Nekorektní blog Petra Kubáče na Blog.cz

Pomalu jsem chtěl tento serál ukončit a se čtenáři se rozloučit, ale stále jsme ještě neprobrali všechno.

Tedy jsou tak důležité oblasti lidského života, že dodnes jsou řízeny z velmi starých mozkových struktur, které jsem doposud označoval jako "mozek po dinosaurech". V komunistické učebnici neurofyziologie se jim kulantně říkalo "funkce pro zachování jedince a druhu", ale dnes máme moderní dobu tak co bychom si brali servíky - jedná se o tři věci - SEX, ŽRÁDLO, a AGRESIVITA

Je s podivem, že to, co bolševik spíše tlumil a považoval za "poněkud ožehavé" je dnes hlavním motorem společnosti, nikdo se za to nestydí a MBA manažeři své archaické mozky a jejich výplody dokonce hrdě prezentují veřejnosti.

Na druhou stranu Mezimozek a jeho součást Limbický systém, o kterém bude dneska řeč opravdu řeší nejenom nepodstatnosti jako - fúzovat s firmou XYZ po dohodě, nebo nepřátelsky, případně vyspat se se sekretářkou / šéfem nebo ne, ale opravdu zásadní věci zabít /nezabít, znásilnít / neznásilnít, ukrást / neukrást atd. Katolící to nazývají "desatero přikázání" a robotici říkají křemíkovému ekvivalentu těchto věcí "tři zákony robotiky"

Je pozoruhodné jak malou a po celém mozku rozesetou oblast limbický systém zabírá. Ano to je ta struktura na obrázku, která ani není celá tvořena mozkovou kůrou. Vztah limbického systému k celém zbytku mozku bych popsal takto : Mozková kůra je chladná a racionální analýza vstupů z čidel, a příprava výstupů na svaly. Prefrontální kůra - ta dva prsty nad levým okem, která jsme "My" - dává věcem emocionální zabarvení, ale to, zda to budou kladné nebo záporné emoce rozhoduje limbický systém.

Lidé jsou vrozeně různí a mají různý podíl mozkové kůry na rozhodování - od nás Geeků, kde mozková kůra rozhoduje téměr na 100%, přes manažery, po primitvy a zločince, kde mozková kůra prakticky jenom konkretizuje impulsy z limbického systému.

Mozková kůra má prostředky jak limbický systém poněkud ovládnout a překonat jeho impulsy. Lidská společnost je ale tak složitá, že většina z nás, většinu času žije v lehkém rozporu s vlastním limbickým sytémem. Prostě nelze skákat na každou atraktivní blondýnu v tramvaji. Dokonce se dá říci, že celá oblast umění a humanit (snad s výjimkou filosofie) neřeší nic než rozpor mezi "zvířecími a lidskými" pohnutkami, tedy jak mozkovou kůrou ovládnout limbický systém. - ona si má brát bohatého, miluje však chudého .... syn zabije otce a vezme si matku ..... Strýc nalije králi jed do ucha aby se dostal na trůn ..... atd. Prakticky veškerá výchova je zaměřena na to jak zvládnout vlastní limbický systém a prakticky celé umění řeší směr kam jít v této výchově. Takže my robotici kroutíme hlavou nad divokými patlaninami moderních malířů, ale ony vlastně jsou ventil agresivity současné společnosti, takže ač prvoplánově zbytečné - patrně jsou důležitejší než se zdají...

Vzhledem k tomu, že na světě neexistuje živočich, který by neměl ekvivalent limbického systému, nemáme vůbec tuchy jak by vypadaly společenstva jedinců bez něj, tutíž nemáme tuchy jestli by naši roboti takové strutury a funkce potřebovali, nebo ne. Vzhledem k tomu. že roboti budou taky tvořit nějaká společenstva patrně budou potřebovat nějaká pravidla, jestli si je vytvoří racionálně sami, nebo jim je vnutíme my není jasné. Dokonce je možné, že s růstem složitosti umělé inteligence zjistíme, že detailní programování chování není účelné a tudíž se primitivní systém, který nejasné situace vždy nasměruje "někam" ukáže být jako nezbytný. Přikladem budiž "první dojem" který vzniká z nejasných (čti našemu vědomí nedostupných) pohnutek zato velmi rychle (do tří vteřin).

Na samotný závěr ještě dvě poznámky - součástí limbického systému je čich - odtud psi čichající k háravým fenám i náš průmysl parfémů pohrávající si s emocemi na pomezí sexu a násilí (viz názvy parfémů "Pashion" "Opium" "Incest" atd ...). Mimo to je součástí limbického systému i Amygdala a Hippocampus - dvě struktury řídící zapamatování informací - odtud zázračné studijní výsledky po sexu i mizerná paměť při stresu.

Jak už jsem psal - nevím zda tohle je důležité pro biologickou inspiraci stavby robotů, ale je to tak nepominutelná část mozku, že nelze o ní nenapsat.