešení je pravice, skoro možná anarchokapitalismus - ano nedostával jsem moc velké kapesné

2) nelpění tolik na penězích. Peníze jsou fajn, ale čim dál víc vidím, že nejsou tolik potřeba, přestože v tuhle chvíli mam "problém platit složenky" a zároveň podnikám a vím, že budu bohatý (finančně... vnitřně už jsem). Ano mindfuck/paradox

druhá strana "paradoxu" je že znám lidi co nechtějí být bohatí a přesto pořád lamentujou, že nemají dost peněz. - komunismus nám tu nechal pár památek

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama