Starověké Athény měly asi 250-300 tisíc obvyvatel, toho asi 50 000 lídí - byli svobodní muži starší 21 let, kteří byli plnohodnotní "Athénští občané" a tudíž měli právo scházet se v Ecclesii - tedy ve shromáždění všech občanů, které se scházelo na fóru každý týden. Prakticky nikdy se nesešli všichni, ale dlouhodobá ustálená účast se pohybovala kolem 6000 lidí.
Athénská demokracie byla přímého typu - tedy nebyly volby - každý právoplatný občan mohl dojít na fórum a tam překřičet (zaujmout) ostatní svým návrhem. Aby nebyl takový zmatek - Ecclesia měla své "předsednictvo" zvané "Boule" - které mělo původně 400 členů -100 z každého z "Athénskych kmenů", později 500 členů - po 50 z každého z 10 správních okrsků. Členové Boule byli vybírání nikoliv volbami, ale losem z předem přihlášených dobrovolníků, ochotných pracovat pro svůj kmen / správní okrsek.
Mimo to existoval v Athénách starší "parlament" zvaný "Areopagus" - který měl 150 členů doživotně jmenovaných z řad Athénské šlechty. Z podvojnosti Boule / Areopagus - vznikl prazáklad všech demokracií - horní a dolní sněmovna - alias horní a dolní komora, každého dvoukomorového parlamentu. Pokud mluvíme o "starším parlamentu" - musíme si uvědomit, že se jednalo o sbor šlechty z prastarých "královských dob" starého Řecka. A také v době kdy Areopagus byl jediným vládnoucím sborem v Athénách - vládl tam tuhý režím na pomezí feudalismu a otroctví.
Tento tvrdý režim trval až do nástupu Solona do funkce Archona - tedy vůdce Areopagu a tím i vůdce předdemokratického Athénského státu. Solon - poznal, že stav je neudržitelný hrozící explozí revoluce - a on de-facto omezil moc Areopagu, tím že zavedl druhou komoru - Ecclesii / Bouli. Po jeho smrti v roce 558 před Kristem se však Athény propadly do zmatku "kompetenčních sporů" mezí horní a dolní komorou "parlamentu". V těchto zmatcích uchopil moc tyran Peisistratos, který vládl až do roku 527 před Kristem, kdy zemřel. Po tyranovi zůstali dva synové Hippias a Hipparchos, kteří měli vládnout společčně. Hippias byl však roku -510 vyhnán, tím byl Hipparchos natolik zastrašen, že se stáhl do pozadí.
Po novém nastolení demokracie Athénští občané přijali další reformy systému, které navrhl Cleisthenes - které byly přijaty v roce 508 před Kristem. Principem bylo už zmíněné rozdělení Athén na 10 okrsků a zvýšení počtu členů Boule na 10x50 = 500. Aby Cleisthenes zamezil ohrožení athénské demokracie, v budoucnosti, zavedl institut "ostrakizace". Ostrakon - starořecky "střep" - byl keramický střep, na který měli občané Athén, na velkém shromáždění jednou ročně, právo napsat jméno člověka, ktetrý podle nich nejvíce ohrožoval demokracii. Pokud se jméno kohokoliv vyskytovalo na více než 6000 střepech - byl tento člověk poslán na 10 let do vyhnanství. A první kdo byl takto vypuzen byl - světě div se - druhý Peisistratův syn Hipparchos v roce 488 před Kristem - v době kdy mu otrnulo a opět měl mocenské choutky.
Právní experti dodnes zkoumají pozoruhodnou konstrukci institutu ostrakizace - tento totiž nebyl spojen s presumpcí neviny, či viny, nebyl ani soudem, nebo trestem, pouze vyjadřoval - velmi důraznou - prosbu Athénských spoluobčanů, aby se jejich spoluobčan, který ztratil důvěru - odebral na 10 let mimo město. Prosba to byla opravdu starověky důrazná, protože nedovolený - předčasný návrat se trestal smrtí. Zato po řádném návratu se na vyhnaného hledělo jako na běžného občana, včetně možnosti opět se ucházet o politické funkce.
Dodnes se dochovala spousta střepů se jmény prakticky všech athénských politiků. Mimo jiné se dochovaly i celé série střepů nadepsaných - stejným jménem - stejným písmem - což naznačuje, že prazáklad volebních podvodů existoval už tehdy.
Na závěr úvodu - zábavná historka - v letech 530-468 žil v Athénách generál Aristides, kterého všichni Athéňané, včetně historika Herodota označují jako "Aristida Spravedlivého". Aristides Spravedlivý byl ve své době nesmírně populární, takže byl patrně velice překvapen když v termínu každoroční "ostrakizace" šel po fóru, když k němu přistoupil muž v hadrech a prosil jej : "Neumím psát můžete - napsat jméno Aristides na můj střep ?". Nepoznaný Aristides se ptal "Co vám Aristides udělal ?". "Vůbec nic, dokonce jej ani neznám, ale bojím se toho, že všichni mluví, jak je moudrý a spravedlivý." Drazí čtenářové se po této historce asi nebudou divit, že Aristides opravdu každoroční ostrakizací "neprošel" a byl v roce 482 před Kristem z Athén vyhnán.
Ostrakizace je pozoruhodný institut. Často se nesejde dostatek důkazů, že kdokoliv je gauner, proto také vyhnanství nebylo považováno za trest, ale za "důraznou prosbu" spoluobčanů. Dnes se prakticky nikdy nesejde dostatek důkazů, že je někdo gauner, nicméně neformální "vyloučení z národa" fungovalo ještě za obrozeneckých dob - viz například literát - konfident Karel Sabina - autor textu "Prodané nevěsty". Přestože se střepinový soud konal každoročně a tudíž mohlo být 10 lumpů ( vážených občanů ) ve vyhnanství současně - limit 6000 stejných hlasů zajistil , že po celých 70 let, kdy střepinový soud fungoval bylo vyhnáno jen 13 lidí.
A obvyklé poučení pro dnešek ? je třeba vůbec nějaké psát ? Proberme, kdo byl v minulosti "Pan čistý" nebo "Pan spravedlivý" ? Václav Klaus ? Vladimír Dlouhý ? Jan Kalvoda ? Josef Lux ? Stanislav Gross ? Petr Nečas ? Speciálně bych se pozastavil u "Pana Poctivce, Selfmademana, Velikého manažera, který Opravdu maká , V žádném případě NÉÉÉ agenta STB" - Andreje Babiše. U tohoto člověka paralela s Aristidem Spravedlivým - přimo bije do očí.
Starověké Athény neznaly volby - tak se musely podezřelých jedinců zbavovat vyhnanstvím. Athény zato měly přímou demokracii - takže kdokoliv promluvil a byl to vůl - bylo to slyšet na první poslech, takže nehrozilo že voli a jejich zástupci převezmou vládu. Zato my máme zastupitelskou demokracii - jste-li vůl - na vašem podílu na moci se to nepozná - dokud vám oligofrenie nezabrání hodit volební lístek do urny. Odtud celá plejáda "Panů čistých a spravedlivých" od pádu bolševika podnes. Odtud barnumská předvolební reklama, která nerozlišuje mezi menstruační vložkou a "politickým kandidátem" (je mezi nimi vůbec rozdíl ?) Odtud hořká hesla typu "voli volí voly !"
Přímá demokracie by se hodila - škoda že na ní bojuje "Tomio" - další "spravedlivý - selfmademan" - zralý na ostrakizaci. Pro případ že by přímá demokracie nakonec opravdu přišla, nezapomeňte na mně a přestože jsem gramotný - napište prosím jméno "Andrej Babiš" na můj střep.
Nad dopisy čtenářů - včera, když článek vyšel, dostal jsem od ženského osazenstva v práci dotaz jestli se Athéňané neradi ženili když jich bylo 50 000 svobodných. Tak jsem musel vysvětlovat, že "svobodný" neznamená "ne-ženatý", ale "ne-otrok" - což je zvláštní, protože podle mých zkušeností opačný vztah "ženatý" totiž znamená "otrok" - nebo ne?
Dalio | 26. května 2015 v 8:48
super článek!