Pokud se týče ovládání periferií je na tom člověk mnohem hůře než i tej nejubožejčí počítač. Na jakýkoliv podnět má k dipozici pouze dvě reakce - produkci nějakého seretu žlázami, nebo svalový pohyb.
Jestli nevěříte - zde je malá demonstrace
- Sbíhají se vám sliny na pivo - sekrece žlaz
- Jdete do hospody - pohyb příčně pruhovaného svalstva¨
- Vypijete pohárek více než jeden
- Doma je vám špatně a poblijete, pomočíte a poserete celý byt - pohyb hladkého svalsva
- Manželka na vás křičí a tluče vás válečkem - pohyb (jejího) příčně pruhovaného svalstva
- Pak uteče do ložnice a tam pláče (sekrece žlaz)
Jasné ?
Takže dnes je na pořadu dne řízení motoriky. V robotech má řízení ophybu minimálně dvě vrstvy - Vysokoúroňové plánování trasy a nízkoúrovňové řízení motorů. O Lidské motorice na nízké úrovni jsem psal zde a zde, takže mě nenuťe to přepisovat a nastudujte sami. Dnes se tedy budeme zabývat analogií robotického plánování trasy - tedy řízení pohybu na vysoké úrovni.
Nerad, ale musím opět sem dát stejný obrázek mozku. Když jsme probírali zrakovou oblast vysvětloval jsem, že zraková informace jde v kůže od primární zrakové kůry k asociačním obastem tedy od týlu (hnědá oblast) vpřed.
Zcela analogicky jde procesing motorických povelú od čelního laloku vzad. Jak už jem psal minule "MY" -jako naše vědomí sídlíme ve fialové prefrontální kůře na obrázku popsané jako "decision planing judgement" tam vznikají myšlenky typu "jdu nakoupit" a tam taky vznikají podrobné "dekompozice" těhto akcí jako - musím si vzít kalhoty z čehož vyplyne musím strčit nohu do nohavice. Těmto procesům se říká ideatorní složka pohybu, protože se pohybujeme ve světě ideí - myšlenek a představ pohybu, který provedeme.
Pak následuje zelená "Motorická asociační oblast" kde bazální úlohy z ideatorní oblasti dostávají konkrétní obrysy - takže musím si zapnout knoflík se transformuje na - "zvednu ruku dokud jej nenahmatám" a pak "táhnu palcem" atd ... toto je tzv Ideo-motorická složka pohybu.
Nakonec jdou příkazy do Sulcus praecentralis - červený mozkový závit - tam sídlí pyramidové buňky, které jsou ty, které vysílají své axony do míchy - takže tam už se pohybujeme na opravdu bazální úrovni typu - jako když Bedřich pošle robbusem povel - "tři otáčky vpravo" Tomu se říká "primární motorická kůra".
Chtěli byste podrobnější popis - neznáme - protože nemáme výzkumnou metodiku jak tuhle oblast detailně uchopit. Pícháním mikroelektrod do mozku získáme přehled o pár neuronech v sousedství jehly, a magnetickou rezonancí zase vidíme příliš veká centra. Nicméně i přesto lze na základě analogie se zrakem usoudit
- čím jdeme dále dozadu - k červené primární motorické oblasti, tím má mozková kůra dokonalejší somatotopické uspořádání (je obrazem anatomie těla)
- náš pohyb neřídí vůle v běžném slova smyslu, ale vůle jenom zapíná tisíce a tisíce "podprogramů". Pohybových stereotypů, které mají v mozkové kůře každý svůj okrsek.
- patrně existuje hierarchické uspořádání desítek tisíc okrsků mozkové kůry specializovaných na každou myslitelnou činnost. Tak jako ve zrakové kůře je okrsek, který pozná kolečko stejně bude v motorické kůře okrsek pro "Jdu nakoupit" který bude napojen na okrsky "hledám kalhoty" a "hledám klíče" a ty pak jsou napojeny na okrsky "oblíkám kalhoty" a "strkám klíče do zadní kapsy"
S tím souvísí i choroby - ideatorní apraxie - pacient neví jak uchopit lžíci. Idemotorická apraxie - pacient se snaží nabrat polévku opačným koncem lžíce atd....
Nezanedbatelnou složkou motoriky jsou pohybové stereotypy - každý pohyb, který vykonáváme s jistotou je pohybový stereotyp - naše databáze stereotypů je tak velká, až působí dojmem libovolného volního pohybu, kdo si ale zkusil čist zuby, nebo se podepsat levou rukou ví, že to tak snadné není. Schválně si zkuste čistit zuby levačkou půl roku a po půl roce uvidíte, že pohybový stereotyp vznikl a půjde vám to mnohem lépe.
Druhý problém motoriky, který se týká zvířat od velikosti psa výše je zpoždění - signál se nervy šíří rychlostí kolem 5 m/sec - to jsou 3 sekundy z mozku do ocasu velryby. S tím souvisí databáze pohybových stereotypů, které se u velkých zvířat prostě spouštějí s předstihem. I u lidí vidíte malé mrštné a velké spíše neohrabané - až na výjimky lidi s mimořádně vyspělou motorikou, kteří umějí s konečnou rychlostí CNS pracovat.
Pro dnešek zadám domácí úkol
- Napsat pár řádek levou rukou
- Zajímavý pokus - dejte si na čelo kus papíru a na něj piště tiskacím své jméno - když se podíváte, co jste napsali - vidíte tu podivuhodnost ? Kde se stala chyba ? Prostě jsme idemotorickou kůru dostali do nezvyklé situace
Samozřejmě, že vyžaduju popis výsleku pokusu č. 2 do komentáře, abych viděl, že se bando neflákáte.
Kure | 27. září 2012 v 11:01
No já na psaní levou rukou nevidím nic složitého :-) Stejně tak na čištění zubů či jiných tělních otvorů. A to prosím píšu většinou rukou pravou.
Druhý pokus jsem nezkoušela, při své šikovnosti bych si určitě vypíchla oko.