Jméno | Vstupní odpor | Výstupní odpor | Zesílení proudu | Zesílení napětí | Max frekvence | Proč se používá |
Společný kolektor | Vysoký | Téměř nulový | ANO | NE | Max frekvence tranzistoru | Oddělovač, Impedanční měnič, zesílení proudu na výstupu, zvětšení vstupního odporu |
Společný emitor | Téměř nulový | Vysoký | ANO | ANO | Max frekv / zesílení | Základní zesilovač výkonu |
Společná báze | Téměř nulový | Vysoký | NE | ANO | Max frekvence tranzistoru | Vysokofrekvenční zesilovače |
Vidlákovo elektro 62. Zapojení se společnou bází
12. prosince 2013 v 5:26 | Petr | Vidlákovo ElektroKomentáře
Základní školu jsem absolvoval za komunistů, střední školu po revoluci. A nenadávám na komunisty? Kde se stala chyba? Nebude to tím, že jsem se na VŠ ve třeťáku vy... a šel na vojnu. Tudíž demokratičtí páni profesoři mi nedali ten správný titul a názor na život. Jen mimo mísu, jak souvisí komunistický blog s magnetoskopem v době Blue-Ray disku. A co na to paní Tleskačová.
Jak souvisí úvod článku s tranzistory? Nezlobte se, ale asi dostatečně nechápu vaše asociace.
Nezlobím se. Nechápu kde Kubáč vzývá komunisty. Co mi vadí je tahání politiky do elektroniky. Rád si při čtení blogu zavzpomínám na školu. Vzorečky jsem už zapomněl a v excelovských tabulkách co tvoří "moji" nadřízení není logického nic. Tam jsou jen kolonky co se musí vyplnit, aby bylo na konci měsíce z čeho poplatit složenky. Hlavně mít ISO 9001 ...
Několik měsíců jsem na základní škole žil v domnění, že jsou magnetoskop a video dvě rozdílné věci. Magnetoskop byl pro naši rodinu drahý přístroj a ke spolužákovi jsem chodili po škole sledovat Ramba na videu.
No já si pamatuji nějaký rozhlasový pořad za komunistů, kde odborník na počítače (ing. CSc z výzkumáku) opakovaně používal spojení "počítače kategorie [pé cé]" ... jako malého kluka již tehdy postiženého angličtinou mě to velmi pobavilo (podotýkám že pozdější výraz [pécéčko] jsem vždycky bral jako druh humoru oproti (prozměnu) nadužívané angličtině)
pavel: tak, to zas tak vtipné nebylo, řekl bych, že jste se smál zbytečně :). Název v tehdejší době totiž ještě nebyl v češtině ukotven. Cédéčko je pořád cédéčko.
napětí na bázi, i proudy kolektorem a emitorem jsou relativně konstantní i v zapojení se společným emitorem (neodebíráme-li příliš z výstupu), slušelo by se říci, nebo?
[8]: Nerad bych "z mosta do prosta" zabrousil do oblasti "Millerova efektu" a jeho vlivu na rychlost tranzistoru. Zjednodušeně lze říct, že nejdůležitější je parazitní kapacita kolektor - báze, která u společného emitoru je zapojena paralelně s odporem v (záporné) zpětné vazbě, zatímco u společné báze tam taky je, ale neuplatní se neb z hlediska signálu je přes mnohem větší externí uzemňovací kapacitu připojena na zem.
Mňo..
Zde soubor do pranice pro Tina-TI, spustit AC analýzu...
Tinu-TI menám čas instalovat, ale tipoval bych, že frekvenční charakteristika společné báze - nevyšla dramaticky lépe než u společného emitoru - už od dob křemíkových tranzistorů to tak je - proto je to dneska kuriozita z učebnic eventuelně občas použitá finta fň
Aha, jo, tož společná báze vyšla o něco hůř, při určitých hodnotách rezistorů lépe, rozdíl prakticky žádný.
Ono totiž když se porovnají tato 2 zapojení, tak pro střídavý vstupní signál jsou zcela totožná. Pouze u společné báze teče proud opačným směrem než u spol. emitoru. Takže báze nepřevrací fázi. No, a v kolektoru, když je zapojen totožný rezistor, tak tranzistor taky vůbec nepozná, zda-li je zapojen ve společné bázi, nebo ve společném emitoru.
Křemíkovej nebo nekřemíkovej tranzistor, bohužel jsem z blogu naprosto nepochopil, proč by se měl tranzistor chovat jinak, když je zapojen naprosto totožně (ponecháme-li v emitoru totožný rezistor malé hodnoty v obou zapojeních, spol. báze bez rezistoru v emitoru nefunguje).
Jinak ale velmi za článek děkuji, protože jsem konečně pochopil, co všechny učební materiály na té společné bázi mají, jak to vlastně funguje a k čemu je to dobrý. K ničemu.
