Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Když blondýna neví co by, tak otravuje partnera tak dlouho až ten hádkou zažene nudu. Když inženýr ví že dva šrouby mají být 10-20 cm od sebe ale je mu jedno, kolik to přesně má být tak si vybere z takzvaných vyvolených čísel a zjistí, že v základní strojírenské řadě R5 je to 16 cm.

Je to úplně k ničemu, ale třeba za třicet let jiný zmatený inženýr si zvolí stejnou rozteč a pak jsou překvapení, že jim dvě součástky do sebe pasují.

Inženýři mají R5, R10 R20, Elektronici mají E6, E12, E24 atd - co to vlastně znamená ?

Takže obecně a globálně písmenu nerozumím, ale číslo je jasné - R5 překonává jeden řád pomocí 5 hodnot - vzdálenost sousedních hodnot je tedy v poměru 5 odmocnina z 10 to jest 1.584893192. Taková přesnost na 10 míst je nežádoucí, takže strojaří si řadu R5 zaokrouhlují na 1.00 1.60 2.50 4.00 6.30. Řada pak samozřejmě pokračuje v desítkách 10 16 25 40 a 63 atd...

V elektronice se používají řady E6 a nejčastěji E12. V našem případě to nejsou jenom tak nějaká vyvolená čísla - jedná se o vyráběné hodnoty součástek a minimálně řadu E6 je dobré umět jako když bičem mrská - schválně a bez dívání

E6 - 1K 1K5 2K2 3K3 4K7 6K8 , a že jsem frajer tak ještě zpaměti řadu hodnot E12

1K 1K2 1K5 1K8 2K2 2K7 3K3 3K8 4K7 5K6 6K8 8K2 To čumíte na sklerotika. je to jednoduché pamatujete si E6 a pak víte že mezi každými dvěma hodnotami E6 je ještě jena hodnota E12. Dovolím si jenom poznámku pro pána z Agelu - 2K7 znamená 2.7 kiloohmů (my elektronici neradi plýtváme inkoustem na desetinnou tečku).

Problém řad součástek je zaokrouhlení. Pokud potřebujete odporový dělič který vám bude dělit napětí v poměru 1:4 tak odpory v něm musí být v poměru 1:3 a které vyberete?

1k a 3K3 ? Tím že 3K3 je není 3000 ohmů tak budete mít 7.5% chybu - to většinou nevadí, ale pokud robot potřebuje vydělit napětí baterky nějakým rozumným poměrem ???

Pokud se signál zpracovává v mikrokontroléru můžete udělat děliče "jak vám ruka padne" a pak změřené výsledky násobit nemožnou konstantou typu 1.42857, ale je situace, do které sjem se dostal mnohokrát, kdy mikrokontrolér přepíná citlivost nějakého čidla a tam je vhodné mít dělicí poměr přesně v binárních hodnotách 1:2 1:4 1:8 1:16 atd aby se hodnoty jedné citlivosti daly na hodnoty jiné citlivosti přepočítat jenom násobením 2 (bitovým posunem).

Takže za léta experimentování s kalkulačkou jsem objevil jenom dva dělící poměry, které jsou binární, dosažitelné snadno v řadě hodnot E6 a navíc přesné

1. Dělič 1:2 který přirozeně vyrobíte tak že jako horní i dolní odpor dáte stejnou hodnotu

2. Dělič 1:16 který postavíte tak že horní odpor je 15K a dolní je 1K

Pak mám ještě dělič 1:8 ale ten není úplně přesný - horní odpor je 3K3 a dolní 470 ohm a schválně si přepočteme dělící poměr (3K3+470) / 470 = 8.0213.

Očekávám Karlovu poznámku, že jsem vůl protože v řadě E96 si hodnoty vybere každý, nebo že jeho sério-paralelně-sériové-3D zapojení zajistí jakýkoliv dělící poměr - nicméně jako člověk používající nejraději soukromou řadu E2 mi už použítí standardních hodnot E6 připadá jako příliš velká komplikace, nemluvě o stavění děliče z více než minimálně potřebných 2 odporů.

Na druhé straně pokud znáte hodnoty s jinými přesnými dělícími poměry - sem s nimi do diskuse, ať se i ostatní poučí (a já mám co obšlehnout).

Dnešní rada pro brunety - Pokud vám chlap nechce ukázat co dělá na svém notebooku, možná to není porno, třeba počítá v excelu odporové děliče a stydí se za to, že jej to vzrušuje více než porno ....