Všimli jste si toho ? Všechna rádia hrají zcela stejné sračky blízké Evě a Vaškovi - připadně jejich americkým ekvivalentům, televíze dávájí programy pro diváka úrovně kojence, nebo dementního důchodce, zboží v hypermarketech je nerozlišitelné od smetí v popelnici, autobazary prodávají auta se stočenými tachometry - člověk by skoro řekl, že už jenom tiše žasneme nad úpadkem civilizace a čekáme až se vůdce barbrarů prohlásí králem, ale dneska se podívámě věci na zoubek, jestli tohle nemá nějaký hlubší důvod, který je pricnipiálnější než moje oblíbená nadávka na "mravy, které upadají".
Z Frýdku do Ostravy vede 20 km "dálnice" R56. Představte si, že na trase z frýdku do Ostravy máte postavit 2 benzínové pumpy - jak je rozmístíte, aby auto, kterému dochází benzín, to mělo k pumpě co nejblíže ? Tedy úloha se zdá jednoduchá jako facka - když dvě pumpy, tak rozdělíme silnici na 2 úseky, a doprostřed každého postavíme jednu pumpu - takže pumpa č. 1 bude 5 km od Frýdku a pumpa č. 2 bude 5 km od Ostravy. Pokud, pro náši úvahu, pomineme problém, že na "dálnici" je problém se otočit - bude to znamenat, že každý řidič bude mít na celé trase nejdále 5 km k pumpě.
Pak si přestavte, že pumpy staví dvě konkurenční firmy - které se snaží urvat té druhé jak velké množství obratu jenom lze. Kam umístí pumpu ? Hloupý manažer ji umísítí 5 km od Frýdku i Ostravy jako v minulém případě, ale vychytralec bude uvažovat takto - pokud posunu pumpu blíže ke středu tak mi na pumpu budou jezdit auta na trase Frýdek až moje pumpa + auta do poloviny vzádlenosti ke konkurenční pumpě. Pokud manažer druhé firmy uvažuje stejně - bude plány na svoji pumpu taky posouvat až dojde k nevyhnutelnému - uprostřed spojnice Frýdek - Ostrava budou stát dvě pumpy těsně u sebe....
Této situaci se říká "Nashova rovnováha", podle matematika a schizofrenika Johna Nashe, kterého velmi optimisticky líčí film "Čistá duše". Nashova rovnováha, krom složité matematiky je popsána následující definicí: Mohu změnou mé akce získat nějaký prospěch? Pokud bude odpovědí "ano", pak takováto situace není Nashovou rovnováhou. Pokud ale všichni hráči odpoví "ne" pak je toto řešení stabilním a označujeme ho za Nashovu rovnováhu.
Takže pokud dva stavitelé pump chtějí urvat co největší kus dálnice, není lepší místo - než postavit obě pumpy uprostřed. Pozoruhodné je, že statisticky každý pumpař nakonec bude sbírat polovinu aut - tedy přesně stejná situace jakoby každá pumpa byla tam kde v prvním případě. Nashova rovnováha má pro pumpaře výhodu - pokud přijde "na trh" třetí pumpa - není pro ni ekonomická žádná jiná možnost než se tlačit s dvěma předešlými uprostřed trasy. Takže i kdyby byli její nanažeři super geniální - její přirozený podíl na trhu nemají jak zvednout nad 1/3 celkového objemu.
Přesně stejně "po Nashovsku" to funguje i všude jinde - máte rádio vysílající umělecky hodnotnou hudbu, kterou poslouchá jen pár posluchačů - ďábelská idea všech managementů - všech rádií ( i televizíí ) je "přidáme trošku Evy a Vaška to nám zvedne sledovanost". Jistě tušíte, že Nashova rovnováha je, když se všechna média sejdou na "nejmenším společném jmenovateli" tedy nevysílají nic jiného než "Evu a Vaška". Dá se říci, že Nashova rovnováha skutečně funguje, protože pokud všecha rádia vysílají (téměř) stejný program - je sledovanost každého z nich daná počtem stanic v regionu a "nic se s tím nedá dělat". Stejné to je i se stáčením tachometrů - pokud necháte na tachometru pravdu, snížíte tím své zisky a konkurence vás smete z trhu.
Jednou z variant Nashovy rovnváhy je i mé oblíbené "vězňovo dilema" - hra na které všechny strany - jednají li racionálně - tratí. Mimochodem - kde je v "Nashově rovnováze" pozice zákazníka ? On je ten, který tratí, protože kupuje drahé vraky, na TV NOVA sleduje pomatený děj "růžové ordinace" a benzínovou pumpu má daleko - zato v tom místě má hned 3.
Je z této situace nějaká cesta ven ? Snad jedině bydlet v "megalo-městě" protože tam nevadí, že pekaři mají celou čtvrť a řezníci druhou - když je z jedné do druhé přiměřeně blízko. Druhá možnost, která mi dává lehkou naději je "výroba na míru" pokud je výrobce - čehokoliv, třeba i písniček do rádia - v přímem kontaktnu s jejich konzumentem - znamená to, že počet parametrů které je třeba "optimalizovat" roste s druhou mocninou počtu vztahů producent - konzument, což klade ustavení Nashovy rovnováhy na hodnotě "všechny kapely hrají sračky" přece jenom jistou překážku.
Možná, když tuto optimistickou vizi tročku rozšířím - tak vidím "paradoxní svět" roku 2050: V Asii -téměř negramotní - dělníci vyráběji high-tech smartfouny - jeden jako druhý, protože tam Nashovská optimalizace dosáhla maxima, zato v Evropě vysokoškolsky vzdělaní ševci šijou boty zákazníkům na míru, protože - jednak je to jediná možnost jak zabít nudu - a navíc jediná šance jak se odlišit od Nashovsky optimalizované megalo-produkce z Asie.
Abychom nekončíli se smutnou vizí, že z televize potečnou sračky už navždy (to si pište že jo) a ojetina se vždy rozpadne těsně za branou bazaru - dovolím si odcitovat veselou historku : Když John Nash přebíral Nobelovu cenu za ekonomii ptali se jej novináři na jeho halucinace. Při té příležitosti nevědomky zopakoval výrok našeho psychiatra Prof. Vondráčka, když prohlásil: "ďábel se mnou stále hovoří, ale mně už to tolik nevadí" ....
Dalík | 18. března 2015 v 19:43
Před pár dny jsem si postekl, že jsem propíchl podrážku na neznačkových holínkách, které sem nosil 4 roky. Na to mi babina (i ostatní) začali říkat jak si kupují gumáky v kamenných značkových domech či od vietnamce. A že oboje se jim do roka rozpadne, popraská. Drobný rozdíl mezi těmi mými a jejich gumáky je nejen v materiálu, ale i v účelu. Připomíná mi to vtip jaká je rozdíl mezi holínkami a hodinkami. Žádný ... oboje se natahuje.