[13]: V dobách kdy germaniové tranzistory typu 2NU*** měly maximální frekvencí 100 KHz - 1 MHZ a vnitřní kapacity mezi elekrodami byly v desítkách pF byl významný rozdíl, ale už od dob KC509 to není nic divokého
[13]: V dobách kdy germaniové tranzistory typu 2NU*** měly maximální frekvencí 100 KHz - 1 MHZ a vnitřní kapacity mezi elekrodami byly v desítkách pF byl významný rozdíl, ale už od dob KC509 to není nic divokého
Nevěřím - prověřím, mám jich plný šuplík.
[16]: To, že něčemu nevěříte, protože to nechápete ještě neznamená, že to nemůže být pravda. Petr Kubáč má pravdu v Millerově efektu. Z hlediska tranzistoru je opravdu šumafuk do který nohy mu pouštíme signál a z který jej odebíráme, on opravdu nepozná, jestli jsme mu zvýšili napětí na bázi, nebo snížili napětí na emitoru. Jenže z hlediska zdrojů signálu už to jedno není, stejně tak z hlediska "spotřebičů" kterými signál z tranzistoru odebíráme. Tranzistoru je Millerova kapacita ukradená, pro něj je to pořád jen kapacita mezi bází a kolektorem, kterou je nutno nabít (vybít). Z hlediska vstupního signálu to jedno není, kapacita se tváří jako násobně větší a ten násobek je zesílení tranzistoru a tomu odpovídá proud přes tuto kapacitu. Impedance zdroje nebude od určité frekvence schopna ukrmit parazitní proud přes tuto kapacitu a zesílení půjde do kopru. V zapojení se společnou bází bude situace obdobná, protože proud ze zdroje signálu musí také ukrmit kapacitu B-C a náboj je stejný, takže zdánlivě je to plichta. JENŽE, zesilovače se splečnou bází se dělají v naprosto převážné většině jako laděné a v tom je právě to kouzlo. Kapacita báze-kolektor se stane součástí kolektorového laděného obvodu a proud touto kapacitou nám kryje rezonanční obvod a proto ji zdroj signálu nemusí krmit, kolektorová impedance je vysoká a tranzistor má velké zesílení. Díky odladění parazitní kapacity kolektorovým rezonančním obvodem (v rezonanci se reaktance odečtou a zbude jen reálná část o vysokém odporu) se zmenší vstupní proud do emitoru a zdroj signálu se odlehčí. Tohle by v zapojení se spol emitorem nebylo možné, protože Millerova kapacita je příliš velká a pokud se ji pokusíme odladit, nepodaří se nám dosáhnout přizpůsobení, protože vstupní odpor tranzistoru je daleko větší, než reaktance Millerovy kapacity.
Aha, tak, děkuji. Sice to ještě pořád nechápu, ostatně ani v blogu není o žádném ladění ani zmínka, ale vám to věřím. Potřeboval bych vidět schéma. Jak se může jakkoli odlehčit ten vstup, když je zkratovanej kondenzátorem z báze na zem?
Za radu UTFG vděčný fakt nebudu.
Pár schémat jsem vygůglil a skutečně, několik z nich bylo laděných. Přesněji, byly tam někde nějaký cívky. Asi bych se na další vysvětlování a chápání vyprd. V každém případě díky.
[18]: Vstup se odlehčí protože: v zapojení se společnou bází není vstupní odpor daný jen vodivostí diody B-E, ale hlavně proudem zátěže, kolektorový a emitorový proud je takřka stejný, tzn. že co z kolektoru vyteče, to musíme do emitoru nakrmit. Malá vstupní impedance je dána dynamickým odporem přechodu B-E který je vydělen zesílením tranzistoru (parametrem h21e), prostě proud emitoru je h21e krát větší, než proud báze. Když tedy odlehčíme kolektor - zvětšíme odpor kolektorové zátěže, zmenší se proud touto zátěží a tím i proud do emitoru. No, teď když to píšu, tak jsem si uvědomil, že je to malinko jinak, resp. že by to co jsem řekl platilo kdybychom změnili pracovní bod zesilovače tak, aby na výstupu bylo stejné výstupní napětí, takže to zkusím ještě jinak. Pokud zvětšíme impedanci kolektorové zátěže, tak nám při stejném pracovním bodu vzroste napěťové zesílení (naprosto dle ohmova zákona, proud zůstal stejný, odpor se zvětšil, muselo se tedy zvětšit napětí). Co se týče laděných zesilovačů, to že se výhody zapojení SB projeví právě u laděných zesilovačů neznamená, že jejich vlastností nemůžeme využít i jinde, můžeme je použít všude tam, kde potřebujeme malý vstupní odpor a velký výstupní. Může to fungovat jako jakýsi transimpedanční zesilovač, třeba zrovna u snímání proudu z fotodiody např. u trávoměru. ;-))
Komentáře jsou uzavřeny.
Njn, někdo se lepí na blogy, někdo jinej vážně vzývá volit komunisty... To už je takovej osud blogů. Co s tím, zakážeme to?