![](../../nd06.jxs.cz/246/428/d47587c371_98217900_o2.gif)
Chemie pro šílence 29. Otázka ionizace.
27. července 2014 v 6:02 | Petr | Chemie pro šílence![](../../nd06.jxs.cz/246/428/d47587c371_98217900_o2.gif)
Komentáře
![RXD](../../bs.jxs.cz/common/avatars/avatarU1.png)
Chlorid fluoritý vystříknutý z plastové amefy třeba na beton promění rázem nudný každodenní laboratorní život na adrenalinovou počítačovou hru, kde hráči něvědí, kam skočit.
![kolemjdoucí](../../bs.jxs.cz/common/avatars/avatarU1.png)
Tohle jsem právě nikdy nechápal... když už je nějaký držitel podobné sr**ky natolik chytrý, že ví co má v ruce, proč je zároveň natolik blbý, že má potřebu to kapat na nějaká nestandardní místa a sledovat hemžení? Nebo mě něco uniká?
![RXD](../../bs.jxs.cz/common/avatars/avatarU1.png)
Jedním z prvních kvalifikovaných uživatelů této zajímavé chemikálie byla luftwafe, která s tím za druhé světové občas kropila angličany, a ti zírali s očima jak tenisáky, jak to, že hoří beton.ˇVentiluji to zde jen jako zajímavost, když je řeč o bezvodých rozpouštědlech...
![RXD](../../bs.jxs.cz/common/avatars/avatarU1.png)
Ke kvalifikované poznámce /3/ bych skromně podotkl, že moje pozorování zajímavých vlastností chloridu fluoritého pochází z technické ukázky, které jsem se zůčastnil v laboratoři jedné chemičky, kde nám nějaký holanďan prezentoval, jak se s tím zapálí skleněná zkumavka, a tak to do ní prej nemáme lejt, a poté ještě řadu psychologicky působivých triků, které končily tím, že zbytek odstříkl na beton, a když to chytlo zeleným syčivým plamenem, tak se všichni rozprchli. Myslím, že tyto programovací ukázky jsou z bezpečnostního hlediska daleko účinnější, než si o tom někde přečíst na wikipedii, a pak si s tím popálit na kuchyňský lince nohy. pamatuji si na své mládí, kdy se mi třeba podařilo zapálit kyselinu boritou se sodíkem, a jak jsem utíkal, když to vytavilo do betonu zelený skleněný popelník, opařilo mi to ruce když jsem zahodil svářečskou kuklu, a zapálilo na zádech vaťák. Bohužel, dnešní škola to jsou jen privilegovaní teoretici vzdálení na hony od praxe, a jejich znalosti sahají třeba jen do učebnice Urbaňski- technologie a chemie výbu/šnin, staré padesát let, a mnohdy ani to ne...
![Dalík](../../bs.jxs.cz/common/avatars/avatarU1.png)
Sice jsem to nepochopil, ale graf na obrázku by měl znázorňovat slabou zásadu, protože při snižování pH dochází k disociaci této látky, tedy vytváření iontů H3O+ nebo čeho co já vím, to tam není nikde vysvětlený... Při zvyšování pH se tato látka předpokládám v roztoku vysráží.
[6]: Zcela správně - jelikož při nízkém pH je vysoká disociace látky - je to zásada. Na druhou otázku - co je na grafu blbě si odpovím sám - jak může disociace zásady mít obecný vzorec HA <--> A- ???
![RXD](../../bs.jxs.cz/common/avatars/avatarU1.png)
Stejně mám dojem, že i když existují tak kouzelné tabulky jako třeba periodická soustava prvků, všechny dnešní školy / a čím vyšší tak tím více/ učí své absolventy, dívat se třeba do takové tabulky úplně jinam, než kam by, pokud by v laborce chtěli zažít opravdu zajímavý pokus, měli...
![Dalík](../../bs.jxs.cz/common/avatars/avatarU1.png)
No, podle mě A znamená obecně aniont.
Komentáře jsou uzavřeny.
Nejvhodnější a velmi osvědčené bezvodé rozpouštědlo / všeho / pro domácí pokusy je chlorid fluoritý. Vsadím se, že po kápnutí na azbestovou vatu by to přinutilo protidrogovou jednotku URNy vyskákat preventivně i z oken vyšších pater na střechy aut, parkující na dvoře....