- Podnikatelské riziko - po cyklostezce jede offroad "4X4 3,5 litrů turbo diesel" - vlevo i vpravo od něj je 10 cm místa - to pan zbohatlík celou svou existencí dává na odiv svou životní úroveň jejíž neoddělitelnou součástí je i hluboký respekt k právu a principům fair play - no vážně - když už dal "2 mega za bávo" tak proč by dával 70 halířů navíc za naftu, když po cyklostezce to má k rodinné vile o 300 metrů blíže ne?
- Dušný důchodce - jede na nejlehčí převod rychlostí pěšího chodce - nebo méně a napříč přes řídítka má francouzské berle, při předjíždění nevíte jestli se máte bát berlí, nebo toho jak už kolem rtů promodrává..... Časté bývají i dámy s velikým košem plným nějakého rostlinstva a motykou, která nepříjemně trčí do cesty.
- Rodinný výlet - vpředu holčička stáří 3 roky - poprvé na dětském kole - za ní v kočáru její roční, ještě nechodící, sourozenec. Kočár tlačí matka - těhotná - poprvé v životě "na inlajnech" zoufale se drží madla kočáru, který si jede kam chce. Celý peloton uzavírá otec na rozhrkaném kole "ze slevy v Kauflandu" s "třemi promilemi v žíle" - jak taky jinak, když je tak horko.....
- Tréning na Tour - peloton zvíci 3-5 osob v jednotném trikotu - jejich karbonové speciály váží 2957, 2943, 2931, 2978 a 2965 gramů. Ověšené pulsometry, tachometry, měřiči frekvence a síly šlapání, GPS trackery a mořem dalších krabiček s funkcemi HCHKRDTN i BFLMPSVZ. Jedou klasickým průměrem "kterým se jezdí na Tour" to jest 36 km/hod, což je o 10 km/hod více než "dopravní situace" na cyklostesce snese. Jedou vedle sebe po celé šíři cyklostezky včetně "protisměru", bez ohledu na hromadný výskyt "dušných důchodců" i "rodinných výletů" a běda, kdo se jim postaví do cesty a zhorší tak frekvenci šlapání, pulsu i jízdní průměr....
- Tréning na cross country - totéž ale s horskými koly - výhoda je v tom, že "traktorové pneumatiky" výrazně rachotí a tak je "peloton" z dálky slyšet....
- Lov chlapa / hubnutí - "prostorově výrazná", zlatem ověšená, 19 letá platinová blondýna v růžové teplákovce na růžových bruslích - má rozpuštěné vlasy, aby bylo vidět že dala 5000 za jejich "prodloužení" - tudíž nemá žádné periferní zorné pole. Nic neslyší, neboť "tuc tuc ze sluchátek" z dálky plaší mně, ptáky i spárkatou zvěř. Teoreticky by něco málo mohla vidět směrem dopředu, ale to by se nesměla dívat do země - nebo spíše do idiot-founu, kde patrně "uploaduje na Facebook" své 456 "selfie".....
- Zaklesnuté větve - "táta s mámou" nebo dvě kamarádky na inlajn bruslích - jedou a svou nestabilitu kompenzují tím, že se křečovitě drží jedna druhé, aby při případném pádu nebyly 2 ale rovnou 4 zlomená zápěstí...
Cyklistou na prochlastaném východě
2. září 2014 v 5:43 | Petr | Svět okoloKomentáře
No, a sem tam se objeví na cyklostezce i takový cyklista, který jede "jen" klasický průměr 17 km/h a co chvíli se dívá do brašničky pod sebou, jestli tam stále ještě svítí ledka na tachometru na bastlpoli :D A smutně se přiznávám, ano, mám tam i GPSku, ale jen modul a data rovnou ukládám na SD kartu, nic nikam nezobrazuju a nenaviguju ;-) Bylo potřeba provádět testy.
Môj strýko odmietol v 68 privítať spojenecké vojská, za ča stal ostro sledovanou osobou a neskôr bol dokonca zaradený medzi zvlášť nebezpečné osoby, so všetkými dôsledkami, ktoré to vtedy so sebou prinášalo, pre neho i rodinu. Avšak, po všetkých tých rokoch vraví: „Ľahko sa kritizuje spolupráca s ŠTB ľuďom, ktorí ju nikdy nemuseli odmietnuť (a teda len teoreticky moralizujú)...”
Jen k těm cyklistům, chodím často po nábřeží, kde je pěší zóna a hnedka vedle u řeky je cyklostezka a na druhé straně je silnice. A kudy jezdí většina cyklistů? Můžete hádat. To je na té zóně jak vodorovné, tak svislé značení s přeškrtnutým kolem.
Většina cyklistů mi leze nepředstavitelně na nervy...
Ale uznávám, čoklaři zase lezou na stezku a to je také na průpleskl.
Věřím, že i mezi cyklisty se najdou slušní lidé, ale ty já většinou nepotkávám.
Zdravím,
s pěšíma a kolaři problémy většinou nemám. Problém jsou elektrokola. Většinou mě předjedou a zpomalí. Jakmile je znovu předjedu já, tak zase předjedou a zpomalí. Tak to se pak raději přesunu na silnici. Jak začne zima, tak pak chodím pěšky (4,5 km). Docela legrační mě připadá, když cestou potkávám kolegy z práce škrabající skla na autech.
Nejvíce mne deprimuje cyklista na motostezce, když sesedne z kola, sejme hustilku, a začne hustit galusku...
no, mám to do práce 6 km, takže na kole dobrý, sice člověk přijede splavenej jak pes, ale ušetří. Pěšky je to horší, hodina cesty a člověk taky přijde splavenej jak pes.
Je to asi tři dny zpátky, co jsem jel autem do města, a už z dálky registroval blikající modré majáky. Po neúspěšné snaze na dálku identifikovat dění a příjezdu až na místo činu jsem s úžasem zjistil, že před zastávkou MHD stojí žlutá sanitka (blikající, samozřejmě) a na zastávce asi pět kusů zdravotnického personálu, který celkem nevzrušené o čemsi debatoval...
...takže když jsme u toho vidláctví a bezskrupulóznosti, tak navrhuju na cyklostezku a kolo modrý maják - v autorově případě to bude mít aspoň styl...
třeba už byl mrtvej a čekali na spolupracující havrany
Nikdo tam nebyl, jen ti zdravotníci, a i kdyby byl (už tuhej), tak není problém ty majáky vypnout, ne? Takhle se nedivím že někteří řidiči ty modrý světla pak nerespektujou, tímhle jednáním si o to ti moulové přímo říkají... ono to není pro řidiče nic příjemnýho, se víc jak dva kilometry při cca 40km/h (podvědomě zpomalíte) zvýšeně soustředit a zároveň zjišťovat co se děje a „kdy teda budu uhýbat”, a pak zjistit že nic a že je někdo asi debil...
Komentáře jsou uzavřeny.
Jsi zapomněl na čoklaře. Na jedné straně cyklostezky čokl, na druhé majitel, mezi nimi přímka tvořená lankem vodítka. Lanko jsem přejížděl, většinou následoval povyk jak siréna při náletu na Ostravu.