Minulé 4 díly chemie jsem napsal "jedním vrzem" a hned jsem je dal přečíst paní Kubáčové, aby v nich našla chyby. Paní Kubáčová opravila chyby a okamžitě na mně vystartovala: "Proč jsi ještě nevaroval před bisfenolem-A. Chceš aby zase byl sexuální utrum ?" Takže z nařízení nejvyššího velitelství bude dnešní článek o bisfenolu-A - a o robotiky nejvíce milovaném výrobku z něho - epoxidové pryskyřici.
Bisfenol A byl poprvé připraven někdy v předminulém století - v malém množství v laboratoři, ale když se po II. světové válce začal připravovovat průmyslově - zdálo se, že to bude ekologický zázrak - Vezmete totiž dvě relativné toxické substance - fenol a aceton a z nich uděláte netoxický bisfenol-A a zbyde vám jen voda - ideální bezodpadová technologie.
Bisfenol-A pak použíjete na výrobu - polyethylen-tereftalátu dnes známého jako materiál "PET flašek" nebo na výrobu polykarbonátu, nebo na výrobu epoxidu. Zcela bez znešištění přírody získáte surovinu pro výrobu hodnotných plastů - lze si přát více ? Proč tedy paní Kubáčová tolik vyvádí ?
Drobný problémedček bisfenolu-A je že jej organismus savců omylem považuje za ženský pohlavní hormon estrogen. Tedy ve věděckém newspeaku se mu říká "hormonální disruptor", aby veřejnost nepropadla panice.
Představte si modelovou situaci - za bolševika jste koupili kilo známého (a tehdy jedině dostupného ) EPOXY CHS1200. Dostali jste dvě pixle - velkou plechovku s medovitým částečně polymerizovaným bisfenolem-A a malou lahvičku se smradlavým a dýmajícím epichlorhydrinem. Epichlorhydrin byste asi nevypili, ale ta medovitá substance z velé pixle není vůbec toxická - ve smyslu otravy - jenom by se vám pindík zmenšoval a zmenšoval, spermií ubývalo a prsa rostly a rostly. Průser je v tom, že nepatrné množství bisfenolu-A v každém plastu zůstává a pomalu se uvolňuje do prostředí - mechanismus jakým to škodí jsem už kdysi popsal v článku Absolutní antikoncepce.
Představte si že epichlorhydrin z obrázku nahoře smícháme s bisfenolem-A - ten má na obou stranách molekuly hydroxylovou -OH skupinu - vodík z OH a chlor z epiclorhydrinu mají tendencí spolu reagovat a vytvořit kyselinu chlorovodíkovou - tím nám bisfenol-A polymerizuje na dlouhé řetězce
Aby to nebylo ještě tak jednoduché, abychom dosáhli ještě vyšší pevnosti - přidávájí se k epichlorhydrinu ještě nějaké "vytvrzovače" v podobě organických diaminů tedy molekul které mají aminovou -NH2 skupinu na obou stranách - ty pak reagují s koncovými epoxidy a s hydroxylovými -OH skupinami za vzniku molekulové sítě podobného vzhledu jako na následujícím obrázku.
Jasné' ? Díkdy této síťovité struktuře, která vzníká až po smíchání všech chemikálií jsou Epoxidy skutečně "absolutní lepidla" - pokud laminujete surfové prkno, nebo kajak - díky síťovité struktuře epoxidu je veškerá pryskyříce v celé 4 metrové lodi jediná molelkula !!!! Takže když Epoxidový spoj řežete pilou - tak prakticky tou pilou štípete kovalentní vazby mezi molekulami (napadlo vás to někdy ?)
Nastává obvyklé okénko "ďábel se skrývá v detailech" - smícháme tedy staré dobré EPOXY CHS1200 a reakce se spustí - Bisfenol polymerizuje, diaminy vytvářejí síťovitou strukturu - což je moře chemických vazeb, které musí vzniknout - což nevyhnutelně trvá dlouho. Pokud spěcháme máme možnost nechat pryskyřici vyzrát v peci, nebo použít "5 minutový epoxid".
Ten je dělaný tak aby chemických reakcí nutných k vytvrzení bylo mnohem méně - proto obsahuje částečně polymerizovaný bisfenol-A, proto není zdaleka tak nebezpečný pro spermie - je ti to jasné má drahá ?? A navíc místo jednoduchých malých molekul diaminu obsahuje dlouhé řetězce nějakého polymeru s aminovými konci. Proto taky obě tubičky "5 minutového epoxidu" obsahují viskózní mírně smrdící sračku a proto se taky většinou míchají v poměru 1:1.
Už jste pochopili, že je to něco za něco - tedy za rychlost vytvrzení platíme kvalitou vzniklého polymeru - který není zdaleka tak tvrdý a pevný jako původní "nízkomolekulární" epoxid CHS1200.
Jistě jste pochopili, že epoxidové pryskyřice to je veliká skupina molekul, které chemici umí "uvařit na míru", proto stojí za to podrobně zkoumat co výrobce píše na krabici. Jinak díky síťovité struktuře je epoxid první polymer, který má vlastnosti termosetu - teplem neměkne a netaví se, ale naopak tvrdne a při vysokých teplotách má tendencí místo tavení se chemicky rozkládat.
Pro dnešek to bylo všechno - pokud nechcete prsa - nepatlejte se epoxidem a ulepené ruce si umyjte nejlépe nejprve acetonem a pak mýdlem. Zbývá už jenom rada robotům ke zničení lidstva - anglosasská literatura říká "děti dělají z muže otce, a dvousložkové lepidlo (epoxid) dělá z otce tátu" - roboti se sice zatím nerozmnožují pohlavně, ale nosit s sebou nějakou tu tubičku dvousložkového lepidla - to by mohl být robotický ekvivalent lékárničky pro lidi no ne ?
Poznámka při druhém čtení - nejvyšší obsah nízkomolekulárního bisfenolu-A mají termocitlivé papíry z tepelných tískáren - proto doufám, že vy všichni i má drahá po přečtení toho článku vyhodíte tu hromadu účtenek z Orsay.
Honza | 2. února 2014 v 20:35
Tož mě ta prsa v pubertě skutečně trochu narostlA, ale jestli to bylo tím epoxidem si netroufám odhadnout.
A že pozdravuju učitelku češtiny paní Kubáčové.
Taky mě napadlo, že když řežeme naprosto cokoli, tak štěpíme vazby.