close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červen 2014

Stínící krabička - blbinka, která potěší.

5. června 2014 v 5:48 | Petr |  Elektro
Nedávno jsem četl americkou definici jak se liší fušer-koníčkář od osoby, která se hrdě nazývá "maker" - tedy výrobce. Fušer vyrábí věci vlastníma rukama, zatímco "maker" se ničeho nedotýká - vše nakreslí v Google Sketchup a nechá vyrobit na CNC, vypálit laserem, nebo vytisknout na 3D tiskárně. Tak jsem si posmutněle pomyslel, že léta tréningu, kdy uříznu pravý úhel pilou bez úhelníku mě dovedly pouze na pozici "fušera" a patrně to už lepší nebude, protože k výrobě "bez doteku lidské ruky" mám silné výhrady. Přesto občas potřebuju nějaký ten mechanický díl - tak nezbývá než vzít pilu do ruky a ten pravý úhel zase párkrát natrénovat.

Takře potřebuju pro své "na míru" dělané obvody i "na míru" dělané stínící krabičky a potřebuju je vyrobit "vidláckým způsobem" to jest nejlépe bez nářadí a bez materiálu. jelikož doposud jsem vystačil s krabičkami prodávanými - byl toto můj první výlet do světa "dělání stínění" a kupodivu dopadl celkem dobře.


Protože řezat pertinax do pravého úhlu je kupodivu mnohem jednodušší než jej pak do pravého úhlu držet - zejména když to děláte jednou rukou neb v druhé držíte trafopájku - vymyslel jsem si dřevěné "kopyto", ve kterém jsem všechno stavěl. Kopyto je z několika odřezků nábytkové dřevotřísky, kterou mám od pradávných dob ještě jako zbytky ke skříním ze Sconta.


Pak jsem do rohu natlačil cuprextit - v poloze jak bude v budoucí krabičce a pak jsem do rohu zapájel malinkatý trojúhelníček, který jednak drží všechno dohromady a potom se do něj vyvrtají dírky kterými se do krabičky plošný spoj přišroubuje. Bude totiž dvouvrstevný v SMD bez jediné dírky, takže zadní strana bude souvislá zemní rovina a zároveň stěna krabičky.


Takže takhle jsem pájel ze všech stran (úhelníčků potřebujete celkem 8) a nakonec vznikla docela pěkná krabička. S prototypem jsem zcela spokojen, ale mám jistý plán na zlepšení a to bude zbroušení hran pod úhlem 45 stupňů a propájení nejen zevnitř, ale i z venku. Tím vznikne z hlediska měděné vrstvy "krabička v krabičce", která bude nechanicky pevnější a doufám, že i odolnější proti rušení - když bude dvojitá, vodivě spojená vně i uvnitř.

Takže toto byla opravdu snadno vyrobitelná blbinka - až mě překvapilo - jak snadno. Proto zbývá už jenom rada pro brunety - když krabičku viděla paní Kubáčová, mluvila něco o ideální velikosti na prsten - ale vy přece od miláčka nechcete prsten v letovaném pertinaxu ne ? Tak pěkně trpělivě čekejte na prsten v rudém sametu - třeba jendou přijde.

"Bezpečnost" = zbabělost

3. června 2014 v 5:56 | Petr |  Svět okolo
Mám silné nutkání zavést nový nekonečný seriál článků na téma "překlad z Orwellovského newspeaku do češtiny". Problém je totiž v tom, že význam značného množství slov je v moderní době přesně opačný, než najdete ve slovníku. Přesně ve stylu pojmu "nepodkročitelné minimum" z oblasti zdravotnictví, nebo z toho jak CIA / NSA definuje "trusted" tedy důvěryhodnou šifru - což je "šifra, kterou dokážeme prolomit" zatímco "untrusted" tedy nedůvěryhodná je ta, se kterou to neumí. Všimněte si té podobnosti s newspeakem i v detailech - untrusted podle vzoru - ungood (ne-dobrý) namísto bad (špatný).

Jednou z takových významových přesmyček je - "bezpečnost". Pod pojem "bezpečnost" se dnes vejde všechno, od Bruselského lezení Rusákům do řiti v otázce Ukrajiny, po buzeraci ubohé zdravotní sestry ve špitále nesmyslnými "směrnicemi". Vždy však takto pojatá "bezpečnost" je de - facto zbabělost. Abychom se "vyvinili" ze zodpovědnosti, která náleží nám - snažíme se ve jménu fiktivní "bezpečnosti" přenést svou zodpovědnost na osoby, které jsou dále v řetěžci pracovního procesu.

Každé povolání totiž nese svá rizika. Snaha zbavit se vlastních rizik - je zbabělost, ve zdravotnictvní obzvláště často zašifrovaná pod pojem "bezpečnost". Příkladů je nesčetně : Pacient dostane mrtvici a nutně potřebuje CT mozku, aby se zjistilo jak veliké je postižené ložisko a jestli má smysl podávat riskantní trombolýzu, která rozpustí sraženinu v cévě (ale může způsobit krvácení do mozku). Riziko těžkých invalidizujících následků když trombolýzu nepodáme je v destíkách procent - odhadem 30%. Riziko krvácení je kolem 5%. Riziko CT je zvýšení pravděpodnosti rakoviny o 0,08%.

Takhle vidlákům předestřeno to vypadá jednoznačně. Ne tak pro "guruy zdravotnictví", kteří sedí ve svých slonovinových věžích a mají pocit, že pacient se musí bránit bezdůvodném rentgenování. Takže výsledek se dostaví - přivezou vám po mrtvici zmateného, blábolícího člověka na ambulanci. Pokud je mrtvice levostranná, tak vám většinou ani pořádně nerozumí (centrum analyzující řeč je vlevo) ani pořádně nehýbe pravou rukou (řízena zleva). Nicméně vy vyplníte formulář "informovaného souhlasu", pak chlapovi držíte v bezvládné ruce průpisku a jeho rukou namalujete do formuláře nějaký klikyhák. Jinak vám pacienta na CT nevezmou a tím je jeho budoucnost zpečetěna....

Teď jsem patrně prozradil nějaký "trade secret" a riskuju, že kolegové, kteří to takto dělají budou popotahováni, protože oni mají odvahu. Správný postup - zbabělce - je totiž tento: Vysvětlíme zmatenému pacientovi vo co go a pak se ho zřetelně a před svědky zeptáme jestli CT chce - on odpoví něco jako "VABLABLA-BLABLALBA" a my i s podpisy svědků zapíšeme do dokumentace "pacient nevyjádřil srozumitelný souhlas".....

Případá vám to cynické ? Co je tedy lepší "falšovat podpis" nebo "oficiální postup" ? Komické je, že ti kdo pravidla vymýšlejí nikdy nezkouší jejich účinek na vlastní kůži, a pokud k průšvihu přece jenom dojde - většinou jsou ex post velice chytří - ve stylu rčení mého dědy "kéž bych, synku, před tym, byl stejně chytrý, jako ty jsi po tem".

Pak vezmeme opačnou příhodu - pokud pacient skutečně podepsal "informovaný souhlas" a přesto něco nevyjde - patrně měli špitální právníci pocit, že tím je vina z doktora sňata, neboť pacient "přece souhlasil". Je tomu však skutečně tak ?


No a před závěrem si přihřeju vlastní biochemickou, polívčičku. Jak vypadá "zbabělost v laboratoři" ? Nějaký korunovaný vůl, idiot a imbecil (neznám konkrétní osobu) před pár lety vymyslel, že "lékař musí být dokonale informován". Takže místo abychom nesli svůj díl rizika za laboratorní chybu - nařizují nám guruové oboru exportovat naše rizika za brány laboratoře a zatěžovat jimi klinika.

Začalo to takzvanými "nejistotami" tedy každé měření je zatíženo chybou i lékař klinik má o jejich velikosti vědět. Nicméně jisté osoby jejichž jméno nebudu vyslovovat by si ideální výsledek představovaly takto třeba pro cukr 10,0 mmol/l by mělo být ve výsledku napsáno : Glukóza se s 95% pravděpodobností pohybuje v intervalu 9,4 - 10,6 mmol/l.

Pak to pokračovalo "detailními informacemi" - tedy jistá osoba (jejíž jméno bohužel znám) vymyslela že nestačí vydat 1 parametr charakterizující krevní srážlivost. Vy musíte vydat Krevní srážlivost ve 3 různých formách QUICK třeba jako čas srážení, INR - normalizovaný poměr i "klasický poměr". Kromě toho se udává i tzv. "čas normální plazmy" takže pokud doktor má kalkulačku a umí vzoreček - může si přepočítat, že jej labina nešidí.

Bohužel celý proces letí nezadržitelně vpřed, takže si poněkud zafantazíruju a uvedu "laboratorní výsledky verze 2020" :

Koncentrace kalibrátoruSignál analyzátoru
0
330 mV
50370 mV
100
410 mV
150480 mV
200
540 mV
250580 mV


A pak ještě poznámka, že signál reakce ze vzorku pacienta činí 393 mV a poraď si jak umíš. To vše ve jménu toho aby doktor mohl po biochemicích překontrolovat jejich výsledky ve jménu "bezpečnosti" pacienta. Jakoby klinici neměli svých starostí dost. Vtip je v tom, že v rámci "zákona volně padajícího hovna" nakonec zodpovědnost skončí na bedrech toho, kdo ji už nemůže "poslat dále". Takže laboratoř místo aby dala (relativně) jednoznačný výsledek a prohlásila - tady jsou hodnoty naměřené nejlépe jak umíme a vy na základě nich léčte - jak nejlépe dovedete zase vy - má ISO normami nařízeno produkovat "polozpracované zmatky" a říká tomu "bezpečnost"

Jako obvykle opakuju své dvě mantry "informuju, aniž bych sebeméně hodnotil" a druhá oblíbená "co společnost žádá, to společnost dostane". Můžeme být rádi, že alespoň chirurgové zatím neztratili odvahu do věci říznout, protože jinak bychom ve jménu "bezpečnosti" umírali s ledem na břichu na hnisavý slepák jako v roce 1900 za Josefa Thomayera ....

Blinkenlichten a úloha drzosti v elektronice.

1. června 2014 v 5:37 | Petr |  Elektro
Dnešní článek by klidně mohl vyjít ve vidlákovu elektru pod seriozním názvem "Rošíření počtu pinů mikrokontrolérů" a mohl by se tvářit šíleně věděcky, ale dnes to nebude jenom o blikání LED diodami, ale spíše o tom jaká složitost elektrického obvodu je "přiměřená složitost".

Vždy je totiž možné postupovat "akademicky" vzít "učebnicové zapojení" a to prostě okopírovat. výsledkem budou elektrické obvody důkladné a seriozní, ve velké krabici s velikými přepínači, konektory atd.
Pak můžeme postupovat cestou "čínské hračky" kdy vyhazujeme z elektrického obvodu komponenty tak dlouho až to přestane fungovat. Proč stavět harmonický oscilátor, když z antény RC autíčka poleze i hradlem vyrobený pravoúhlý signál ? Proč dávat krystal i do přijímače, když stačí udělat místo něho RC oscilátor a mezifrekvenční filtr nahradit kondenzátorem aby i "ujetá mezifrekvence nějak prolezla" ne?

Je vám jasné, že s oběma přístupy se neztotožňuju a místo toho razím teorii "geniální jednoduchosti" kdy obvody podávají výkon jako "školní zapojení" ale přitom jsou jednoduché jako "RC autíčko ze Shangaje". Tedy tato jednoduchost není totéž co "ošizenost". A taky jednoduché obvody tohoto typu nebudete produkovat tím, že budetě o problému vědět méně než učebnice. Smutné je že jednoduchost tothoto typu se rodí přes zkušenosti, které často přesahují učebnicové kapitoly a jsou lemovány nefungujícími prototypy. Příkladem budiž kmitočtová ústředna a "dva oscilátory na jednom čipu" které jsem tam vestavěl (poté co 2 předchozí prototypy byly úplná katastrofa).


Dnes tedy zabrousíme do oblasti "blinkenlicten" alias LEDek, které má mít každý robot aby jejich velevědeckým blikáním zaujal dětičky a páníčkovi už na dálku signalizoval své "vnitřní stavy". Když nastudujete učebnicové zapojení, dozíte se, že pokud nemáme dost pinů procesoru, na které můžete připojit LEDky přímo dělá se to takto: Vezme se 74HC595 - posuvný registr, který má 3 vstupy DATA, CLOCK a OUTPUT_ENABLE. Nejprve se to které LEDky mají svítit "naclockuje" do posuvného registru a pak se pinem OUTPUT_ENABLE uložená data vypustí ven a tím se nová kombinace LEDek bleskově
rozsvítí.


Pokud tedy máte mít někde na vnějším povrchu robota LEDky musíme k nim přivést 3 žíly datového kabelu + 2 žíly napájení. Což není kompatibilní s nejoblíbenějším stylem "USB drátů" kde jdou robotem kablely s +5V, ZEMí, DATA A a DATA B. Jak tedy z toho ven ? Vykašlat se na bleskové přepínání - zapomeňte na 74HC595 a místo toho použijte 74HC164 - ten nemá žádný pin OUTUT_ENABLE - a tedy změny v datech se projevují okamžitě. To znamená, že při "clockování" dat do registru budou LEDky ošklivě blikat !
napíšeme si tedy v AVR Assembleru clockovací proceduru abychom měli představu jak ošlivé to bude :

LED_Write: ;Vystup bytu do posuvneho registru LED na predku robota Vstup je R16 (LEDINPUT)
ldi count, 8 ; prenos 8 bitu
push LEDINPUT
com LEDINPUT ; negace bitu - DIODA SVITI KDYZ JE BIT NULA
LED_Write1:
cbi LEDDataPORT, LEDDataBit
ror LedInput
brcc LED_Write2 ; je li bit nulovy skoc
sbi LEDDataPort, LEDDataBit ; nastav datovy bit
LED_Write2:
sbi LEDClockPort, LEDClockBit ; nastav hodinovy bit
nop ; cekej
cbi LEDClockPort, LEDClockBit ; vymaz hodinovy bit
cbi LEDDataPort, LEDDataBit ; vymaz datovy bit
dec count
brne LED_Write1 ; dalsi bit

pop LEDINPUT
ret

Ať počítám jak počítám - vychází mi něco kolem 100 taktů na AVR což při 16 MHz je 6,25 mikrosekund. Myslíte že "ošklivé blikání" v délce 6 mikrosekund bude lidské oko vnímat ?
Pokud potřebujete 16 LEDek - prostě zřetězíte dva posuvné registry za sebou a "ošlkivé blikání" bude trvat celých 13 mikrosekund atd. Viz schémátko kdychličky LEDEk velikosti 5x5x5 řízenýchmi 7 piny. Šlo by to i méně piny, mám doma displej kde spínání řádků i sloupců řídí posuvné registry. jediná limitace je, že s rostoucím počtem LEDek se dostáváme k množství kdy "ošklivé blikání" stane se opravdu zřetelným, ale to je až při stovkách LEDek - což je více než váš robot pro okouzlení dětiček na robotické soutěži potřebuje.

Pro dnešek jsme skončili, zbývá už jenom rada pro brunety - než nějakého pomatence s trafopájkou odsoudíte jako "nemožného"- zkuste si představit jak stejnou trafopájkou staví hračky pro vaše (společné) dětičky.
 
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat