close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Chemie pro šílence 44. Fetujeme vědecky 1.

28. května 2015 v 6:02 | Petr |  Chemie pro šílence
Diskuse s technicky vzdělanými kolegy je obohacující nejen tím, co vědí, ale i tím co nevědí a tedy tím, co je občas potřeba říci "na plnou hubu" aby se věci objasnily.
Takže si představte, že si "šlehneme" heroin a jsme v rauši.... Z čeho se vyrábí heroin ? Z morfinu, ten z opia, to ze šťávy z afgánských makovic. To je tak běžně známý fakt že nikdo nepřemýšlí nad okolnostmi takové historky. Proto se zeptám rovnou - jak je možné že nějaké molekuly ze špinavé afgánské makovice mají vliv na lidské mozkové funkce ? Není to jako inženýrský ekvivalent opravy pokaženého Trabanta součástkami z Temelína ( nebo naopak ), protože oba začínají na T ?

OK takže rozeberme to ještě podrobněji - v mozku jsou na nervových buňkách receptory mí, kappa, delta, sigma (nechtějte po mně psát řecká písmenka). Na všechny tyto receptory působí heroin i jeho metabolit morfin. Pokud dráždíme tyto receptory všechny zvyšují práh pro bolest (tedy tlumí bolest), ale navíc receptory způsobují euforii, zácpu, útlum dechu a závislost, kappa receptory způsbují halucinace, delta receptory zase způsobují dysforii a depresi.

Další logická otázka - proč stejná molekula (morfin) působí na různých receptorech tak odlišný účinek ? A opět odpověď - organismus si na kažnou nervovou buňku "namixuje" takovou kombinaci receptorů - jaká se mu pro funkci dané buňky hodí.....

Další logická otázka, kterou už se blížíme k podstatě věci - proč mák ovlivňuje bolest, euforii a "halušky" u nějakého joudy, který si píchá extrakt z makovic ? K tomu se dostaneme z darvinistického hlediska - máku se prostě hodilo, když "o jeho semínka byl mezi zvířátky zájem" - a člověk se s tím svezl v podstatě nevinně, protože systém morfinových receptorů jsme zdědili po našich předcích úrovně hraboše polního. Nicméně i tak je zjevné, že celý "morfinový vztah" člověk - mák dokonale funguje - příklad : Proč Afgánci nepěstují "raději něco poctivého" - drog prostého - čím se dají nakrmit děti ?


Blížíme se k předposlednímu levelu aristotelovského "proč" - tedy je jasné co má z morfinu mák, ale co má z morfinu člověk - kromě libých pocitů a katastrofálních důsledků fetování. To je opravdu kardinální otázka, kterou jsme si my biologové položili daleko dříve než moji kámoši inženýři. Tedy od konce 19. století se pro každou drogu hledá "endogenní působek" - ERGO molekula, která má účinky morfinu a přitom si ji organismus produkuje sám.

Myslím, že na tomto blogu už zazněla moje milovaná molekula proopiomelanokortin - ze které vznikají endorfiny - kromě nich má organismus ještě enkefaliny a dynorfiny. Máme tedy čtyři rodiny receptorů s různým účinkem a tři rodiny molekul tyto receptory dráždící, které se liší čím vlastně ? Jasně - tím jak snadno se vážou a jak intenzivně dráždí jednostlivé skupiny receptorů.

ERGO - pohledem konstruktéra robotů je to jasné - co máme před sebou je něco jako "tekutá" neuronová síť regulující poměrně přesně a poměrně komplikovaně stimulaci "opioidních" receptorů v nervové soustavě savců. Tím se dostáváme k nejhlubší vrstvě aristotelovského proč ? Proč to všechno ? K odpovědi je třeba se vrátit k našemu předku typu hraboše polního - když se na obloze objeví stín káňete - je třeba nedbat strachu ( euforie ) a bolesti - rozpumpovat srdce na plné obrátky - zatajit dech (útlum dýchání) a neposrat se strachem ( zácpa ) - připadat si jako "veliký king" ( halucinace ) - a prchat, co mi nožky stačí (dysforie, deprese). Když nakonec prchnu - mohu se opájet libými pocity (euforie), jaký jsem to pašák, který oplodní všechny hrabošice v okolí a tím svůj dokonale vyladěný morfinový systém přenese na potomstvo, ale nesmím se z euforie úplně zbláznit, proto je třeba trochu té negativní zpětné vazby (dysforie, deprese).

OK - tím se dostáváme kruhem na začátek - jakou úlohu hraje v tomto propracovaném systému mák a opium dodané z venku ? Počítačovou technologií řečeno - morfin ač "hardwarová" molekula je ekvivalent "malware" který si něco málo (nebo mnoho) ze systému zcizí pro své vlastní potřeby. Zákeřnost morfinu / heroinu je v tom, že jeho účinek je daleko méně komplexní než účinek vnitřních opiátů - čímž vzniká euforie - bez záporné zpětné vazby - a to vede k závislosti.

Je taky obecně známo, že pokud se morfin dává na kruté bolesti - nezniká závislost ani při dávkách, které feťáci berou "rekreačně" - právě proto, že bolest způsobuje "kontraregulaci", která u narkomanů není přítomna. Tento mechanismus podrobně rozebereme někdy příště.

Jasné '?

Opět bychom takto mohli mohli probírat molekulu po molekule - a jelikož "fetovacích molekul" je spousta tak právě zahajuju nový seriál - čtěte ryche - než budu zavřen za šíření narkomanie, terorismus a kdoví co ještě....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mroks Mroks | 28. května 2015 v 6:28

Aby si nepovedal, že Tvoje články nečítam dosť pozorne, tak mám pripomienku k tejto časti: "když se na obloze objeví stín káňete". Tá kaňa bude mať tieň pohybujúci sa po zemi, a nie po oblohe.
Ale článok (ako ináč) zasa perfektný.

2 Karel Karel | 28. května 2015 v 8:11

[1]: To má napsáno dobře, když je pták v dálce a ještě proti slunci a obloze nelze na něj dobře vidět a vidíme jej podobně jako ty černé siluety-stíny plašiče ptáků na mrakodrapech. je to ale spíš slovní obrat než přesný termín.

3 Dalio Dalio | 28. května 2015 v 9:48

Před časem bylo objeveno, že morfin se prej dá snadno vyrobit pomocí enzymů šlechtěných bakterií. Nedalo by se ještě ty baktérie dál vyšlechtit, aby ten morfin zároveň acetylovaly, a z fermentační nádrže by pak jen lezly ven injekční jehly, o které by se zájemce opřel, a ono by mu to prolezlo přes mantl, aby se zbytečně nemusel hmoždit se stříkačkou ?

4 rvx rvx | 28. května 2015 v 11:42

cit.: máku se prostě hodilo, když "o jeho semínka byl mezi zvířátky zájem" --- pochybuju, že mák chtěl, aby zvířátka konzumovala jeho NEZRALÁ semínka, stejně jako konopí asi nechce, aby někdo požíral jeho květy, ještě před tím než semena uzrajou. O mochomůrkách asi nemá cenu se rozepisovat. Hledejte dál ;)

5 Derak Derak | 28. května 2015 v 12:57

Ona to byla od Petra nadsázka.
Ve skutečnosti když jste hraboš a sežerete nezralou makovici, tak vás to nejspíš zabije a pokud nezemřete přímo na otravu tak vás něco sežere až se budete válet po mákem v rauši.
Účel to plní a že to v určitém množství vyvolává euforii je jen náhoda.
Stejně tak třeba papriky pálí, protože ptáci, kteří roznášejí jejich semena, mají receptory které na kapsaicin nereagují a ten náhodou taky výborně ničí plísně.

6 Dalio Dalio | 28. května 2015 v 13:36

Ty muchomůrky jsou tak jedovatý, že to člověk nedopatřením ukopne v lese, a hned se přitom zamotá...

7 Dalio Dalio | 1. června 2015 v 9:28

Protože je zde v tomto zajímavém oboru již delší dobu trvalé radiové ticho, nechtěl bych ho rušit, případně svými naprostými nesmysly dehonestovat zdejší odborníky, ovšem vzhledem k výšeuvedeným omamným biotechnologiím bych chtěl reprodukovat vyprávění jednoho tetovaného snědého borce z ostravského bufetu, který, vyjda z nápravného zařízení vzdělán podstatně více než když tam přišel, líčil výrobu rýžového LSD: Vezme se prej pět lžic rejže od oběda, a oklepou se na to podrážky z bot. Miska se pak přiklopí, a nechá několik dní. Nejprve na rejži vyroste zelená plíseň, pak ji sežere plíseň černá, a okolo ní se asi za týden objeví červené tečky, a ty pak sežerou tu plíseň černou. V tomto stádiu to prej znenadání začne intenzivně zapáchat, a nastal vhodný čas, aby se vzala lžička, vhodí se to do panáka chlastu, a vypije. Jedná se prý o velmi silný halucinogen, protože prej uživatelé třeba ve své mysli vyjdou před věznici dveřma ve zdi, který tam nejsou, a mluví tam s lidma...

Jaký je názor odborníků ?

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama