V Předminulém díle jste si jistě všimli, že materiálem LED diod je i karbid křemíku (SiC) - to je nejběžnější brusný materiál, proto není divu, že svítivé diody byly objeveny právě na něm. V roce 1907 opřel Henry Joseph Round měděný drátek o krabidový krystalek a krystalek kolem drátku začal při průchodu proudu nepředstavitelně slabě žlutě světélkovat.
Pak stejný fenomén paralelně objevili a taky s ním experimentovali Němci, Francouzi a kdoví kdo ještě . Opravdové LED diody se však začaly vyrábět až v 60 letech. Což byly červené diody z Galium Arsenidu (GaAs) nebo Galimu Arsenid Fosfidu (GaAsP). Až do roku 1990 měly LED diody úlohu barevných kontrolek a každý kdo uvažoval o jejich použití jako světelného zdroje byl považován za blázna.
Taky každý kdo uvažoval o modré LED diodě - byl považován za blázna. Jeden z těchto bláznů se jmenova Shuji Nakamura, který v roce 1979 nastoupil jako mladý inženýr do firmy Nichia Corp. Tam se dopustil na japonské prostředí několika zcela nevídaných věcí
- Začal pracovat na modrých diodách z Galium Nitridu
- Když vyrobil první diody, které tak-tak svítily - dostal od "kreativních manažerů" rozkaz aby z tohoto materiálu zkusil vyrábět tranzistory.
- Tento rozkaz byl kravina na kvadrát, ale v Japonsku se o rozkazech šéfů nediskutuje proto pokračoval ve - smysluplném - vývoji LEDek potajmu.
- Přeskočil své šéfy a domluvil se přímo s majitelem firmy na pokračování vývoje modrých LEDek
- Vyvinul super-svítivé modré ledky z Indium Galium Nitridu.
- Protože neposlouchal kravinismy svých bezprostředních nadřízených - dostal se ve firmě do pozice pátého kola u vozu - a to i přesto že převaha zisku vycházela z jeho výzkumu.
- Utekl z Japonska do Ameriky, kde začal učit na univerzitě.
- Jelikož krom ústrků a mizerného platu od firmy Nichia nic více nedostal - firmu žaloval a vyhrál podíl na zisku.
Takže je vám jasné, že do byrokratické hierarchie Japonské společnosti se už vrátit nemůže, ale my máme modré LED ( a tím pádem i bílé LED ) a jsme happy.
V souvislosti s výrobou modrých/bílých LED a jejich použití jako svítidel si uvědomíte jednu velice problematickou věc. LEDky dneska slouží jako signální světélka i jako sítidla.
Navíc každá barva LEDky používá jiný polovodič, který má jinu fyziku, jiné technologické podmínky při výrobě a de-facto jiná LEDka = jiná fabrika.
Tím se nám původních 5 druhů LEDek rozdělilo na tisíce druhů, s různou svítivostí a různou barvou a každou - de facto - vyrábí někdo jiný.
Tím pádem sehnat sérii 4 barev LEDek - ve stylu Červená, Žlutá, Zelená, Modrá - tak aby všechny byly ve stejném pouzdře, měly stejný úhel vyzařování a dokonce stejnou svítivost - je prakticky nemožný horor.
Dokonce jsme v tak absurdní situaci, že svět ovládají modré LEDky, které vyrábí každý Číňan, který neorá vodním buvolem rýži. Tudíž Modré LEDky jsou laciné a jsou jich kvanta. Ale zkuste sehnat červenou ale zejména ZELENOU LEDku se stejnými parametry. Patrně seženete, ale budete se divit ceně i dostupnosti.
Tím bych seriál o svých milovaných součástkách považoval za definitivně ukončený, zbývá už jenom tradiční rada paní Kubáčové novomanželkám. Až budete vyhrožovat rozvodem, za peníze "prošopované v GM", uvědomte si, za co byly utraceny ? Nevyráběl náhodou manžel blikátka pro děti v celém příbuzenstvu ? A víte kolik stojí slušná zelená LEDka ? Takže projevte se jako žena charakter - lodičky a kabelka v růžové barvě - budou až po příští výplatě !
petr-kubac | 14. března 2014 v 16:55
Ja pekne poprosím o ešte jeden LEDkový diel - ja sa totiž úplne strácam v ich púzdrach - v čom je rozdiel medzi plochým vrchom, slamenným klobúkom a čo ja viem čím ešte ;-)