close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Chemie pro šílence 15. Polybutadien.

13. dubna 2014 v 6:34 | Petr |  Chemie pro šílence
Od plastů, které jsou tuhé se pomalu dostáváme k plastům, které jsou pružné a pokud máme probrat "pružné plasty" nelze se vyhnout otázce syntetických kaučuků. Tedy co je "plast" a co je "guma" ? A aby to nebylo tak jednoduché co je "syntetický" a co je "přírodní" ?
Takže si představte vietnamskou tržnici, kde vedle sebe stojí 4 dětské gumáčky -
1. jsou z vulkanizovaného latexu - tedy "přírodní guma"
2. jsou z polybutadienového kaučuku - tedy "syntetická guma"
3. Jsou z polyurethanu - tedy oficiálně "syntetický elastomer"
4. jsou z měkčeného PVC - čistý "plast"
A všechny se dají obout dá se v nich chodit, neteče do nich voda a až na drobné detaily jako je lesk a průhlednost materiálu je těžké rozeznat z jakého materiálu vlastně jsou - takže si vyberte sami, kde pro vás leží "ta hranice", která ve skutečnosti neexistuje....


Dnes tedy musíme probrat polybutadien jako základ převážné většiny syntetických kaučuků. Monomerem polybutadienu je butadien - molekula se 4 uhlíky a 2 dvojnými vazbami. Alespoň částečně pozorní už mají jasno polybutadien je něco velmi podobné základu přírodního latexu - tedy isoprenu. Jak už jsme probírali tak polyisopren má dvojí formu - cis - Latex a - trans - Gutaperča. To samé ná i polybutadien, který pokud polymerizuje 1-4 polymerizací má cis


a trans formu.


kromě 1-4 polymerizace existuje u polybutadienu i možnost 1-2 polymerizace, která zase pro změnu dává Izotaktický :


A syndiotaktický-1-2-polybutadien.


Takže proč jsem se vlastně smolil s vysvětlováním izomerií molekul když stačilo předvést jenom jednu - asi abyste se nevyděsili už jenom tím slovem "syndiotaktický-1-2-polybutadien" - hrůza ne ?
Za nejhodnotnější se považuje cis-1-4-polybutadien a 1-2-polybutadieny se považují více-méně za nežádoucí produkt polymerizace, jejichž vznik se snažíme přimícháním stopových množství kovových katalyzátorů zamezit.


Matička příroda se u latexu s ničím takovým smolit nemusí - víte proč ? U jí používaného monomeru - isoprenu je jedna methylová - CH3 skupina navíc - a ta svou přítomností 1-2-polymerizaci vylučuje. Zase je matička příroda před námi - ale aby náš mindrák nebyl takový - my jsme místo CH3 na stejné místo umístili chlor a výsledkem je Chloropren a jeho oblíbený polymer Neopren.

S čistým polybutadienem se prakticky nesetkáte, snad jako příměs do měkkých - zimních pneumatik, ale přesto je to nesmírně důležitý plast, právě proto, že je to základ kopolymerů jako je ABS a High impact polystyren a navíc základ SBS kaučuku - nejběžnější syntetické gumy, kterou probereme příště.

Dnes už zbývá jenom rada robotům ke zničení listva - polybutadien není to pravé počkejte na SBS ;-)))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dalík Dalík | 16. dubna 2014 v 8:26

Trochu mi trvalo, než mi došlo, že slovo "gumáčky" znamená holínky :)

Mně není jasná v celé chemii jedna věc. Jak ti chemici vědí, že ta stavba látky je taková jaká je?
Ještě jinak, je nějakým způsobem možné si vidlácky ověřit, že třebajc v tutej látce jsou zřetězené uhlíky, které střídají dvojitou a jednoduchou vazbu? A nebo, proč voda je zrovna H2O? To přece věděli již někdy v předminulém století, nebo?

2 petr-kubac petr-kubac | 16. dubna 2014 v 14:24

[1]: základní prvková analýza dá představu o poměru uhlíků a vodíků (a dalších prvků jsou -li). Poměr mezi uhlíky a vodíky dá odpověď na množství dvojných vazeb, pomocí zkoumání viskozity, bodu tání, a dalších určíme přibližnou molární hmotnost. Infračervená spektroskopie dá odpověď na to do jakých funkčních skupin jsou ulovodíky uspořádány, rentgenová krystalografie dá odpověď na tvar molekuly.
Tento postup se často opakuje dokola - každé kolo upřesní ostatní analyzy -   používá se ještě množství dalších metod až se dospěje k nevývratné jistotě o struktuře molekuly - to je tehdy kdy všechy analýzy vycházejí bez rozporu podle teoretického předpokladu.

3 Dalík Dalík | 18. dubna 2014 v 21:58

No, jako fajn, ale co třeba já nevím tohle:

http://en.wikipedia.org/wiki/Hesperidin

..tam se taky dělá rentgenová krystalografie?

4 petr-kubac petr-kubac | 20. dubna 2014 v 20:14

[3]: Jak jsem se díval na vzoreček - tak to je molekula natolik asymetrická a s takovým množstvím funkčních skupin, že tohle bby snad ani RTG krystalografii nepotřebovalo - navíc v případě uhlovodíků z živé přirody výraznou nápovědou jsou metabolické dráhy, kterou dané molekuly vznikají.

No a zase z druhé strany - každou molekulu lze rozložit a zkoumat její fragmenty - viz heslo pro Google GC/MS nebo HPLC/MS

Nicméně zase taková sranda to není když struktura DNA - dnes elementární věc z II. stupně základky byla rozlousknuta až v roce 1953 a za 10 let byla za tohle Nobelovka.....

5 Dalík Dalík | 21. dubna 2014 v 21:43

No, už se těším, až budeme probírat hemoglobin...

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama