close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Neurověda pro geeky 22. Quo usque tandem ?

19. září 2013 v 5:14 | Petr |  NeuroScience pro Geeky
Seriál o neurovědách považuju za uzavřenou věc, nicméně občas se dostanu na Internetu na tak zajímavé místo a k tak zajímavému článku, že prostě nelze než napsat další díl.

Tedy Quo usque tandem - je fráze klasických latiníků pocházející z Ciceronova projevu proti Catilinovi v Ŕímském senátu roku 68 před naším letopočtem a otrocky přeloženo to znamnená "Jak ještě dlouho ?" Tedy mozek jsme probrali a "jak ještě dlouho bude dědek otravovat ?". Nikoliv - narazil jsem na článek o pokusu simulovat lidskou mozkovou kůru superpočítačem.

Tedy pro ty, kterým se nechce číst slovensky - superpočítač - v (té) době 4 v TOP 500 tedy počítač v RIKEN - což je institut pro počítačové vědy v Kobe v Japonsku, který má 705 000 výpočetních jader, z nich bylo použito 82 944, a 1,4 miliónu Gigabyte RAM. Tento počítač simuloval 1% lidské mozkové kůry
Vtip je v tom, že simuloval 1 sekundu lidské mozkové aktivity a trvalo mu to 40 minut. Takže počty počty počty - pokud 1 sekunda 1% kůry trvá 40 minut neboli 2400 sekund - zdá se že mozek má jětě pořád 100 * 2400 = 240 000 násobný náskok před počítači. Řekněme, že simulace - jako každá emulace jednoho hardwaru jiným způsobí ztrátu - ať něžeru - 99% výpočetního výkonu - ale pořád vychází, že mozek by byl 2400x rychlejší pokud by počítač použil veškerá jádra - ještě stále by mozek byl téměř 250x rychlejší - a to při váze 1.5 kilogramu a příkonu 25 wattů - umí ta příroda vyrobit hardware ne ?

Pokud pozužijeme přibližné propočty pracovalo 83 000 jader ze 705 000 po dobu 2400 sekund a počítač má celkem příkon 12,6 MW - takže to mi vychází na 3,6 GJ bylo použito pro simulaci 1% z 25 Joule (mozek za jednu sekundu).
Z energetického hlediska tedy vychází že mozek je 1,42 * 1010 krát efektivnější než počítač. Pokud bereme že Moorův zákon bude platit neustále a "energetická efektivita" počítačů by se zdvojnásobovala každých 18 měsíců zbývá nám ještě 50,59 roku do doby než počítače poskytnou - za stejnou energii - stejný výpočetní výkon jako mozek. A pokud bychom počítali těch 99% proplýtvaných na režii simulace tak nám do prvního křemíkového mozku chybí 40,6 let.

Takže odpověď na "Quo usque tandem" je 40,6 let do doby než počítač bude chytřejší než blonďaté celebrity.

P.S. jako obvykle si vyhrazuju právo na 2-3 aritmetické chyby - nicméně i tak tento vývoj pro Geeky znamená, že si s počítačem pokecáme lépe než s milenkou ještě před koncem 21 století - zajímave ne ?
Zcela nakonec - pro ty, kterým dělá problémy Slovenština - ZDE je anglický originál - Japonský praoriginál sem raději nedávám neboť mu sám nerozumím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vladimir Vladimir | E-mail | 19. září 2013 v 21:29

Ted uz vim co znamena ta odpoved 42 !!!
http://cs.wikipedia.org/wiki/42_%28odpov%C4%9B%C4%8F%29

2 Neasi Neasi | 20. září 2013 v 7:01

Takže odpověď na "Quo usque tandem" je 40,6 let do doby než počítač bude chytřejší než blonďaté celebrity.

Tohle je principiálně špatná úvaha, platí totiž jen za předpokladu, že bude simulovat lidský mozek (který pak navíc ještě bude inteligentnější, než blonďatá celebrita).

