Na úvod jenom malá mentální rozcvička
Ačkoliv to vypadá neuvěřitelně na obrázku je kompletní napěťový zdroj s primitivní stabilizací proudu i napětí. Takže si to probereme
- Stabilizace napětí - mimochodem "reference diode" je nakreslena obráceně - tranzistor nad ní se otevře jenom když přes ní protéká proud - to znamená, že napětí na jeho emitoru musí být větší než 0,7V to znamená, že napětí na jeho bázi musí být větší než 1,4 V - to znamená, že jezdec potenciometru je na 1,4V a napětí na výstupu obvodu tomu musí odpovídat. Pokud je napětí na výstupu nepatrně větší - tranzistor se více otevře a "přiškrtí" tím druhý tranzistor.
- Stabilizace proudu - pokud je na odporu R sense větší úbytek než 2x0,7V obě sériové diody se začnou otevírat a tím začnou přivírat horní tranzistor.
- Revize po upozornění čtenářů - přece jenom jsem si tohle schémátko nakreslil do simulátoru a s proudovou pojistkou je to trochu jinak - úbytek na jedné z diod vyrovnává úbytek napětí báze emitor tranzistoru a teprve úbytek 0.7V na druhé diodě přivírá výkonový tranzistor - tedy na odporou R sense stačí úbytek napětí 1x0.7V
Jednoduché jako facka a je to klasické vidlácké řešení za tři kačky, které pro hrubou stabilizaci zcela vyhoví. Potenciometr můžete nahradit dvěma odpory a pokud chcete dostat na výstupu napětí 5V spodní z nich by měl být 1K5 a horní 3K9. Pokud chcete omezení do 100 mA - Rsense by mělo být 6.8 ohm. Jasné a jednoduché.
Samozřejmě že jako u jiných stabilizátorů je třeba doplnit kondenzátory na vstup i výstup - ale to ani nepíšu neb je to samozřejmé.
Poslední co máme probrat jsou proudové zdroje s integrovanými obvody - proto na obrázku je zdroj konstantního proudu s oblíbenou LM317. Schémátko je myslím jasné LM 317 udržuje mezi vývodem OUT a vývodem ADJ napětí 1,25 V takže nastavený proud je I = 1,25V / R1. Pokud vám není líto propáleného proudu můžete takto zapojit kterýkoliv jiný třísvorkový stabilizátor klidně třeba 7812 pro který bude platit I =12V / R1. Jinak toto zapojení je ekvivalent High Side regulace jak to mají pěkně rozdělné bratři anglosasové.
Ve své době byly oblíbené jednoduchoučké nabíječky na NiCd, NiMh nebo na olověné baterky kde první LM317 byla zapojena právě takto a regulovala proud a druhá byla zapojena dle katalogového zapojení a regulovala napětí. Schémátko neuvádím snad si každý dovede klasické zapojení LM317 místo LOAD představit.
Samozřejmě existuje i Low side regulace - po třech lekcích o zdrojích proudu snad nemusím ani nic dalšího psát. Snad jenom pro blondýny - vzoreček Iload = Vin / Rsense - jak taky jinak že?
Ke zdrojům proudu jsme už čichli, ale očekávejte, že budeme čichat i nadále, protože často se proudovým zdrojem dá zapojení ohromně zjednodušit ve stylu mého "nejlépe funguje součástka, která tam není".
Zbývá už jenom tradiční rada pro brunety : Závidíte blondýnám jejich bohatý sexuální život ? Slyšela jste už pojem Chlamydia Trachomatis nebo Herpes Simplex Genitalis ?
Žirafka | 28. dubna 2013 v 12:06
Pravidelně sleduji ty vtipné a srozumitelné články. Že mě to baví si vysvětluji tím, že na většinu věcí mám podobný názor a to člověka potěší. A navíc často i poučí, tak široký záběr od elektroniky až po postel má málokdo. Takže díky za to. Jen poznámku ke zdroji na prvním obrázku. Za a: ta dolní dioda asi není obráceně, autor obrázku slovy "reference diode" podle mě myslí např zenerku nebo součástku typu LM431. Pak je směr diody správný, jen je podle našich zvyklostí špatně symbol. To ale nic nemění na tom, že s obyčejnou diodou zapojenou obráceně by to nefungovalo. Za b: při omezování proudu se uplatní i přechod báze-emitor horního tranzistoru, tudíž zdroj začne podle mě omezovat proud už od 0.7 V na odporu "sense".