Opět budu citovat sám sebe a větu, kterou jsem chladil známého v prvním ročníku na strojárně VŠB : "Nestavěj robota lepšiho než člověk, nejprv postav robota lepšího než baktérie". Ano je to tak - hluboko pod povrchem toho , proč robotické ženy zatím nejsou nejlepší milenky je to, že příroda nantotechologii používá, zatímco my o nanotechnologii (jen) mluvíme. Každá buňka je samostatný živý tvor jednotka se svým metabolismem, informačními drahami, energetickými rezervami, rozmnožovacím aparátem atd, člověk je pak (ne)dobrovolné sdružení techto živých tvorů .... Takže naši roboti mají motory extra a baterie extra, zazímco žížala (i člověk) mají svalové buňky plné glykogenu a kreatin-fosfátu, který rovnou slouží jako energetický zdroj.
V přirodě jsou věci naprosto fascinující - vlaštovka (v letu) chytne mouchu (v letu) na základě analýzy toho, co vidí čichá a slyší, totéž netopýři a sovy, totéž tučňáci a delfíni ve vodě - přirozený pohyb ve 3D protředí za kořistí, která aktivně uniká, a přesto často neunikne. Pokud bychom chtěli toto napodobit v robotech byly by to gigahertzy a gigabajty za sekundu datových toků, přestože u těchto zvířat je nejvyšší frekvence signálů, se kterými pracují jejich neurony někde v pásmu nad 1 kHz a velikost a energetická spotřeba jejich mozků - nepředstavitelně malá. Největší mozek v přírodě - lidský má trvalý příkon kolem 25W a díky obrovské redundanci se tento příkon příliš nemění s mentální aktivitou, přestože je známo, že pracující neurony mají až 10x větší spotřebu energie než klidové.....
Mozky se tedy skládají z neuronů, které si předávají elektro-chemické signály. Naše věda o umělé inteligenci si už od 60 let hraje s neuronovými sítěmi - tedy s něčím, co technici považují za dostatečně reprezentativní obraz aktivity skutečných nerovových buněk.
Soukromě cítím, že někde bude problém, protože na medicíně jsem pracoval jako "pomvěd" na výzkumu srdečních buněk, což jsou buňky s tou nejjednodušší eletrickou aktivitou. Pouze generují srdeční rytmus, a to všechny v celém srdci (kvůli redundanci). Přesto když se můj bývalý šéf RNDr. Šimurda pokoušel matematicky modelovat elektrickou aktivitu srdečních buněk vycházely mu vzorečky řádově složitější než ty, které používají technici jako model - mnohem složitějších - neuronů.
A pak mezi mozky a počítači je druhý rozdíl, na který taky pořád upozorňuju je to "hardware přizpůsobený úloze" - abychom vůbec mentálně zvládli tvorbu softwaru používáme různé vrstvy abstrakce - Algoritmus v Javě přeložený do bytekodu, pak interpretovaný na procesoru, který emuluje X86 instrukce. na každé úrovni abstrakce musíme dodržovat omezující pravidla. Nic takového v mozku není - jak se zdá podle posledních pozatků tak třeba takový "střední level" vyhodnocování obrazu spočívá v tom, že člověk rozezná asi 10 000 předmětů a pro každý z nich má v mozku malou oblast, která "svoji věc" aktivně hledá v zorném poli. Pokud ji najde vybudí se a začne stimulovat takzvanou "asociační kůru" kde zase smysluplné kombinace věcí mají své malé okrsky, které se aktivují. Takže pokud vidíme krásnou holku, kterou za ruku vleče rusky mluvící potetovaný borec - aktivuje se centrum které říká - pozor radši koukej do země .....
Jestli si myslíte, že obrázek který jsem k tomuto článku přidal je výsměchem inženýrům tak není - je to takzvaný "motorický homunkulus" - tedy lidská postava nakreslena v takových proprcích jak velká část mozkové kůry se zabývá řízením pohybu dané části těla. Jednoduše řečeno - pohyb jazyka řídí větší kus mozku než obě nohy ....
Pořád ještě nevím komu budu udílet rady a ani nevím jak dlouhý článek je ještě neunavující, proto pro dnešek končím.
Článek pěkný, napsaný o půl šesté, spíš ty vůbec někdy? :-) Dej si anketu, zjistíš tak, zda čtenáři jsou většinou ženy či muži. A v případě zjištění ženského pohlaví pak ještě zjistíš barvu pubického ochlupení - pokud je přítomno a případně shodu barvy s ochlupením hlavy. Následně budeš vědět, na koho mířit své rady.
Ještě dodám, že v mém i tvém případě motorický homunkulus má podobu anatomicky tvarovaného vibrátoru :-)