Polyethylén-tereftalát mládeži známý pod zkratkou PET je produkt rekace kyseliny tereftalové - která má benzenové jádro a dvě karbxylové -COOH skupiny a ethylen-glykolu - alkoholu, který má na obou koncích dvě alkoholické -OH skupiny.
Reakce kyselin s alkoholy se nazývají esterifikace, jejich produkty jsou estery a pokud jsou to obrovské polymerní molekuly tak se jim říká polyestery. Problém je v tom, že my, co jsme dětství prožili za bolševika nemůžeme slovo polyester ani vyslovit, protože když jej vyslovíme naskáčou nám vyrážky na nohou a zejména v rozkroku. To proto, že komunistický "textilní průmysl" měl ambici "dohnat a předehnat" západ a protože přírodní textilní materiály byly drahé tak vymyslel ten nejhorší myslitelný materiál polyethylen-tereftalát zvaný polyester alias TESIL.
Dle výrobců a prodejců za Bilaka a Jakeše byl TESIL materiál z nebes nemačkavý, nešpinící se dokonale odolný a šilo se z něj VŠECHNO - což byla ta katastrofa, protže "žral" a škrábal tak, že se to nedalo vydržet. Fuuuj - musím okamžitě skončit s tímto odstavcem, nebo skončím na kožním......
Když už dneska celou "lekci" probíráme naopak bylo by výhodné zmínit se o vlastnostech poylethylen-tereftalátu. V něm se pravidelné střídají nepolární b enzenová jádra -díky kterým je výsledný plast nenasákavý a docela pevný s esterovými skupinami, díky kterým je velice tepelně a chemicky odolný. Kombinace pevnosti, chemické odolnolnosti a odolnosti proti vodě způsoblila, že PET je hlavní materiál na obaly pro nápoje alias "PET flašky" výhodou polyesteru je hlavně to, že díky pevnosti se dají vyrobit pevné flašky se stěnou nepatrné tloušťky, které jsou díky tomu lehké a laciné.
Zvláštní vlastnosti při roztahování se používají při výrobě MYLARU. Mylar je tzv. Biaxiálně orientovaný polyester. PET materiál se rozválcuje na tenkou fólii a ta se pak ještě "násilím" roztáhne za tepla v obou směrecn na 3-4 násobek původního rozměru. při roztahování se molekuly PET "srovnají" a zaklesnou do sebe tak, že vznikne několik mikrometrů tlustá, ale nesmírně pevná fólie. Na tuto fólii se ve vakuu může nanést hliník a tím vznikne stříbrná "záchranná termofólie". Lunární modul Apolla měl 23 vrstev takové fólie a byl schopen odizolovat tepelný rozdíl přes 200 stupňů.
Pokud místo hliníku naneseme na mylar pryskyřici s magnetickými pilinami vznikne co soudruzi ? Vznikne magnetofonový pásek. (nevím jestli mládež ví, co to je).
Kromě polyethylen-tereftalátu existují i plasty na principu polyesteru s poněkud jinými molekulami i vlastnostmi. Příkladem jsou polyesterové pryskyřice, používané jako laciná (a smradlavá) náhrada epoxidu při výrobě laminátů - tento "polyester z plechovky" se od klasického PET zásadně liší tím, že má síťovitou strukturu a tudíž to není termoplast ale termoset.
Na rozdíl od "starého polyesteru" je PET (ačkoliv je to 100% stejná molekula) materiál budouchonosti milovaný mládeží. Až uvidíte blondýnu v růžové mikině "flísce" s PET flaškou v ruce - bude vám to jasné. Jak je možné, že TESIL a FLEECE - jsou textily vyrobené ze zcela stejného plastu - ví snad jedině "Bilakovi textilní inženýři" - protože tohle je prostě mimo mé chápání. Při využití v textilním průmyslu se využívá vlastností polyesteru - kterými se podobá polystyrénu - jako je malá polarita a tím nepatrná nasákavost. To je u oblečení výhoda, i nevýhoda zároveň. V každém případě polyester je základem pro velmi pevné látky na batohy, základem "kosmických materiálů" známých jako "funkční prádlo".
Flašky, fólie, oblečení - kolem PET je obrovský byznys - takže pokud na vás všichni křičí "recyklujte plasty" tak tím nemyslí abyste vraceli polyethylén, nebo polystyrén - tím myslí "vraťte nám PET flašky" - protože ty se dají výhodně prodat do Číny, kde z nich čiňani dělají textil a takto reckykovaný náš vlastní odpad nám za naše vlastní prachy prodávají zpět. Tento byznys jde tak daleko, že se vyskytly firmy vykupující PET flašky skoro jako sběrny, které od cigánů vykupují měď.
Z hlediska výroby robotů má PET zásadní nevýhodu - není k dispozici v žáné vhodné formě. PET je sice termoplast a dal by se tavením přepracovat z PET flašek. Nikomu to však nedoporučuju, protože vlivem i stop vlhkosti a stop vzdušného kysliku se teplem rozkládá a vznikají přitom jedovaté produkty. Tím se otázka lepení (lze epoxidem) a dalšího zpracování stává poněkud bezpředmětnou.
Pokud snesete smrad - je docela dobrou možností vyrábět součástky odléváním polyesterové pryskyřice - polyester je houževnatější a průhlednější než staré dobré Epoxy CHS 1200.
Zbývá nám už jedině rada robotům ke zničení lidstva - opticky průhledný, chemicky odolný, mechanicky pevný - to by byl pancíř ne ?
Karel | 24. března 2014 v 6:14
Zajímavý článek, na co vše se PET hodí a používalo. Jen bych se zeptal, jaká je výrobní cena. Dvou litrová PET flaška mi odhadem vychází na 5Kč ... co skončí ve sběru.