Východní filosofie neuznávají evropské plynutí času směrem vpřed a místo toho mají "kruhové plynutí času" - měsíc přibývá a ubývá, listi opadá a zase naroste. Dokonce i Karel Marx a Bedřich Engels pokud náhodou - jako věční studenti - nerozhazovali prachy svých bohatých rodičů - tvrdili - že čas plyne po spirále - stále se vrací do stejného místa jenom pokaždé na vyšší úrovni.
Takže i můj čas plyne po spirále a některé problémy se periodicky vracejí - jistě jste na tomto blogu četli celou sérii článků na téma "Logaritmické zesilovače", kterou jsem nakonec vyřešil pouze pro nízkofrekvenční kmitočty (díky Bohu alespoň za to).
Druhý palčivý problém jsou "precizní usměrňovače" - zdánlivě se zdá, že zádný problém není "na usměrňování jsou přece diody". jenomže dioda potřebuje 0,3- 0,7 V k tomu aby se vůbec otevřela - což je tak dobré na usměrnění 220V pro nějaký spínaný zdroj, ale už při normálních napětích v řádu 5-12 V to znamená nezanedbatelné ztráty.
Pak existují zapojení s operačními zesilovači, které mají diody ve zpětné vazbě operačního zesilovače a tím je problém s 0,7V (zdánlivě) vyřešen. Zdánlivě, protože moje elektronika zdaleka nepracuje v oblasti tak nízkých frekvencí aby se tohle zapojení dalo použít. Ptáte se proč se nedá použít (pro frekvence nad akustickým pásmem). Problém je v tom, že při otevírání diod musí operační zesilovač rychle "překmitnout" mězi 0 a 0,7V a to tak rychle aby výstup nezakolísal, což dělá problémy i velice rychlým operačním zesilovačům typu NE5532, které mají šířku pásma do 10 MHz. Takže pustťe do takového obvodu s 10MHZ operákem třeba AM mezifrekvenci 455 KHz a ven nepoleze - nic.
Precizních usměrňovačů existuje dokonce více, ale problém s rychlostí operačního zesilovače je u všech. Proto mě už chytla skepse, a byl jsem ochoten používat ubohosti typu "detekce AM modulace z krystalky" - tedy pustíte vysokofrekvenční signál přes diodu a doufáte, že usměrněním alespoň nějaký produkt získáte. Pak jsem narazil na TUTO podivnou stránku, kde si nějaký rusák shromažďuje schémátka divně konstruovaných rádií. Před radiopřijímači na této stránce bych maximálně varoval - jsou to konstrukce z "elektronkové doby" jenom "přepsané do tranzistorů" a plné černé magie - pravděpodobnost, že něco z toho bude fungovat - nepatrná, nestojící za tu námahu.
Mezi obskurními obvody se ale občas najde skvost - například toto zapojení - označené jako AM demodulátor - je skvělé, protože se Shottkyho diodami usměrňuje signál už od 1 mV a s rychlými diodami typu 1n4148 a VF tranzistorem (třeba BF199) zase pracuje až do oblíbené mezifrekvence 10,7 MHz bez nejmenších problémů - a co více si můžeme přát.
Jednom drobné vysvětelení jak to všecno funguje - při záporné půlvlně se otevírá levá svisle postavená dioda a nabíji se vazební konenzátor. Přitom malý klidový proud, který teče touto diodou udržuje tranzistor pootevřený. Při kladné půlvlně se otevírá tranzistor a přes druhou vodorovnou diodu se vybíji kondenzátor na výstupu. Časová konstanta 330N/100K určuje jak rychle se kondenzátor znovu nabije. - Tedy ano - usměrňovač je invertující - na vzrůst amplitudy na vstupu reaguje poklesem na výstupu ale při 10,7MHz - opakuju - díky Bohu alespoň za to.
Tolik tedy dnešní blbinka - zbývá už jenom tradiční rada pro blondýny, kterou jsme už dlouho neměli : Každá blondýna, která alespoň občas sleduje televizi, ví ze slovo "perioda" - znamená "vaše dny" - tušíte co je to "amplituda" ?
m.marianek | 16. dubna 2015 v 13:52
Nejdokonalejší je schéma č.8. Ten kilohertz je zbytečný, stačí ject ze sítě na 50 Hz. Těch pár set watů to ovšem dá jen s tím originálním jiskřištěm. Něco podobného má v patentech i Tesla. Demodulace kohererem. Nezapomeňte, že niklové pilinky musí být suché, a palička zvonku musí jemně klepat na trubičku, jinak se to sepne, a již nerozepne. Koherer však reaguje spolehlivě i na wifi 2,4 GHz...