Na jedné straně máme prajednoduchá pravidla typu nezabiješ, nepokradeš, nesesmilníš a na druhé straně máme legislativu a státní správu české republiky, která se vyznačuje bichlemi neuvěřitelné tloušťky plné dvojitě zakřivených paragrafů a jejich křivolakých výkladů.
Je otázka o čem tento rozpor svědčí. Soukromě bych řekl, že o dvou věcech jednak o faktické (ne)vymahatelnosti čehokoliv v česku a za druhé o "nepsaných pravidlech" a jejich vztahu k "psané legislativě"
Tedy bod 1 vymahatelnost "čehokoliv" :
Realita dává zdánlivou volbu - buď chytneme (skoro) všechny černé pasažéry a každému napaříme dvě stovky pokuty, nebo chytneme jenom 1% ale těm napaříme 20 000 "pro výstrahu ostatním". Ve skutečnosti ovšem tato volba neexistuje - tvrdě vymáhat lze - bez těžkých škod na struktuře společnosti - jenom pravidla, která jsou spravedlivá a dokonce některá dávájí i smysl.
Chytit 1% provinilců a ty potom oběsit je zjevně nespravedlivé jak vůči 99% nepotrestaných a částečně nespravedlivé i vůči většinové veřejnosti.
Druhý mechanismus reakce na nevymahatelnost pravidel je princip "povolené rychlosti" : v obci se má jezdit 50/hod, ale jezdí se 70 - policie zapíchne k silnic značku "40" Pár lidí zpomalí na 60 a tak policie zapíchne na místo značku "30" a té už se vysmějí i poctiví a všichni ji ignorují....
Naše policie i celá oblast "law enforcement" je dostatečně cynická, a zabedněná, aby předstírali, že vymáhají všechny předpisy stejně razantně, bez ohledu na to, jak nespravedlivé a nesmyslné jsou. Jejich zaklínadlo je "my pravidla netvoříme". Ale minimálně na podvědomé úrovni tuší že "něco není v pořádku". I podvědomé váhání pak má výrazný negativní vliv na to, jak tvrdě se taková pravidla doopravdy vymáhají a (ne)dodržují, a to zase bludným kruhem vede k jejich zpřísňování, což bludným kruhem jejich nespravedlnost a nesmyslnost jenom prohlubuje....
Bod 2 psaná a nepsaná pravidla:
Ve školce vám paní učitelka patrně řekne "krást se nemá" ale pak si představte, že jste v pozci zastupitele města, kterému volební kampaň financoval místní mafián, jehož byzantský životní styl zase zajišťují odkloněné - tedy de facto ukradené veřejné peníze.
Právě v tomto komickém případě vstupují do hry nepsaná pravidla, protože mafián "za nějž kandidujete" žádá aby kradení bylo snadné a bez rizika, zatímco veřejnost, která vás "formálně" musí zvolit - do omrzení opakuje "krást se nemá". Co uděláte ?
Vystoupíte a hrdě na náměstí a prohlásíte : zpřísníme předpisy, zavedeme "etický kodex" zavedeme "kariérní řád", zavedeme trojitou evidenci a pětitou kontrolu, zavedeme elektronický zázrak typu HCKRDTN od firmy BFLMPSVZ - úpně stačí si poslechnou Bohouše Premiéra.... Hromady papíru a peněz uplynou. Ale dokud neřeknete - se všemi z toho vyplývajícími důsledky - svému mafiánskému financiérovi - "Franto už ti zakázku nedohodím" - můžeme sepisovat předpisy ještě 100 let a přesto se nebude dít nic.....
Ba naopak´, si myslím, že kdokoliv kdykoliv sepisoval jakékoliv předpisy, které druzí něměli v úmyslu dodržovat - nakonec se ponořil až do fetišistické hry se slovíčky "aby se nedalo krást" - ale formulovat předpis, který nedovoluje jednat špatně je většinou tak složitý, že nedovoluje jednat ani dobře. Navíc předpis zaměřený na osoby "opačně motivované" - prostě nelze sepsat tak aby se "nenašla cestička".
Takže nakonec místo klasického balkánského : "rozbiju ti hubu, protože kradeš !!" (ať už je "zákon proti kradení" formulován jakkoliv) tu máme takové to české a impotentní : "dva roky jsme sepisovali předpisy, ale ono se i přesto krade pořád".
Moje vrozená paranoia mi našeptává - jestli, typicky české, sepisování pravidel jdoucích až na "sub-atomární" level - není součástí hry, která má odvést pozornost veřejnosti od prostého faktu, že "psi štěkají, ale karavana táhne dál".
Proto každá zpráva o "legislativním jednání" která ladí detaily nějakého zákona ve mě vzbuzuje hlubkou skepsi - pokles korupce a společenské mizérie podle současné legislativy by mě potěšil daleko více než komplikovaný právní kodex, který "konečně vyřeší vše". Pokud se součástí hlubokého přesvědčení převážné většiny spolednosti nestane že "krást se nemá" (nikoliv že "přestanu, až oni přestanou taky" ) - asi nám nepomohou ani ty nejvíce sofistikované předpisy.
Poznámka při druhém čtení - vývoj mi dává za pravdu - psi opravdu štěkají a karavana táhne dále... Pozoruhodnou vlastností letošních komunálních voleb je, že lidi volili místní sdružení, která nejsou do ničeho namočená. Ta dokonce zhusta i zvítězila, ale na radnici nesedí, protože je vytlačíly "opravdu veliké koalice zlodějů" kteří se náhle "domluvili napříč politickým spektrem" - pochopitelně hlavně proto aby se mohlo krást dále - příště bych občanům doporučil - použít historicky osvědčený prostředek - defenestraci.
rvx73 | 21. října 2014 v 9:48
Je fakt, že v úsecích "30" a "40" je v rychlosti proudu aut mnohem větší rozdíl jak 10km/h. Na druhou stranu tu "30" umísťují zřejmě silničáři s záporným IQ protože jsou běžně 10m před křižovatkou, takže za ní se jede 50km/h. Nebo naopak někde v beskydech před opravovaným mostem, ukončovací značka chybí a křižovatka v nedohlednu, takže jeďte 10km 30km/h. Ta "40" už bývá umístěná dopravním inspektorátem natrvalo a jsou tam slabé náznaky inteligence.