22. května 2014 v 5:36 | Petr
|
Měli jsme na základce nekolik pomatených učitelek, a jedna z nich nám úporně vnucovala myšlenku, že Dusík je vzácný plyn, protože s ničím nechce reagovat stejně jako opravdové vzácné plyny Helium, Neon, Argon, Krypton, Xenon a Radon. V jistém smyslu je to pravda, protože, pokud potřebujete "inertní" tedy chemicky nereaktivní atmosféru - za pár kaček - dusík není špatná volba.
Přece jenom mezi dusíkem a takovým argonem je nepatrný rozdíl "nereaktivní" plynný dusik se ve vzduchu vyskytuje jako N2 Zatímco Argon putuje vzduchem jako Ar1 Tedy dusík tvoří dvouatomové molekuly, zatímco Argon (a ostatní vzácné plyny) putuje vzduchem sám.
Dvouatomové molekuly plynů to není nic vácného - máme H
2, O
2, N
2 atd... Drobný vtip je v tom, že vazba mezi dvěma vodíky je jednoduchá, mezi kyslíky dvojná a mezi dusíky dokonce trojná a navíc tak pevná, že rozštěpit tuto vazbu dá opravdu práci - takovou práci, že když Norové vyráběli ze vzdušného dusíku amoniak potřebovali na to tolik energie, že k tomu museli postavit samostatnou vodní elektrárnu, která se pak proslavila výrobou těžké vody pro Německý jaderný výzkum za II světové války - viz heslo "
Norsk hydro" Matička příroda taky umí rozštěpit dusík, ale dělá to jenom pár druhů relativně obskurních bakterií, které žijí v symbióze s hrachem, fazolemi, vojtěškou a ostatními bobovitými rostlinami - v jejich podzemích kořenových hlízách. Ostatní rostliny vám klidně budou mřít na nedostatek dusíku kterého je ve vzduchu 80%, zatímco klidně "
papají" oxid uhličitý, kterého je ve vzduchu jen 0,04%.
O tom, že dusík není snadné ze vzduchu jen tak získat svědší většina válečných historek. Za války severu proti jihu v USA - jižanské dámy v rámci vlastenectví a dobročinnosti jezdíly s vozíkem s bečkou od domu k domu a sbíraly moč, aby z močoviny a amoniaku z moči se mohla vyrobit kyselina dusičná - pro výrobu výbušnin......
Stejná historka se sbíráním moči se pak do nekonečna opakovala - Itálie a Německo za I světové války, Německo za II světové války atd. Chcete - li výbušniny potřebujete kyselinu dusičnou, kterou ze vzduchu jen tak snadno nezískáte.
Zbývá poslední nepatrná otázka - jak to všechno souvisí. TAkže jsem našel úžasný obrázek, který to snad objasní. Čistě jenom pro vysvětlení zkratek
- TNT - trinitrotoluen - je třeba něco vysvětlovat ?
- RDX - alias Research Department Explosive (podle oddělení výbušnin Britské ardmády) neboli též Hexogen - podle 6 členného kruhu.
- HMX - alias High melting point explosive (výbušnina s vysokým bodem tání) alias Octogen - podle osmičlenného kruhu
- HNB - hexanitrobenzen
- CL-20 - je šílený výplod fabriky Thiokol - známé vadným těsněním, které zničilo raketoplán Challenger v roce 1986 - chemický název je Hexanitrohexaazaisowurtzitane - prodávám jak jsem koupil.
- ONC - Octanitrocuban - další šílená výbušnina s dopodud největší známou rychlostí exploze.
Když se podíváte na vzorečky - nelze si nevšimnout, že molekuly výbušnin se přímo ježí nitrokupinami -NO2, čím více NO2 tím více to bouchá. Takže si představte, že jdete vyhodit něco do vzduchu - na tělo vaší manželky řetězem přivážete ocelovou trubku ve které máte výbušnou směs a hřebíky. Celé to velmi poctivě uzavřete aby to byla opravdu rána, se kterou proniknete až na obrazovky CNN. Pak nebohou manželku pošlete někam do davu a tam ji odpálíte...
Výbuch je de facto hoření - ale kde to hoření vezme v zašroubované trubce kyslík ? Patrně teď vám to došlo - jakmile začne reakční směs hořet - dusík si hledá "kamaráda dusíka" aby s nim vytvořil extrémně stabilní N2, a nechá dva kyslíky svému osudu. Kyslík by teoreticky mohl taky vytvořit O2 ale vazba v O2 není zdaleka tak pevná jako vazba kyslík-uhlík v CO. TAkže kyslík si hledá "kamaráda uhlíka" - tím vzniká teplo, které destabilizuje další NO2 skupiny - a celý proces lavinovitě pokračuje.
Takže z ubohé sebevražedné atentátnice zbydou střeva někde na lampě, a potom velké množství super horkého N2, CO, a něco málo H2. Logika by velela, že spalování uhlovodíků skončí oxidem uhličitým - CO2 a vodními parami, ale tolik kyslíku zase v molekulách výbušnin není. Uzavřený prostor a vysoká teplota - udělá se vznikajícími plyny své a dílo je dokonáno.
Takže protože dusík tvoří super pevné molekuly N2, proto jižanské dámy sbíraly moč, proto je výroba kyseliny dusičné pro válčící stát klíčová. Máte li kyselinu dusičnou můžete nitrací udělat výbušninu z čehokoliv, třeba ze starých hader - střelná bavlna alias - bezdýmný střelný prach se přesně takhle vyrábí. Proto výbušniny bouchají. Je třeba něco dodávat ?
Zbývá už jenom rada robotům ke zničení lidstva - jste tak blbí, že po předchozím výkladu potřebujete ještě radu ???
Kde roboti vemou mocovinu? Budou ji odsavat zajatcum?