Minulý týden to bylo 46 let, co nás přepadla sovětská vojska, protože bolševici v česku se odchýlili od směrnic sovětského vrchního soudruha Brežněva. Hříčkou osudu se po téměř půlstoletí situace začíná přiostřovat a jestli bude postoj EU stejně připosraný, jako doposud, možná budeme opět navštíveni našimi bratry z dálného východu na tancích. Spíše ale ne, nicnéně naše vláda už pomalu začíná v rámci "preventivní opatrnosti" uvažovat o tom jak se pokusí naší armádu opět učinit bojeschopnou ( druhý nebo třetí pokus od listopadu 1620 ??? )
Součástí tohoto uvažování je pokus o znovuzavedení odvodů a odvádění civilistů se specializací které vojskům chybí na nějaký trochu delší "příjímač" alias úplně úplně úplně základní výcvick v délce 3 měsíců. Komentátoří v novinách a televizi prohlašují, že veřejnost je této akci příznivě nakloněna, neboť dle průzkumů "armádě věří" 76% lidí. Nicméně pokud si přečtete diskusi pod kterýmkoliv článkem na toto téma - i když odečtete placené agenty ruských tajných služeb - nezdá se že 76% důvěra je dostatečná, aby to znamenalo "nechám se odvést na vojnu".
Partrně tedy stojí za to rozebrat náš vztah k vojskům a k věcem pateticky nazývaným obrana vlasti. Pří té patetičnosti bych opět začal od sebe - obecně vzato jsem na vojnu chtěl jít, ale protože přiznat tuto věc mezi kolegy - mediky, kteří roky podpláceli své známé lékaře, aby nashromáždili dostatek falešných zdravotních potvrzení - nešlo. Proto jsem uváděl oficální krycí verzi, že totiž jsem odevzdal jenom pravá zdravotní potvrzení a tím jsem v zástupech kriplů s tlustými fascikly o neexistujcích chorobách - vypadal jako nezničitelný Arnold - a tak jsem byl odveden.
Byl jsem na vojně v sezóně 1997 - 1998 ve vojenském prostoru Libavá - což je 320 kilometrů čtverečních tanky rozježdené, roztřílené a rozbombardované pahorkatiny - je to druhý největší vojenský prostor v Evropě. Největší je shodou okolností taky u nás (proč asi 2 cvičiště těsně za železnou oponou ) a to Hradiště/Doupov.
Opět musím konstatovat, že to nebyl ztracený rok protože rok 1997 byl svým způsobem magický. Na jedné straně se důstojnící ještě ve chvilkách nepozornosti oslovovali "soudruhu". Na druhé straně jsme právě vstupovali do NATO a tak návštěvy vysoce postavených generálů ze všech států Evropy byly na denním pořádku. Neb se jim velice líbíly ty obrovské cvičné vojenské prostory, které tehdejší NATO v Evropě nemělo. Jelikož jsme se spolubojovníkem Tomášem Zemanem byli jediní anglicky hovořící široko daleko tak jsme si - ač vojenští nýmandi - pokecali s generalitou půlky Evropy - a poznali že zahraniční generálové jsou při zdravém rozumu.
V naší armádě tehdy byl při zdravém rozumu snad jedině generál Jiří Šedivý - tehdy náčelník generálního štábu. Jednak se bavil nornálně i s námi nýmandy a navíc prokázal logiku, když před cvičením na Libavé volal na posádku jaké je tam počasí a když zjistil, že 8 pod nulou a vichr - přijel v zimní uniformě, zatímco hyper-asertivní řiťolezci, tvořící jeho štáb příjeli v polobotkách a obleku - jak do kanceláře na ministerstvu. Proto pak byli náležitě zmrzlí a nasraní a chovali se k nám - jako ke sračkám - ačkoliv kdyby se chovali slušně - půjčili bychom jim klíče od strážních domečků, které tu a tam na Libavé jsou.....
Celou dobu vojny jsem dělal "zdravotní dozor" na střelbách a otravoval jsem tak intenzivně až se vžilo heslo "nechte střelit doktora" - to jako ne zastřelit mně, ale nechat mně vystřelit ze všeho, co mělo hlaveň. Pyrotechnici - mě dokonce zařadili do základního kursu odminování na konci jsem odminovával cvičnými výbuškami zaminovanou sanitu, což byl několikanásobek práce ostatních kursistů - budoucích pyrotechniků, kteří mi pak stáli za zadkem a náležitě to komentovali ve stylu - "teď už snad dá pokoj" ....
Člověk si může zkusit jaké to je "být v akčním filmu" - například není problém poblít se v tanku, nebo se posrat strachy z hluku cvíčné dělostřelby a bombardování (navzody upozornění jak je to nepředstavitelný rachot), zažít ten adrenalin, když jedete po cestě která je v dopadové ploše raket a oni začnou střílet o chvíli dříve, nebo vojenské pojetí přednosti v jízdě, kdy vaši sanitu v noci málem smete BVP-2, nebo průser, když vám mráz roztrhá ampule s morfinem a další věci, které se v americkém (nebo sovětském) filmu nedozvíte.
Pak vypukly povodně roku 1997 a tak jsem strávil 3 týdny po kolena v blátě a v neustále mokré uniformě - ježděním ve vojenské sanitě od ničeho k ničemu - protože vždy, když jsme dostali rozkaz jet někoho ošetřit - než jsme se tam přes zničené mosty a podemleté silnice dostali - vždy ho vzal na ošetření někdo, kdo byl blíže. Jediné "hrdinské činy" kterých jsem se dopustil bylo, že do cisterny, která jezdila čerpat z pramenu Odry pitnou vodu pro zatopené oblasti jsem vždy osobně nalil půl flašky SAVA - tudíž v "rajonu mé působnosti" nebyl na rozdíl od zbytku Přerovska jediný průjem - ač si civilisti stěžovali na "vodu chlorovanou jak na sídlišti"....
Tedy jsem nyní rotmistr v záloze a patřím k "vycvičeným" a vzhledem ke své zcela zvláštní specializaci bych asi patříl k odvedeným do případné války s Ruskem. Nicméně ani mně - militaristovi - by se v současnosti "bránit vlast" nechtělo.
Mám na to takovou teorii - za Rakouska se Čechům do války nechtělo neboť bojovat za zájmy gerontologického mocnáře - proti zájmům svým - komu by se chtělo. Pak proběhla nadšená mobilizace roku 1938, protože první republiku zjevně lidi považovali za svou. Jenomže mobilizace 1938 skončila po Mnichovu velkou frustrací. Pak už nebyly mobilizace ale jen klasické odvody a za bolševika se na vojnu vskutku nikomu nechtělo. V 50 letech to byla čirá hrůza, podle sovětského vzoru kdy vojna má přizpůsobivé převychovat a nepřizpůsobivé zlikvidovat. Po zmíněném roce 1968 to zase byl problém "lídrů"¨. Kdo byl "generálním tajemníkem" Československé republiky - nic si nenamlouvejme - byl to Leonid Iljič Brežněv - proč tedy hájit jeho zájmy - když to tak dobře zvládali pologramotní Kazaši, Uzbeci a Tádžici ze sovětských okupačních divizí ?
Představte si - ode dneška za rok jste povolán hájit "se spojenci" východní Slovensko před Rusáky - půjdete ? Za jakého "lídra" tam půjdete riskovat život ? Za úředníky z Bruselu, kteří z tepla své kanceláře křičí pisklavým hláskem : "Na základě směrnice ABC43210 jste povinen položit život" ??? Nebo budete bojovat za lidi typu - zelináře - defraudanta - JUDr. Rittiga, který vám z terasy svého bytu s výhledem na Monacký knížecí palác vysvětlí, že když nekradete - je to proto, že jste plebs blbý ??? Nebo vám to samé vysvětlí z tepla Průhonické vily agent Bureš /Babiš ??? Šli byste se za tyto lidi nechat zastřelit ? Nebo je rozdíl mez nimi a Ruskou mafií, která by přišla s tankisty, natolik malý, že to za to nestojí ?
Neodvažuju se hodnotit - jenom ještě vysvětlím nadpis "Diverti nescio" znamená - neumím obrátit což se v česku překládá spíše jako "neumím prchnout" - což bylo heslo v erbu Fridricha Falckého - českého "zimního krále", který po několika měsících dělání chaosu na českém trůnu jako jeden z prvních prchnul z bojiště na Bílé hoře v listopadu 1620...
Poznánka při druhém čtení - dovolím si ještě upřesnit - to že by se mně nechtělo do válečného konfliktu - rozhodně neznamená, že nesouhlasím se snahou zavést znovu základní vojenský výcvik. Naopak - zlenivělí zbabělí kripli, kterých je dnes převážná většina to potřebují - jako pes drbání. Při výcviku však hrozí, že pár jediců ztratí svůj strach a lenost - což by se současným "elitám národa českého" určitě nelíbilo - takže nakonec "životem ošlehaný tvrďák" Bohouš Sobotka, který nestrávil ani vteřninu na vojně, ani vteřinu v práci - prohlásí, že podle průzkumu agentry STEM/FACTUM by 50.9% maminek - mělo své mazánky raději doma - a bude vymalováno.....
kolemjdoucí | 26. srpna 2014 v 20:06
A to je pěkné, sluší vám to! Tož já byl zase na tom Doupově.
K článku bych asi dodal, že Babiš, Ritig a další jsou asi ještě mnohem menší zlo, než ukrajinští oligarchové a přesto se tam najdou mnozí, co rádi za ně bojují. Tím nechci naznačit, že bych se zrovna já někam v případě ohrožení hrnul.