VF operační zesilovač a lehký případ nasrání.
14. listopadu 2013 v 5:13 | PetrKomentáře
[1]: Ano Karle - právě jsi předvedl styl rad, který miluju nejvíce. Takže už víme, že PNP vysokofrekvenční tranzistory opravdu existují, ale třeba by bylo dobré dodat, kde si má 13 letý teenager takový tranzistor koupit že ??
[2]: http://cz.farnell.com/nxp/bft93/rf-transistor-pnp-sot-23/dp/1097184RL
a muze si pribrat namatkou treba od raytheonu http://cz.farnell.com/texas-instruments/opa820idbvrg4/op-amp-low-noise-vfb-smd-sot235/dp/9594000RL
nebo neco od linearu
http://cz.farnell.com/linear-technology/lt1395cs8-pbf/ic-sm-op-amp-400mhz/dp/1330647
Bych zde napsal odkaz kde se da koupit, ale pise mi to ze vkladam spam.
http://cz.farnell.com/nxp/bft93/rf-transistor-pnp-sot-23/dp/1097184RL
Už jsem se chtěl ozvat dřív, ale téma trávoměru (resp. analogových zesilovačů s logickými obvody) už nebylo aktuální a tak mi to připadlo "s křížkem po funuse". Uvažoval jsem ve svých bastlech také s využitím hradel jako lineárních zesilovačů, jenže když jsem začal měřit, došel jsem k prapodivným výsledkům a nakonec jsem zjistil že:
Hradla mají přímo šílený sklon ke kmitání a jejich výstup se musí přeblokovat (něco jako Boucherot).
Mají dvě oblasti s hysterezí a mezi nimi lineární pásmo s překvapivě malým ziskem které se ovšem bez blokování výstupu nedá překlenout aniž by obvod nekmital.
Zisk v lineárním pásmu je spíše jednotky až desítky a k zesilování dochází možná tím, že struktura obvodů kmitá a střída kmitů (i frekvence) je silně závislá na vstupním napětí, takže to možná funguje jako kombinace zesilovače ve třídě D a superreakčního přijímače. Každopádně něco co bych v trávoměru mít nechtěl - nedokážu si představit co to udělá s fází signálu na 10MHz. :-)
U zesilovače ala "Apolo 11" bych byl skeptický co se týče provedení logaritmického zesilovače. Limitace rozhodně nebude symetrická, to by zesilovač musel být postavený celosymetricky a hlavně při limitaci bude docházet k saturaci rozkmitového (a při silných signálech i vstupního) stupně. Jakmile dojde k saturaci, zapomeňte na zachování fáze signálu i s VF tranzistory, běžné NF tranzistory se mohou dostávat ze saturace i mikrosekundy jak to bude u VF nevím ale už z principu to o moc slavnější nebude. Takže to znamená použití antisaturačních obvodů (diody), nebo zkusit FETy, které saturací netrpí (otázka co s fází signálu udělají kapacity v GATE). Problémem je, že saturací zaniká zesílení smyčky a zpětná vazba tak přestává zesilovač vylepšovat, tj. již nekoriguje nelinearity a fázové posuny.
[4]: Nojo ale u konstrukcí pro roboty pro děcka bych se raději vyhnul zásilkovým obchodům tím spíše ze zahraničí. Co kdyby takový jouda z Frýdku potřeboval krom 13 kč za tranzistor ještě 500 kč na Pendolíno do Prahy - jednat s celníkama ;-)
[5]: Naprosto souhlasím - moje zkušenost s analogovými vlastnostmi digitálních hradel je stejná.
Pokud se týče logaritmických zesilovačů - mám v současnosti v rukávu 2 varianty, kterou použiju bude věcí toho, kde bude méně zákeřností...
Nějak jsem se v minulém příspěvku rozepsal a tak pokračování hodím radši do samostatného příspěvku ať se na to dá lépe reagovat.
Pane Kubáči, napadlo mě, proč vlastně tak lpíte na logaritmickém zesilovači?
Nebylo by lepší a nakonec i jednodušší zisk prostě přepínat? Klidně v rozsahu 5 dekád, což je 100dB. Fázový detektor z analogových přepínačů má také velmi slušnou dynamiku a zisky vstupních zesilovačů převodníků lze také přepínat ve slušném rozsahu. Chápu, že krása logaritmického zesilovače tkví v jeho "jednoduchosti" a cenové nenáročnosti ala strýčkovo mýdlo ze Saturnina, ale někdy ty principiálně jednoduché věci bývají ty nejsložitější. Logaritmické zpracování přenáší nároky do stejnosměrné části zpracování signálu, veškeré chyby ve stejnosměrné části se uplatňují více. I když samozřejmě chápu, že u velkého signálu nás to až tak nepálí a u malých se to zas tolik neuplatňuje. První řešení, které by mě napadlo, kdybych měl trávoměr řešit z čisté vody, by bylo přepínat zisk vstupního zesilovače a stejnosměrného zesilovače a to v pořadí jak to kdysi fungovalo u AVC v analogových televizorech. Nejdřív se zatlumuje (zmenšuje zisk) zadní části signálové trasy a pak teprv se začne zatlumovat vstup. Pokud by se změnou zisku střídavé trasy měnily fázové poměry není přece problém je zkalibrovat, tolik rozsahů to zase není, navíc si je robot může zkalibrovat sám pomocí bílé zdi a "krokoměru".
Mno, ještě jedna věc , vlastně dvě věci (teda já jsem dnes ukecanej).
S měřením zisku na 10MHz pomocí děliče bych byl opatrný, 1MOhm už na 10MHz nebude 1MOhm, ale spíš nějaký ten pF kapacity, napětí na děliči může být tedy podstatně větší (několikanásobně), raději bych doporučil postavit útlumové členy s odpory v desítkách a stovkách Ohmů (malé odpory už jsou zase spíš indukčnosti).
Ta druhá věc - u Apola 11 bych doporučil vyzkoušet rozdělit kolektorový odpor rozkmitového stupně a mezi tyto dva odpory zavést pomocí kondenzátoru bootstrapovou vazbu z výstupu. Kolektorová zátěž se tak začne chovat jako zdroj proudu a zároveň se zlepší rozkmit zesilovače v kladné půlvlně, kdy v blízkosti limitace již kolektorový odpor v podstatě nedodává pro bázi koncového tranzistoru potřebný proud, neb je na něm minimální úbytek. Takhle nám bootstrap zafunguje jako nábojová pumpa a posune buzení koncového tranzistoru výš. Zároveň se nám zesílení rozkmitového stupně zvedne z desítek (až stovek) řádově na tisíc.
Tím razantně vzroste zesílení v otevřené smyčce aniž by se nám zhoršila fázová charakteristika, což je žádoucí a za jeden kondenzátor a odpor to stojí. Další varianta je proudový zdroj místo kolektorového odporu, ale to je složitější a rozkmit to také nevylepší, podle mého je bootstrap víc muziky za míň peněz.
[8]: [9]: Proč logaritmický zesilovač - to je širší problém "radarové rovnice" alias všechna reflexní čidla trpí úbytkem signálu se 4 mocninou vzdálenosti - tudíž slušně fungující logaritmický zesilovač by se dal použít znou a znovu
Bootstrap na 10MHz - děláte si srandu ? NIKDY se mi nepodařilo postavit na této frekvenci zesilovač s bootstrapem, který by byl stabilní. Jedině za cenu tak velkého kompenzačního kondenzátoru, že smysl bootstrapu na zesílení otevřené smyčky se prostě vytratil.
[6]: Jací celníci??? Pán si tu doporučuje volit komanče, tak evidentně asi neví, že jsme pár let v EU. Normálně si to zaplatí tatíkovou kreditkou + 5eur poštovné, nebo převede kačky na český! účet a zítra to má doma na stole! A pokud to chce koupit z čr, tak za stejnou cenu to bude mít když napíše téhle paní: irena.becevova@rothsware.cz a na dobírku třeba, akorát ne zítra ale za dva tři dny, poštovné bude nižší. Srovnej s variantou kdy tvůj teenager vyjede třeba ze Starých Hamer do ostravského GM, zaplatí 160Kč za bus a ještě si musí koupit tramvajenku a doufat že mu 13Kč na tranzistor neukradou olaši. Jo a pokud si to objedná z GM poštou tak bude čekat do alejuja a nakonec mu přijde úplně něco jiného.
A ještě by bylo dobré doplnit důvod, proč původní konstruktér postavil operační zesilovač na PNP.
Protože to patrně stavěl někdo, kdo součástky trochu více znal. Už z fyzikálních principů platí, že křemíkové tranzistory NPN šumí více, než PNP. Proto prostým překlopením do NPN dosáhneme zhoršení šumových parametrů, než by ten operační zesilovač měl, kdyby zůstal v PNP.
Komentáře jsou uzavřeny.
BFT93