Když už jsem se prezentoval jako samozvaný astronom amatér a samozvaný znalec optiky musím poznamenat zajímavou historku. Kolem roku 2000 jsme stáli před otázkou zda do práce nekoupit nový mikrokop - i s fotoaparátem na focení mikroskopických fotek. My samozvaní "znalci optiky" jsme řvali "digitální foťák nééé - má mizerné rozlišení", ale můj tehdejší šéf, kterému táhlo na 70 prohlásil - aniž by o optice něco tušil - digitální foto je budoucnost a tak jsme za astronomických 53 000 koupili Olympus Camedia 3000, foťák který měl tehdy těžko pochopitelné - vysoké - rozlišení 3 megapixely....
To že to byl opravdu "profesionálně míněný" foťák je jasné i z toho, že měl objektiv se světelností 1,8 přes celý rozsah ohnisek - což pak léta nebylo zvykem a až v poslední době se zase objevují "profesionálnhí kompakty" stylu Canon G16 které ale stejně takové parametry optiky nemají. Výsledkem bylo, že všichni "profesionálové v oboru" fotili pořád na film, ale my jako vidláci z venkova, jsme třeba nafotili mikroskopický močový atlas, který jsme zadarmo pověsili na Internet - v takovém rozsahu jako první na světě !!!
Kdo by se nepochlubil vlastní fotkou z let kdy byl mladý a inteligentní s krásnými ženami, které jsou mladé a inteligentní dodnes. Takže mám jistou výhodu v tom, že podvědomě jsem ze starých laboratorních přístrojů vymontovával optické prvky, kterých mám plnou krabici od bot. Je libo dalekohled s optikou z litého křemene propustnou až do ultrafialové oblasti ? Mohu sloužit apartními střevy ze spektrofotometru Specord M40, které používám jako vysoce kvalitní lupu.
Tudíž mám nějaké kvalitní okuláry z vyřazených mikroskopů, a kdyby optika nepotřebovala mechanické díly, jako jsou tubusy - na jejichž výrobu jsem línej - hrál bych si s čočkami už dávno. Proto jsem se rozhodl, že ještě jeden přípěvek budeme lehce počítat abychom se dopočetli "něco z optiky" .
Vtip je v tom, že když čtete diskuse amatérských astronomů - někdy nabydete dojem, že hlavním úkolem amatéra je "dohnat a předehnat" všechny profesionály - Hubble space teleskopem (zrcadlo průměr 2,4 metru ) počínaje - po "Very large telescope" (4 zrcadla každé 8,2 metrů) konče. Tudíž astronomové na internetu mají až fetiš ve spatření co nejslabších hvězd, ať to stojí, co to stojí. Proto bych se rád ještě naposledy zabýval otázkou zorného pole, která je podle mně pro "relaxaci u dalekohledu" daleko důležitější než cokoliv jiného.
Takže systematicky - mám dalekohled, který má ohniskovou vzdálenost objektivu 750 milimetrů a protože nejsem milionář používám klasické (nebo z mikroskopů vybrané) okuláry o průměru 1,25 palce. 1,25 palce je 31,7 mm vnějšího průměru, což odpovídá asi 29 milimetrům vnitřního průměru. takže můj "Newton pro chudé" vykreslí zorné pole sin-1 (29/750) = 2,22 stupně. Pokud chci mít v okuláru "oblohu plnou hvězd" a budu vybírat moderní okuláry se "zdánlivým zorným polem" 60-70 stupňů bude vycházet zvětšení 66 / 2,2 = 30 x. Tomu odpovídá ohnisková vzdálenost okuláru 750/30 = 25 mm. Výstupní pupila je 150 mm / 30 = 5 mm - zcela ideální pro nenáročné surfován po přesvětlené obloze.
OK - ale teď otázka - je okulár o ohniskové vzdálenosti 25 mm a zorném poli 66 stupňů který pracuje s maximálním vykresleným polem 29 mm vůbec možný ? Takže počty počty
Alfa = 2* (sin-1 ( (29/2) / 25 )
Upřímně mi není jasné, proč v některých vzorečcích používají výrobci sinus a v jiných tangens - u počítání s dlouhými ohnisky je jedno jestli jako ohnisko považujeme vzdálenost ke středu zorného pole (tangens) nebo k okraji (sinus) ale u okulárů to dělá obrovský rozdíl takže zorné pole hypotetického okuláru těchto parametrů je 60-70 stupňů - takový okulár lze "s odřenýma ušima" koupit. Ale je vidět, že výrobce musel tlačit na pilu protože vlastnosti tohoto okuláru astronomové nijak příliš nechválí.
