Takže anatomii jsme už probrali dneska se vrhneme na funkci zraku.
Podle posledních poznatků aby oko zvládlo kompresi 1: 140 která je daná poměrem světlocitlivých buněk v oku a vláken co jdou ven sítnice dělá dosti složitý procesing viděného obrazu. Více méně do mozku jdou informace o hranách v obraze a o barevných skvrnách. Tedy už sítnice zvládá to, s čím mají robotici problémy - převádí rastrový obrázek na vektorový.
Zraková mozková kůra je v nejstarší části mozkové kůry úplně vzadu na týle a dělí se na tři soustředné oblasti - primární, sekundární a terciární zrakovou oblast. pokusím se vysvětlit
- z oka jdou informace ve stylu hnědá skvrna průměr 100 pixelů souřadnice XY,
- primární zraková kůra to vyhodnocuje jako - hnědé kolečko s dvěma puntíky
- sekundární zraková kůra z toho udělá - proboha to je obličej
- terciární zraková kůra - no né to je Karel
A pak jsou asociační oblasti které už jsou vpředu v čelním laloku
- frontální kůra - zpracovává asociace - dluží mi 500 korun .....
- tzv. prefrontální kůra - dává informacím emoční náboj - jdu mu rozbít hubu
- motorická kůra - vymrštít ruku rychlost 5 m/ sec
- senzorická kůra - bolest v obličejí
- frontální kůra - auvajs on mi to vrátil
- prefrontální kůra - hajzl .....
A tak dále jestli jste viděli film Woodyho Allena Co se děje při souloži - víte jak to v mozku chodí. Kdybychom znali detaily toho procesu už dávno bychom psali software. Jak už jsem se zmiňoval mozek je opravdu MASIVNĚ paralelní stroj - tedy pro každý myslitelný geometrický tvar má v primární kůře skupinu neuronů které se aktivují a v sekundární kůře má pro každou myslitelnou kombinaci tvarů oblast která se aktivuje pokud je daná věc v zorném poli. Takových věcí (předmětů) které mají ve zrakové kůře své neurony je asi 10 000 a tyhle neurony se trénují v dětství.
Naše vidění tedy přistupuje k analýze obrazu s velmi silnou a priori informací co má vidět. Předměty a jevy pro které nemáme vytrénovanou zrakovou kůru je pro nás těžké vidět. Příklad - máme stovky popisů slunečních zatmění ale až do 18 století si nikdo nevšiml sluneční korony. I ostatní objevy - nejprve to neviděl nikdo, pak jeden, pak najednou všichni.
Někdy nevíme co máme vidět - viz optické iluze typu jestli vidíme mladou nebo starou ženu, nebo jestli schody jdou nahoru nebo dolů. V každém případě zraku a dalšímu zpracování informací se věnuje celý týlní lalok a to je skoro čtvrtina mozkové kůry - vzhledem k tomu že i mozek řeší vidění "hrubou silou" viz 10 000 rozeznatelných předmětů možná i my vyřešíme strojové vidění hrubou silou, jestli výpočetní výkon k tomu potřebný máme při dnešní techologii k dispozici - nevím ale pochybuju ....
Na samotný závěr ještě otázka jak vidí svět zvířata - my máme mozkovou kůru pro rozlišení 10 000 přednětů - minimalistická verze živočicha řídícího se zrakem jsou 3 předměty - opačné pohlaví, potrava a nepřítel - vizuální svět takového zvířete je ale značně odlišný od našeho - místo vizuální představy okolni reality spíše značky ve stylu hry Pac-Man. Mimochodem i u lidí existuje něco podobného - tupozrakost, ktrerá vzniká tak, že díky poškození zraku v nejútlejším dětství se zraková mozková kůra řádně nerozvine. Takový člověk reflexivně uhne prudkému pohybu, protože to řídí mezimozek (po dinosaurech) ale viděné popsat nedokáže. Mimochodem poruchy mozkové kůry u lidí jsou ohromně zajímavé pro neurovědce, nikoliv však pro doktory, protože díky obrovské rezervě mozkové kůry nejsou většinou život ohrožující....