Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Po přečtení minulého článku o očkování, po přečtení článku v čapise Týden a po setkání s jednou obětí současného zdravotnictví jsem zjistíl, že problém je třeba ještě jednou otevřít a probrat.

Takže na jednoho z mých zaměsnavatelů si chtěla stěžovat paní, že jsme ji odmítli vyšetřit protilátky proti viru klíšťové encefalitidy. Paní totiž je chudák - chorobami prolezlá a po léčení nádoru cystostatiky - i měla strach "z klíšťat" a tak se obrátila na "odborníky v oboru" "Očkovací centrum" Avenier aby ji naočkovali "proti klišťatům".

Tak jsme ji začali pomalu vysvětlovat že 2/3 chorob přenesených klíšťaty je borelióza, proti které není očkování, že Ostravsko je Boreliová oblast, zatímco oblast klíšťové encefalitidy (která tvoří zbylou 1/3) je spíše Jesenicko, že pacient po léčení cytostatiky má změněné počty T-lymfocytů, které řídí imunitu, proto se očkování se nemusí "uchytit", proto chce centrum AVENIER, nechat vyšetřit ty protilátky, které ale nechce zaplatit, protože by si tím zmenšili zisk. A že my nemůžeme protilátky vyšetřit "o své vůli" protože to by znamenalo, že nám to strhnou z platu, protože my - biochemici - nemáme právo tohle ordinovat, neb nejsme "odborníci v oboru", protože umíme protilátky "jenom změřit".

Paní kroutila hlavou a říkala, že kdyby jí to někdo takto vysvětlil tak by si asi očkování velice rozmyslela. Tak jsme se ptali a co vám řekli v "Očkovacím centru" ? - "Píchli injekci a vybrali prachy".... Logické - proč by "specialisti" na očkování někomu něco vysvětlovali, když by si tím zkazili kšeft žejo ?

Takže pro šiřší a zjednodušenou orientaci veřejnosti bych si dovolili současné očkování poněkud roztřídit.

Nebezpečnost chorob proti kterým se očkuje je velmi výrazně různá - na jedné straně tetanus, jehož rozvinutou formu prakticky nelze přežít (rozhodně ne bez těžkých následků) a na druhé straně prasečí chřipka, kterou David Rath zcela správně označil za "mediální infekci", neboť i přes drama v médiích byla reálná úmrtnost na ni asi 100x menší než na běžnou sezónní chřipku.

Přesně v opačném směru jdou informace o očkování, které v dnešní "opačné době" mají spíše charakter reklamní manipulace. Takže očkování proti TBC se "tichou dušou" pomalu ruší, přestože i v Blesku se občas dočtete o tom jak police honí po Praze bezdomovce s miliární tuberkulózou, nebo tahá z kanalizace TBC prožrané mrtvoly. A napopak očkování proti pneumokokům a HPV viru má reklamu jako hrom, přestože zdaleka nepokrývá všechny nebezpečné kmeny původců choroby.

Takže - komunistitický očkovací kalendář "povinný" doporučuju dodržet na 100%. Komunisti totiž měli skutečný a nefalšovaný zájem "chránit zdraví lidu" protože s "lidem" počítali jako s "živým materiálem" pro III. světovou válku, proto nemohli připustit aby jim choroby tenhle "materiál" kazily.

Z dobrovolných očkování rozhodně doporučuju Hepatitidu A a B a Meningitidu. Hepatitidu (žloutenku) kvůli "klesajícím standardům moderní společnosti", které by můj šéf kdysi označil jediným slobvem "bordel"" a meningitidu kvůli vysoké skoro 100% úmrtnosti této choroby.

Naopak chřipku je třeba si rozmyslet, protože velmi záleží na typu epidemie, který není nikdy znám v době výroby vackíny, takže jeji účinnost je nejistá zatímco nežádoucí účinky jsou do jísté míry vždy přítomné, a navíc očkování se doporučuje u chronicky nemocných, kde ale od jistého bodu riziko očkování je jen o málo menší než riziko samotné chřipky (a obojí bohužel hrozí smrtí).

Rozhodně bych se nedal ( a nedal jsem se ) očkovat narychlo vyrobenými vakcínami proti "mediálním chřipkám". Tam je riziko z neprobádaných účinků výrazně větší než potenciální riziko infekce.

Poněkud nejasný a rozporuplný názor mám na očkování proti "rakovině děložního čípku" alias Human papiloma viru - HPV. Jelikož moje dcera je po matce - asi ji necháme - ač neradi - naočkovat. Ale vzhledem k mladosti, neprobádanosti a komerčním zájmům ovlivňujícím vakcíny bych ostatním místo očkování spíše doporučoval pozdní začátek sexuálního života a pečlivý výběr (velmi omezeného počtu) sexuálních parnerů.

Stejně rozporuplně vnímám očkování proti pneumokokům - až 70% populace je promořeno 5% z nich onemocní a riziko těžkého průběhu s komplikacemi je 10 - 80% podle typu onemocnění (zápal plic / meningitida). Asi bych se nechal očkovat, ale barnumská reklama, která pneumokokové očkování provází mi naznačuje, že "něco smrdí" - tipoval bych účinnost vakcíny - není dostatečná proti celému spektru kmenů pneumokoka, ale vzhledem k finančním vazbám mezí výrobci léků a vydavateli časopisů se v literatuře dočtete jenom vychvalující žvásty. Zdravotnická "věda" je pokračováním marketingu "jinými prostředky" - bohužel.

Poslední zcela univerzální rada na závěr - v dnešní situaci je neustále nutné mít šestý smysl na pozoru a neustále si klást otázku - hovořím se "skutečným doktorem" nebo jenom s "podnikatelem ve zdravotnictví" ? To je možná lepší rada než složité rozepisování očkovacích schemat....

Minule jsme probrali jak vzniká akční potenciál, který se šíří po axonech. Staří profesoři neznali pojem digitální signál, tak nám tloukli do hlavy, že po axonech se signál šíří na principu vše nebo nic. Tvar akčního potenciálu na osciloskopu je uniformně stejný a nenese sám o sobě žádnou informaci. Informaci nese frekvence akčních poteniálů - neurony tedy mezi sebou komunikují něčím jako PWM , frekvenční modulace puslně polohová modulace - jak to vezmete. většina axonů se na konci větví a kočí tzv. synapsemi - což je základ datového procesingu v mozku.

Kromě akčního potenciálu, který běhá po membráně axonu jdou axonem jako trubkou drobné váčky které obsahují neurotransmiter. Každý neuron si syntezuje svůj neurotransmiter, které z chemického i počítačového hlediska patří do dvou skupin

1. Stimulační neurotransmitery - Acetylcholin, adrenalin, noradrenalin, dopamin, serotonin - jsou molekuly, které ostatní neurony dráždí.

2. Inhibiční neurotransmitery - GABA (kyselina gama-amino máselná) a glycin - podráždění neuronů snižují.

Každý neuron produkuje jen jeden typ neurotransmiteru a podle toho je celý neuron buď stimulační, nebo inhibiční.

Jak to tedy funguje? Po axonu přijede akční potenciál, který je podnětem aby se váčky s neurotransmiterem připojily k membráně neuronu a tím se jejich obsah vylije do synaptické štěrbiny. Na druhé straně synaptické štěrbiny jsou receptory pro neurotransmiter, které způsobí otevření sodíkových kanálů. Pokud se jich otevře dosti a dojde k překonání tzv membránového prahu vznikne na neuronu akční potenciál, který se z dendritů šíří na tělo neuronu a na axon a tím na další neurony.

Neurotransmitery inhibičních neuronů místo sodíkových otevírají chloridové kanály a tím membránové napětí neuronu snižují a jeho aktivitu tlumí. Většina léků - oblbováků typu prášků na spaní benzodiazepinů, heroinu, alkoholu atd... funguje na principu zvyšování účinku tlumivých neurotransimetrů.