Je možné, že do té doby vytvoříme strong AI na principech, které jsou naprosto odlišné od způsobu, kterým pracuje lidský mozek (neurony). Může to být něco naprosto cizího, ve stylu Golema XIV od Lema:

"je třeba zdůraznit, že GOLEM XIV není lidský mozek zvětšený do velikosti budovy, ani člověk sestavený z lumenických prvků. Téměř všechny motivy lidského myšlení a činnosti mu jsou zcela cizí."

"Pamatuj, že GOLEM není člověk, takže nemá vlastní individualitu ani charakter v jakémkoli nám bezprostředně pochopitelném smyslu. Může se chovat tak, jako by měl jedno i druhé, to však je pouze výsledek jeho intencí (uzpůsobení), o nichž nevíme prakticky nic."

3 petr-kubac petr-kubac | 20. září 2013 v 8:41

[2]: Vtip je v tom, ze v jistém smyslu jsou už dneska (některé) počítače chytřejší než (většina) lidí. Viz vítězství IBM Watson v Riskuj v roce 2011 a porážka Kasparova IBM DeepBlue v roce 1997.

Článek je o tom, že jestli chcete "mozek" do robota - tak na rozdíl od lidského mozku může vážit třeba 5 kilo a spotřebovat 100 Wattů, ale rozdhodně nemůže vážít stovky tun a mít příkon 12 megawattů. A tam zatím zdaleka nejsme ať už bude konstrukce a "psychologie" takového mozku jakákoliv ....

Doporučuju přečíst neurovědu č. 20 "Postav nejdřív mouchu" http://petr-kubac.blog.cz/1304/neuroveda-pro-geeky-20-postav-nejdriv-mouchu
a důkladně prozkoumat fenomén zvaný "Moravcův paradox"

4 Neasi Neasi | 20. září 2013 v 17:49

Já to tu čtu dlouhodobě (RSS) a ten článek jsem četl.

Vtip v tom co jsem napsal je, že to nemusí být lidská inteligence, nemusí to fungovat jako lidský mozek, ale například jako rekurzivní logický vyhodnocovač autoreferenčních stromových struktur a tedy nutný výkon potřebný pro běh může být úplně někde jinde, než když se snažíme simulovat mozek pomocí elektroniky, která na to naprosto není stavěná (mnohem lepší by bylo použít např. FPGA).

5 petr-kubac petr-kubac | 21. září 2013 v 8:32

[4]: Můžeme používat třeba algoritmus HCHKRDTN běžící na hardwaru BFLMPSVZ, ale zatím to neumíme.
Důkaz : pokud se má stroj vyrovnat člověku v JEDINÉ oblasti jeho existence (šachy) tak je to vždy serverová farma s příkonem mnoha set kilowatů (navíc ty počítače co porazily lidi tak nečinily emulací jejich CNS).
Krom toho to vždy byly oblasti z hlediska Moravcova paradoxu "snadné" - až budou počítače hledat v lese samičku k rozmnožování - to bude teprve mazec.
A pokud technici už mají v kapse hardware a algoritmy jak tuhle úlohu zapouzdřít to menšího objemu než příroda - sem s nimi. Obávám se však "vyhodnocovače autoreferenčních struktur" zatím nejsou zdaleka tak efektivní aby na něco takového mohly jenom pomyslet.

6 Karel Karel | 21. září 2013 v 19:42

Začnu vtipem. Taková blondýna má v hlavě tři buňky. Jedna řídí kurvení, druhá menstruaci a ta třetí mezi němi přepíná. Tedy tyhle tři buňky budeme simulovat až za 40 let? A není v mozku brunety na simulaci příliš moc balastu? Po očesání přebytečných funkcí se dostaneme k reálným simulacím dříve.

7 Žirafka Žirafka | 22. září 2013 v 12:17

[6]: Grrrrrrrrrr

8 Neasi Neasi | 22. září 2013 v 21:27

[5]: Jenže nemáme ani simulovaný lidský mozek. Skutečně efektivní tedy není nic. Rozdíl je v tom, že já nevěřím, že budoucnost AI je v simulaci lidského mozku.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama