Kupodivu i kvůli občankému zákoníku verze 2014, můžete mít doma sexuální utrum, ale jeden den sexuální abstinence je jenom legrace, proti tomu, co "zákonodárce" pro českou veřejnost připravil. Abychom něpředbíhali začneme chronologicky.
Od začátku Přemyslovského knížectví za Boleslava I. je současný občanský zákoník teprve čtvrtý, který platí na našem území.
První nechal sepsat kancléř Metternich v roce 1811 a patrně to byl nejlepší občanský zákoník, který jsme měli, protože platil 140 let - až do roku 1950. V podstatě bych si nesmírně přál, aby platil i nyní, protože v Rakousku tomu tak je - tedy tam platí dodnes - a nemám pocit, že Rakousko by kvůli tomu mělo nějaké problémy, nebo bylo takovým bylo rejdištěm mafiánů a gaunerů jako česká "demográáácie".
Drobná "odbočka mimochodem" - kdybyste měli stejný pocit jako já, že Rakušáci mentálně uvízli v době kdy Sisi v Bad Ischlu randila s Francem Josefem zvaným starý Procházka - tak mám jenom další příklad - Němci, kteří rozhodně se nikde mentálně nezadrhli mají občanský zákoník z roku 1896.
Je jasné, že Kléma Gottwald a ostatní bolševičtí zloději, nechtěli rozkást tento stát podle zákoníku, který byl napsán v době staré monarchie za Franze I., takže hned po převratu, v únoru 1948, začali pracovat na novém "socialistickém" občanském zákoníku. Že sepsat občanský zákoník není zádná sranda, je jasné podle toho, že přes známý komunistický "respekt" k právu, jim to trvalo přes 2 roky a zatím předposlední komunistický občanský zákoník začal platit 1.1.1951.
Jaká byla kvalita tohoto "kodexu" je zřejmé z toho, že druhý občanský zákoník byl zároveň nejkratší - zoldějina z něj jenom koukala, tak se musel v roce 1964 přijmout nový občanský zákoník. který platil 50 let a platit přestal 31. 12. 2013. Od té doby - to znamená už skoro půl roku platí "výplod porevolučního práva" to jest občanský zákoník verze 2014.
Teď se patrně ptáte, kde jsem k takovým informacím přišel - ne na Wikipedii to nebylo. Měli jsme kdysi v prvním járu na medicíně přednášky ze "zdravotnického práva", které přednášel asi tak 100 let starý docent MUDr. et JUDr. Byly to přednášky jak ma, jí být - dokonale promyšlené, se všemi souvislostmi a přitom stručné a srozumitelné, díky tomu jsme stihli probrat mnoho a mnoho navíc. Díky panu docentovi za to - protože, co se v mládí naučíš, v současném univerzálním bordelu jako když najdeš.
Každý občanský zákoník docela vypovídá o době svého vzniku. První občanský zákoník byl sepsán v době Napoleonských válek - a byl válečně jednoduchý a stručný - proto patrně vydržel tak dlouho. Bolševické občanské zákoníky byl poněkud okleštěny - směnky, akcie, obligace totiž dle V.I.Lenina do komunismu prostě nepatří.
Ovšem finis coronat opus - poslední občanský zákoník je právní "veledílo", které taky reflektuje dobu. Žijeme totiž v období právního formalismu, všeobecného lhaní a (nejen) právní připosranosti, proto je dnešní občanský zákoník několikanásobně větší, než všechny před ním dohromady, a navíc reguluje vždy, všude, všechno....
Na co narážím - občanský zákoník je od dob římského práva - právní kodex, který reguluje otázky majetku - koupě, prodej, pronájem, dědictví. Součástí dědictví jsou i otázky kolem smrti - poslední vůle třeba. Součástí tohoto jsou "poslední věci člověka" a součástí "posledních věcí" je i nakládání s mrtvolou, která po vás zbyde.
Od dob Marie-Terezie platí na území Rakouska Uherska "předpokládáný souhlas" tedy se předpokládá, že zemřelý by si přál znát příčiny své smrti. Za Mařky-Terky byl dokonce zákon nařizující pitvy všech zemřelých, zejména proto, že lékařská věda nebyla nic moc a krom "mortui vivos docent" tu bylo i hledisko včasné detekce případné epidemie. Ale kde jsou staré dobré časy monarchie - dnes v době lisko-právní a vůbec všeobecné připosranosti totiž nový občanský zákoník prolamuje princip "předpokládaného souhlasu" a zavádí princip "předpokládaného nesouhlasu". Takže se předpokládá, že zemřelému je fuk na co zemřel, hlavně když po něm zbyde krásná, nikým nedotčená mrtvola. Takže pokud se chystáte zemřít, musíte vůli - být pitván, - vyjádřit písemně už za svého života.
Tedy jdete vytrhnout zub a zubař vám nutí podepsat "informovaný souhlas", že pokud při extrakci zemřete - může vás nechat pitvat, aby zjisitl, jestli vás náhodou nemá na svědomí. Nebo jiná situace - ležite ve špitále - tři dny je vám pořád stejně blbě - pak přijde sestra nechat vám podepsat - souhlas s vlastní pitvou..... Absurdní ? Hrůzu nahánějící ? Nikdo nechce pacienty děsit, proto tohle nikdo ve skutečnosti nedělá, proto se momentálne v česku prakticky nepitvá.
Můžete sice namítnout - pokud má někdo smrt na jazyku tak přece podepsat soulas s vlastní pitvou není problém. Problém je v tom, že pokud má někdo smrt na jazyku tak se většinou ví proč a tudíž pitva nepřinese zdaleka tak cenné informace, jako když někdo zemře neočekávaně.
Dostáváme se k otázce mojí nucené sexuální abstinence - když mi mladá manželka tento fakt řekla - řehtal jsem jí do obličeje jako kůň, protože mi připadalo jako neskutečná kravína preferovat "práva" mrtvoly před rizikem, že další zatím živý člověk bude zabit stejnou chybou a navíc tím narušovat systém, který od dob Marie-Terezie bez problémů a velmi účinně funguje. Teprve dotazem u kolegů-kliniků jsem si ověřil, že tato zhovadilost je skutečně pravda.
Proto prosím - ve vlastním zájmu pokud jdete do špitálu - dobrovolně podepiště souhlas s pitvou. Opravdu to není tak, že kdo "podepíše" - toho doktoři zabijou, aby bylo koho pitvat. Právě naopak - zemřete li neočekávaně - bez pitvy těžko říct, kdo se na tom podepsal a tedy těžko pak zjednávat nápravu pro ostatní.
Tradičně - suše konstatuju fakta a snažím se hodnotit co nejméně, ačkoliv u této kauzy nelze, než zopakovat citát jednoho z mých čtenářů - čím víc norem, tím víc volem.
A pak ještě vzkaz pro paní Kubáčovou - přijmi mohu hlubokou omluvu a mé tělo zpátky na svoji polovinu postele - prosíííím ;-))) ;-(((
pb | 17. června 2014 v 11:02
Zatím spíš na kanapi jo?