Takhle se to vysvětluje medikům, kteří jsou matematicky imbecilní, a odtud to jako danou pravdu nastudovali programátoři, a proto používají špatný model neuronu. Vtip je v tom, že takhle jednoduché to není - v synapsi se většinou neuvolní tolik neurotransmiteru aby se postsynaptikcký neuron jedním akčním potenciálem vydráždil k vlastnímu akčnímu potenciálu - podprahovým drážděním vznikají vlny elektrické aktivity - stimulační i inhibiční, které se šíří po povrchu dendritu v kruzích a jejích amplituda postupně klesá. ilustrativní příklad - předsavte si membránu neuronu rozvinutou do plochy jako hladinu vody na které interferují vlny. Na každém neuronu je kolem 10 000 synapsí ostatních neuronů. Pokud interferencí 10 000 signálů vznikne nadprahové dráždění, které doputuje až k místu, kde z těla neuronu vystupuje axon - neuron vyšle po axonu puls.

Tedy ne násobení signálu vahou, součet všech signálů a jejich prohnání logit-log funkcí jak to dělají programátoři - ale okamžitá interference 10 000 signálů na topologickém povrchu rozeklaného stromu výběžků - škoda, že to nečte Jirka Iša - ten by to vysvětlil matematicky a při jeho genialitě by nám ostatním hrablo .....

Takže shrnují - digitální signál jdoucí po axonu se převádí na analogové šíření signálu po membráně neuronu, které se pak mění opět v digitální signál vypáleného akčního poteniálu po axonu dalšího neuronu.

Je otázka zda každý neuron vlastně neprodukuje tolik matematiky jako samostaný malý počítač a fantasti dokonce uvažují zda při dráždění těch všech molekul se tam neprojevují kvantové jevy a zda neurony nemají (alespoň částečně) vlastnosti kvantových počítačů - to by byl průser - to by nám matička příroda fakt utekla ....

Na samotný závěr jenom poznámka - použítý nerotransmiter se musí ze synaptické štěrbiny co nejrychleji odstranit a to buď recyklací zpětnou absorbcí do axonu, nebo rozložením enzymy. Bojové nervové plyny a spreje na hmyz jsou chemicky blízce příbuzné. Způsobují smrtelné křeče lidem a hmyzu, protože blokují enzym acetylcholin- esterázu, která v nervové soustavě rozkládá v synapsích acetylcholin, který je nečastějším neurotrasmiterem. Tak proboha vytáhněte ten "voňavý" Raid ze zásuvky. Mimochodem křečový jed - strychnin - známý z Maryši zase pro změnu blokuje glycinové tlumící synapse.

Jsem zcela vyčerpán, doufám že vy ne, a opravdu mě ani ve 4. dílu nenapadá komu budeme radit.

Otec pořád opakoval větu z návodu na nějaký (západo) německý měřák "total fest und idiotensicher" nebo dneska se používají ji jiné opisy stejného fenoménu "trottelfest" nebo "idiotenfest" třeba. Tahle německá slovíčka naznačují, že konstrukce přislušného zařízení je opravdu pro blondýny a abych nepoužíval poněkud pejorativní germanismy zavedl jsem si pro sebe kategorii "blbuvzdornosti"

Pokud stavíte robota "jen tak pro sebe" brzy přijdete na to, že to je celkem nuda. Roboti, na rozdíl od "schémátek z amára" mají totiž potenciál dát vás dohromady s jinými stejně postíženými a to nejsnáze tak, že postavíte robota do nějaké soutěže.

Stejně tak já jsem postavil robota "jen tak pro sebe" a předváděl jsem jej na Robotickém dni 2005. Tento robot byl v jistém ohledu můj vrchol, protože tak složité řízení pohybů (robot se pohyboval po hladce navazujících úsecích elips a parabol), které dokonale napodobovalo živé tvory jsem od té doby neudělal. Že to nebylo dobře mě přesvědčili diváci na Robotickém dni 2005, kteří se na něj chvíli dívali a pak řekli - pchá - naše kočka chodí taky tak - což bylo jasné nepochopení Moravcova paradoxu ze strany laické veřejnosti.

Takže v roce 2006 už jsem soutěžil v kategorii bojujících robotů mini Sumo a v jistém smyslu jsem u této kategorie zkysnul déle než jsem chtěl. Nicméně zkušenosti soutěžícího a později organizátora mini suma, stejně tak jako zkušenosti "šedé eminence" co se pohybuje v pozadí organizace robotických soutěží mi dala jednu velmi cennou zkušenost.

