close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Zorné pole počtvrté

30. listopadu 2014 v 6:15 | Petr |  Hvězdičky
Jakožto samozvaný rádoby-znalec optiky pokračuju v provokací jménem - zorné pole je důležité. Tedy astronomové profesionálové a zejména amatéři jsou fetišisticky zaměřeni na zachycení co nejslabších objektů - ať to stojí co to stojí. Příkladem typického dalekohledu - střední velikosti - minulé doby - budiž Hubble space telescope.

Mimochodem tento dalekohled používám i jako provokaci pro "Megapixelové fetišisty" - tedy původní rozlíšení kamer na HST bylo 800x800 pixelů ergo 0,64 Mpix, pak přišla první velká oprava v 90 letech, kde se vyměnila "Wide field planetary camera" a pak byl HST dlouhou dobu "jedno-megapixel" s rozlišením 1024 x 1024. No a od opravy v roce 2009 je HST 8 megapixel s rozlišením 2048 x 4096 - takže jestli se vám zdá že vaše jedinečná zrcadlovka za 60 litrů je tak skvělá neb má 99 megapixelů - klidně vás v tom nechám....

Tak a otázka je kolik je zorné pole 8 megapixelové "Wide field planetary camery" ? Odpověď je šokující - 5,4 x 2,7 úhlové minuty - což je 2% plochy měsíce v úplňku !!!! Pozemské velké teleskopy na tom nejsou jinak, což vede k jediné věci. Astronom žádá o snímek zajímavého objektu, nad kterým bádá - tak obešle "komise", které přidělují pozorovací čas na megateleskopech, ale protože zorné pole megateleskopů je nepatrné schopnost nasnímat velké úseky oblohy nepatrná a pozorovací čas drahý - v 99% případů dostane odpověď - snímek neprovedeme - neb tuto oblast fotil teleskop XYZ v roce 1988 - najdětě si snímek v archivu !!

Takže byla doba, kdy amatéři jako například objevitel komety Hale-Bopp - Thomas Bopp - původní profesí vedoucí stavebnin - začali profesionálům pěkně šlapat na paty - zejména při pozorování meziplenetární hmoty, jako jsou komety a asteroidy, kde snímky z megateleskopu staré 20 let jsou astronomovi platné jako mrtvole zimník. Navíc amatéři objevili ohromnou fintu - zorientovali své CCD kamery tak, aby otáčení země bylo rovnoběžné s řádky pomocí kterých se s CCD čipu vyčítá obraz - a pak vyčítali obraz takovou rychlostí - jakou se obrazy hvězd posouvají po čipu - takže nedostali jeden obrázek - obdélníček velkosti 640 x 480 pixelů - ale dlóouhatanánské pruhy naexponované oblohy.


Takže profesionální astronomové se poněkud naštvali a pomalu stavějí LSST což je zkratka znamenající Large scale synoptic telescope - otrocky přeloženo "přehlídkový dalekohled velkého rozměru" což bude dalekohled se zrcadlem průměru 8,2 metrů, který bude mít zorné pole - ne v minutách - ale 3,5 x3,5 stupně !!! - tedy zorné pole jako špatný triedr z Vitetnamské tržnice - což je ve světě dalekohledů se zrcadlem nad metr nevídaně mnoho. Aby se LSST vyrovnal ostatním megateleskopům rozlišovací schopností - bude mít CCD kameru s rozlišením 3,2 giga-pixelů, která bude veliká jako malý autobus a bude pracovat v konstantním rytmu kdy každých 20 sekund udělá 15 sekundovou expozici a 5 sekund se bude teleskop otáčet na sousední zorné pole. Takhle bude fotit neustále a nepřetřžitě pole vedle pole.

Tato bude možno vyfotit 3/4 oblohy která je vidět od soumraku do rozednění ve vysokém rozlišení každé 3 dny. Takže astronomové patrně nebudou žádat komisi o pozorovací čas, ale budou si sami surfovat v knihovně fotek a budou si moci vybrat jestli chtějí snímek z neděle, nebo z úterka - nikoliv z roku 1988.

Aby teleskop optické konstrukce, která umožňuje zorné pole v úhlových minutách mohl mít zorné pole v úhlových stupních - bude to teleskop nevídané optické konstrukce - primární zrcadlo bude mít 8,2 metrů a bude odrážet světlo do sekundárního zrcadla o průměru 3,4 metry - to je systém Gregory, Cassegrain, Ritchey-Chretien, Nasmyth nebo Coudé - nic nevídaného, ale tento teleskop bude mít ještě třetí zrcadlo o průměru 5 metrů které bude uvnitř 5 metrů veliké díry v primárním 8,2 metrů velikém zrcadle. Dokonce, aby to nebylo tak jednoduché - tak uprostřed sekundárního 3,4 metrového zrcadla bude 2 metrová díra, kde bude sedět ta 3 gigapixelová - 4 metry dlouhá kamera. To je celkem nevídaná a mně zatím nejasná optická konstrukce.

Tenhle dalekohled bude buď naprostý převrat, jako byl Hubble, nebo naprostý průšvih - jako byl Hubble, když se zjistilo že má špatně vybroušené zrcadlo. V každém případě až vám bude nějaký jouda vykládat, že profesionálním astronomům je taky jedno, že jejich teleskopy mají zorné pole nula-nula nic - pošlete ho - víte kam.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dalík Dalík | 30. listopadu 2014 v 9:19

To je pravda všechno tady, o tom superdalekohledu jsem teda nevěděl.

Jak slyším o Hublu, tak se mi vždy vybaví prazážitek z dětství, jak jsem četl v jednom článku, jak ti američané jsou tak blbí, že dokázali zmršit tak základní věc, kterou je zrcadlo. Bylo to již po revoluci teda.

2 Pavel Pavel | 30. listopadu 2014 v 17:49

.... ano já se v mládí taky podivoval , jak to že je zrcadlo křivé, když to přece zadali dělat soukromé firmě  , která je určitě produktivnější, lépe orientovaná na výsledky a kvalitu než "státní výzkumný ústav" NASA (zajímalo by mě , jestli soukromá firma nesla dále důsledky a zaplatila opravu.... kapitalizace zisků , socializace ztrát... v malém každý zná , když si pozve na něco udělat machra řemeslníka)

3 petr-kubac petr-kubac | Web | 30. listopadu 2014 v 19:52

[1]: [2]:  Je hezké dodnes žít z toho, co psalo v osumdesátkách Rudé Právo, ale je lépe zjistit jak to bylo doopravdy - Primární zrcadlo - vyráběl Perkin Elmer - což je takový lepší ZEISS made in USA - žádná ubohá fabrička - zrcadlo mělo mít hyperbolický tvar určitého typu a protože takový tvar se nedá dostatečně posat rovnicí - dodává zadavatel výroby vždy tzv. - nulový korektor - což je optika malého průměru - kolem 50 mm, která modifikuje odraz od hyperbolického zrcadla tak jako by to bylo zrcadlo kulové - tento nulový korektor - dodaný NASA - byl špatně sestavený (čočky v něm byly posunuté) nicméně Perkin Elmer neměl jak zjistit, že korektor není v pořádku a tak podle tohoto korektoru vyrobil absolutně dokonalé zrcadlo s nanometrovou přesností.....

4 RXD RXD | 1. prosince 2014 v 9:47

Ano, ty normály...Kdysi mi na výrobní praxi ukazoval kamarád, jak přitahuje malou matici velkým francouzákem s vloženou Johansenovou měrkou, a nemusí proto chodit o patro níž do výdejny. Když už je tady snaha o "zjištění konečné Pravdy", chtělo by to po letech vyzpovídat u piva a několika panáků toho, kdo ten korektor vyrobil, a zda nechtěl jen zvýšit kšeft. Kolika lidem ve Vústu třeba v šedesátých letech minulého století, zahříval, když se netopilo, studené nohy, v dekách zabalený 120 elektronkový osciloskop IWASAKI za tehdejších čtvrt milionu korun?

5 Bystroushaak Bystroushaak | 1. prosince 2014 v 12:07

Docela by mě zajímalo nějaké povídání o Superresolution algoritmu (http://en.wikipedia.org/wiki/Superresolution), kdyby bylo.

6 Karel Karel | 1. prosince 2014 v 20:14

Megapixely se spíše chlubí majitelé kompaktů a mobilů. Zrcadlovkáři už mají trošku povědomí a na toto téma nekydají. Max nějaký zbohatlík s tím foto za 60tKč (že by Mark 5?) Stejně je běžných dostačujících 18Mpx u canonu, to má dnes kdejaký levný kompakt 20 a více.

7 Dalík Dalík | 2. prosince 2014 v 0:33

3: Ale pane geeku, je to dost zvláštní, ale mám dojem, že nás opět vodíte za nos. Ale my se nedáme, naše žití ze vzpomínek na mládí nám nevezmete.

Za prvé, těžko o chybě zrcadla mohlo v osmdesátkách psát Rudé právo, to je vám myslím dost jasné. Za druhé Perkin Elmer známe z práce a za třetí, číst ve Wikipedii umím lépe než vy, řekl bych:

During the initial grinding and polishing of the mirror, Perkin-Elmer analyzed its surface with two conventional null correctors. However, for the final manufacturing step (figuring), they switched to a custom-build vole null corrector, designed explicitly to meet very strict tolerances. Ironically, this device was assembled incorrectly, resulting in an extremely precise (but wrong) shape for the mirror.

8 Dalík Dalík | 2. prosince 2014 v 0:40

Zkrátka mi připadá, že ten null korektor nedodal NASA a když už nic jiného, PE rozhodně měl jak zjistit, že korektor není v pořádku. Nejen měl, ale dokonce to i zjistil, ale vykašlali se na to.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama