Neurověda pro geeky 22. Quo usque tandem ?
19. září 2013 v 5:14 | Petr | NeuroScience pro GeekyKomentáře
Takže odpověď na "Quo usque tandem" je 40,6 let do doby než počítač bude chytřejší než blonďaté celebrity.
Tohle je principiálně špatná úvaha, platí totiž jen za předpokladu, že bude simulovat lidský mozek (který pak navíc ještě bude inteligentnější, než blonďatá celebrita).
Je možné, že do té doby vytvoříme strong AI na principech, které jsou naprosto odlišné od způsobu, kterým pracuje lidský mozek (neurony). Může to být něco naprosto cizího, ve stylu Golema XIV od Lema:
"je třeba zdůraznit, že GOLEM XIV není lidský mozek zvětšený do velikosti budovy, ani člověk sestavený z lumenických prvků. Téměř všechny motivy lidského myšlení a činnosti mu jsou zcela cizí."
"Pamatuj, že GOLEM není člověk, takže nemá vlastní individualitu ani charakter v jakémkoli nám bezprostředně pochopitelném smyslu. Může se chovat tak, jako by měl jedno i druhé, to však je pouze výsledek jeho intencí (uzpůsobení), o nichž nevíme prakticky nic."
[2]: Vtip je v tom, ze v jistém smyslu jsou už dneska (některé) počítače chytřejší než (většina) lidí. Viz vítězství IBM Watson v Riskuj v roce 2011 a porážka Kasparova IBM DeepBlue v roce 1997.
Článek je o tom, že jestli chcete "mozek" do robota - tak na rozdíl od lidského mozku může vážit třeba 5 kilo a spotřebovat 100 Wattů, ale rozdhodně nemůže vážít stovky tun a mít příkon 12 megawattů. A tam zatím zdaleka nejsme ať už bude konstrukce a "psychologie" takového mozku jakákoliv ....
Doporučuju přečíst neurovědu č. 20 "Postav nejdřív mouchu" http://petr-kubac.blog.cz/1304/neuroveda-pro-geeky-20-postav-nejdriv-mouchu
a důkladně prozkoumat fenomén zvaný "Moravcův paradox"
Já to tu čtu dlouhodobě (RSS) a ten článek jsem četl.
Vtip v tom co jsem napsal je, že to nemusí být lidská inteligence, nemusí to fungovat jako lidský mozek, ale například jako rekurzivní logický vyhodnocovač autoreferenčních stromových struktur a tedy nutný výkon potřebný pro běh může být úplně někde jinde, než když se snažíme simulovat mozek pomocí elektroniky, která na to naprosto není stavěná (mnohem lepší by bylo použít např. FPGA).
[4]: Můžeme používat třeba algoritmus HCHKRDTN běžící na hardwaru BFLMPSVZ, ale zatím to neumíme.
Důkaz : pokud se má stroj vyrovnat člověku v JEDINÉ oblasti jeho existence (šachy) tak je to vždy serverová farma s příkonem mnoha set kilowatů (navíc ty počítače co porazily lidi tak nečinily emulací jejich CNS).
Krom toho to vždy byly oblasti z hlediska Moravcova paradoxu "snadné" - až budou počítače hledat v lese samičku k rozmnožování - to bude teprve mazec.
A pokud technici už mají v kapse hardware a algoritmy jak tuhle úlohu zapouzdřít to menšího objemu než příroda - sem s nimi. Obávám se však "vyhodnocovače autoreferenčních struktur" zatím nejsou zdaleka tak efektivní aby na něco takového mohly jenom pomyslet.
Začnu vtipem. Taková blondýna má v hlavě tři buňky. Jedna řídí kurvení, druhá menstruaci a ta třetí mezi němi přepíná. Tedy tyhle tři buňky budeme simulovat až za 40 let? A není v mozku brunety na simulaci příliš moc balastu? Po očesání přebytečných funkcí se dostaneme k reálným simulacím dříve.
Komentáře jsou uzavřeny.
Ted uz vim co znamena ta odpoved 42 !!!
http://cs.wikipedia.org/wiki/42_%28odpov%C4%9B%C4%8F%29