Na ostravsku se ukrutné chlastá, takže pád opilce "pyskem na tvář" není žádná vzácnost, když spadnete nešikovně a udeříte do chodníku čelem, týlem nebo spánkem - může prasknout lebeční spodina, která zejména v oblasti nosních dutin je tenká jako papír. Sople z nosu pak i s bakteriálním obsahem mohou proniknout do lebky a zabije vás hnisavý zápal mozkových blan.
V realitě je to obvykle tak že opilec upadne a za pár dní si všimne, že mu nepřetržitě teče z nosu - mozkomíšní mok. Tak dostane maličkou zkumavečku, do které má kapičky "sople" chytat. Vzorek se pak analyzuje, a měří se v něm bilkoviny, které se vyskytují jen v mozku. Pokud se podezřelé "soplení" zvané též "nasální likvorhea" zjistí přes víkend, kdy specialisti nepracují musí se použít mnohem primitivnější metody a to je měření draslíku, glukózy, bílkoviny a cholesterolu, kteréžto jsou v mozkomíšním moku ve výrazně jiné koncentraci než v normálním nosním sekretu.
Tolik tedy teoretický úvod k pohádce. Dostal se mi do rukou právě takový vzorek, kde u draslíku bylo napsáno Více než 10 mmol/l - tak jsem se ptal, proč to nezměřili přesně, a bylo mi řečeno, že když ten vzorek měřili jako krev vyšlo ze stroje "Více než 10" a pokud ho měřili jako moč - vydal stroj hodnotu "méně než 20" (režim měření "jako sopel" naše stroje nemají).
Selským rozumem vzato - pokud máte vzorek s koncentrací 10-20 mmol/l a metodu, která měří jen do 10 - naředíte jej 1:1 destilovanou vodou - a pak už se do měřicího rozsahu vejdeme. Nicméně my nežijeme v době selského rozumu, takže jak jsem se později dověděl rozdělila se nad tímto vzorkem posádka laboratoře na dvě nesmiřitelné skupiny. Staré laborantky to navrhovaly udělat právě takto. Mladé laborantky byly v opozici - "raději nebudeme dělat nic, protože na to není návod a co když to bude špatně"
Takže opět je to ta stará písnička - je skvělé mít návod na utírání zadlu pravou rukou a pak návod na utírání zadku levou rukou, protože, když někdo udělá chybu máváte mu před nosem papírem a křičíte "proč jste nepostupoval podle návodu" . Po několika letech takové "výchovy" ale dojde v mozku k nezvratným změnám a myšlení lidí se změní ze směru "jak ten problém vyřešit" na "ZADEJ ČÍSLO SMĚRNICE A STISKNI ENTER".
Zejména ve zdravotnictví se mi takový postup nezdá tak výhodný jako ve fabrice, kde "ostravaci po opici" montují Hyundaie i30. Konec konců až budete mít nějakou chorobu, která nezapadá jednoznačně "do žádné škatulky", poznáte přesně, co mám na mysli.