OK vydáme se jinou cestou - koupíme okulár osvědčené konstrukce Plossl - kteréžto mají zdánlivé zorné pole 52 stupňů takže 52/2,2 = 23.6 x. POtřebujeme zvětšení 23,6 to jest 750 / 23,6 = 31.7 mm. Pokud mrkneme na Internet zjistíme, že přesně takový okulár se "shodou okolností" vyrábí. Pokud pak mrkneme do teleskopu jedním a druhým okulárem - obraz bude zcela stejný akorát jendou bude "všude kolem nás" a podruhé bude "jako na konci roury od kamen" Nemluvě o tom, že v případě vyššího zvětšení bude pozadí tmavší a kontrast objektů v dalekohledu lepší.
Stavět 32 mm okulár se zdánlivým zorným polem 70 stuňů je možné, ale nikoliv do "roury" o průměru 1,25 palce - protože tam se zorné pole o průměru 45 mm už nevejde.
Abych nepomlouval - tak jsem koukal všemi možnými okuláry a zdánlivé zorné pole 40-45 stuňů je fakt malé jakože "na druhém konci roury se něco blyští". Zorné pole okulárů Plossl - 50 stupňů je "klasické zorné pole" na které jsme zvyklí za desítky let z triedrů. Zorné pole přes 65 stupňů je příjemně obrovské v principu optika s větším větší zorným polem už je na hranici plýtvání penězi, protože "dojem" z vizuálního zážitku značně kazí neostrost periferie našeho vidění.
Pokud se budeme zabývat zanedbávanou otázkou zorného pole dalekohledu - zbývá poslední otázka a to : Jsou "zoom" dalekohledy k něčemu ? Objektivy dalekohledů jsou pořád stejné - měnitelného zvětšení se dosahuje změnou ohniskové vzdálenosti okulárů. Pokud jsem vás alepoň částečně přesvědčil, že "nebe plné hvězd" v dalekohledu má svojí hodnotu - zapomeňte na zoom. Průměrný triedr 10x50 má zorné pole přes 6 stupňů a zdánlivé zorné pole v okuláru kolem 60 stupňů. Triedr 10-30x50 má zorné pole 4,1 stupně na nejmenším zvětšení - tedy zdánlivé zorné pole v okuláru 41 stuňů - tedy horší než klasická roura od kamen.
Navíc je známo že zoom okuláry mají nejměnší zorné pole při nejmenším zvětšení a naopak. Je běžné že astronomické zoom okuláry mají "zoom ohniskové vzdálenosti" 1:3 ale "zoom zorného pole" klidně 1:2 - takže subjektivní zážitek "přitáhnutí" pozorovaného objektu je daleko menší, než odpovídá změně zvětšení (čímž se výrobci nechlubí).
V každém případě - binokulární vidění je kouzelné - 60 stupňů oběma očima je lepší než 120 stupňů jedním - kupte si pololežící zahradní křeslo alias "recliner" a triedr 15x70 a plavejte si mezi hvězdami - lidi, kteří vám budou doporučovat půl-metrový - dvou-metrákový - zrcadlový teleskop, se zorným polem menším než úplněk - jenom abyste zřetelně viděli Casiniho dělení - neví co je potěšení z amatérské astronomie.
Dalík | 24. listopadu 2014 v 15:32
Ten atlas je krásnej, ale planfilmy 9x13 a kazeta u mikroskopu je stejně něco úplně jinýho než digitál. Digitální editory snímků jsou zajímavý až pak, když je to na filmu. V dnešní době, kdy jsou například dostupné monochromatické zdroje jako výkonové IR či UV led a nebo lasery v širokých rozsazích vlnových délek, tak je možno mnohdy s výhodou opustitbarvení, a nasadit s tím nějaký polarizační filtr nebo dva, a nastanou divy. Jako "sběratel" jsem také mnohokrát šmejdil díky protekci ve sklepeních třeba VŠCHT, a vymontovával ze šrotu na který mnohdy tekla voda, polopropustní á zrcátka, turmalínové či UV až IR spektrální hranoly 50 x 50,či perfektní obrovskou optiku. Dnes v moderních spektrometrech najdeme s potížemi nějaké podezřelé blechy z plastů, zakápnuté tavným lepidlem...