To co se nám u člověka jeví jako celý mozek je jenom jeho nejnovější část alias mozková kůra. Tu mají jenom savci. I mozková kůra je vývojově různě stará a mozková kůra, která je vzadu na zátylku a řídí vidění je nejstarší (všichni savci vidí) zatímco mozková kůra na čele (řídí myšlení a emoce) je (pochopitelně) nejmladší.
Celá mozková kůra má naprosto stejné složení - skládá se ze šedé hmoty na povrchu - což jsou těla neuronů a dendrity. A z bílé hmoty, která je uvnítř což jsou axony obalené bílými fosfolipidovými membránami Schwanových buněk. Šedá hmota se skládá ze 6 vrstev neuronů, a je podivuhodné že ačkoliv různé části kůry pracují různým způsobem - zrak sluch, pohyb hmat, je mozková kůra všude stejná. Asi to "přizpůsobení hardwaru úloze" pro které jsem tak horoval má přece jenom své meze, nebo možná je mozková kůra tak dobře navržená, že jedna struktura obslouží jakákoliv data.
Řekl jsem bílá hmota a fosfolipidy - nemůžu se ubránit nenapsat malou kuriozitku - jako každá jiná živá tkáň jsou 2/3 mozku voda a zbývající "suchá" 1/3 jsou z 90% fosfolipidy alias "ušlechtilými tuky" tvořené membrány -tedy smíchámím kila vody 450 gramů sádla a 50 gramů bílkovin vznikne mozek - jak jednoduché (by to bylo ;-)) ).
Už jsem poznamenal, že různé oblasti kůry řeší různé úlohy. Zde máte hrubé schema. jenom bych poznamenal, že na něm nejsou označeny dvě nejdůležitější oblasti - červený "gyrus praecentralis" je nejzadnější část čelního laloku - která řídí pohyb celého těla. Modrý "gyrus postcetralis" řídí hmat celého těla.
Je důležité poznamenat, že celá nervová soustava má přísnou organizaci - struktury řídící pohyb jsou všude v těle více vpředu (blíže k břichu) strutury analyzující vstupující informace jsou blíže k zádům. Navíc jako pozůstatek po nejprimitivnějších živočiších typu ploštěnek - levá polovina mozku a míchy řídí pravou polovinu člověka a naopak - všechna nervová vlákna "dalekého dosahu" se tedy poněkud nepochopitelně kříží přes střední rovinu. Hlubší smysl je patrně v omezené rychlosti nervového přenosu - mozek vznikl v blízkosti úst protože tam je potřebný nejvetší "datový tok" a levá polovina nervů řídí pravou plovinu těla patrně proto že nejjednodušší způsob jak červ unikne útoku zprava je zatnout svaly vlevo a odtáhnout se od dráždícího podnětu .....
Zejména ta blízkost mozku u tlamy je tak obecná věc, že si myslím, že i ufoni budou mít třeba tři oči, nebo jedno, nebo budou vidět radarem, ale chřtán a mozek budou mít ve stejné části těla.
Aby to ani tak nebylo tak jednoduché tak celá nervová soustava má tzv somatotopické uspořádání. To jest pokud dvě části našeho těla spolu sousedí i jejich nervové řízení v mozku spolu sousedí. Na obrázku máte rozkreslené příklady z motorické a senzorické kůry (červený a modrý závit na přechozím obrázku). Všimněte si že somatotopické uspořádání neznamená, že velikost dané části těla hraje nějakou roli - každé části těla je věnována tak velá část mozku jak velký datový procesing daná část potřebuje. Taky si všimněte že z prstu je necitlivější ukazovák ale nevíce tkáně je věnováno řízení pohybu palce - odpovídá realitě ? Určitě máte stejnou zkušenost.
Mimochodem Hans Moravec a další lidé z výzkumu ma pomezí lidského a strojového myšlení vyslovili hypotézu, patrně pravdivou, že výpočetní výkon na jednotku plochy mozkové kůry je pro celý mozek stejný - vzhledem k tomu, že struktura kůry je všude stejná - není důvod tomu nevěřit.
Už zase padám na hubu, takže pro dnešek končím a příště už konečně začneme probírat vidění.