Jediná vlastnost vašeho robota, která je opravdu podstatná je konstrukční solidnost a blbuvzdornost. Všechno ostatní se dá dalším a dalším pokusničením zlepšit, ale prostě je lepší poněkud blbý, ale spolehlivý robot, než geniání, ale díky nějaké konstrukční slabině "náladový" a nespolehlivý.

Principem robotické soutěže je totiž hluk, zmatek, stress, časový tlak, řešení 20 věcí najednou, omezená schopnost se zamyslet a na něco se soustředit. Proto je blbuvzdornost robota - tedy odolnost proti VAŠÍM destruktivním akcím požadavkem č. 1.

Vašim ? Ale vy přece svého miláčka dokonale znáte 3 týdny před soutěží jste kvůli němu nespali. Vaše slečna (pokud se s vámi už nerozešla) si už půl roku stěžuje, že ji váš notebook s rozepsaným softwarem ji tlačí v posteli při sexu - tak proč pro boha ochrana proti vám ?

Představte si že máte na robotovi červený a modrý drát a červenou a modrou zásuvku a pokud zapojíte dráty opačně bude kouř a konec soutěžení. Správné blbuvzdorné řešení je takové, že oba dráty mají mít vzájemně nekompatibilní konektory aby záměna byla nemožná bez hrubého násilí nebo krájení konektoru nožem. Vy si ovšem myslíte, že nejste blbci a to si budete myslet až do té doby než budete vzadu v depu za mizerného osvětlení něco zapojovat a kamarádi do vás budou hučet a rozhodčí vás bude honit - rychle na start - rychle na start a vy s hlavou otočenou - napůl poslepu - to zapojíte obráceně ....

Takže blbuvzdornost je nutná musí být v robotovi vestavěná od samého začátku a od nejmenšího detailu - jako obvykle bude následovat neúplný seznam pro inspiraci.

Atd. atd. Opět jste asi pochopili smysl, ale musím se zastavit u posledního bodu - nepoužávat bezdrátové komunikace - který vypadá jakoby se můj konzervativismus utrhl ze řetězu.

Neutrhl, ale představte si že Bluetooth, Wifi, Zig-Bee, nebo cokoliv jiného, co vám bezvadně funguje o samotě doma, nebude zdaleka tak dobře fungovat na soutěži. Protože všichni robotici tyhle technologie milují a doma je úspěšně používají, takže tam kde jste doma v éteru sami vás na soutěži na stejném pásmu bude 20 - takže spolehlivost dané technologie - i když to je "spread spectrum" jako Wifi, Zig-bee a Bluetooth bude v ....

Ještě pro matematiky a logiky mezi námi - jistě znáte teorii a priori a a posteriori podmínek v programování. Takže stavění robota, který od začátku je blbuvdorný je hardwarový ekvivalent "a priori" kontroly vstupních dat. Ta je dneska mezi programátory nepopulární, protože je složitá. Naopak přehrabování se seškvařenými deskami je hardwarový ekvivalent a posteriori podmínek dneska zvaných spíše "exception handling" - ošetření výjimek, které je u programátorů oblíbené, protože operační systém a kompilátor to za ně vždycky "nějak" vyřeší - možná protože většina robotiků jsou mentalitou programátoři, je na robotických soutěžích tolik škvařícich se kabelů a robotů, kteří jsou "mrtví" ještě než odstartují, zatímco mně mládež klepe na rameno a říká "no jo zase ty strejcovy (ochranné) diody"

Na závěr ještě oblíbená rada pro blondýny - dnes je prý v módě "prodlužování vlasů" - pokud chcete v hlavě nosit cizí vlasy nějaké indky - budiž - ale prosím nestresujte chlapy tím, že ráno na zastávce stojí vedle sebe blondýna s černými prameny a vedle bruneta s blonďatými - a obě celkově vypadají, jakože právě skončily směnu v bordelu - tohle my opravdu neoceníme.